7 C 232/2021

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 66 800,52 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o návrhu opatrovnice žalované na přerušení řízení do pravomocného skončení řízení o omezení svéprávnosti žalované se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 66 800,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 1. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Odměna opatrovnice žalované se určuje částkou ve výši 12 066,10 Kč.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že uzavřel s [jméno] [příjmení], [datum narození] na základě jeho žádosti Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 299 999 Kč. Tato částka byla dne [datum] převedena na účet prodejce. Poskytnutý úvěr se [jméno] [příjmení] zavázal splácet formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 898 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce, a to počínaje dnem [datum]. Žalobce dále tvrdil, že [jméno] [příjmení] však přestal úvěr splácet řádně a včas, a to počínaje desátou měsíční splátkou, tj. od splátky splatné dne [datum] (dostal do prodlení se splácením splátky splatné dne [datum], [datum] a [datum]). Poté žalobce úvěr sesplatnil. Následně však žalobce uzavřel se žalovanou Dohodu o přistoupení k závazku a úhradě dlužné částky (dále též jen„ Dohoda“), na jejímž základě žalovaná dluh ve výši 411 168 Kč uznala a zavázala se jej uhradit v měsíčních splátkách po 6 969 Kč. Vzhledem k tomu, že celá pohledávka uhrazena nebyla, vyzval žalobce žalovanou upomínkou k úhradě dlužné částky ve výši 66 800,52 Kč. Žalobce doplnil, že si je vědom své zákonné povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Před poskytnutí úvěru [jméno] [příjmení] žalobce vycházel zejm. z informací, které si sám aktivně zjistil a ověřil ze zdrojů, které jsou dostupné věřejně, tak neveřejně. V dané věci žalobce vycházel z Registru rizikových subjektů [anonymizována dvě slova], Registru dlužníků [příjmení], Interní platební morálky klienta, [příjmení] [příjmení] [příjmení] společnosti [právnická osoba], Insolvenčního rejstříku, Neplatných dokladů [anonymizováno], příjmů a výdajů klienta, výdajů na splátky úvěrů, Fianančních rezerv/Disponibilního příjmu a Demografických a statistických informací. Ve shora uvedených databázích žalobce nezjistil o [jméno] [příjmení] žádné negativní informace. [příjmení] sám žalobci pak uvedl, že je zaměstnán u [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Svůj příjem doložil výplatními páskami za období 4 – 6/ 2015, z nichž je zřejmé, že mu je pravidelně poukazována mzda ve výši 21 000 Kč čistého měsíčně. Rovněž ve vztahu k výdajům [jméno] [příjmení] žalobce přihlédl k jeho tvrzení o jejich výši, avšak vzhledem k tomu, že uvedl výdaje nižší, než jsou výdaje průměrné vyplývající ze statistických dat, vycházel z částky 3 800 Kč. Žalobce uzavřel, že za situace, kdy nespoléhal a nevycházel pouze z ničeho nedoloženého prohlášení [jméno] [příjmení], když naopak aktivně sám zjišťoval potřebné informace, které podrobil důkladné analýze, je přesvědčen, že posouzení úvěruschopnosti provedl dostatečně.

2. Opatrovnice žalované namítla neplatnost Dohody, neboť přistoupení k závazku s ohledem na aktuální zdravotní stav žalované by mohlo být neplatné a rovněž v dané věci spatřuje rozpor s dobrými mravy.

3. Po provedeném dokazování má soud ze Žádosti / Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na jejím základě žalobce poskytl [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 299 999 Kč, a to na financování vozidla zn. [anonymizována dvě slova]. Účastníci se dohodli, že předmětná částka bude poukázána na účet prodejce / dodavatele vozidla. Úročení úvěru bylo sjednáno sazbou ve výši 13,42 % ročně. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že [jméno] [příjmení] se zavázal splácet předmětný úvěr v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 5 898 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne [datum]. Součástí měsíční splátky pak byl i poplatek za pojištění ve výši 371 Kč. Shora uvedené informace o daném úvěru vyplývají i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že částku ve výši 299 999 Kč žalobce poukázal dne [datum] na účet [právnická osoba] a. s. vyplývá z Potvrzení o poskytnutí / proplacení úvěru. Z Mandátní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě se [právnická osoba] [právnická osoba] se zavázala jménem žalobce uzavírat leasingové nebo úvěrové smlouvy, jejichž předmětem financování budou ojeté nebo nové automobily. Splácení úvěru vyplývá z Tabulky umoření a Přehledu plateb pro smlouvu [číslo]. Ze Smlouvy o přistoupení k závazku a úhradě dlužné částky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná přistoupila k danému závazku [jméno] [příjmení] a dluh ze shora uvedené úvěrové smlouvy co do důvodu i výše uznala, a to ve výši 411 168 Kč s tím, že se jej zavázala uhradit v 59. měsíčních splátkách ve výši 6 969 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce. Z listiny označené jako„ Předžalobní upomínka“ soud zjistil, že žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od doručení s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.

4. Z Ověřovacího protokolu se podává, že [jméno] [příjmení] žalobci uvedl, že je zaměstnán u [jméno] [příjmení], a to na dobu neurčitou s tím, že zde pobírá čistý příjem ve výši 21 000 Kč měsíčně. Toto je veškerý příjem jeho domácnosti. Disponibilní příjem pak představuje částku ve výši 13 350 Kč. Je svobodný. Shora uvedený příjem [jméno] [příjmení] vyplývá i z jeho výplatních pásek za období od dubna do června 2015. Splácení dřívějších úvěrů [jméno] [příjmení] u žalobce vyplývá z Přehledu plateb pro Smlouvu [číslo] [číslo]. Skutečnost, že ke dni [datum] byla ohledně [jméno] [příjmení] vedena pouze jedna exekuce (nařízená dne [datum]), se podává z Centrální evidence exekucí.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, má soud za prokázané, že žalovaná v současné době trpí duševní nemocí, a to [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] s tím, že aktuálně jsou u ní forenzně významně narušeny její rozumové a kognitivní schopnosti, v důsledku čehož je u ní významně narušena její schopnost posoudit význam a důsledky svého právního jednání. Znalci se však nepodařilo zjistit, že by její rozumové schopnosti byly narušeny již v roce 2016. Ze znaleckého posudku tedy vyplynulo, že ke dni [datum] soudní znalec najisto nezjistil u žalované forenzně významnou psychickou poruchu, v jejímž důsledku by nebyla schopna posoudit smysl a důsledky svého právního jednání. Znalec uzavřel, že pochybnosti o platnosti právního jednání žalované lze s jistotou stanovit až od ledna, resp. února 2021.

6. Z úřední činnosti soudu je známo (a to ze spisu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), že žalovaná je od [datum] hospitalizovaná v psychiatrické léčebně (nejprve na psychiatrickém oddělení [nemocnice] a. s. a poté v Psychiatrické léčebně [obec]) s tím, že dne [datum] byla omezena ve svéprávnosti.

7. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Dle § 1982 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Vzhledem k tomu, že dosavadní rozhodovací praxe, jež se zabývala otázkou, zda lze platně uznat neexistující dluh, není jednotná (Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 30. 4. 2002 sp. zn. 29 Odo 341/2001 nebo v rozsudku ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 32 Odo 453/2004 dovodil, že neexistence uznávaného dluhu nečiní uznání dluhu neplatným, neboť v důsledku vyvratitelné právní domněnky spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na dlužníku, avšak naopak v rozsudku ze dne 26. 2. 2002 sp. zn. 29 Cdo 1584/2000 nebo ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 29 Odo 910/2003 Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že s dohodou o uznání existujícího dluhu nelze spojovat účinky uznání dluhu; srov. Velké komentáře, Občanký zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054), autor. Hulmák M. a kol., C. H. Beck, 1. vydání, 2014, s. 1297-1303), zabýval se soud na úvod tím, zda dluh, k němuž žalovaná přistoupila, platně vznikl a v době uznání existoval.

12. Soud předně uvádí, že přistoupit lze pouze k dluhu existujícímu nebo k takovému, který vznikne teprve v budoucnu, lze-li jej dostatečně určit. K závazkům, jež zanikly nebo platně nevznikly, ovšem přistoupit nelze (srov. Velké komentáře. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054), autor: Dvořák B., 1. vydání, 2014, s. 781 - 786). Závazek z přistoupení k dluhu tak může platně vzniknout pouze tehdy, jestliže v době přistoupení závazek původního dlužníka existoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2015 sp. zn. 26 Cdo 192/2015).

13. S ohledem na shora uvedené se soud nejprve zabýval tím, zda Smlouva je platným právním jednáním. V této souvislosti předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (s ohledem na dataci Smlouvy; dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), který v ust. § 9 odst. 1 stanoví povinnost věřitele před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Vzhledem k tomu, že případné porušení povinnosti zakotvené v ust. § 9 odst. 1 větě poslední zákona o ochraně spotřebitele má za následek neplatnost absolutní, soud se na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti [jméno] [příjmení] úvěr splácet. V dané věci žalobce při posouzení úvěruschopnosti vycházel jednak z informací uvedených ve veřejně dostupných externích rejstřících a z interních zdrojů, a dále i z informací, jež mu o svých poměrech sdělil [jméno] [příjmení], které mu zároveň doložil. Za této situace, kdy žalobce nevyšel pouze z informací získaných z externích zdrojů a informace o poměrech dlužníka ([jméno] [anonymizováno]) od něj žádal a následně si je ověřil, resp. požadoval jejich doložení, soud dospěl k závěru, že žalobce při posouzení jeho schopnosti úvěr splácet dostál povinnosti stanovené v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí, a proto Smlouva není neplatná. Žalovaná pak nenamítala, že by daný dluh byl splněn či jinak zanikl. Soud tedy uzavírá, že závazek ze Smlouvy platně vznikl a v době přistoupení žalované existoval, a proto k němu žalovaná mohla přistoupit.

14. Soud dále uvádí, že ust. § 2053 o. z. upravuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje.

15. Opatrovnice žalované namítla, že Dohodu žalovaná uzavřela pod vlivem duševní poruchy, v důsledku níž nebyla schopna posoudit význam a důsledky svého právního jednání. Proto se soud zabýval vznesenou námitkou neplatnosti Dohody z důvodu zdravotního stavu žalované. V průběhu řízení však tato domněnka opatrovnice žalované byla vyvrácena, když ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyšlo najevo, že soudní znalec nezjistil, že by ke dni uzavření Dohody žalovaná trpěla duševní poruchou, v jejímž důsledku by nebyla schopna právně jednat. Soud tak neshledal, že by Dohoda byla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žalované neplatná.

16. Soud neshledal důvodnou ani další námitku opatrovnice žalované, a to že přistoupení žalované k závazku je v rozporu s dobrými mravy. Soud podotýká, že vzhledem k tomu, že žalovaná k předmětnému dluhu přistoupila a uznala jej v době, kdy její zdravotní stav takovéto jednání ještě umožňoval (resp. nevylučoval) a v řízení nebylo zjištěno, že by se takovéto jednání příčilo dobrým mravům, a proto ujednání o přistoupení k dluhu (Dohodu) nelze považovat za neplatný právní úkon (§ 580 a 588 o. z.) a může požívat právní ochrany.

17. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce a žalovaná uzavřeli Dohodu, na jejímž základě žalovaná dluh vůči žalobci ve smyslu ust. § 2053 a násl. co do důvodu a výše uznala.

18. V řízení pak vyšlo najevo, že žalovaná byla způsobilá předmětný dluh uznat. Vzhledem k tomu, že žalovaná nenamítla jinou neexistenci dluhu, resp. netvrdila, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, soud má za to, že dluh v době uznání trval. Za této situace je žalovaná povinna hradit jak dlužnou jistinu, tak i sjednané poplatky a úroky, a dále úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

19. Soud konstatuje, že v průběhu řízení, a to podáním ze dne [datum], opatrovnice žalované navrhla ve smyslu ust. § 109 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přerušení řízení, a to do doby, než bude skončeno řízení o omezení svéprávnosti žalované. V dalším průběhu řízení, a to podáním ze dne [datum] doplněným jejím sdělením při jednání soudu dne [datum], opatrovnice žalované upřesnila, že na tomto návrhu již netrvá, resp. jej bere zpět.

20. S ohledem na shora uvedené zpětvzetí návrhu na přerušení řízení soud nejprve postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. a řízení o tomto návrhu zastavil.

21. Ve zbytku pak soud důvodně podané žalobě vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 150 o. s. ř. Soud přihlédl zejména k tomu, že žalovaná trpí duševní nemocí, [anonymizováno 6 slov] a počínající [anonymizována dvě slova], pro kterou je dlouhodobě hospitalizovaná v psychiatrické léčebně a která se plně rozvinula po úmrtí jejího manžela. Okolnosti hodné zvláštního zřetele soud spatřuje i ve skutečnosti, že ohledně žalované bylo vedeno řízení o omezení svéprávnosti, které skončilo omezením její svéprávnosti. Navíc je v tristní finanční i sociální situaci. Ze znaleckého posudku vyplývá, že je bez práce, nemá dostačující finanční příjem, který by pokrýval její základní životní potřeby s tím, po ukončení hospitalizace žalovaná nemá ani zajištěné bydlení (byt prodali ještě za života manžela, po ztrátě zaměstnání neměla ani na nájem). Soud tedy využil svého moderačního práva, neboť v dané věci považuje za nespravedlivé, aby žalované, která sice prostřednictvím opatrovníka neúspěšně hájila svá práva, byla uložena povinnost k náhradě nákladů žalobci. Takový postup se soudu jeví jako nepřiměřeně tvrdý (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 2. 2001 sp. zn. 28 Cdo 1525/2001). Při zkoumání existence důvodů hodných zvláštního zřetele soud tedy v dané věci přihlédl k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, vzal v potaz nejen výjimečné poměry žalované, ale rovněž zohlednil i tu skutečnost, že se takové rozhodnutí majetkových poměrů žalobce nijak zásadně nedotkne.

23. Dále pak soud rozhodl podle § 140 odst. 2 o.s ř. o odměně opatrovnice žalované, které přiznal odměnu za 3 úkony právní služby, a to podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu). Za každý z uvedených úkonů náleží opatrovnici žalované odměna ve výši 3 024 Kč podle § 7 bod 5. a § 12a odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”), a to s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19. Dále ustanovené opatrovnici žalované náleží 3 paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a advokátního tarifu, neboť ustanovená opatrovnice žalované prokázala, že je jejím plátcem. Výsledná částka ve výši 12 066,10 Kč bude ustanovené opatrovnici žalované vyplacena z účtu Okresního soudu ve Strakonicích na účet, který pro tyto účely soudu sdělí, a to v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

24. Soud pro úplnost s odkazem na § 148 odst. 1 o. s.ř. uvádí, že náklady řízení státu neuložil k náhradě procesně neúspěšné žalované, neboť u ní s ohledem na shora zmíněnou životní a finanční situaci existují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto stát náklady řízení spočívající ve znalečném vyplaceném soudnímu znalci [celé jméno znalce] ve výši 19 525,64 Kč ponese ze svého.

25. Závěrem pak soud dodává, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (Obchodní podmínky smlouvy o úvěru [právnická osoba] s. r. o., Protokol o stavu vozidla, Výbava vozu, Faktura – daňový doklad [číslo] Protokol o ocenění vozidla, výpis z registru ekonomických subjektů, výpis z živnostenského rejstříku, lustrace na [webová adresa]) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.