7 C 302/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. Věznice Plzeň, ulice tř. 202, PSČ obec o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci byt o velikosti 4 + 1 s příslušenstvím nacházející se v přízemí domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 18 068 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vyklizení a odevzdání bytu o velikosti 4 + 1 s příslušenstvím v přízemí domu [adresa] v [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem domu, v němž se předmětný byt nachází s tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] předmětný byt pronajal žalovanému na dobu neurčitou. Žalobce dále uvedl, že žalovaný však neplnil řádně své platební povinnosti vyplývající z dané smlouvy. Žalovaný neplatil nájemné a služby spojené s užíváním bytu, ke dni [datum] dlužil žalobci částku ve výši 20 982 Kč. Z důvodu neplacení nájemného pak žalobce žalovaného dne [datum] vyzval k úhradě dlužné částky a zároveň jej upozornil na možnost vymáhání dluhu soudní cestou a rovněž na možnost ukončení výpovědi nájmu bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou výzvu žalobce nereagoval, žalobce mu dne [datum] zaslal výpověď z nájmu bytu a zároveň jej vyzval k předání vyklizeného bytu nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi, resp. od skončení nájmu. Žalobce doplnil, že výpověď byla žalovanému doručena dne [datum]. Následně jej žalobce k vyklizení a předání bytu vyzval opětovně, a to dne [datum] s tím, že byl rovněž upozorněn na možnost podání předmětné žaloby. Žalovaný však dluh doposud neuhradil, byt nadále užívá (jeho otec), nevyklidil jej a žalobci nepředal. V dalším průběhu řízení žalobce doplnil, že aktuální dluh (ke dni [datum]) činí částku ve výši 13 982 Kč. Vzhledem k tomu, že i v minulosti žalovaný opakovaně dlužil na nájmu, žalobce již nemá zájem v nájemním vztahu se žalovaným nadále setrvávat. Žalobce popřel tvrzení žalovaného spočívající v tom, že v roce 2013 při uzavření nájemní smlouvy se se žalobcem dohodl, že si byt zrekonstruuje na své náklady, a proto mu bude prvních šest měsíců nájem prominut. Zdůraznil, že v únoru 2018 účastníci uzavřeli dohodu o splátkách dluhu, v rámci níž žalovaný uznal svůj dluh mj. i na nájemném za rok 2013 ve výši 7 430 Kč s tím, že po celou dobu, a to ani v návaznosti na upomínku o zaplacení dlužné částky či výzvu k vyklizení bytu a ve lhůtě pro podání námitek proti výpovědi, tuto námitku nevznesl, poprvé až při prvním jednání ve věci. Žalobce doplnil, že ke dni podání žaloby dluh specifikovaný ve shora uvedené dohodě (období 2013 – 2017) uhrazen je, avšak byl uhrazen až na základě dané dohody.

2. Žalovaný s vyklizením předmětného bytu nesouhlasil. Původně tvrdil, že nájemní vztah účastníků vznikl v roce 2013 s tím, že první dluh vznikl až v roce 2017. Uvedl, že až do podání žaloby nevěděl, že má nějaký dluh. Ihned poté doplnil, že asi týden před podáním žaloby mu přišla nějaká upomínka. V dalším průběhu řízení však připustil, že mu byla doručena i upomínka dlužné částky datovaná dne [datum]. Namítl však, že jeho otec dluh splácel, splatil jej s tím, že je v úzkém kontaktu se starostou [územní celek] a věc řeší. Snaží se mu s řešením pomoct i jeho bratr. Žalovaný nejprve uvedl, že ke dni podání výpovědi nemohl být na nájemném dluh ve výši 20 000 Kč s tím, že byl minimálně o 10 000 Kč nižší. V dalším průběhu řízení žalovaný namítl, že byt přebíral v dezolátním stavu s tím, že jej půl roku na vlastní náklady renovoval. Vzhledem k této skutečnosti se při uzavírání smlouvy ústně dohodl s panem [anonymizováno], že nebude muset půl roku platit nájem. Následně jej však fakticky platil, a proto se domnívá, že ke dni podání výpovědi nemohl mít dluh žádný, neboť se měl na nájem započítat přeplatek. Žalovaný rovněž sdělil, že jeho otec uzavřel v minulosti se žalobcem dohodu o ručitelství za jeho dluhy související s užíváním bytu. V této souvislosti pak namítl, že výpověď ani upomínka k vyklizení bytu jeho ručiteli doručena nebyla.

3. Po provedeném dokazování má soud z výpisu z katastru nemovitostí, a to z listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] za prokázané, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník domu [adresa] (objektu k bydlení) v ulici [ulice] v [obec], jež stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno]. Z Nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále též jen“ Nájemní smlouva) se podává, že žalobce přenechal žalovanému za účelem bydlení do užívání byt (který se skládá z kuchyně o velikosti 12,50 m2, čtyř pokojů o velikosti 20,80 m2 , 13,30 m2 , 8,10 m2 a 7,10 m2, předsíně o velikosti 4,40 m2, koupelny o velikosti 5 m2 a dvou sklepů o celkové výměře 24 m2) nacházející se ve shora uvedeném domě, a to na dobu neurčitou od [datum]. Z čl. III. a IV. Nájemní smlouvy soud zjistil, že účastníci sjednali nájemné ve výši 1 886 Kč a dále úhradu za poskytování služeb spojených s užíváním bytu formou záloh ve výši 500 Kč měsíčně, tedy měsíční nájemné a zálohy za služby v celkové výši 2 386 Kč splatné vždy nejpozději do posledního dne kalendářeního měsíce, za který se nájemné platí. Účastníci dále ujednali povinnost žalovaného po skončení nájmu byt odevzdat vyklizený a vybílený (čl. VII. Nájemní smlouvy). Z čl. IX. Nájemní smlouvy se podává, že nestanoví-li smlouva jinak, řídí se nájem bytu ustanoveními občanského zákoníku. Z Dodatku [číslo] k Nájemní smlouvě má soud za prokázané, že účastníci dne [datum] sjednali oprávnění užívání předmětného bytu přítelkyní žalovaného a jejím synem. Z listiny označené jako“ Upomínka dlužné částky” se podává, že dne [datum] žalobce žalovaného upozornil na dluh na nájemném a zálohách na službách spojených s užíváním bytu v celkové výši 20 982 Kč (dluh na nájmu a zálohách za období květen – srpen 2020 činil částku ve výši 6 848 Kč, dluh na nájmu a zálohách za období únor – červen 2021 představoval částku ve výši 13 730 Kč a dluh na zálohách za leden 2021 vykazoval částku ve výši 404 Kč) a vyzval jej k úhradě dlužné částky do 7 dnů. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána (a to jak na adresu trvalého pobytu, tak do věznice) se podává z Podací stvrzenky České pošty s. p. ze dne [datum]. Tuto skutečnost pak žalovaný ani nesporoval, když výslovně uvedl, že ji obdržel. Z listiny označené jako“ Výpověď nájmu bytu v přízemí domu [adresa], [ulice] ul. v [obec] vyplynulo, že žalobce žalovanému dne [datum] sdělil, že vzhledem k zvlášť závažnému porušení povinností vyplývajících z Nájemní smlouvy, kdy nezaplatil nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu ve výši převyšujcí trojnásobek měsíční platby (v celkové výši 23 728 Kč), a to ani na základě upozornění, tak nájem bytu v souladu s ust. § 2291 o. z. vypovídá bez výpovědní doby. Ze shora uvedené listiny se podává, že žalobce žalovaného poučil o jeho možnosti vznést proti výpovědi do dvou měsíců námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Zároveň jej vyzval k vyklizení a předání bytu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od doručení výpovědi. Skutečnost, že předmětná výpověď byla žalovanému odeslána (opět jak na adresu trvalého pobytu, tak na adresu výkonu trestu), soud zjistil z Podací stvrzenky České pošty s. p. ze dne [datum]. Z e-mailové zprávy České pošty s. p. obsahující informace o podané zásilce má soud za prokázané, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky doručena dne [datum]. Tuto skutečnost pak žalovaný ani nesporoval, když potvrdil, že ji obdržel. K vyklizení bytu žalobce žalovaného následně opětvně vyzval dne [datum], kdy jej rovněž upozornil, že v případě nepředání vyklizeného bytu ve lhůtě 7mi dnů na vymáhání soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená výzva byla žalovanému fakticky odeslána, se podává rovněž z Podací stvrzenky České pošty s. p. ze dne [datum]. Z přípisů žalovaného adresovaného žalobci dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný opakovaně sdělil žalobci, že má zájem záležitosti související s bytem řešit, avšak vzhledem k výkonu trestu odnětí svobody má omezené možnosti s tím, že se mu snaží pomoct i jeho rodina (otec a bratr). Z Dohody o splátkách dluhu ze dne [datum] vyplynulo, že účastníci dohodli úhradu dluhu za nájem za rok 2013 ve výši 7 430 Kč, za rok 2014 ve výši 3 772 Kč, za rok 2016 ve výši 9 430 Kč, za období 7 – 12/ 2017 ve výši 11 316 Kč, za 1/ 2017 ve výši 1 886 Kč a zálohy na služby ve výši 500 Kč, a dále vyúčtování záloh služeb za rok 2016 ve výši 2 791 Kč a za rok 2017 ve výši 9 152 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách. Dluh související s předmětným bytem pak byl předmětem i soudního řízení, což se podává z elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem ve [obec] dne 19. 10. 2020 [číslo jednací]. Lustrací bylo zjištěno, že řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi z předmětného bytu u zdejšího soudu nepřichází.

4. Z výpovědi [anonymizováno] [územní celek] pana [jméno] [příjmení] vyplynulo, že od roku 1990 předmětný byt užívala rodina [příjmení]. Následně v roce 2013 zůstal v bytě žalovaný sám. Se žalobcem uzavřel řádnou nájemní smlouvu, kterou odsouhlasila rada města. Z jeho výpovědi soud dále zjistil, že v této době byl byt vybydlený, avšak žalovaný s tím byl srozuměn, neboť tam před tím bydlel s bratrem [jméno]. Stav bytu mu nevadil, řekl, že jej opraví. Jednoznačně popřel tu skutečnost, že by se žalovaným uzavřel jakoukoli dohodu o prominutí části dluhu. Naopak zdůraznil, že výše nájmu je striktně stanovena ve smlouvě s tím, že z titulu své funkce ani není oprávněn žádnou takovou dohodu uzavírat. Pokud by se žalovaným dohodu uzavřel, musel by to následně platit ze svého, což je nesmysl.

5. Svědek [celé jméno žalovaného] st., otec žalovaného, vypověděl, že v předmětném bytě bydlel v době od roku 1990 do roku 2002 s manželkou, poté tam zůstala bývalá manželka se synem [jméno] a následně pouze syn [jméno] s tím, že poté uzavřel nájemní smlouvu se žalobcem žalovaný. Když se do bytu v roce 1990 nastěhovali, tak byl v dezolátním stavu. Na svoje náklady jej předělal, město do bytu neinvestovalo ničeho. [příjmení] [jméno] byt neudržoval, stav bytu se zhoršoval. Svědek se do předmětného bytu znovu nastěhoval před třemi lety a bydlel zde do konce loňského roku (v lednu 2022 se odstěhoval). Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že když do bytu před třemi lety přišel, tak byl v dezolátním stavu, zničený nebyl, ale byl tam nehorázný bordel, nebyl vymalovaný, bylo zde rozbité WC, které bylo ještě z roku 1990, on jej musel na své náklady vyměnit. Na začátku své výpovědi svědek sdělil, že v daném bytě byl před svým opětovným nastěhováním naposledy v době, kdy jej užíval syn [jméno] s tím, že po dobu, kdy tam bydlel žalovaný, tam nebyl, až poprvé před těmi třemi lety. V dalším průběhu výpovědi však uvedl, že žalovaného v daném bytě jednou navštívil (kdy to bylo, nevěděl). Zaregistroval, že v bytě je nová elektřina a podlahy, avšak nemá žádné informace o tom, kdo to dělal. Když se do bytu nastěhoval, tak činil dluh na nájemném okolo 20 000 Kč. Ústně se dohodl se starostou [územní celek] na tom, že synův dluh bude splácet částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně. Rovněž hradil běžný nájem, celkem platil částku ve výši 4 300 Kč měsíčně. Svědek dále uvedl, že se starostou jinou dohodu vyjma splácení synova dluhu neměli. Následně se však dozvěděl, že jeho splátky jsou zužitkovávány na starý synův dluh s tím, že dluh za byt po dobu jeho užívání akorát narůstal. Z výpovědi svědka soud rovněž zjistil, že na užívání bytu jeho osobou se dohodl ústně se starostou obce, avšak byt byl nadále veden na syna, nájemní smlouvu měl uzavřenou žalovaný. Ve vztahu ke komunikaci se žalobcem svědek sdělil, že žádnou písemnost od města neobdržel, to komunikovalo pouze se žalovaným. Když jej žalovaný informoval o tom, že mu přišla výzva k vystěhování z předmětného bytu, tak šel za panem starostou, avšak ten s ním nic řešit nechtěl, odkázal jej na právního zástupce obce. Tím to pro svědka skončilo, již nikoho nekontaktoval, nic neřešil, a to ani s druhým synem. Svědek popřel, že by někdy se žalobcem uzavřel smlouvu o ručitelství synova dluhu. Nevybavil si ani to, že proti němu byl z titulu ručitelství za synův dluh na bytě vydán elektronický platební rozkaz. Ve vztahu k výpovědi tohoto svědka soud uvádí, že se v ní vyskytly dílčí rozpory. Soud si je rovněž vědom i toho, že se jedná o otce žalovaného. Tyto skutečnosti však jeho věrohodnost nesnížily, neboť v otázce týkající se nájemního vztahu (že jeho užíváním bytu nedošlo ke změně nájemce, neboť i nadále zůstala v platnosti nájemní smlouva uzavřena mezi účastníky), která byla pro posouzení dané věci relevantní, byla jeho výpověď ve shodě s tvrzením obou účastníků.

6. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě se zavázal hradit nájemné ve výši 1 886 Kč a dále zálohy za služby ve výši 500 Kč, tedy celkem částku ve výši 2 386 Kč měsíčně. Žalovaný dlouhodobě porušoval svou smluvní povinnost, když za užívání bytu nehradil řádně a včas. Dluh na nájemném za období 2013 – 2017 vč. neuhrazení vyúčtování záloh služeb spojených s užíváním bytu za rok 2016 a 2017 žalovaný nezpochybňoval, když se v únoru 2018 zavázal částku v celkové výši 46 277 Kč vč. nákladů spojených s uplatněním dané pohledávky hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. V době, kdy se žalovaný ocitl ve výkonu trestu odnětí svobody, začal předmětný byt užívat jeho otec, který jej se souhlasem žalobce obýval zhruba poslední tři roky. Nájemní vztah však nadále trval pouze mezi žalobcem a žalovaným. Otec žalovaného se rovněž se žalobcem dohodl, že bude se žalovaným společně odpovídat za jeho dluhy související s užíváním daného bytu. Platby otce žalovaného však nepostačovaly k tomu, aby umořil jak původní dluh, tak aby řádně hradil i stávající nájemné a zálohy na služby. Za této situace žalobce žalovaného dne [datum] vyzval k odstranění závadného chování a poskytl mu lhůtu k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však přes výzvu žalobce své chování nenapravil, resp. dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu neuhradil, a proto mu dal žalobce z předmětného bytu dne [datum] výpověď, a to z důvodu neplacení nájemného po dobu delší než tři měsíce. Výpověď byla žalovanému fakticky doručena dne [datum]. Výpověď pak obsahovala specifikaci dlužné částky (za jaké konkrétní měsíce a v jaké výši dluh na nájemném či službách vznikl) a rovněž řádné poučení ve smyslu ust. § 2290 občanského zákoníku o právu vznést proti výpovědi do dvou měsíců námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaný však v této lhůtě předmětnou žalobu nepodal. Nájemní poměr účastníků proto zanikl. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním soud závěrem pro úplnost uvádí, že z výpovědi otce žalovaného zjistil ve věci relevantní pouze tu skutečnost, že přestože předmětný byt užíval, neuzavřel se žalobcem novou nájemní smlouvu s tím, že i nadále platila nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení. Z výpovědi starosty [územní celek] pak soud nevyvozoval žádné závěry, neboť pro posouzení věci se nejednalo o žádné relevantní zjištění.

7. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 685 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě porušoval smluvní povinnosti, když nehradil nájem a zálohy na služeby spojené s užíváním bytu řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění a nájem dle § 2291 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen “o. z.”) vypověděl. Ve vztahu k aplikaci právní úpravy soud odkazuje na ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. K vyklizení a předání bytu byl žalovaný žalobcem opětovně vyzýván, avšak neúspěšně. Výpověď s výzvou k odevzdání bytu byla žalovanému doručena dne [datum], avšak na tuto nereagoval. Rovněž pak v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi ani nepodal žalobu o přezkum oprávněnosti výpovědi (určení neoprávněnosti výpovědi) soudem. Marným uplynutím lhůty právo na přezkum výpovědi zaniklo.

8. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že v daném řízení o vyklizení bytu nelze k případné neplatnosti výpovědi již přihlížet (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 8. 2008 sp. zn. 26 Cdo 778/2008). Za situace, kdy žalovaný (nájemce) po zániku nájemního vztahu daný byt nevyklidil, je zřejmé, že jej užívá bez právního důvodu. Pokud žalovaný byt nevyklidil, nezbývá žalobci (pronajímateli) než se domáhat jeho vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 8. 2010 sp. zn. 26 Cdo 3524/2009). Soud proto žalobu, jíž se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva, resp. vyklizení ve smyslu ust. § 1040 o. z., považuje za důvodnou, a proto jí vyhověl.

9. Ve vztahu k námitce žalovaného, že jeho otec dluh na nájmu bytu splácí, soud podotýká, že následné splácení dluhu na posouzení dané věci nemá vliv, neboť právně významné jsou pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel dané právní jednání (výpověď z bytu) učinil. Existence výpovědního důvodu se tedy posuzuje k okamžiku podání výpovědi, je tedy relevantní ta skutečnost, že ke dni podání výpovědi žalovaný dlužil nájemné a platby za služby související s užíváním bytu za dobu alespoň tří měsíců. Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaný nepodal v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi žalobu ve smyslu ust. § 2290 o. z., nájemní poměr žalovaného k předmětnému bytu skončil. (Ne) platnost výpovědi po uplynutí shora uvedené doby pak již není možné přezkoumávat, resp. úspěšně namítat neplatnost/nenaplněnost výpovědního důvodu, a to ani v řízení o vyklizení bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2011 sp. zn. 26 Cdo 2693/2009 a ze dne 2. 5. 2013 sp. zn. 26 Cdo 2423/2012 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 2015 sp. zn. 26 Cdo 3440/2015 a ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 29 Cdo 801/2013). Soud proto neshledal shora uvedenou námitku žalovaného důvodnou.

10. Žalovaný dále namítl, že jeho otci (jako ručiteli za jeho dluhy vyplývající z nájemní smlouvy) nebyla doručena výpověď a ani upomínka k vyklizení bytu. K tomu soud uvádí, že ručitel se svým prohlášením zavazuje vůči věřiteli, že dluh splní, pokud tak neučiní dlužník. Ručitelský závazek je ve vztahu k závazku dlužníka akcesorický a subsidiární. Otec žalovaného sice vypověděl, že žádný ručitelský závazek neuzavřel, avšak zároveň uvedl, že se se žalobcem dohodl na splátkách synovo dluhu. Rovněž pak vyplynulo, že proti otci žalovaného bylo u zdejšího soudu vedeno z titulu ručitelství za dané dluhy řízení, které je pravomocně ukončeno (svědek vydaný elektronický platební rozkaz převzal a nepodal proti němu odpor). Dále popřel, že by od žalobce obdržel jakýkoli dopis. Po provedeném dokazování vyšlo najevo, že minimálně upomínka dlužné částky vyhotovená žalobcem dne [datum] mu byla zaslána na vědomí. Skutečnost, že otec žalovaného se stal ručitelem za dluhy žalovaného související s daným bytem, však nic nemění na účastnících nájemního vztahu, kterými jsou žalobce a žalovaný, a proto žalobce neměl povinnost výpověď či upomínku k vyklizení zasílat i otci žalovaného. Proto ani tato námitka žalovaného není důvodná.

11. Závěrem soud pro úplnost dodává, že v řízení nezjistil (a ani v řízení nebyly tvrzeny) žádné okolnosti, jež by vedly k závěru, že výkon vlastnického práva žalobce by byl v rozporu s dobrými mravy. V řízení vyšlo najevo, že žalovaný na nájemném dlužil žalobci opakovaně různé částky, některé byly i vymáhány soudní cestou. Za této situace soud v dané věci neshledal rozpor s dobrými mravy ani v jednání žalobce, který na žalobě i přesto, že žalovaný dluh po podání výpovědi (prostřednictvím svého otce) částečně uhradil, nadále trvá. Vzhledem k tomu, že žalovaný tedy opakovaně dlouhodobě neplnil své povinnosti vztahující se k předmětnému bytu a ke dni rozhodnutí soudu ani celé dlužné nájemné neuhradil, nelze v dané věci rozpor s dobrými mravy dohledat. Závěrem soud pro úplnost dodává, že nezaplacení nájemného za dobu alespoň tří měsíců znamená to, že není zaplaceno nájemné za tři měsíce zcela nebo zčásti, resp. je nevýznamné, že nájemce nezaplatil část nájemného či část zálohy na služby s tím, že podstatné je to, že nezaplatil za daný měsíc v plné výši částku ve výši součtu nájemného a zálohy na služby (srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V. (§ [číslo] – [číslo]), relativní majetková práva, 1. část, autoři: [anonymizováno] J., [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a kol., [obec a číslo]: [anonymizována dvě slova]).

12. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.”), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tak tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 9 000 Kč, která byla stanovena dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), a dále se jedná o 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření se k obraně žalovaného a 2 x účast na jednání soudu). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (9 000 + 1 800), vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobce je plátcem DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 18 068 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

13. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že další navržené důkazy (výpověď bratra žalovaného, výpověď zaměstnanců městského úřadu, znalecký posudek a doklady o zaplacení předložené otcem žalovaného) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování.