7 C 61/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o ochranu rušené držby

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se rušení žalobce neohlášeným vnikáním na pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], které jsou v držbě žalovaného, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] doplněnou podáním učiněným u soudu do protokolu dne [datum] domáhal rozhodnutí soudu, na jehož základě by mu byla poskytnuta soudní ochrana rušené držby, resp. by byla žalovanému uložena povinnost zdržet se rušení žalobce neohlášeným vnikáním na pozemky parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. [číslo] (ostatní plocha) a [číslo] (zahrada) v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné pozemky“). Uvedl, že v [obec] bydlí od léta [rok], kdy se tam nastěhoval za svojí manželkou. Od roku 2017 má rovněž na adrese [adresa žalobce], starostlivě na nich pracuje. Žalobce podotkl, že o předmětné pozemky a stavby v [katastrální uzemí] se od roku 2012 staral pan [jméno] [příjmení], a to až do roku 2016, kdy po rozpadu manželství s paní [jméno] [příjmení] [jméno] opustil. Pan [anonymizováno] byl držitelem i lesních porostů. Po nastěhování do [obec] pan [příjmení] žalobci postoupil práva, které k pozemkům měl a žalobce je tak nástupcem držitele. Vzhledem k tomu, že dne [datum] se žalobce oženil s bývalou manželkou [jméno] [příjmení], s [jméno] [příjmení], domnívá se, že jeho držba je řádná. Žalobce dále uvedl, že žalovaný na žalobcem držené pozemky v průběhu několika měsíců vniká opakovaně. Dne [datum] v době od 14:30 do 15:30 hod. žalovaný bez předchozí domluvy se žalobcem vnikl do stavby stojící na pozemku [anonymizována dvě slova] (budovy [adresa]) a odvezl odtud suché naštípané dřevo (smrkové, borové, jedlové a topolové), kterým měl v plánu danou nemovitost vytápět. [příjmení] koupil on, celkem 10 kubíků. Bylo naskládáno podél zdi v několika řadách s tím, že dvě a půl řady zmizely. Rovněž si žalovaný v průběhu dubna z dané nemovitosti odvezl 4 ks univerzálních pneumatik, které žalobce dostal ke koupenému vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], který vlastní, avšak již jej nemá k dispozici. Vzhledem k tomu, že manželka žalobci sdělila, že proti němu bude podávat žalobu na ukončení nájmu (ačkoli žádný nájemní vztah neexistuje) a že dne [datum] se do domu [adresa] bude stěhovat švagrová, je pravděpodobné, že se jej žalovaný bude snažit vypudit a na předmětné pozemky nadále vnikat a odvážet další věci. Narušování pokojného stavu tak dle názoru žalobce bude zcela jistě pokračovat i do budoucna.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Zdůraznil, že předmětné nemovitosti jsou v jeho vlastnictví. Žalobce je užívá pouze na základě uzavření sňatku s jeho dcerou. K užívání jim je přenechal jen proto, že manželka žalobce je jeho dcerou. Aktuálně se jeho dcera z dané nemovitosti odstěhovala a bydlí u rodičů. Skutečnost, že dne [datum] předmětné nemovitosti navštívil a odvezl dřevo, nezpochybňoval. Bránil se však tím, že se jedná o jeho dřevo z lesů v jeho vlastnictví. Připustil i odvoz pneumatik od vozidla [značka automobilu] [anonymizováno]. Podotkl však, že se jednalo pouze o dva kusy letních pneumatik s tím, že dané vozidlo je ve společném jmění žalobce s dcerou žalovaného [jméno]. Navíc žalobce vozidlo vč. technického průkazu přenechal manželce, neboť poté, co řídil pod vlivem návykových a psychotropních látek, mu byl zadržen řidičský průkaz. Žalovaný podotkl, že pneumatiky odvezl již dříve než v dubnu. Rovněž odtud odvezl plastovou hračku traktoru, která patří jeho vnukovi. Žalovaný dále potvrdil tvrzení žalobce spočívající v tom, že dané nemovitosti opravdu navštěvuje opakovaně již delší dobu (od kdy neví), a to z důvodu„ inspekce“ jeho majetku. Od ledna 2023 nemovitosti navštívil třikrát. Zdůraznil, že na dané nemovitosti bude jezdit i následně, neboť se jedná o jeho majetek. Žalovaný uzavřel, že ze žaloby je zjevné, že žalobce si nepřeje být rušen při svém bezplatném užívání cizího majetku.

3. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

4. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

5. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením.

6. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

7. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

8. Smyslem žaloby na ochranu držby je ochrana či obnovení posledního stavu držby, jde o prozatímní ochranu posledního faktického stavu. Nejde o ochranu subjektivních práv, tedy o ochranu vlastnického práva žalovaného. V řízení o žalobě z rušené držby tak není rozhodující právní stav, nýbrž soud zjišťuje pouze okolnosti posledního faktického stavu držby, zda došlo k jejímu svémocnému rušení a zda žaloba byla podána včas. Zpravidla bývá běžné, že vlastníkem a držitelem věci je jedna a tatáž osoba. Specifikem držby je ovšem to, že ji může vykonávat i jiná osoba než vlastník. Pokud je držitelem jiná osoba než vlastník věci, jde o faktický stav, který sice ve skutečnosti není v souladu s objektivním právem, ale který je přesto právem upravován a především chráněn. Ochrana držby je poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 988 o. z.). Podle § [číslo] a násl. ve spojení s § 987 a násl. o. z. je poskytována ochrana pokojné držbě před jejím svémocným rušením. Ochrany požívá nejen držba řádná (§991 o. z.), poctivá (§ 992 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá - s výjimkou úspěšného uplatnění námitky nepravé držby žalovaným. Žalobce tedy musí v posesorním řízení prokázat svou poslední pokojnou držbu, svémocné rušení držby a žaloba musí být podána v zákonné lhůtě.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí, a to z listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] mj. vyplývá, že pozemek parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře [výměra], parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře [výměra] a parc. [číslo] (zahrada) o výměře [výměra] jsou všechny ve výlučném vlastnictví [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (žalovaného). Ze shora uvedeného listu vlastnictví se dále podává, že žalovaný je rovněž vlastníkem lesních pozemků v k. ú. [obec], a to parc. [číslo]. Z Přihlašovacího lístku k trvalému pobytu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce byl přihlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalobce] [právnická osoba] přihlásil nový odběr elektřiny na drese [obec a číslo]. Z Pracovního příkazu [číslo] se podává, že dne [datum] [právnická osoba] [příjmení] provedla kontrolní odečet měřidla na adrese odběrného místa [obec a číslo], kde zákazníkem byl [jméno] [příjmení]. Z Oznámení o zahájení řízení o přestupku soud zjistil, že odbor dopravy [stát. instituce] zahájil proti žalobci řízení ve věci přestupku, jehož se měl žalobce dopustit tím, že dne [datum] v době kolem 11:00 hod. řídil [značka automobilu] [anonymizováno], přičemž byl kontrolován hlídkou Policie ČR. Při kontrole pak byla zjištěna přítomnost omamných a psychotropních látek (pozitivní test na látky [anonymizováno] a [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z úřední činnosti soudu je známo, že u Okresního soudu ve [obec] aktuálně probíhá řízení o úpravu poměrů nezl. dětí žalobce (řízení bylo zahájeno dne [datum] a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]) a rovněž rozvodové řízení (řízení bylo zahájeno dne [datum] a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]). Dne 9. 5. 2023 pak bylo u zdejšího soudu zahájeno řízení o vyklizení daných nemovitostí (řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]).

10. V souladu s § 177 odst. 1 o. s. ř. soud nenařizoval ve věci jednání.

11. Na úvod se soud zabýval včasností žaloby ve smyslu ust. § 1008 o. z., který stanoví prekluzivní lhůtu k uplatnění daného nároku, a to šest týdnů. Soud se uplynutím prekluzivní lhůty zabývá z úřední povinnosti. V případě, že je žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, soud žalobu zamítne. Z vyjádření žalobce soud zjistil, že žalovaný na dané nemovitosti jezdí již několik měsíců opakovaně. Tuto skutečnost potvrdil sám žalovaný, který uvedl, že je navštěvuje opakovaně již delší dobu (od ledna 2023 nemovitosti navštívil třikrát) z toho důvodu, že se jedná o jeho majetek a provádí jeho kontrolu. Z tvrzení žalobce dále vyplynulo, že dne [datum] žalovaný z předmětných nemovitostí odvezl dřevo a rovněž že si v průběhu dubna 2023 měl odvézt čtyři pneumatiky. Toto jednání žalovaný nepopíral. Odvoz dřeva dne [datum] potvrdil. Rovněž připustil odvoz pneumatik, avšak tvrdil, že to realizoval dříve než v dubnu 2023. Navíc uvedl, že dále z daných nemovitostí odvezl vnukovo hračku. Ze skutkových tvrzení obou účastníků je tedy zjevné, že žalovaný do předmětných nemovitostí vstupuje opakovaně a dlouhodobě. Soud posoudil časový odstup jednotlivých činů žalovaného od sebe a jak často k daným činům dochází (v průběhu čtyř měsíců roku 2023 se jednalo o tři návštěvy). Taktéž zohlednil rozsah a intenzitu činů žalovaného a zda v jejich průběhu dochází ke změně povahy těchto činů. Soud dovodil, že žalovaný vstupuje na dané pozemky průběžně s tím, že pravidelně si odtud odváží potřebné movité věci. V řízení byl zjištěn odvoz pneumatik, dětské hračky a dřeva, když z tvrzení účastníků vyplynulo, že každá z těchto věcí byla odvezena v průběhu jiné návštěvy daných nemovitostí. Je tedy zřejmé, že jednotlivé„ zásahy“ žalovaného se podstatně nemění, resp. jsou stejné intenzity a rozsahu. Soud je tedy toho názoru, že shora popsané opakované činy žalovaného představují pokračující (trvající) jednání a pro počátek běhu prekluzivní lhůty je tak rozhodný okamžik prvního„ rušebního činu“ (srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Absolutní majetková práva. Wolters Kluwer, [obec]: 2022, autoři: Švestka J., [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a další, komentář k ust. § [číslo]). V dané věci (ze shodných tvrzení účastníků) vyšlo najevo, že žalovaný na dané nemovitosti vstupuje již několik měsíců, a proto dle názoru soudu prvního stupně není možné lhůtu stanovenou zákonem počítat až ode dne [datum], který žalobce označil jako den, kdy žalovaný z dané nemovitosti odvezl dřevo, ale je nutné s touto lhůtou počítat již od doby dřívější (několik měsíců před dubnem 2023), když žalovaný svým jednáním začal proti vůli žalobce vstupovat na dané pozemky. Od této doby tak žalobci běžela lhůta 6 týdnů, v níž měl možnost podat žalobu z rušené držby. Vzhledem k tomu, že však žalobu u soudu podal až dne [datum], tedy po uplynutí prekluzivní lhůty, soud žalobu zamítl.

12. Nad rámec soud pro úplnost uvádí, že předmětem držby požívající právní ochrany může být pouze právo, který lze právním jednáním převést na jiného a jestliže připouští trvalý nebo opakovaný výkon (§ 988 odst. 1 o. z.) [adresa] a další předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaného, které je přenechal do užívání své dceři společně s manželem (žalobcem). Manželka žalobce/dcera žalovaného tak dané nemovitosti užívala na základě odvozeného právního důvodu (bydlení v domě otce) a žalobci vzniklo odvozené právo bydlení v daných nemovitostech uzavřením manželství s dcerou žalovaného. Z úřední činnosti soudu je známo, že u zdejšího soudu aktuálně probíhá řízení o úpravu poměrů nezletilých dětí žalobce a rovněž i rozvodové řízení (žalobce s dcerou žalovaného). V řízení (tomto i rozvodovém) dále vyšlo najevo, že manželka žalobce se z daných nemovitostí odstěhovala a aktuálně bydlí u rodičů (u žalovaného). V důsledku trvalého opuštění rodinné domácnosti manželkou žalobce, tak došlo k zániku rodinné domácnosti manželů a žalobci tak právo bydlení v dané nemovitosti zaniklo (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ [číslo]). 2. vydání, 2020, s. [číslo]: M. [příjmení]). Za situace, kdy právo bydlení žalobce není převoditelné na jiného (svědčilo pouze žalobci) a navíc již žalobci ani nepřísluší (po zániku rodinné domácnosti jej pozbyl), soud jej nepovažuje za právo požívající ochranu podle ust. § 1003 a násl. o. z. (analog. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 23 Co 147/2015). Žalobce tedy v řízení neprokázal, že je držitelem práva, který by byl ve své držbě rušen (navíc pak jednání žalovaného ani nelze považovat za rušebný čin), a proto soud nepovažuje žalobu za důvodnou.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že ve věci úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, resp. výslovně uvedl, že žádné nepožaduje (§ 142 odst. 1 o. s. ř.)

14. Na závěr pak soud uložil žalobci v souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích povinnost k zaplacení soudního poplatku, jenž byl určen na základě položky 4 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou ke jmenovanému zákonu, ve výši 5 000 Kč. Splatnost soudního poplatku byla určena v souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.