7 C 77/2020

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa fakticky bytem adresa žalobce , anonymizována dvě slova proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení nemajetkové újmy a o zaslání omluvy

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná zaslala žalobci omluvný dopis ve znění:“ Tímto se omlouvám panu [celé jméno žalobce] za křivé obvinění, které jsem učinila na PČR [obec] dne [datum] a zároveň jako satisfakci za křivé obvinění odesílám 300 000 Kč na účet žalobce ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.”, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá rozhodnutí soudu, na jehož základě by mu byla žalovaná povinna uhradit nemajtekovou újmu ve výši 300 000 Kč a dále zaslat omluvný dopis shora uvedeného znění. Žalobce tvrdil, že žalovaná jej dne [datum] na Policii ČR ve [obec] obvinila z vydírání prostřednictvím dopisu a emailu s tím, že po provedeném šetření bylo zjištěno, že se obvinění nezakládá na pravdě. Žalobce doplnil, že za shora uvedené obvinění mu hrozilo až 4 roky vězení a peněžitý trest. Další finanční ztráta by jej čekala v případě uvěznění. Tímto jednáním ho žalovaná vystavila i nebezpečí ztráty zaměstnání. Ve vztahu k výši škody žalobce uvedl, že tato se skládá z pěti samostatných nároků, a to z nákladů na cestu ve výši 40 000 Kč (náklady, které vynaložil za letenky z [anonymizováno] při řešení problému ve [obec], za ubytování a za půjčení vozidla), ze ztráty na výdělku ve výši 90 000 Kč (za týden absence, když jeho roční plat činí 170 000 dolarů, což představuje 3 000 dolarů, resp. 90 000 Kč týdně), z rizika ztráty výdělku ve výši 100 000 Kč (vlastní [právnická osoba] [anonymizováno]), z poškození jeho jména ve výši 50 000 Kč (skutečnost, že byl vyšetřován v ČR policií se nachází v jeho osobní dokumentaci s tím, že tato skutečnost rovněž vyvolala strach mezi investory, následkem čehož došlo k pádu akcií, resp. hodnoty firmy) a z duševního traumatu ve výši 20 000 Kč (za strach o dobrou pověst a za obavy o ztrátu zaměstnání). Závěrem žalobce podotkl, že žalovaná částka ve výši 300 000 Kč představuje pouze nepatrnou část skutečné škody, která mu byla žalovanou v důsledku obvinění způsobena. Tuto částku pak považuje za symbolické upozornění.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobce ve smyslu § 175 z. č. 40/2009 Sb., trestního zakoníku, neobvinila.

3. Po provedeném dokazování má soud ze spisu [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] za prokázané, že žalovaná se dne [datum] dostavila na Policii ČR, Územní odbor [obec], kde podala oznámení týkající se jejího bratra (žalobce). Uvedla, že jí již dva roky posílá různé zprávy a obsahující nepravdivé informace, které ji poškozují, a to i jejím kamarádům a příbuzným. V tomto jednání žalobce žalovaná spatřuje narušování občanského soužití. Žalovaná předložila policii emailové zprávy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a dále dopisy odeslané dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. K dopisům žalobce žalovaná u policie doplnila, že všechny jsou totožného obsahu s tím, že žalovaný ji nazývá dlužnicí a upozorňuje ji, že mu dluží částku ve výši 945 000 Kč. Žalovaná rovněž sdělila, že žalobce po ní neustále požaduje peníze a oslovuje její příbuzné a známé s tím, že mu dluží peníze a pomlouvá ji. Veškeré shora uvedené skutečnosti vyplývají z Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum]. Z Oznámení o přestupku ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [rok] [číslo] vyplynulo, že [stát. instituce] byl oznámen přestupek na fyzickou osobu [celé jméno žalobce], který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku proti občanskému soužití tím, že nejméně v době od [datum] do [datum] o žalované uváděl, že je vychcaná a prolhaná, že podvedla realitku a vyzývá žalovanou, aby se mu omluvila a zaplatila, co mu dluží. Na základě shora uvedeného oznámení pak [stát. instituce] zahájil dne [datum] řízení o přestupku, což soud zjistil z Oznámení o zahání řízení o přestupku z moci úření se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku č. j. [spisová značka]. Z Protokolu o ústním jednání vyplývá, že žalobce se dne [datum] dostavil na [stát. instituce] a vypověděl, že všechna tvrzení žalované jsou nesmysly s tím, že rovněž sdělil, že na žalovanou podal za křivé obvinění jeho osoby trestní oznámení. Z Usnesení vydaného [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] má soud za prokázané, že řízení bylo zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo obviněnému z přestupku prokázáno. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z listiny označené jako“ [anonymizována dvě slova] vyplývá, že žalobce je oprávněným akcionářem [právnická osoba] [anonymizováno]. Z internetu (po zadání hesla: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) se podává, že průměrný plat kapitána letecké společnosti činí částku ve výši 165 792 dolarů měsíčně.

4. V právní rovině soud odkazuje především na § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), dle jehož odstavce 1 je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

5. Pode § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

6. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

7. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

8. Dle § 101 odst. 1 písm. b) z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s.ř.“) platí, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

9. Podle § 120 odst. 1 věta prvá o. s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

10. Shora uvedená ustanovení zákona zakotvují tzv. břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Za situace, kdy se v souzené věci jedná o sporné řízení, které je ovládáno zásadou projednací, vyplývá z toho pro účastníky, v dané věci zejména pro žalobce, povinnost uvést ve věci veškeré rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy. Následkem nesplnění povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní je rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil. Úspěch ve věci je tedy výsledkem procesní aktivity účastníka, v dané věci žalobce. Je tedy nezbytné, aby žalobce všechna svá skutková tvrzení prokázal, když v souzené věci se jedná zejm. o to, aby žalobce prokázal, že žalovaná jej nepravdivě obvinila a rovněž prokázal výši škody, kterou mu svým jednáním způsobila a kterou po žalované požaduje zaplatit.

11. V dané věci žalobce navrhl důkazy pouze k prokázání části svého tvrzení, a to že žalovaná na něj v létě 2017 podala oznámení, které nejprve projednávala Policie ČR a následně [stát. instituce]. Žalobce ve své žalobě uvedl, že se po žalované domáhá zaslání omluvy a zároveň zaplacení nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč. Z doplnění žaloby se však podává, že fakticky se žalobce domáhá nejen náhrady nemajetkové újmy, ale i újmy majetkové. Tuto skutečnost soud dovodil z podání ze dne [datum] a [datum], kdy žalobce k výzvě soudu sdělil, jak dospěl k žalované částce. Je tedy zřejmé, že žalobce požaduje skutečnou škodu, která mu v souvislosti s jednáním žalované vznikla (náklady, které vynaložil na cestu z [anonymizováno] do [země], a ztrátu na výdělku) a zároveň újmu nemajetkovou (riziko ztráty výdělku, poškození jeho dobrého jména a náhrady za duševní trauma). K prokázání výše újmy, resp. k jejím jednotlivým složkám, však žalobce označil jako důkaz pouze listinu, z níž má vyplývat, že je vlastníkem [právnická osoba] [anonymizováno], odkaz na své facebookové stránky (kde publikuje o své práci, když z této skutečnosti má vyplývat, že je kapitánem dopravních letadel) a odkaz na internetové stránky google – zadání klíče: [anonymizována tři slova] (z nichž se má podávat výše platu pilota). Ve vztahu k předloženému osvědčení soud uvádí, že z něho se podává pouze ta skutečnost, že žalobce je oprávněným akcionářem [právnická osoba] Inc., avšak nevyplývá z něj, jaká by měla být žalobcova ztráta na výdělku v této společnosti. Ve vztahu k internetovému odkazu soud podotýká, že ze žalobcem označených internetových stránek nelze dovodit, jaký příjem dosahuje žalobce, neboť se zde pouze uvádí, jaký je průměrný plat kapitána letecké společnosti. Žádné jiné konkrétní důkazy však žalobce neoznačil. Rovněž pak žalobce neoznačil ani žádné důkazy k jeho druhému uplatněnému nároku, a to náhradě nemajetkové újmy, resp. neuvedl žádné důkazy, na jejichž základě by soud mohl posoudit, jaké trauma utrpěl, zda fakticky došlo k poškození jeho jména a že byl vystaven riziku ztráty zaměstnání. Po provedeném dokazování tak soud nemá za prokázané, že by žalobci v příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla jím tvrzená újma. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že žalobce neprokázal skutečnou výši škody, kterou jednáním žalované utrpěl a ani neoznačil žádné důkazy, na jejichž základě by soud mohl posoudit jeho nárok na zaplacení nemajetkové újmy a zaslání omluvy. Za této situace žalobce neunesl důkazní břemeno.

12. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobce nesplnil břemeno důkazní ve vztahu ke svému nároku, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Za této situace, kdy žalobce uspokojivým způsobem neunesl břemeno důkazní, soud žalobu zamítl.

13. Pro úplnost soud dodává, že ve věci nařídil jednání i přesto, že účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, a to vzhledem k tomu, že z předložených listin nebyl náležitě zjištěn skutkový stav, resp. žalobce nesplnil svou povinnost tvrzení a zejména povinnost důkazní, a proto mu bylo nutné poskytnout poučení dle § 118a o. s. ř.

14. Závěrem soud doplňuje, že k jednání, při kterém soud v dané věci rozhodl, se žalobce nedostavil. Za této situace soud neměl povinnost žalobce poučit o neunesení důkazního břemene, neboť § 118a odst. 3 o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání s tím, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (srov. Velké komentáře, Občanský soudní řád I., autoři Bureš, Drápal a kol., C.H.Beck, 1. vydání 2009, str. [číslo]). Soud podotýká, že vědom si shora uvedené skutečnosti nad rámec svých povinností žalobce přípisem ze dne 1. 6. 2020 a následně usnesením ze dne 10. 6. 2020 přesto poučil a vyzval k doplnění skutkových tvrzení a zejm. důkazních návrhů. Na výzvu soudu žalobce sice reagoval dne 7. 6. 2020 a 28. 7. 2020, avšak nedostatečným způsobem.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení tvoří odměna ve výši 300 Kč, která byla stanovena dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za jeden úkony (vyjádření se k žalobě). Výše odměny za tyto úkony byla stanovena podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Tuto částku je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).