7 C 77/2023

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 489 374,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 489 374,70 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 131 325,10 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací přeplatek na záloze ve výši 33 527 Kč, a to do 15 dnů od právní moci výroku I. tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 489 374,70 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnila tím, že podniká v oblasti pěstování a zpracování rostlin technického konopí. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná je vlastníkem zahradnických skleníků na pozemcích parc. č. 492/73, 492/74, 492/21, 492/23, 492/77, 492/25, 505/50, 505/15, 505/57, 505/21, 505/56, 505/23, 505/61 a 505/25, nacházejících se v k. ú. , adresa, . Účastnice uzavřely dne 5. 3. 2019 Nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná přenechala žalobkyni skleníky umístěné na shora uvedených pozemcích vč. zahradnického substrátu a rozvodů vody a elektrického ovládání větrání (dále též jen „předmět nájmu“) k dočasnému užívání za účelem pěstování rostlin pro naplnění předmětu jejího podnikání. Žalobkyně převzala předmět nájmu dne 8. 3. 2019 a užívala jej nejprve na základě shora uvedené Nájemní smlouvy ze dne 5. 3. 2019 a následně v nájmu pokračovala i v roce 2020, a to na základě nové nájemní smlouvy, která byla účinná do 31. 12. 2020. Žalobkyně pěstovala technické konopí (odrůdy konopí setého – Cannabis sativa L.) s obsahem THC do 0,3 %, z něhož se následně extrahuje extrakt (účinná látka TCB), jenž se přidává do mastí a do kapek, které se prodávají v lékárnách. Následně upřesnila, že cílila na použití zpracovaného konopí v kosmetických a potravinářských produktech. Účelem pěstování bylo následné zpracování nadzemní části rostliny formou extrakce a další použití extraktu a využití stonků (jako podestýlka nebo při výrobě průmyslových , právnická osoba, ) nebo listů. Vypěstované konopí však bylo určeno primárně pro zpracování ve skupině , právnická osoba, , kde společnost , právnická osoba, měla v plánu využít extrakt pro značku , Anonymizováno, do produktů na podporu se zápasníkem , Anonymizováno, a dále pro společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . za účelem dodávek doplňků stravy. Předmětem řízení je sklizeň z roku 2019 (konopí pěstované od května 2019 do října 2019). Semena konopí sela žalobkyně v první polovině května 2019 do sadbovačů a zhruba po 14 dnech je přesazovala do skleníků. Sklizeň byla realizovaná jednou ročně přibližně v polovině října. Rostliny byly zalévány vodou dodávanou žalovanou, která ji čerpala z řeky , adresa, do velké nádrže v jedné z hal v areálu, do níž žalovaná sama přidávala hnojiva pro své zavlažování. Pro potřeby žalobkyně však měla být dodávána voda „čistá“ (bez hnojiv). Žalobkyně si do skleníků instalovala nádrže, v nichž si sama přimíchávala vlastní hnojiva, která kupovala v Holandsku. Žalobkyně uvedla, že v červnu 2021 společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . pro ni provedla kapalinovou (solventní) extrakci technického konopí vypěstovaného v předmětu nájmu, což je standardní metoda extrahování účinných látek z rostlinné biomasy. Podotkla, že sice bylo vypěstováno 4,5 tuny, avšak ne veškeré vypěstované rostliny byly následně extrahovány. V extraktu konopí však byl zjištěn zvýšený výskyt polychlorovaných bifenylů (dále jen „PCB“), a to v koncentraci, která mnohonásobně překračuje povolené limity pro výskyt PCB v potravinách stanovené Nařízením komise EU č. 1259/2011. Rovněž poukázala na vyhlášku č. 153/2016 Sb., která stanoví ochranu kvality zemědělské půdy, která v tabulce č. , hodnota, uvádí hodnotu PCB ve výši 1,4, jež však na daném místě byla dramaticky převýšena. Žalobkyně doplnila, že akreditovaná laboratoř společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . provedla pět analýz vzorků vypěstovaného konopí a akreditovaná laboratoř , právnická osoba, . pak realizovala analýzu vzorků půdy odebraných v předmětu nájmu. Z těchto analýz dle tvrzení žalobkyně jednoznačně vyplynulo, že kontaminace konopí byla zapříčiněna využitím kontaminované půdy při pěstování rostlin, z níž došlo k přenosu PCB do vypěstovaného konopí a následně do extraktu. Žalobkyně podotkla, že PCB se ve vypěstovaném konopí vyskytuje v takovém rozsahu, že vylučuje použití získaného extraktu pro jakékoli účely bez finančně nákladného a časově náročného technologického procesu čištění – purifikace a dekontaminace. Žalobkyně má za to, že žalovaná jí přenechala předmět nájmu ve stavu nevyhovujícím účelu nájmu, čímž porušila ust. § 2205 občanského zákoníku. Žalobkyně dále uvedla, že extrakt z technického konopí se získává pomocí kapalinové extrakce. Za tímto účelem pak žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , Smlouvu o dílo, na jejímž základě měla být realizována kapalinová extrakce 4,5 tun technického konopí vypěstovaného v předmětu nájmu za odměnu ve výši 2 138 850 Kč. Poté, co byla zjištěna kontaminace konopí, musela žalobkyně dále nechat provést vyčištění vzniklého extraktu procesem purifikace a dekontaminace, a to opět prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., s níž za tímto účelem uzavřela rovněž Smlouvu o dílo (za poskytnuté plnění se žalobkyně zavázala uhradit částku ve výši 4 607 754 Kč). Žalobkyně podotkla, že v této výši jí tak bude způsobena škoda. Žalobkyně zdůraznila, že v důsledku dekontaminace extraktu konopí od PCB došlo k navýšení nákladů zpracování a purifikace o částku 1 552 254 – 2 468 904 Kč. Při předpokládané výtěžnosti 60 % je standardní cena purifikace 10 500 Kč/1 kg výstupního purifikovaného extraktu, tedy 3 055 500 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla pro případ zpracování celého množství najednou sjednanou slevu ve výši 30 %, činily by náklady pouze 2 138 850 Kč. V důsledku dekontaminace však musí zaplatit částku ve výši 4 607 754 Kč, která představuje ztrátu slevy 30 % (neboť žalobkyně nemá k dispozici shora uvedenou částku na to, aby nechala provést dekontaminaci najednou a musí ji provádět postupně) a navýšené náklady na celý proces (oproti předpokládanému standardnímu procesu bez dekontaminace). Žalobkyně uzavřela, že celková škoda tak činí částku ve výši 2 468 904 Kč, která je rozdílem mezi celkovou cenou zpracování [postupná purifikace a dekontaminace bez slevy (4 607 754 Kč) a nákladovou cenou (2 138 850 Kč)]. Žalobkyně rovněž zdůraznila, že procesem purifikace a dekontaminace však dojde ke ztrátě 195 kg extraktu jako vstupního materiálu, čímž jí bude způsobena škoda v celkové výši 3 098 454,26 Kč (195 kg x nákladová cena za 1 kg extraktu ve výši 15 889,51 Kč). Žalobkyni tak vznikne v důsledku kontaminace půdy a v důsledku porušení zákonné povinnosti žalované škoda v celkové výši 5 567 358,26 Kč (2 468 904 za purifikace a 3 098 454,26 za ztrátu extraktu v rámci purifikace a dekontaminace). Závěrem žalobkyně sdělila, že v důsledku nemožnosti obchodovat s extraktem konopí nedisponuje finančními prostředky potřebnými k provedení purifikace extraktu vzniklého ze 4,5 tun konopí (tedy extraktu o hmotnosti 485,05 kg), a proto ji provádí postupně. Ke dni podání žaloby (26. 5. 2023) žalobkyně nechala provést purifikaci 30,39 kg extraktu, za což zaplatila odměnu ve výši 284 000 Kč. Provedením extrakce došlo ke ztrátě 12,9 kg předmětného extraktu jako vstupního materiálu. Ke dni podání žaloby tak žalobkyni již vznikla škoda ve výši 489 374,70 Kč, která představuje vynaložené náklady na purifikaci ve výši 284 400 Kč a 204 974,70 Kč (12,9 kg x nákladová cena 1 kg extraktu ve výši 15 889,51 Kč a ztrátou 12,9 kg vstupního extraktu). Žalobkyně uzavřela, že k náhradě škody žalovanou vyzvala dne 24. 3. 2022 a dále dne 21. 7. 2022, avšak neúspěšně.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Skutečnost, že došlo k uzavření předmětné Nájemní smlouvy, nezpochybňovala. Namítla však, že si není vědoma toho, že by v souvislosti s uplatněným nárokem porušila jakoukoli svou povinnost. Žalovaná zdůraznila, že pronajímá celou řadu pozemků vč. skleníků i jiným subjektům, kteří zde pěstují zeleninu a květiny a nikdy se stejný problém u nikoho jiného nevyskytl. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně měla předmět nájmu v užívání dva roky (na základě dvou na sebe navazujících smluv) s tím, že při jeho předání byl sepsán předávací protokol, z něhož vyplývá, že předmět nájmu byl předán v pořádku jako vyhovující. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně specializuje na pěstování konopí, měla si dle názoru žalované předem ověřit, zda jsou na daném místě vhodné podmínky. Žalovaná uvedla, že PCB je v ČR rozšířené od roku 1982 s tím, že jeho užívání je již zakázáno, avšak je skoro všude. Podotkla, že žalobkyně si k zalévání přivezla vlastní nádrže, v nichž míchala hnojiva, a proto je možné, že ke kontaminaci pravděpodobně mohlo dojít i touto cestou. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně pronajala skleníky se zahradnickým substrátem (3-4 cm vysoká vrstva), avšak že není vlastníkem pozemků pod skleníky. Po ukončení nájemního vztahu se žalobkyní nejsou předmětné pozemky nikým užívány (od 1. 1. 2021), pouze byly zorány.

3. V dalším průběhu řízení k námitce žalované, že si měla žalobkyně předem a rovněž průběžně kontrolovat, zda jsou v dané lokalitě vhodné podmínky pro pěstování konopí, žalobkyně uvedla, že pěstování daných rostlin nevyžaduje žádné speciální podmínky. Žalobkyně nepovažovala za relevantní ani další námitku žalované spočívající v tom, že u jiného subjektu se kontaminace pěstovaných rostlin neprojevila, neboť konopná produkce je natolik specializovaná, že před uvedením do prodeje je nutné udělat chemický rozbor a jiný subjekt u žalované konopí nepěstuje. Zdůraznila, že kontaminace většinou bývá historická, a proto nemohla být způsobena žalobcem a rozhodně ne zavlažováním. Žalovaná zároveň namítla, že znalecký posudek hovoří o přítomnosti látky v potravinách, avšak žalobce tvrdí, že konopí mělo být využito v kosmetickém průmyslu, a proto by se v posudku zmiňované nařízení Evropské unie na danou věc nevztahovalo.

4. Po provedeném dokazování má soud z Nájemní smlouvy ze dne 5. 3. 2019 za prokázané, že na jejím základě přenechala žalovaná žalobkyni v období od 20. 2. 2019 do 31. 12. 2019 k užívání pozemky parc. č. 492/73, 492/74, 492/21, 492/23, 492/44, 492/25, 505/50, 505/15, 505/57, 505/21, 505/56, 505/23, 505/61 a 997 v k. ú. , adresa, a na nich se nacházející skleníky vč. zahradnického substrátu, a to za účelem pěstování rostlin. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Mezi účastníky bylo dále nesporné i to, že žalobkyně skleníky převzala k užívání včetně zahradnického substrátu a rozvodů vody a elektřiny dne 8. 3. 2019 (při předání předmětu nájmu byl podepsán předávací protokol). Z Předávacího protokolu má soud za prokázané, že žalobkyně dne 8. 3. 2019 převzala shora uvedené pozemky, stavby (skleníky) a prostory do užívání s tím, že nebyly vzneseny žádné výhrady. Z Nájemní smlouvy (nedatované) vyplynulo, že žalovaná dále přenechala žalobkyni k dočasnému užívání skleníky včetně zahradnického substrátu s příslušenstvím (rozvodů vody, elektrického ovládání větrání skleníků) a pozemky parc. č. 492/63, 492/64, 492/66, 492/67, 492/69, 492/70 a 492/71 v k. ú. , adresa, i v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.

5. Z listiny označené jako „Kontaminace PCB v konopí, extraktech i půdě skleníků“, kterou vyhotovil dne 6. 5. 2021 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, se podává, že polychlorované bifenyly (dále jen „PCB“), které se masivně používaly mezi 30. a 70. lety minulého století, se dodnes nachází v půdách a největší nebezpečí představuje přenos těchto látek do potravin. Jejich přítomnost v potravinách reguluje Nařízení komise (EU) č. 1259/2011, které připouští maximální limit pro sumu dioxinů a PCB s dioxiovým efektem 2,5 pg/g TEQ a pro sumu PCB 28, PCB52, PCB101, PCB138, PCB153 a PCB180 40 ng/g. Ze sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, dále vyplývá, že v extraktu předmětného konopí (kapalinovou extrakci provedla pro žalobkyni) společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) byla nalezena zvýšená koncentrace PCB s tím, že povolené limity byly překročeny několikanásobně. Extrakt konopí obsahuje značnou kontaminaci PCB. Zdrojem kontaminace vyprodukovaného extraktu byla rostlina technického konopí. Vzhledem k tomu, že dle prohlášení žalobkyně byly místem produkce předmětného konopí shora uvedené pozemky, byla provedena v akreditované laboratoři společnosti , právnická osoba, . analýza vzorků půdy ze shora uvedených prostor a rovněž analýza vzorku technického konopí. Výsledky analýzy prokázaly značnou kontaminaci půdy, která byla využitá při pěstování, v důsledku čehož došlo i k přenosu do rostlin. Kontaminace PCB v konopí pak neumožňuje využití extraktu pro jakékoli účely bez finančně nákladného a časově náročného technologického procesu čištění. Z Protokolu o zkouškách č. 2039/21 se podává, že akreditovaná zkušební laboratoř č. , hodnota, , Anonymizováno, , právnická osoba, . provedla v době od 15. 3. 2021 do 17. 3. 2021 analýzu vzorku zeminy. Z Protokolu o zkouškách č. 2040/21 vyplynulo, že tato společnost dále ve stejném období provedla rovněž analýzu rostliny konopí.

6. Z listiny označené jako „Věc: Výzva k náhradě škody“ soud zjistil, že žalobkyně žalovanou dne 24. 3. 2022 vyzvala k náhradě škody v celkové výši 5 567 358,26 Kč, která jí vznikne v důsledku nutnosti provedení purifikace z důvodu kontaminace předmětného technického konopí (2 468 904 Kč), čímž dojde ke ztrátě 195 kg extraktu jako vstupního materiálu (3 098 454,26 Kč). K zaplacení shora vyčíslené škody žalobkyně žalovanou dále vyzvala dne 21. 7. 2022, a to ve lhůtě 7 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna na možnost vymáhání soudní cestou, což vyplynulo z listiny označené jako „Věc: Předžalobní výzva podle ustanovení § 142a o. s. ř.“.

7. Své rozhodnutí soud prvního stupně opírá i o další důkazy, které byly ve věci provedeny, a to o výpověď bývalého jednatele žalobkyně , jméno FO, a svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a zejména o znalecký posudek doc. Ing. Víta Penížka, Ph.D.

8. Z výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že u žalobkyně působil jako vedoucí provozu a rovněž v předmětném období vykonával funkci jednatele. Dohlížel na výsadbu, pěstování, hnojení technického konopí. Uvedl, že nic jiného (vyjma technického konopí) žalobkyně v prostorách žalované nepěstovala s tím, že jej pěstovala pouze v těchto pronajatých prostorách (u jiného třetího subjektu nikoli). Vypěstované konopí se extrahovalo a extrakt se dále zpracovával do mastí apod. Svědek dále vypověděl, že konopí žalobkyně pěstovala dva roky, a to v letech 2019 a 2020. Nájemní smlouva byla uzavřena i v roce 2021, avšak to se již konopí nepěstovalo, neboť vypěstovaného materiálu bylo dost, víc nebyla potřeba a řešilo se, zda se bude pěstovat nadále či nikoli. Popsal pěstební proces tak, že rostliny konopí žalobkyně pěstovala ze semínek, které dávali v dubnu až v květnu do pěstebních květináčů (které i se substrátem dováželi z Německa). Zhruba po měsíci, když rostliny dorostly 25-30 cm, se přesazovaly do skleníků. Sazenice v pěstebních květináčích byly umístěny v jednom ze skleníků a byly zalévány z městského řádu, k zalévání rostlin ve sklenících pak byla užívána voda dodávaná žalovanou, kterou čerpala z řeky Blanice do jedné velké nádrže, ze které se poté napouštěly nádrže v jednotlivých sklenicích. Žalobkyně od žalované požadovala dodávat vodu bez přidaných hnojiv, hnojiva zn. Vitaponix si do ní míchala sama. Konopí pěstovali uvnitř skleníků, kde byla zemina od žalované, a dále mezi skleníky v pytlích, do kterých dávali nakoupenou zeminu. Sklizeň poté probíhala na konci září a v říjnu. Svědek uvedl, že dohlížel na pěstování, na kterém se podíleli pracovníci (Ukrajinci) najatí přes pracovní agenturu, kterých se zde vystřídalo zhruba padesát. Sklizené konopí se odvezlo do sušičky, kde se nasekalo na drť a tu poté uskladňovali v kubíkových žocích, které se následně vezly na zpracování do , adresa, (začaly se odvážet postupně od ledna či února; v roce 2019 se tam vezla zhruba 80-90 % produkce a v roce 2020 poté produkce veškerá), kde proběhla extrakce konopí. Dopravu pro žalobkyni zajišťovala společnost Fauzer. Rovněž uvedl, že v průběhu pěstování i po sklizni konopí testovali na obsah THC a CBD s tím, že byly splněny povolené limity. Vzhledem k tomu, že se první sklizeň (z roku 2019) zpracovávala dlouho, svědek neměl před zahájením druhé sadby a i sklizně (v roce 2020) žádnou informaci o tom, že by byl s konopím vypěstovaným v roce 2019 nějaký problém. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že žalovaná před uzavřením nájemní smlouvy byla informovaná o tom, že žalobkyně v pronajatých prostorách bude pěstovat technické konopí. Pěstování konopí je dle svědka specifické a složité v tom, že je nutné sledovat obsah THC. Jiných specifik pěstování konopí oproti jiným rostlinám si svědek vědom nebyl.

9. Svědek , jméno FO, vypověděl, že u žalobkyně byl zaměstnán dvě sezóny v období let 2020-2021 na pozici vedoucího provozu. Uvedl, že předmětem činnosti žalobkyně bylo pěstování konopí, které bylo určeno k dalšímu zpracování. V době jeho působení u žalobkyně s danou produkcí žalobkyně teprve začínala (teprve nakupovala vybavení). Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že konopí začínali pěstovat na přelomu dubna a května a sklízeli jej koncem září a v říjnu. Svědek u žalobkyně zažil sklizně dvě (v každém roce jednu). O konopí v průběhu jeho růstu pečoval svědek společně s brigádníky najatými přes agenturu (většinou se jednalo o Ukrajince). Rostliny pěstovali od semínek, které dávali do speciálních boxů s rašelinou, a vzrostlé sazenice poté asi za 3 týdny přesazovali do skleníků. Zhruba 300 rostlin pěstovali v proluce mezi skleníky, a to v pytlích od substrátu, který nakupovali od firmy BioBizz. Zalévali vodou od žalované, která ji čerpala z , adresa, . Žalovaná do nádrží přidávala hnojiva, avšak žalobkyně od ní čerpala vodu čistou a míchala si do ní svá hnojiva. Poté, co se konopí sklidilo, odvezla se většina (asi 95 %) produkce do sušičky (asi) u Domažlic a zbytek (zhruba 5 %) se sušil na místě. Namletá suchá drť pak byla v bigbagech přivezena zpět do areálu žalované a tam zůstala uskladněná zhruba dva měsíce, než se odvezla na zpracování do laboratoře do , adresa, . Obě sezóny sklizenou produkci na zpracování odváželo nákladní auto, a to pouze do laboratoře v , adresa, . Svědek si nevybavil, jak dlouho zpracování trvalo, avšak měl informaci o tom, že byl nějaký problém s PCB, v důsledku čehož vypěstovaný materiál nelze užít k plánovanému účelu. Nebyl schopen však zařadit, zda se tento problém vyskytl u konopí vypěstovaného v první sezóně či až v druhé. V průběhu výpovědi svědek doplnil, že konopí je plevelná rostlina, a proto jeho pěstování nemá žádná specifika. Z rostlin průběžně odebírali vzorky, které nechávali testovat na obsah THC a CBD. Jeho pracovní poměr u žalobkyně byl ukončen z důvodu, že předmětný areál nebyl k pěstování konopí vhodný, a proto zaměstnance již nepotřebovali. Ve vztahu k věrohodnosti tohoto svědka soud uvádí, že z jeho výpovědi vycházel, neboť byla v souladu s výpovědí , jméno FO, , který u žalobkyně již také nepůsobí. Soud se domnívá, že za situace, kdy svědek již není na žalobkyni ekonomicky závislý, tak neměl objektivně důvod se obávat vypovědět pravdivé skutečnosti, které nejsou v zájmu žalobkyně.

10. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se žalobkyní spolupracuje od roku 2021, kdy ho oslovili, protože chtěli zvýšit prodej. Poskytuje jí poradenství a prodejní činnost v oblasti technického konopí. Svědek rozvinul, že v oblasti zpracování konopí se zabývá legislativou a jeho zpracováním do dalších výrobků. Když svědek začal se žalobkyní pracovat, tak žalobkyně měla již po částečné extrakci konopí z první sklizně. Svědek na konci roku 2021 dostal informaci, že extrakt je kontaminovaný polychlorovanými bifenyly, a proto začali hledat řešení, aby vypěstované konopí mohlo být využito ve výrobě. Kontaminovaný extrakt (400 kg z první sklizně) je uskladněn u společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, v , adresa, . Svědek dále vypověděl, že extrakce konopí z druhé sklizně byla realizována u společnosti , Anonymizováno, , kde je získaný extrakt uskladněn. U druhé produkce se se zpracováním doposud nezapočalo, pouze se extrahovala a uskladnila. Podotkl, že se extrahuje vše najednou, neboť biomasa časem degraduje, extrakt má mnohem delší trvanlivost. Část extraktu je již purifikovaná a dekontaminovaná. Zda se na obsah PCB testoval i extrakt z druhé sklizně konopí, svědek neví. Uvedl, že technické konopí je relativně jednoduchá rostlina, která nemá na pěstování speciální požadavky. Danou problematiku konzultoval s odborníky na pěstování konopí a ti mu sdělili, že polychlorované bifenyly se nacházejí v půdě, z níž se uvolňují a pak je přijímá rostlina, avšak konopí není nijak náchylnější na kontaminaci oproti jiným rostlinám (pokud je půda kontaminovaná, tak rostliny na ní pěstované danou látku do sebe přijímají). K extrakci konopí se užívají dvě metody, a to buď kapalinová extrakce ethanolem anebo extrakční proces pomocí kapalného oxidu uhličitého. Žalobkyně využila na zpracování druhou metodu, a to u shora uvedených společností, které jsou špičkovými certifikovanými společnostmi pro výrobu extraktů z konopí. Svědek zdůraznil, že produkty musí být v souladu s platnou legislativou s tím, že polychlorované bifenyly jsou sledovanou látkou, protože jsou zdraví velmi škodlivé, a proto jsou stanoveny přísné limity pro potravinářské nebo kosmetické výrobky. Předmětný materiál je kontaminovaný, a proto jej bez speciální úpravy nelze použít k žádnému účelu. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že vzhledem k tomu, že daný materiál nebyl určen pro léčebné účely, nebyl vyroben podle správné výrobní praxe a nejedná se o léčivo (o farmaceutický materiál), ale o materiál průmyslový, tak stanovené limity řešili podle potravinářské produkce, neboť extrakty byly primárně určeny pro výrobu bylinných kapek (pro potravinářství). Dále se z extraktů měly vyrábět masti, žalobkyně spolupracovala se společností, která se zabývá výrobou kosmetiky a jež zajišťovala bezpečnostní hodnocení produktů před uvedením na trh. Při posuzování věrohodnosti tohoto svědka soud přihlédl k tomu, že spolupracuje se žalobkyní, avšak jeho výpověď byla ve shodě s výpovědí soudního znalce (v části týkající se podmínek pěstování konopí a v části, v níž vypovídal, pro jaké účely byla produkce určena – pro potravinářství a kosmetický průmysl, a proto je nutné dodržet limity stanovené předpisy pro dané odvětví). Soud považuje výpověď tohoto svědka za věrohodnou, neboť neměl žádný důvod jí nevěřit, a proto z ní vycházel.

11. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 7. 8. 2024 vyplynulo, že technické konopí bylo skladováno v původních obalech při běžných skladovacích teplotách do 25 0C a postupně bylo extrahováno dle požadavků žalobkyně. Z dodaného konopí byly odebrány reprezentativní vzorky, které byly smíchány a uchovány v HDPE potravinářském obalu s víkem. Tyto vzorky jsou v daném obalu i nadále uchovány v laboratoři při teplotách do 25 0C. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, . ze dne 14. 8. 2024 se podává, že již předmětnými vzorky nedisponují s tím, že vždy přijímali pouze materiál určený k analýze. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 29. 10. 2024 se podává, že bylo provedeno testování sušené rostliny i extraktů s tím, že testování půdy provedla společnost , právnická osoba, ., která již svou činnost neprovozuje. V případě potřeby je možné analýzy provést opakovaně.

12. Za zásadní důkaz v dané věci ohledně základu uplatněného nároku soud považuje Znalecký posudek č. , č. účtu, vypracovaný doc. Ing. Vítem Penížkem, Ph.D., soudním znalcem z oboru zemědělství, odvětví zemědělská odvětví různá, pedologie, bonitace a ochrana půd, dne 17. 7. 2024 (a jeho následné doplňky ze dne 10. 9. 2024 a 4. 11. 2024), z něhož zjistil, že použití zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, je sporné, neboť neobsahuje informace o tom, zda se jedná o vzorky oleje/tuku. Chybí v ní protokoly analýzy vzorků z roku 2020 a jednoho vzorku z roku 2019. Ve zprávě (která odkazuje na tabulku č. 1 a 2) je konstatováno, že v extraktu konopí byla nalezena zvýšená koncentrace PCB, avšak v předmětných tabulkách jsou prezentovány výsledky analýz vlastních rostlin, a nikoli extraktu. Soudní znalec dále poukázal na značné rozdíly koncentrace v hodnotách naměřených společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že obě společnosti analýzu provedly v téměř stejném období, měly by být zjištěné obsahy koncentrace stejné. Navíc u společnosti , právnická osoba, . je dostupný pouze jeden protokol o rozboru jednoho půdního vzorku s tím, že pokud byl fakticky odebrán pouze jeden vzorek, není to s ohledem na velikost pěstební plochy dostačující, neboť obsah PCB se může na celé ploše lišit. Je proto nezbytné odebrat větší množství vzorků s tím, že vzhledem k tomu, že PCB představuje velmi stabilní chemické látky, není předpoklad, že by PCB na daném místě do současné doby vymizelo nebo by se jeho obsah naopak zvýšil. Soudní znalec dále podotkl, že kontaminace půdy se hodnotí dle vyhlášky č. 153/2016 Sb., která stanovuje tzv. indikační hodnotu (obsah rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin) ve výši 1,5 mg/kg 7 kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180). Společností , právnická osoba, . zjištěná hodnota vykazuje 1,636 mg/kg, která po odečtení míry analytické nejistoty (25 %) nepřekračuje hranici indikační hodnoty. Půda je tedy maximálně na hranici kontaminace a nikoli značně kontaminovaná. S ohledem na shora uvedené nepovažuje soudní znalec získaná data a z nich vyvozené závěry za věrohodné s tím, že je nutné provést další referenční měření vzorků konopí i půdy. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že aby mohly být vzorky konopí a půdy opakovaně změřeny na obsah PCB, je zásadní způsob jejich uchování, který je nutný realizovat v chladném prostředí a v utěsněných nádobách. Použitelné jsou vzorky, které byly uchovány ve skleněných nádobách s těsnícím uzávěrem zchlazené (4 0C) či zmražené (- 19 0C). Ze znaleckého posudku dále jednoznačně vyplynulo, že hnojiva a závlahovou vodu je možné jako zdroj kontaminace půdy na předmětných plochách vyloučit. Soudní znalec dále uvedl, že v situaci, kdy je půda pod limitem koncentrace, tak by nemělo docházet k tomu, že rostliny na ní vypěstované budou mít obsah rizikových látek nad povoleným zákonným limitem. PCB přechází do rostlin omezeně a koncentrace v rostlinách bývá obvykle jen zlomkem koncentrace PCB v půdách, na kterých rostou. Vstup výrazného množství PCB do rostlin přes půdu tak nelze předpokládat. Soudní znalec dále připustil jako možný vstup PCB do rostlin i vypařování PCB z půdy (v tomto případě může nastat situace, že hodnota PCB v půdách je zanedbatelná a rostlinách konopí je teoreticky možné převýšení limitu). Jako možné vstupy PCB do zeminy soudní znalec označil hydraulické oleje nebo pěstební substráty z minulosti. Rovněž připustil, že kontaminaci by mohly způsobit sklenářské tmely (avšak tento zdroj kontaminace je málo pravděpodobný), případně podzemní voda (která by byla kontaminovaná, by teoreticky mohla ovlivnit obsah PCB v půdě) anebo k ní mohlo dojít během procesu zpracování – sušení (avšak dle dostupných informací toto nelze dovodit). Naopak jako zdroj kontaminace soudní znalec vyloučil závlahovou vodu, hnojiva, sadbovače, lepidla polykarbonátu a barvy. Soudní znalec dále podotkl, že konopí pro léčivé účely je nutné pěstovat ve speciálním režimu s vydanou licencí (udělenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv), což žalobkyně však neměla, a proto vypěstované konopí (i bez ohledu na možnou přítomnost PCB) není jako léčivo použitelné. Pro potravinářské účely jsou limity PCB regulovány Nařízením komise (EU) č. 1259/2011, popř. Doporučením Evropské komise (2013/711/EU). V kosmetice je obsah zakázaných látek upraven Nařízením komise (EU) č. 1223/2009, ale hodnoty PCB v něm vyjmenované nejsou. Soudní znalec rovněž uvedl, že podmínky pro pěstování konopí se zásadním způsobem neliší od ostatních kulturních plodin. Testování plodin na přítomnost rizikových prvků a látek se dělá v ČR namátkově. Soudní znalec uzavřel, že vzhledem k tomu, že naměřené hodnoty, které uvádí , tituly před jménem, , jméno FO, není možné považovat za věrohodné, nelze hodnotit, zda je konopí kontaminované. Z dostupných analýz, osobní prohlídky areálu a informací od žalované nelze určit, co je přesně zdrojem kontaminace. Pro zjištění možných zdrojů je nutné odebrat více půdních vzorků, aby byla reprezentativně pokryta celá plocha skleníků, v nichž bylo konopí pěstováno. Pro potvrzení zdroje kontaminace rostlin konopí je tedy nezbytné provést nové analýzy s tím, že je nutné provést další referenční měření jak vzorků půdy, tak vzorků konopí. Použitelnost vzorků konopí je dána způsobem (podmínkami) archivace. Dle sdělení znalce by vzorky měly být dodány v co nejkratším čase. V případě, že nemohou být dodány k analýze ihned (za takovou dobu lze považovat i archivaci vzorků), je potřeba vzorky uchovávat tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení (dle vyhl. č. 211/2004 Sb.). Ze sdělení společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . však vyplývá, že s ohledem na teplotu uložení vzorků stanovené podmínky dodrženy nebyly a nelze tak očekávat, že nová analýza PCB bude odpovídat obsahu PCB v době sklizně/uložení vzorků. Zjištění míry koncentrace by bylo možné odběrem nových půdních vzorků v dostatečném množství (tak, aby byly pěstební plochy reprezentativně zastoupeny) a zjištění míry kontaminace konopí PCB (odpovídající současnému stavu) by bylo možné získat odběrem zbytkových zplanělých rostlin konopí, které se ve sklenících ojediněle nacházejí, avšak jejich výskyt je velmi omezený, proto nelze předpokládat, že by se podařilo zachytit možnou kontaminaci z celé plochy a že by odebrané vzorky byly reprezentativní. Soudní znalec uzavřel, že naměřené hodnoty by však popisovaly stav aktuální a jejich interpretace pro rok 2019 jednoznačně možná není. Na svých shora uvedených závěrech soudní znalec setrval i v průběhu svého výslechu, při němž mj. doplnil, že v blízkosti areálu žalované (200-400 m) se nachází rybník Čižárka, který je u ministerstva životního prostředí veden v systému evidence kontaminovaných míst, z něhož by se teoreticky prostřednictvím podzemních vod mohly polychlorované bifenyly do půdy v areálu žalované dostat. Aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o přítomnosti PCB v daném areálu, bylo by nutné analyzovat vzorky půdy z každého skleníku a v něm učinit další pododběry (cca 6-7 směsných vzorků z každého pěstebního místa). Pokud by byly nyní znovu analyzovány uchované vzorky, nebudou (vzhledem k tomu, jak byly uskladněny) odpovídat faktickému stavu v roce 2019. Pokud bychom uvažovaly o tom, že nejsou nové vstupy PCB do půdy, mělo by postupem času docházet ke snižování jeho množství, avšak vzhledem k tomu, že nelze vyloučit vliv podzemních vod, mohlo by naopak docházet i ke zvyšování kontaminace. Soudní znalec doplnil, že aktuálně nejsme vůbec schopni zjistit, jaký byl stav podzemních vod v roce 2019 a jaký je nyní. Soudní znalec taktéž nemůže při případném novém rozboru rostlin garantovat ani to, jaký byl jejich stav v roce 2019, a to ani v případě opětovné analýzy původních uchovaných vzorků, ani při nové analýze na místě zplaněných rostlin (ta by vypověděla pouze o současném stavu a nikoli o situaci v roce 2019 s tím, že lze plynutím času předpokládat nižší koncentraci PCB). Procento snížení či zvýšení množství koncentrace odhadnout nelze. Z doplnění znaleckého posudku ze dne 4. 11. 2024 soud zjistil, že obě shora uvedené společnosti analyzovaly vzorky rostlin (herby), nikoli extraktu. Soudní znalec zdůraznil, že z hodnoty PCB sušené rostliny konopí naměřené společností , právnická osoba, . (1,272 µg/g) vyplývá, že není překročen zákonný limit dle vyhlášky č. 53/2002 Sb. (která stanoví pro potraviny skupiny „B“ 2,0 µg/g) s tím, že dle měření společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . však limit překročený je. Podotkl, že tento rozdíl v naměřených hodnotách jednotlivými laboratořemi vysvětlit nedovede. Soudní znalec se znovu vyjádřil k odebranému vzorku půdy, když setrval na svém stanovisku, že vzhledem k velikosti celkové produkce je jeden vzorek nedostačující a není ho proto možné považovat za dostatečně vypovídající a reprezentativní. Dle stanoviska soudního znalce měly být vzorky odebrány alespoň pro jednotlivé pěstební prostory. Rovněž měl být řešen způsob odběru, počet a množství vzorků tak, jak je požadováno právními předpisy. Vzhledem ke shora uvedenému, kdy byl odebrán nedostatečný počet vzorků půdy a zcela chybí popis místa a způsob odběru, je možnost spolehlivého určení zdroje obsahu PCB v konopí v roce 2019 obtížná. Rovněž nelze vyloučit ani druhotnou kontaminaci konopí při jeho následném zpracování, neboť neexistuje žádný dostupný záznam o vzorkování konopí. , jméno FO, odběry vzorků půdy a případně i rostlin konopí by byly popisné pro daný čas odběru, avšak stav úrovně obsahu PCB v půdě nebo v pěstovaných rostlinách konopí v roce 2019 a ani půdu jako jednoznačný zdroj PCB v pěstovaném konopí z nich spolehlivě odvodit nelze. Při své výpovědi soudní znalec podotkl, že ke zjištění případné kontaminace konopí, je nutné udělat rozbor rostliny (nikoli extraktu) s tím, že jak společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., tak , právnická osoba, . testovala právě herbu. Na shora uvedených závěrech soudní znalec setrval i při svém opakovaném výslechu, při němž podotkl, že s ohledem na způsob uchování (archivace) dané produkce, nejsou již odebrané vzorky způsobilé zjistit obsah PCB v roce 2019 s tím, že aktuálně neexistuje žádný způsob, jak objektivně zjistit stav úrovně PCB ve vypěstovaném konopí v roce 2019 a ani to, zda byla půda v daných pěstebních prostorách v roce 2019 kontaminovaná a v jakém rozsahu a tedy ani půdu jako jednoznačný zdroj kontaminace PCB v předmětných rostlinách. Uvedl, že v případě nových analýz (nově odebraných vzorků půdy či na místě zplaněných rostlin) by tyto vypovídaly o stavu aktuálním (v době odběru) a (ani přibližně) by z nich nešlo určit úroveň PCB v roce 2019. Závěrem soudní znalec zdůraznil, že společností , právnická osoba, . v půdě zjištěná hodnota je na samé hranici limitů indikačních hodnot (resp. nízká) a naopak hodnoty PCB zjištěné v konopí jsou vůči tomu neúměrně vysoké (v neodpovídajícím poměru). Vzhledem k tomu, že u PCB nedochází k takto vysokým transferům do rostlin, přijde soudnímu znalci nepravděpodobné, že by (jediným) zdrojem kontaminace konopí byla půda.

13. Soud zdůrazňuje, že znalecký posudek i jeho následné písemné a ústní doplnění je pro soud přesvědčivým důkazem, znalec dospěl k přesvědčivým znaleckým závěrům, které náležitě ústně obhájil. Soudní znalec vzal při vypracování znaleckého posudku v potaz veškeré rozhodné a rovněž i namítané skutečnosti a řádně se s nimi vypořádal. Soud je toho názoru, že znalecký posudek doc. Ing. Víta Penížka, Ph.D., je řádně odůvodněn, při jednání soudu se soudní znalec rovněž řádně vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem. Jeho závěry jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu. Soudní znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že písemné vyhotovení znaleckého posudku nevykazuje žádné vady, které by svědčily o formálních či věcných nedostatcích. Odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení a závěry jeho posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Soudní znalec při ústní obhajobě znaleckého posudku reagoval bez nesrovnalostí na vznesené námitky účastníků, resp. dotazy soudu, resp. znalecký posudek řádně obhájil a doplnil. Za této situace soud neměl důvod pochybovat o správnosti shora uvedeného vypracovaného znaleckého posudku vč. jeho doplňků, a proto nepřistoupil k vyhotovení dalšího doplňku znaleckého posudku ani revizního znaleckého posudku. Soud je toho názoru, že se znalec řádně zabýval všemi relevantními okolnostmi daného případu. Předmětný znalecký posudek včetně jeho doplňků představuje dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu. Soud proto nemá pochybnosti o závěrech jeho znaleckého posudku, a proto z něho vycházel.

14. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (vyjádření společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 29. 11. 2024) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (další doplněk znaleckého posudku) soud z důvodu hospodárnosti řízení neprováděl, neboť se nejedná o důkaz způsobilý prokázat skutkovou verzi žalobkyně.

15. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že v období let 2019–2020 žalobkyně pěstovala v areálu žalované technické konopí za účelem dalšího zpracování a následného využití v potravinářském a kosmetickém průmyslu (užití nebylo plánováno jako léčivo). V daném období žalobkyně provedla dvě sadby a sklizně – vždy na přelomu dubna a května zasela semínka konopí a vypěstované rostliny sklízela na přelomu září a října. Rostliny žalobkyně zalévala vodou čerpanou od žalované, do níž si v nádržích přimíchávala vlastní hnojiva. Sklizená produkce byla odvezena do sušičky u Domažlic, kde bylo konopí nasekáno na drť a uskladněno v žocích, které byly nejprve uskladněny v areálu žalované a následně (zhruba po dvou měsících) se odvezla na zpracování do Ostravy, kde proběhla extrakce sušené herby. Ve skutkové rovině soud dále vychází z toho, že z produkce roku 2019 žalobkyně nechala provést u společnosti , právnická osoba, . analýzu jednoho vzorku půdy a 1 vzorku sušené herby s tím, že sušené rostliny konopí byly podrobeny i analýze společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., kde byly zkoumány čtyři vzorky (pozn. pravděpodobně byly zkoumány vzorky pětkrát, avšak protokoly jsou dostupné pouze ze čtyř analýz). Společnost , právnická osoba, . dovodila, že analyzované konopí obsahuje 1,272 µg/g PCB. U společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . byly naměřeny hodnoty PCB ve výši 2,543 µg/g, 2,512 µg/g, 2,306 µg/g a 2,891 µg/g.

16. Podle § 2205 písm. a) z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouva pronajímatele zavazuje přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu.

17. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Podle odst. 2 povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

18. Předně soud uvádí, že základní povinností pronajímatele je pronajatou věc ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání nájemce nejen odevzdat, ale po celou dobu ji v tomto stavu udržovat. Jde nejenom o faktickou použitelnost k takovému užití, ale zároveň zajištění stavu, který vyžadují právní předpisy pro takové použití (např. ochrany veřejného zdraví). Následkem porušení této povinnosti vzniká nájemci právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti pronajímatele (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 243 – 245 s.).

19. Povinnost k náhradě škody dle ust. § 2913 o. z. vzniká bez ohledu na zavinění. Předpokladem povinnosti nahradit škodu je 1. porušení smluvní povinnosti škůdcem, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi nimi, 4. předvídatelnost škody a 5. neexistence liberačního důvodu. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění prvních čtyř předpokladů, vč. rozsahu vzniklé škody, má poškozený [Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k ust. § 2913]. Prokázání liberačního důvodu vede k tomu, že škůdce není povinen k náhradě škody v případě, že tímto důvodem je mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, která vznikla nezávisle na jeho vůli (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 243 – 245 s.).

20. V dané věci soud musel nejprve posoudit, zda je nárok žalobkyně dán, resp. zda jsou naplněny první tři předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, tedy přítomnost PCB v půdě v areálu žalované, ztráta způsobená v majetkové sféře žalobkyně a příčinná souvislost mezi nimi, či nikoli.

21. Dle § 101 odst. 1 písm. b) z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

22. Podle § 120 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

23. Shora uvedená ustanovení zákona zakotvují tzv. břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Za situace, kdy se v souzené věci jedná o sporné řízení, které je ovládáno zásadou projednací, vyplývá z toho pro účastníky, v dané věci zejména pro žalobkyni, povinnost uvést ve věci veškeré rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy. Následkem nesplnění povinnosti tvrzení nebo povinnosti důkazní je rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil. Úspěch ve věci je tedy výsledkem procesní aktivity účastníka, v dané věci žalobkyně. Je tedy nezbytné, aby žalobkyně všechna svá skutková tvrzení prokázala, když v souzené věci se jedná zejména o to, aby žalobkyně prokázala, že konopí vypěstované v areálu žalované v roce 2019 je kontaminované PCB v takovém rozsahu, že bez purifikace není použitelné k plánovaným účelům, že tvrzená kontaminace rostlin byla způsobena využitím půdy obsahující PCB a dále existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalované a škodou vzniklou v důsledků ztráty slevy na zpracování (extrakci) konopí, vynaložení nákladů na proces čištění a ztráty části extraktu způsobené procesem purifikace a dekontaminace.

24. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí přenechala předmět nájmu ve stavu nevyhovujícím účelu nájmu, neboť zahradnický substrát v areálu žalované obsahoval PCB, které následně kontaminovalo žalobkyní pěstované konopí. Žalobkyně měla za to, že tímto jednáním žalovaná porušila svou zákonnou povinnost stanovenou jí v ust. § 2206 o. z. Při zpracování (kapalinové extrakci) vypěstovaných rostlin byla zjištěna přítomnost PCB v takovém množství, které vylučovalo další užití, a proto musela žalovaná nechat provést dekontaminaci (purifikaci). Tímto jí vznikly další náklady, rovněž došlo ke ztrátě části extraktu a rovněž přišla o sjednanou slevu (kterou měla domluvenou pro případ zpracování celé produkce najednou, neboť neměla k dispozici dostatek finančních prostředků, aby mohla být realizována purifikace najednou). I po seznámení se s odbornými závěry soudního znalce doc. Ing. Víta Penížka, Ph.D. žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že kontaminace vypěstovaných rostlin byla způsobena využitím půdy v areálu žalované, a proto žalovaná odpovídá za jí způsobenou škodu. K prokázání tohoto svého tvrzení navrhla doplněk znaleckého posudku, který by byl vypracován na základě nově provedených odběrů vzorků půdy a rostlin a rovněž by nově analyzoval vzorky původní, a zároveň požádala, aby soud vyzval společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . k vyjádření se ke znalcem namítaným vadám a nedostatkům ve své zprávě, která sloužila žalobkyni jako podklad pro podání žaloby. Z provedeného dokazování soud zjistil, že předmětné konopí vypěstovala žalobkyně v průběhu roku 2019 v areálu žalované. V řízení však již nebylo zjištěno, že zde vypěstované konopí fakticky obsahuje takové množství PCB, které vylučuje (bez dalšího zásahu) jeho další využití, a že žalobkyní tvrzená kontaminace rostlin byla způsobena v průběhu pěstování užitím půdy v areálu žalované či závlahou. Za zásadní důkaz v dané věci soud považuje znalecký posudek doc. Ing. Víta Penížka, Ph.D., z něhož jednoznačně vyplynulo, že aktuálně neexistuje žádná možnost spolehlivého zjištění stavu vypěstovaných rostlin a půdy v roce 2019. Ze sdělení soudního znalce dále vyšlo najevo, že uskladněná produkce rostlin (sušená drť herby) a již v minulosti testované vzorky rostlin jsou s ohledem na podmínky archivace (uchování v nesprávných obalech a při nevyhovující teplotě) pro objektivní zjištění obsahu PCB v době sklizně nepoužitelné. Jediný provedený odběr objektivně nevypovídá o složení půdy na celé pěstební ploše, a tudíž z něho taktéž nelze objektivně dovodit stav na místě v průběhu růstu rostlin v roce 2019. Nové analýzy by byly popisné pouze pro stav v době odběru nových vzorků. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům pak soud z důvodu hospodárnosti řízení nepřipustil žalobkyní navrhovaný další doplněk znaleckého posudku, který by byl vyhotoven na základě nově provedených odběrů v kombinaci s opětovanou analýzou uložených vzorků, neboť tento by stav v roce 2019 nereflektoval a jedná se tak o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat žalobkyní tvrzenou skutečnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 904/2016 či ze dne 7. 8. 2003 sp. zn. 21 Cdo 408/2003, resp. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994 sp. zn. 6 Cdo 107/93). Soud sice připustil další žalobkyní navržený důkaz, když požádal o vyjádření společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., avšak ani z tohoto důkazu požadované skutečnosti nevyplynuly. V této souvislosti soud podotýká, že tato společnost se ve své zprávě zabývala zejména otázkou kontaminace v obecné rovině. Ve vztahu k dané věci vycházela z předpokladu, že zemina v daném místě byla kontaminovaná (s tím, že připustila, že tato může být rozložena rovnoměrně, ale i pouze bodově) a uzavřela, že logika přenosu PCB z půdy do rostliny nebyla v řízení ničím vyvrácena. Jiné důkazy k prokázání svých tvrzení žalobkyně přes (opakované) poučení soudu neoznačila. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně v řízení neprokázala, že jí vypěstovaná produkce konopí v areálu žalované v roce 2019 obsahuje PCB v (nadlimitním) rozsahu, který jej (bez dalších nákladů) vylučuje z užití k žalobkyní plánovaným účelům a zároveň že tato kontaminace byla způsobena v průběhu pěstebního procesu v důsledku užití předmětu nájmu (resp. že žalovaná jí přenechala předmět nájmu v nevyhovujícím stavu). Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně ve vztahu ke svému nároku (k jeho základu) nesplnila břemeno důkazní (neunesla jej v této části uspokojivým způsobem), a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k této skutečnosti se soud již dále nezabýval výší uplatněného nároku.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení v této věci představují odměnu za zastoupení žalované ve výši 92 340 Kč, která byla stanovena dle § 8 odst. 1 s § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“). Dále se skládají z 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, v celkové výši 2 700 Kč. Při výpočtu sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v částce 10 260 Kč soud vycházel z tarifní hodnoty 489 374,70 Kč, neboť právě takové peněžité plnění je předmětem řízení. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalované učinil celkem 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 26. 6. 2023, účast u jednání dne , datum, (9:00-9:50 hod.), účast u jednání dne , datum, (9:18-10:34 hod.), 2 úkony právní služby za účast u jednání soudu přesahující 2 hodiny dne , datum, (9:00-11:32 hod.), účast u jednání dne , datum, (8:46-10:07 hod.), účast u jednání dne , datum, (8:24-9:08 hod.) a konečně účast u jednání dne , datum, (8:30 – 9:21 hod.)]. Naopak žalované nebyla přiznána odměna za písemná podání ze dne 29. 10. 2024 a 27. 11. 2024, která jsou reakcemi na podání žalobkyně, neboť vyjádření protistrany byla žalované zasílána toliko na vědomí, k úkonu nebyla soudem pro neúčelnost vyzývána. Nejedná se tak o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Dále nebyla žalované přiznána odměna za písemné podání ze dne 10. 10. 2024, které je pouhým sdělením o stavu mimosoudního jednání mezi účastníky řízení o rozsahu čtyř vět a co do obsahu a rozsahu se nejedná o žádný úkon podřaditelný pod úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu. Stejně tak nebyla žalované přiznána požadovaná odměna za společné jednání s protistranou za účasti statutárních zástupců dne 11. 9. 2023, neboť aniž by se soud zabýval účelností takového setkání, žalovaný vůbec neprokázal, že by takové jednání proběhlo. V souvislosti s účastí na proběhnuvších jednáních absolvoval zástupce žalovaného celkem 6 cest Praha – Strakonice a zpět, které byly vykonány osobním automobilem Citroën NC5FS, reg. zn. , SPZ, . Cestovné za 3 cesty vykonané v roce 2023 činí dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, při kombinované spotřebě vozidla 6,3 l/100 km (dle metodiky ES 630/2012J), počtu ujetých kilometrů 702 km (3*234 km) a vyhláškové ceně za 1 litr za benzinu automobilového 95 oktanů 41,20 Kč, částku ve výši 5 472,50 Kč [(6,3/100 x 702 x 41,20) + (5,2 x 702)]. Cestovné za 3 cesty vykonané týmž vozidlem v roce 2024 činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2024, při celkovém počtu ujetých kilometrů 702 km (3*234 km) a vyhláškové ceně za 38,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů, částku ve výši 5 620,60 Kč [(6,3/100 x 702 x 38,20) + (5,6 x 702)]. Žalovanému byla přiznána též náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 6 x 4 půlhodin, tedy v částce 2 400 Kč. Náklady řízení představují součet všech shora uvedených částek (92 340 + 2 700 + 5 472,50 + 5 620,60 + 2 400) zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalované v souladu s § 14a odst. 1 advokátního tarifu prokázal, že je jejím plátcem. Náklady žalované vzniklé v souvislosti s jeho zastoupením činí 131 325,10 Kč. S ohledem shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni uložil, aby žalované k rukám jejího zástupce uhradila určenou náhradu nákladů řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

26. Následně soud rozhodl ve smyslu § 141 o. s. ř. o vrácení přeplatku na záloze žalobkyni, která ji složila dne 19. 1. 2024 ve výši 50 000 Kč. Přestože soud zjišťoval předpokládanou cenu znaleckého posudku a dle předběžné kalkulace soudního znalce vybral zálohu v jím sdělené výši, náklady důkazu nedosáhly výše zálohy složené žalobkyní. Proto byl žalobkyni vrácen přeplatek na záloze ve výši 33 527 Kč, která představuje rozdíl mezi složenou zálohou (50 000 Kč) a z ní vyplaceného znalečného soudnímu znalci doc. Ing. Vítu Penížkovi, Ph.D. (ve výši 6 800 Kč dle usnesení ze dne 17. 9. 2024, č. j. 7 C 77/2023-191; v částce 4 441 Kč na základě usnesení ze dne 7. 11. 2024, č. j. 7 C 77/2023-241 a ve výši 5 232 Kč dle usnesení ze dne 15. 11. 2024, č. j. 7 C 77/2023-254). Tato částka bude žalobkyni vrácena do 15 dnů od právní moci výroku I. tohoto rozsudku na účet, který pro tento účel soudu bezodkladně sdělí. Pro úplnost soud dodává, že náklad důkazu zaplacený zálohou (tzv. spotřebovaná záloha) ve výši 16 473 Kč tvoří náklady řízení účastníka, na jehož náhradu by měl právo v případě, byl-li by v řízení úspěšný (§ 142 o. s. ř.) proti tomu, kdo neuspěl. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla ve výroku I. zamítnuta, je žalobkyně zcela procesně neúspěšná a ponese si náklady řízení včetně spotřebované zálohy ze svého.

27. Závěrem soud s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. uvádí, že o náhradě účelně vynaložených nákladů státu nerozhodoval, neboť v průběhu řízení nevznikly žádné náklady, které by nebyly kryty žalobkyní složenou zálohou na očekávané náklady.