7 C 81/2023

Plný text

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Rychtářové a přísedících Ivany Jeništové a Miroslavy Vondyrskové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B za účasti Jméno advokátky C , IČO IČO advokátky C vedlejšího sídlem Adresa advokátky C účastníka na zastoupený advokátkou Jméno advokátky D straně žalované: sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti doplňujícím rozsudkem

I. Rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 12. 9. 2024 č. j. 7 C 81/2023-291 se ve výroku III. doplňuje tak, že:Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 027 Kč od 1. 3. 2023 do 13. 3. 2023, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Okresní soud ve Strakonicích dne 12. 9. 2024 vyhlásil rozsudek č. j. 7 C 81/2023-291 (dále též jen „rozsudek“), v němž řízení ohledně částky ve výši 1 113 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení částečně zastavil (výrok I.), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 částku ve výši 16 814,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení (výrok II.) a rovněž žalobu částečně zamítl, a to ohledně částky ve výši 69 340,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení, z částky 36 027 Kč od 14. 3. 2023 do 31. 10. 2023 a z částky 25 184 Kč od 13. 2. 2023 do 9. 2. 2024 (výrok III.). Současně soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok IV.), o náhradě nákladů řízení státu (výrok V.) a o poplatkové povinnosti (výrok VI.). Soud však mylně nevyčerpal celý předmět řízení, když ve výroku III. opomenul rozhodnout o celém žalobkyní požadovaném příslušenství (úroku z prodlení) z částky 36 027 Kč.

2. Podle § 166 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.

3. Dne 9. 10. 2024 podala žalobkyně proti výroku III. shora uvedeného rozsudku odvolání, a to v části týkající se úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 36 027 Kč od 14. 3. 2023 do 31. 10. 2023 a z částky 25 184 Kč od 13. 2. 0223 do 9. 2. 2024. V rámci tohoto podání žalobkyně namítla, že v žalobě uplatnila požadavek na zaplacení úroku z prodlení od 1. 3. 2023 s tím, že po částečném zaplacení daného nároku ve výši 36 027 Kč tak měl soud rozhodnout o zákonném úroku z prodlení z této částky právě od 1. 3. 2023 do 31. 10. 2023 (neboť k jejímu uhrazení došlo dne 1. 11. 2023). Soud však o úroku z prodlení z částky 36 027 Kč od 1. 3. 2023 do 13. 3. 2023 vůbec nerozhodl, a proto má žalobkyně za to, že by měl být vydán doplňující rozsudek.

4. Při dokazování provedeném při jednání okresního soudu dne 4. 9. 2024 bylo provedeno komplexní dokazování k celému uplatněnému nároku, při němž vyšlo najevo, že žalobkyně onemocněla nemocí z povolání a že má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení její pracovní neschopnosti, která jí náleží ve výši 78 025,22 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení žalobkyní uplatněný nárok částečně splnila, a to v rozsahu 61 211 Kč (dne 31. 10. 2023 vedlejší účastník uhradil 36 027 Kč a dne 9. 2. 2024 zaplatil 25 184 Kč), bylo ohledně této částky řízení částečně zastaveno (usnesením ze dne 4. 4. 2024 č. j. 7 C 81/2023–111 a ze dne 23. 7. 2024 č. j. 7 C 81/2023-228) a žalobkyni tak byl přiznán nárok na zaplacení částky 16 814,22 Kč (78 025,22 – 61 211). Ve zbytku pak žalobkyně úspěšná nebyla. V této souvislosti soud podotýká, že žalobkyně původně učinila předmětem řízení částku ve výši 147 366 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 1. 3. 2023 do zaplacení. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně částky 78 025,22 Kč, a proto ohledně částky ve výši 69 340,78 Kč s příslušenstvím (147 366 – 78 025,22) žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud dále (mylně) zamítl žalobu i ohledně zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 36 027 Kč od 14. 3. 2023 do 31. 10. 2023 a z částky 25 184 Kč od 13. 2. 2023 do 9. 2. 2024, přestože žalobkyně příslušenství z žalované pohledávky požadovala od 1. 3. 2023. Za situace, kdy částka ve výši 36 027 Kč byla vedlejším účastníkem zaplacena až dne 31. 10. 2023 (přestože k její úhradě byla žalovaná vyzvána již dne 22. 2. 2023), má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z této částky po dobu prodlení s placením, tedy již od 1. 3. 2023 do 31. 10. 2023. Taktéž z částky ve výši 25 184 Kč, kterou vedlejší účastník žalobkyni zaplatil dne 9. 2. 2024 (přestože k její úhradě byla žalovaná rovněž vyzvána již dne 22. 2. 2023), má žalobkyně dále po dobu prodlení, tj. od 1. 3. 2023 do 9. 2. 2024 nárok na zákonný úrok z prodlení i z této částky. Vzhledem k tomu, že v rozsudku nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení, a to o celém příslušenství uplatněné pohledávky, které žalobkyně uplatnila, a to o zákonném úroku z prodlení jdoucím z částky 36 027 Kč od 1. 3. 2023 do 13. 3. 2024, soud v tomto doplňujícím rozsudku o této části uplatněného nároku rozhodl, když jej zamítl. Pro úplnost soud dodává, že o této části příslušenství rozhodl stejně jako o navazující části příslušenství v rozsudku z důvodu celkového souladu napadeného rozhodnutí.

5. O náhradě nákladů této fáze řízení soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že podnět k vydání doplňujícího rozsudku žalobkyně učinila v rámci odvolání (nikoli samostatným podáním) a o nákladech řízení (i o těchto) tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (odvolacího) soudu.

6. Na závěr pak soud s odkazem na § 166 odst. 3 o. s. ř. dodává, že právní moc ani vykonatelnost původního (v odvoláním nenapadeném rozsahu) rozsudku není nikterak dotčena.