10 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 270,81 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 270,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.

1. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 na č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobou podanou dne 1. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 270,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] došlo dne 4. 6. 2019 k uzavření smlouvy [číslo] prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kterou původní věřitel poskytl žalované částku 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 270,81 Kč do 11. 6. 2019. Žalovaná tak ale neučinila i přes výzvy k uhrazení dlužné částky. Pohledávka byla následně postoupena z původního věřitele na [právnická osoba] [anonymizováno], která pohledávku postoupila na společnost [právnická osoba], která pohledávku postoupila na žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], byla vytvořena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ve které byla uvedena žalovaná jako klient a označena byla rodným číslem, adresou, e-mailem, číslem občanského průkazu a telefonním číslem. Ve smlouvě není uvedeno číslo účtu žalované. Dle smlouvy činila výše poskytnuté částky 2 000 Kč, splatnost byla 7 dní, poplatek v případě řádného nesplacení činil 270,81 Kč. Částka 2 000 Kč měla být vyplacena bezhotovostně na bankovní účet. Smlouva je podepsána předchůdkyní žalobkyně. Dále je na smlouvě obsažena doložka:„ Klient: Já, [celé jméno žalované], [rodné číslo] potvrzuji, že jsem tuto Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden elektronickým kódem [číslo] Tento dokument byl podepsán dne 2019 [číslo] 12:16:27 autorizačním kódem [číslo], nahrazujícím fyzický podpis.“ Dne 4. 6. 2019 byla zaslána částka 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s ID transakce [číslo]. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [právnická osoba] [anonymizováno], která pohledávku postoupila na společnost [právnická osoba], která pohledávku postoupila na žalobkyni.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle ustanovení § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

9. Podle ustanovení § 1819 o. z. textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.

10. Podle ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

11. Současná právní úprava nevylučuje, aby smlouvy mezi účastníky byly uzavírány prostředky komunikace na dálku, mj. též prostřednictvím webového rozhraní (viz ustanovení § 1820 a násl. o. z.). V ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je stanoveno, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího s tím, že za určitých podmínek v zákoně stanovených může být podpis jednajícího nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Současně o. z. odkazuje na jiný právní předpis, který má stanovit, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Takovým právním předpisem byl v době uzavírání smlouvy zákon č. 297/2016 Sb. Ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb., který nevylučuje použití prostého elektronického podpisu k podpisu soukromoprávních dokumentů. Zároveň ustanovení § 1819 o. z. upravuje, že písemná forma je zachována, pokud ji lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Zachování písemnosti tak nevylučuje, že právní jednání je činěno prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků, a to za současného splnění dvou podmínek, tj. že tyto prostředky umožňují zachycení obsahu právního ujednání a zároveň určení jednající osoby. To jak má být jednající osoba určena pak o. z. nestanoví. Obecně je jednající osoba identifikována takovými údaji, že je zcela jednoznačně možné učinit závěr, kdo takovouto osobou jednající je. Stejně tak je nezbytné připomenout, že elektronické písemnosti, u kterých při jejich vytváření není zaručeno jejich systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a není zaručena ochrana proti změnám, mají podstatně vyšší důkazní deficit než listinná písemnost (obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č.j. 75 Co 384/201-171).

12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, neboť nebyla prokázána pasivní věcná legitimace žalované. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím podle ustanovení § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že smlouvu účastníci uzavřeli elektronicky a žalovaná ji podepsala elektronickým kódem a peníze byly zaslány na její účet. V projednávaném případě však dle soudu žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně měla dostatečně ověřenou totožnost žalovaného (jednající osoby) při uzavírání smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. Taktéž dle soudu neprokázala, že bylo u právní předchůdkyně žalobkyně zaručeno systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a byla zaručena její ochrana proti změnám. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně by žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně sice prokázala, že dne 4. 6. 2019 byla její právní předchůdkyní zaslána částka 2 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], ale z žalobkyní označených důkazů nevyplývá, že by se jednalo o účet žalované. Navíc není zřejmé, proč předchůdkyně žalobkyně zasílala peníze právě na tento účet, když v předložené smlouvě není žádné číslo účtu uvedeno. Žalobkyně pak další důkazy, i přes výzvu soudu, k prokázání totožnosti osoby uzavírající smlouvu nenavrhla. K jednání nařízenému na den 1. 7. 2021 se žalobkyně nedostavila a nemohla tak být poučena ve smyslu § 118a dost. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti tvrdit a prokazovat všechny rozhodné skutečnosti vztahující se k pasivní legitimaci žalované ve sporu. Soud proto žalobu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně skutečnosti, že to byla právě žalovaná, kdo smlouvu s předchůdkyní žalobkyně uzavřela a že na její účet byly zaslány dne 4. 6. 2019 peníze, tedy že se na úkor žalované bezdůvodně obohatila.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná a zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

14. Soud dále rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, neboť žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který ale pro jeho nedostatky nebyl vydán. V souladu s Položkou 2 bod.

2. Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je v takovém případě navrhovateli doměřen poplatek do výše dle Položky 1 Sazebníku v konečném rozhodnutí. Žalobkyně uhradila poplatek ve výši 400 Kč, poplatek dle Položky 1 Sazebníku činí 1 000 Kč a soud tak žalobkyni rozdíl doměřil.