10 C 261/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 28. 8. 2014 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 28. 8. 2014 do 29. 3. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 470 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od 28. 8. 2014 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 7. 8. 2014 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které tato poskytla žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč poštovní poukázkou zaslanou na jméno a adresu žalované. Žalovaná doposud tuto částku nevrátila. Totožnost byla ověřena na poště. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 27. 08. 2014. Žalovaná doposud tuto částku nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2017. Žalobou se žalobkyně domáhá jistiny a zákonného úroku z prodlení. Před podáním žaloby žalobkyně výzvou datovanou dne 17. 3. 2020 žalovanou vyzvala k zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně ani žalovaná se nedostavily k jednání soudu, čímž se zbavily práva být poučeny ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 4. Dne 7. 8. 2014 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a osoba vystupující pod jménem [celé jméno žalované], sjednaly při použití elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala této osobě poskytnout částku 1 000 Kč a úvěrovaná se zavázala tuto částku vrátit 26. 8. 2014. Částka 1 000 Kč byla dne 11. 8. 2014 právní předchůdkyní žalobkyně zaslaná poštovní poukázkou žalované a žalované byla dne 18. 8. 2014 vyplacena, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná žalobkyni, ani její právní předchůdkyni z této částky ničeho nevrátila. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni 21. 12. 2017 postoupena žalobkyni. Žalované byla poprvé prokazatelně doručena výzva k zaplacení dne 29. 3. 2021, tj. dnem doručení žaloby.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle ustanovení § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

8. Podle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

9. Podle ustanovení § 1819 o. z. textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.

10. Podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 19. 9. 2016 Pro účely tohoto zákona se rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

11. Současná právní úprava nevylučuje, aby smlouvy mezi účastníky byly uzavírány prostředky komunikace na dálku, mj. též prostřednictvím webového rozhraní (viz ustanovení § 1820 a násl. o. z.). V ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je stanoveno, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího s tím, že za určitých podmínek v zákoně stanovených může být podpis jednajícího nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Současně o. z. odkazuje na jiný právní předpis, který má stanovit, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Takovým právním předpisem byl v době uzavírání smlouvy zákon č. 227/2000 Sb. Zároveň ustanovení § 1819 o. z. upravuje, že písemná forma je zachována, pokud ji lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Zachování písemnosti tak nevylučuje, že právní jednání je činěno prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků, a to za současného splnění dvou podmínek, tj. že tyto prostředky umožňují zachycení obsahu právního ujednání a zároveň určení jednající osoby. To jak má být jednající osoba určena pak o. z. nestanoví. Obecně je jednající osoba identifikována takovými údaji, že je zcela jednoznačně možné učinit závěr, kdo takovouto osobou jednající je. Stejně tak je nezbytné připomenout, že elektronické písemnosti, u kterých při jejich vytváření není zaručeno jejich systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a není zaručena ochrana proti změnám, mají podstatně vyšší důkazní deficit než listinná písemnost (obdobně viz rozhodnutí [název soudu], [pobočka], [číslo jednací] [spisová značka]).

12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím podle ustanovení § 2390 o. z. a § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. V projednávaném případě však dle soudu žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně měla dostatečně ověřenou totožnost žalované (jednající osoby) při uzavírání smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. Taktéž dle soudu neprokázala, že bylo u právní předchůdkyně žalobkyně zaručeno systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a byla zaručena její ochrana proti změnám. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. a § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 11. 8. 2014 zaslala na její adresu částku 1 000 Kč poštovní poukázkou a žalované byla dne 18. 8. 2014 vyplacena. Žalovaná sama v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z., den následující po dni, kdy byla žalované doručena žaloba, neboť v řízení nebylo prokázáno doručení jakékoliv předchozí výzvy.

13. Lhůtu k plnění soud určil výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 31,57 % dle úspěchu ve věci. Náklady ve výši 470 Kč (před snížením ve výši 1 489 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužném období a dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 470 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.