10 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 170,12 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od 11. 12. 2019 do 12. 4. 2021.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 27. 1. 2021 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně původně domáhala zaplacení částky 1 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 170,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 595,64 Kč a dále částky 750 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 11. 6. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě obdržel žalovaný dne 11. 6. 2018 bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, a to na žalovaným uvedený účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se kromě této částky zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 772,65 Kč a smluvní úrok z úvěru. Celková dlužná částka byla splatná do 20. 6. 2018, a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, když nezaplatil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 s účinností ke dni 10. 12. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21. 1. 2020. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 595,64 Kč (ten tvoří poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 772,65 Kč, smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 816,99 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 6 Kč), smluvní pokuta ve výši 750 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 6. 2018, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru do 21. 10. 2018 ve výši 204,32 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení se splacením úvěru, tj. 21. 6. 2018, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 11. 12. 2019 z jistiny ve výši 1 500 Kč do zaplacení.

2. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 3. 2021, č. j. 10 C 27/2021-45, které nabylo právní moci dne 28. 4. 2021, bylo řízení zastaveno co do částky 750 Kč představující smluvní pokutu, a o částku 1 595,64 Kč představující kapitalizovaný úrok, neboť žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu podáním došlým soudu dne 19. 2. 2021 zpět. Předmětem řízní tak zůstala pouze žalovaná jistina 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný ani žalobkyně nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jejich souhlas dán. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Dne 11. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a osoba vystupující pod jménem [celé jméno žalovaného] sjednali při použití elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala této osobě poskytnout částku 1 500 Kč a úvěrovaný se zavázal tuto částku vrátit 20. 6. 2018. Částka 1 500 Kč byla dne 11. 6. 2018 zaslána na účet č. [bankovní účet], který je účtem žalovaného. Žalovaný žalobkyni, ani její právní předchůdkyni z této částky ničeho nevrátil. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni 10. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Žalovanému byla poprvé prokazatelně doručena výzva k zaplacení dne 12. 4. 2021, tj. dnem doručení žaloby.

6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle ustanovení § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

10. Podle ustanovení § 1819 o. z. textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.

11. Podle ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

12. Současná právní úprava nevylučuje, aby smlouvy mezi účastníky byly uzavírány prostředky komunikace na dálku, mj. též prostřednictvím webového rozhraní (viz ustanovení § 1820 a násl. o. z.). V ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je stanoveno, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího s tím, že za určitých podmínek v zákoně stanovených může být podpis jednajícího nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Současně o. z. odkazuje na jiný právní předpis, který má stanovit, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Takovým právním předpisem byl v době uzavírání smlouvy zákon č. 297/2016 Sb. Ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb., který nevylučuje použití prostého elektronického podpisu k podpisu soukromoprávních dokumentů. Zároveň ustanovení § 1819 o. z. upravuje, že písemná forma je zachována, pokud ji lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Zachování písemnosti tak nevylučuje, že právní jednání je činěno prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků, a to za současného splnění dvou podmínek, tj. že tyto prostředky umožňují zachycení obsahu právního ujednání a zároveň určení jednající osoby. To jak má být jednající osoba určena pak o. z. nestanoví. Obecně je jednající osoba identifikována takovými údaji, že je zcela jednoznačně možné učinit závěr, kdo takovouto osobou jednající je. Stejně tak je nezbytné připomenout, že elektronické písemnosti, u kterých při jejich vytváření není zaručeno jejich systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a není zaručena ochrana proti změnám, mají podstatně vyšší důkazní deficit než listinná písemnost (obdobně viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 75 Co 384/201-171).

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím podle ustanovení § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávaném případě však dle soudu právní předchůdkyně neměla dostatečně ověřenou totožnost žalovaného (jednající osoby) při uzavírání smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. Taktéž dle soudu nebylo u právní předchůdkyně žalobkyně zaručeno systematické a posloupné provádění v elektronickém systému a byla zaručena její ochrana proti změnám. Soud tedy uzavírá, že nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 11. 6. 2018 zaslala na jeho účet částku 1 500 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z., den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba, neboť v řízení nebylo prokázáno doručení jakékoliv předchozí výzvy. Lhůtu k plnění soud určil výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když vycházel z toho, že žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby o částku 2 345,64 Kč zavinila, že řízení muselo být v převážné části zastaveno, a žalovanému z důvodu jeho procesní pasivity žádné náklady řízení nevznikly.

15. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí 1 000 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 400 Kč, doplatit proto zbývá 600 Kč.