10 C 30/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 359 397 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 150 514 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 514 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 208 883 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 208 883 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 130 971 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů řízení částku 1 987 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 359 397 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady podle ustanovení § 59a vodního zákona. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], na kterém se nachází vodní dílo – přívodní a zásobovací řad z vodojemu [ulice], který je ve vlastnictví žalované. Toto dílo bylo vybudováno před 1. lednem 2002, konkrétně bylo vybudováno a zkolaudováno v roce [rok]. Délka řadu na žalobcově pozemku činí 54 m a ochranné pásmo k tomuto vodnímu dílu zasahuje i na další žalobcův pozemek [anonymizována dvě slova]. Žalobce tak je omezen v užívání svých pozemků v rozsahu celkem [anonymizována dvě slova] Žalobce nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci dosud nebyla poskytnuta náhrada za umístění a užívání tohoto vodního díla na jeho pozemku, ačkoliv se před podáním žaloby pokoušel s žalovanou tuto dohodu uzavřít.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala, když tvrdila, že vodní dílo na pozemku žalobce vzniklo na základě dohody s osobou, která byla vlastníkem nemovité věci v době výstavby vodovodního řadu, případně takové dohody nebylo podle právních předpisů účinných v roce 1974 třeba. Zároveň namítala, že nedošlo k postoupení uplatněné pohledávky z původního vlastníka pozemku na žalobce. Pokud by tedy právo na náhradu za omezení vlastnického nebylo převedeno společně s převodem nemovitých věcí v roce [rok], zůstalo toto oprávnění u původního vlastníka nemovitých věcí a žalobce tak není aktivně žalobně legitimovaný. Žalovaná dále namítala promlčení uplatněných pohledávek.

3. O základu nároku rozhodl Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný s tím, že o jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud pro stručnost proto odkazuje na skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu a právní hodnocení uvedená v předchozím rozhodnutí.

4. Soud nyní proto rozhodoval pouze o výši náhrady, která žalobci přísluší, přičemž učinil nad rámec rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tato skutková zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova]. Pozemek má trojúhelníkový tvar, kdy dům žalobce se nachází v jeho západním vrcholu.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova].

7. Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] sdělení znalce ze dne [datum] soud zjistil, že znalec stanovil za pomoci oceňovacích předpisů náhradu za strpění vodního díla žalované na pozemku žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce] na částku 75 527 Kč. Na pozemku žalobce se nachází dva vodovodní řady žalované ve vzdálenosti 1 m od sebe v délce 56 m a ve vzdálenosti cca 4,9 m od hranice pozemku. Ochranné pásmo vodovodních řadů sahá 1,5 m na každou stranu od stěny potrubí a průměrná šířka ochranného pásma tak je 4,135 m. Pozemek je územním plánem [územní celek] určen k zastavění rodinnými domy, neboť se jedná o plochu bydlení v rodinných domech - venkovské. Znalec nejprve stanovil obvyklou cenu pozemku žalobce na částku 1 300 Kč/m2, a to za pomoci porovnávací metody, kdy znalec vypočetl obvyklou cenu na základě porovnání vzorku celkem 10 obdobných pozemků. Znalec pak vzal v úvahu, že pozemek žalobce má přístup k inženýrským sítím a tuto skutečnost promítl do výsledné ceny 1300 Kč/m2. Z této částky znalec následně stanovil cenu věcného břemene ve výši 75 257 Kč, kterou počítal ze simulovaného nájmu, kdy obvyklé nájemné stanovil dle výměry ochranného pásma o ploše 231,56 m2. Obvyklé roční nájemné bylo stanoveno procentní sazbou 5% a činilo částku 15 051,40 Kč, což byl i dílčí roční užitek z věcného břemene. Tento dílčí užitek znalec vynásobil koeficientem užitku 0,5 a dospěl k ročnímu užitku z věcného břemene 7 525,70 Kč, kdy znalec za pomoci míry kapitalizace 0,1 dospěl k ceně věcného břemene ve výši 75 527 Kč. Součástí znaleckého posudku je vyznačení ochranného pásma vodního díla žalované na pozemku žalobce. Ochranné pásmo prochází celou délkou pozemku žalobce ze severozápadu od hranice s pozemkem p. [číslo] směrem na jihovýchod k pozemku p. [číslo] souběžně s místní komunikací. Ochranné pásmo má délku 56 m a šířku 4,135 m. Mezi ochranným pásmem vodního díla a místní komunikací se nachází úzký pruh pozemku žalobce, který není ochranným pásmem zasažen. Ochranné pásmo zasahuje až k severovýchodnímu rohu domu žalobce. Z fotografické dokumentace bylo zjištěno, kudy v terénu na pozemku žalobce prochází vodní dílo žalované, jak pozemek žalobce vypadá. Nad vodním dílem nachází travní porost a v jednom místě chodník žalobce s příjezdovou cestou ke garáži.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobci se podanou žalobou domáhali na žalované náhrady za umístění vodního díla, jako v projednávané věci, na jejich pozemcích v k. ú. [část obce], [územní celek], a to na pozemku p. [číslo] o výměře 1 227 m2, [anonymizována dvě slova], a na pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], [anonymizována dvě slova]. Ve věci byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce], který ocenil jednorázovou náhradu za vodní dílo na pozemku p. [číslo] částkou 43 169 Kč a na pozemku p. [číslo] částkou 28 953 Kč. Soud žalované uložil povinnost uvedené částky žalobcům zaplatit, neboť neshledal důvod k odchýlení se od částek stanovených znalcem, když navíc ani jedna ze stran takový postup nenavrhovala.

9. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce] v řízení sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že znalec oceňoval náhradu za umístění vodního díla žalované (vodovodního řadu) na pozemcích v k. ú. [část obce], [územní celek], a to na pozemku p. [číslo] (tedy pozemku sousedícího s pozemkem žalovaného) a na pozemku p. [číslo] (pozemek sousedící s pozemkem p. [číslo]). Oba pozemky byly [anonymizována dvě slova]. Pozemek p. [číslo] měl výměru [výměra] a pozemek p. [číslo] výměru [výměra]. Dle územního plánu se pozemek p. [číslo] navrhoval k využití jako plocha smíšena obytná – venkovská a totožné využití se zčásti plánovalo na pozemku p. [číslo] zčásti byl tento pozemek využíván jako plocha [anonymizováno]. Znalec tak rozlišoval pozemky určené k zastavění a zemědělské pozemky, kdy porovnávací metodou dospěl k ceně zastavitelných pozemků ve výši 1 200 Kč/m2 a ceně zemědělských pozemků ve výši 30 Kč/m2. Z těchto částek znalec stanovil obvyklé nájemné dle ročního užitku, kdy stupeň omezení vlastnického práva dosahoval 100 %. Hodnotu věcného břemene na pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 43 169 Kč, když výměra věcného břemene činila 119,915 m2 (délka 29 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 8 633,88 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zastavitelné části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 28 283,4 Kč, když výměra věcného břemene činila 75,565 m2 (délka 19 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 5 656,68 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zemědělské části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 669,87 Kč, když výměra věcného břemene činila 111,645 m2 (délka 27 m a šířka 4,135 m), při ceně 30 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 133,974 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Celkem tak hodnota věcného břemene pozemku p. [číslo] činila 28 953 Kč. Součástí posudku je i dokumentace, ze které je možné zjistit, kudy vede vodovodní řad žalované přes uvedené pozemky ([číslo listu]). [ulice] řad vede po okraji pozemků podél místní cesty. Na pozemku p. [číslo] se nenacházela žádná stavba. Na pozemku p. [číslo] se nachází dům. Ochranné pásmo na pozemku p. [číslo] svým umístěním zasahuje do pozemku pouze v krátké části u hranice pozemku s místní cestou, kdy většina pozemku není pásmem zasažena a podstatná část nezasaženého pozemku se nachází až za domem, který je na pozemku umístěn. Z fotografické dokumentace lze zjistit, kudy v terénu vedou vodovodní řady - podél plotu na pozemku p. [číslo] z části je nad nimi umístěna vydlážděná plocha.

10. Soud dospěl nad rámec rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] k tomuto závěru o skutkovém stavu: Pozemek žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova]. Pozemek má přibližně [anonymizováno] tvar a dům žalobce se nachází v jeho západním vrcholu. Na pozemku žalobce se nachází dva vodovodní řady žalované ve vzdálenosti 1 m od sebe v délce 56 m a ve vzdálenosti cca 4,9 m od hranice pozemku. Ochranné pásmo vodovodních řadů sahá 1,5 m na každou stranu od stěny potrubí a průměrná šířka ochranného pásma tak je 4,135 m. Část pozemku, po které vedou vodovodní řady, je územním plánem [územní celek] určena k zastavění rodinnými domy, neboť se jedná o plochu bydlení v rodinných domech - venkovské. Ochranné pásmo prochází celou délkou pozemku žalobce ze severozápadu od hranice s pozemkem p. [číslo] směrem na jihovýchod k pozemku p. [číslo] souběžně s místní komunikací. Ochranné pásmo má délku 56 m a šířku 4,135 m, zabírá tak plochu 231,56 m2. Mezi ochranným pásmem vodního díla a místní komunikací se nachází úzký pruh pozemku žalobce, který není ochranným pásmem zasažen. Ochranné pásmo zasahuje až k severovýchodnímu rohu domu žalobce. Nad vodním dílem se nachází travní porost a na části se nachází chodník a příjezdová cesta ke garáži v domě.

11. V projednávané věci byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo]. Znalec stanovil za pomoci oceňovacích předpisů náhradu za strpění vodního díla žalované na pozemku žalobce p. [číslo] v k. ú. [část obce] na částku 75 527 Kč. Znalec nejprve stanovil obvyklou cenu pozemku žalobce na částku 1 300 Kč/m2, a to za pomoci porovnávací metody, kdy znalec vypočetl obvyklou cenu na základě porovnání vzorku celkem 10 obdobných pozemků. Znalec poté vzal v úvahu, že pozemek žalobce má přístup k inženýrským sítím a tuto skutečnost promítl do výsledné ceny [číslo] Kč/m2. Z této částky znalec následně stanovil cenu věcného břemene ve výši 75 257 Kč, kterou počítal ze simulovaného nájmu, kdy obvyklé nájemné stanovil dle výměry ochranného pásma o ploše 231,56 m2. Obvyklé roční nájemné bylo stanoveno procentní sazbou 5% a činilo částku 15 051,40 Kč, což byl i dílčí roční užitek z věcného břemene. Tento dílčí užitek znalec vynásobil koeficientem užitku 0,5 a dospěl k ročnímu užitku z věcného břemene 7 525,70 Kč, kdy znalec za pomoci míry kapitalizace 0,1 dospěl k ceně věcného břemene ve výši 75 527 Kč.

12. Vodovodní řady navazují na pozemek žalobce z vedlejšího pozemku p. [číslo] který má rozměry [výměra] a jedná se o [anonymizována dvě slova] a na tento pozemek navazují z pozemku p. [číslo] který je rovněž [anonymizována dvě slova] a má výměru [výměra], oba pozemky se nacházejí v k. ú. [část obce], [územní celek]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud rozhodl o žalobě na náhradu za umístění totožného vodního díla žalované jako v projednávané věci, na výše uvedených pozemcích. Ve věci byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce], který ocenil jednorázovou náhradu za vodní dílo na pozemku p. [číslo] částkou 43 169 Kč a na pozemku p. [číslo] částkou 28 953 Kč. Soud pak tyto částky žalobcům přiznal, neboť neshledal důvod k odchýlení se od částek stanovených znalcem, kdy navíc ani jedna ze stran takový postup nenavrhovala. Znalec v uvedené věci vycházel ze skutečnosti, že pozemek p. [číslo] byl územním plánem navrhován k využití jako plocha smíšená obytná – venkovská a totožné využití bylo navrhováno na části [anonymizováno] p. [číslo] zčásti byl tento pozemek využíván jako plocha [anonymizováno]. Znalec tak rozlišoval pozemky určené k zastavění a [anonymizováno] pozemky, kdy porovnávací metodou dospěl k ceně zastavitelných pozemků ve výši 1 200 Kč/m2 a ceně [anonymizována dvě slova] ve výši 30 Kč/m2. Z těchto částek znalec stanovil obvyklé nájemné dle ročního užitku, kdy stupeň omezení vlastnického práva dosahoval 100 %. Hodnotu věcného břemene na pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 43 169 Kč, když výměra věcného břemene činila 119,915 m2 (délka 29 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 8 633,88 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zastavitelné části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 28 283,4 Kč, když výměra věcného břemene činila 75,565 m2 (délka 19 m a šířka 4,135 m), při ceně 1 200 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 5 656,68 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Hodnotu věcného břemene na zemědělské části pozemku p. [číslo] znalec vypočítal na částku 669,87 Kč, když výměra věcného břemene činila 111,645 m2 (délka 27 m a šířka 4,135 m), při ceně 30 Kč/m2, obvyklé nájemné tak činilo částku 133,974 Kč/rok, jež byla vynásobena maximální možnou dobou 5 let. Celkem tak hodnota věcného břemene pozemku p. [číslo] činila 28 953 Kč. Vodovodní řad žalované přes uvedené pozemky vede po okraji pozemků podél místní cesty. Na pozemku p. [číslo] se nenacházela žádná stavba. Na pozemku p. [číslo] se nacházel dům. Ochranné pásmo na pozemku p. [číslo] svým umístěním zasahovalo do pozemku pouze v krátké části u hranice pozemku s místní cestou, kdy většina pozemku nebyla pásmem zasažena, když se podstatná část nezasaženého pozemku nacházela až za domem, který byl na pozemku umístěn. V terénu vedly vodovodní řady podél plotu na pozemku p. [číslo] z části nad ním byla umístěna vydlážděná plocha.

13. Soud zamítl důkazní návrh výslechem žalobce, neboť všechny rozhodné skutečnosti byly zjištěny z důkazů výše uvedených a omezení žalobce (ke kterým chtěl vypovídat) daná ochranným pásmem vyplývají také přímo ze zákona a nebylo třeba žalobce jako účastníka řízení vyslechnout.

14. Podle článku 11 odst. 1, 4 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen„ LZPS“) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

15. Podle ustanovení § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen „zákon o vodách“ či „vodní zákon“) vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

16. Podle § 23 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, b) vysazovat trvalé porosty, c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, d) provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 150 514 Kč. Soud v prvé řadě vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] který ocenil hodnotu věcného břemene na částku 75 527 Kč. Znalec splnil úkol zadaný soudem, proti jeho závěrům žádná ze stran nic nenamítala. Žalobce s výpočtem znalce sice svým podáním ze dne [datum] souhlasil, ale navrhoval soudu, aby částku navýšil s ohledem na okolnosti případu, neboť znalec nebere v potaz veškeré aspekty, které s případem souvisejí, a je na soudu, aby zohlednil i další skutečnosti. Žalovaná naopak navrhovala, aby soud náhradu snížil, neboť se měl žalobce domáhat náhrady škody na předchozím vlastníkovi, který mu předmětný pozemek prodal s vodním dílem.

18. Soud je toho názoru, že v případě stanovení náhrady za strpění vodního díla na pozemku vybudovaného před [datum] dle § 59a vodního zákona nelze pouze převzít hodnotu věcného břemene stanovené znalcem, který vychází z výměry věcného břemene a hodnoty pozemku a je nutné brát ohled i na další okolnosti, které daný případ provázejí, neboť konečná výše náhrady je otázkou právní, nikoliv skutkovou a v případě, že by soud v projednávané věci převzal bez dalšího částku stanovenou znalcem, postupoval by v rozporu s právními předpisy a ustálenou judikaturu vyšších soudů, jak ostatně žalobce sám přiléhavě odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5820/2016. Soud proto z částky vypočtené znalcem ve výši 75 527 Kč vycházel pouze jako ze základu, o který opřel své úvahy o konečné výši náhrady a dále tuto částku modifikoval s ohledem na okolnosti daného případu.

19. V prvé řadě soud přihlížel k rozsahu ochranného pásma a tedy i rozsahu pozemku, který je zatížen věcným břemenem ve prospěch žalované. Ochranné pásmo, tedy i věcné břemeno, má výměru 231,56 m2 a výměra pozemku žalobce je [výměra]. Ochranné pásmo tak zasahuje více jak čtvrtinu pozemku žalobce, což je velmi významný zásah. Na takto podstatné části pozemku je pak žalobce výrazně omezen ve svém vlastnickém právu, neboť podle § 23 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích nemůže bez souhlasu žalované mimo jiné vysazovat porosty, dělat terénní úpravy ani umisťovat na pozemku jakékoliv stavby či konstrukce. Žalobce veškeré záměry s pozemkem, s kterým by jako vlastník mohl jinak volně nakládat, musí přizpůsobovat umístění ochranného pásma, jeho rozsahu a omezením, která jsou daná zákonem. Žalobce bez souhlasu žalované nemůže na pozemku, kde se nachází ochranné pásmo, ani například vysadit strom, natož do ochranného pásma umístit například stavbu garáže či dřevníku. Nejenže výše uvedené činnosti nemůže provádět bez souhlasu žalované, tedy může část vlastnického práva, které náleží jen mu samotnému, vykonávat pouze se souhlasem jiné osoby (což staví žalobce jako vlastníka pozemku prakticky do pozice jakéhosi nájemce jeho vlastního pozemku pozemku), ale ani nemá jisté, že souhlas s požadovaným záměrem vůbec dostane, což potvrdil i zástupce žalované při jednání soudu. Jedná se tak o výrazný zásah do jeho vlastnického práva, což je sice ohodnoceno ve výpočtu znalce, který samozřejmě vychází z plochy ochranného pásma, ale dle názoru soudu není v daném případě dostatečně ohodnoceno, že se tak děje na více jak čtvrtině plochy pozemku žalovaného, tedy na velmi podstatné části a tuto skutečnost soud do svých úvah o výši náhrady vnesl.

20. Soud také přihlédl ke skutečnosti, že tvar pozemku žalobce spolu s umístěním ochranného pásma vytváří velmi nešťastnou situaci. Pozemek má tvar [anonymizováno], ochranné pásmo vede podél pomyslné přepony a nejsouvislejší část pozemku žalobce s jinak volně využitelným prostorem je zasažena ochranným pásmem, které pozemek navíc rozděluje na více částí, které jsou tak méně využitelné, neboť pozemek na jedné straně ochranného písma rozdělen domem žalobce a na druhé straně ochranného pásma je žalobce výrazně omezen i v užívání pruhu pozemku nacházejícím se mezi ochranným pásmem a hranicí pozemku s místní komunikací. Uvedený pruh pozemku je z velké části prakticky nevyužitelný pro umístění například stavby garáže, případně může být žalobce v umístění obdobné stavby velmi omezen a musí se významně přizpůsobovat poloze ochranného pásma, což by jinak činit nemusel. Ani tyto skutečnosti pak nejsou obsaženy v hodnotě věcného břemene vypočtené znalcem.

21. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že může dojít k havárii vodovodního řadu, což částka stanovená znaleckým posudkem rovněž dostatečně nezohledňuje s ohledem na výměru ochranného pásma, a žalobce bude muset případně strpět zásah pracovníku žalované na velké části pozemku, s čímž se pojí například výkopy a další negativní jevy, a tato skutečnost hrozí po velmi dlouho dobu.

22. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují i případnou hodnotu pozemku jako celku při jeho prodeji, neboť každý další potencionální vlastník bude omezen stejným způsobem jako žalobce, což nutně povede k tomu, že žalobce v případě prodeje pozemku musí do kupní ceny uvedené skutečnosti započíst.

23. Soud také ale přihlédl ke skutečnosti, že žalobce může pozemek bez jakýchkoliv větších obtíží běžně využívat, má na něm již postavený dům, ke kterému má volný přístup, přičemž omezení v umístění staveb se tak týká skutečně pouze drobnějších staveb například garáže, případně trvalejší pergoly, neboť je zřejmé, že žalobce by na pozemku například další dům již nestavěl a pozemek tak mimo jiné k těmto účelům trvale znehodnocen není.

24. Soud proto z výše uvedených důvodů částku vypočtenou znalcem 75 527 Kč zvýšil na dvojnásobek, tedy na částku 151 054 Kč, neboť výše uvedené okolnosti dle názoru soudu dvojnásobné zvýšení částky vypočtené znalcem odůvodňují, když částka 75 527 Kč je s ohledem na omezení žalobce, umístění a rozsah ochranného pásma a dobu, po kterou bude jeho pozemek takto omezen, příliš nízká. Žalobce je ve svém vlastnickém právu významně omezen, jedná se o podstatné skutečnosti s ohledem na neomezené trvání věcného břemeně a stupeň omezení vlastnického práva žalobce v souvislosti s výměrou ochranného pásma a podobou pozemku žalobce.

25. Žalobce sice přes závěry znalce požadoval nadále původně žalovanou částku 359 397 Kč, ale výše uvedené okolnosti skoro pětinásobné navýšení částky vypočtené znalcem již neodůvodňují. Žalobce má již na pozemku umístěn dům, pozemek nezasažený ochranným pásmem s domem může běžně využívat. Není tomu tak, že by pozemek žalobce byl zcela znehodnocen, může jej dále využívat mimo omezení uvedená v § 23 odst. 5 vodovodního zákona. Žalobce pozemek původně nabyl za kupní cenu ve výši 745 000 Kč a částka 359 397 Kč by činila skoro polovinu původní kupní ceny, což by bylo zcela nepřiměřené, naopak částka 150 514 Kč, což je přibližně 20 % původní kupní ceny pozemku, je dle názoru soudu zcela adekvátní danému omezení a rozsahu zasažení pozemku.

26. Pokud žalovaná argumentovala rozhodnutím soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], tak je pravdou, že soud v dané věci částku vypočtenou znalcem dále neupravil, ale ani jedna ze stran tento postup v uvedeném řízení nenavrhla. V projednávané věci navíc existují skutkové odlišnosti, neboť rozsah zatížení žalobce je v projednávané věci podstatně větší, a to s ohledem na výměru pozemků projednávaných ve věci sp. zn. [spisová značka] a ochranného pásma, kdy poměr mezi pozemkem a ochranným pásmem je na rozdíl od projednávané věci podstatně nižší, neboť výměra pozemků ve věci sp. zn. [spisová značka] byla větší a výměra ochranného pásma byla naopak menší. Odlišná je i situace ohledně tvaru pozemků a umístění ochranného pásma, neboť pozemky jsou podstatně méně zatíženy i z těchto důvodů, oproti projednávané věci, když ochranné pásmo zasahuje do pozemků pouze okrajově a nebrání využití podstatné části plochy pozemků, jako je tomu v případě pozemku žalobce. Tyto skutečnosti dle názoru soudu naopak hovoří pro to, aby soud v projednávané věci částku vypočtenou znalcem navýšil, jak je uvedeno výše, neboť je pozemek žalobce v projednávané věci podstatně více zatížen.

27. Argumentace žalované, která dále navrhovala snížení částky stanovené znaleckým posudkem, neboť skutečnost, že se na pozemku nachází vodovodní řad, měla být zhodnocena v kupní ceně, za kterou žalobce pozemek v roce [rok] nabyl, když už na pozemku vodní řady v uvedené době byly umístěny, je nepřiléhavá. Jak již bylo uvedeno v mezitímním rozsudku a rozsudku krajského soudu žalovaná má na pozemku žalobce umístěno vodní dílo, které zde bylo umístěno bez dohody s vlastníkem, jednorázová náhrada náleží vlastníkovi pozemku do budoucna a nárok na ní vzniknul k [datum], kdy vznikla zákonná služebnost dle § 59a vodního zákona. Od této doby je pozemek zatížen věcným břemenem a žalovaná je povinna žalobci zaplatit náhradu za strpění tohoto díla. Náhrada za umístění vodního díla nikdy nebyla právním předchůdcům žalobce (ani žalobci) poskytnuta a žalovaná je tak povinna žalobci zaplatit náhradu za strpění tohoto díla v plné výši. Jiná situace by samozřejmě nastala v případě, že by žalovaná již v minulosti předchůdci žalobce nějakou částku uhradila, ale to se v daném případě nestalo. Žalovaná se ani se žalobcem nedomluvila a žalobce byl nucen podat žalobu, aby se svého práva domohl. Nezáleží tak na tom, kdy žalobce pozemek nabyl a zda v kupní ceně byla zahrnuta skutečnost, že se na pozemku nachází vodní dílo, ale podstatné je, že žalovaná je povinna k zaplacení náhrady za strpění vodního díla, nikdy takto neučinila a se žalobcem se nedohodla.

28. Kdyby soud přistoupil na argumentaci žalované, dopustil by se navíc hrubé nespravedlnosti, neboť žalovaná by zároveň nikdy dříve plnou náhradu za strpění vodního díla neuhradila a navíc by této skutečnosti využila ve svůj prospěch, neboť navrhuje poskytnout náhradu sníženou a tím v důsledku přenést část povinnosti za uhrazení náhrady na předchozí vlastníka (a stejně tak i na žalobce), který měl dle jejího názoru poskytnout slevu z kupní ceny pozemku, aniž by jakoukoliv náhradu od žalované kdy obdržel, přičemž žalobce, s ohledem na to, že v katastru nemovitostí je již zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, bude muset při případném prodeji pozemku, slevu z kupní ceny vždy poskytnout, jak již bylo výše uvedeno, aniž by sám náhradu obdržel v plné výši a aniž by žalovaná plnou náhradu kdy vyplatila.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 130 971 Kč. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, přestože nebyl v řízení zcela úspěšný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 526 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 150 514 Kč (tedy tarifní hodnota dle přiznané částky) sestávající -) z částky 7 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) z částky 7 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu (účast u jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za účast při úkonu (místní šetření se znalcem) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], -) z částky 7 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ke znaleckému posudku) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a -) z částky 7 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 11 915,85 Kč, a to -) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ([obec] - [obec]) náhrada 2 486,96 Kč za 270 ujetých km v částce 1 686,96 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., -) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ([obec] - [obec]) náhrada 1 363,96 Kč za 156 ujetých km v částce 963,96 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., -) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ([obec] - [obec]) náhrada 2 468,38 Kč za 270 ujetých km v částce 1 668,38 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., -) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ([obec] – [obec]) náhrada 2 768,96 Kč za 300 ujetých km v částce 1 968,96 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a -) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ([obec] - [obec]) náhrada 2 827,59 Kč za 270 ujetých km v částce 2 027,59 Kč (43,90 Kč za litr paliva dle předloženého odkladu, při průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 93 755,85 Kč ve výši 19 688,73 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 10 000 Kč.

30. Soud oproti náhradě nákladů požadované žalobcem ve svém podání ze dne [datum], nepřiznal odměnu a náhradu nákladu řízení za písemné podání ze dne [datum], neboť žalobce byl vyzván soudem k doplnění svých tvrzení a žalobce reagoval pouze krátkým vyjádřením a nejedná se o účelně vynaložené náklady. Soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], neboť žalobce byl soudem vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění rozhodujících skutečností a důkazů, žalobce tímto podáním plnil svou povinnost tvrzení a důkazní a navíc mohl svá tvrzení a důkazy navrhnout již přímo u jednání, nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. Soud žalobci přiznal náhradu za soudní poplatek pouze ve výši 7 526 Kč, který odpovídá konečné částce 150 514 Kč, nikoliv náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 14 376 Kč, jak požadoval žalobce, tedy z celého předmětu řízení, když tato částka žalobci přiznána nebyla a v této části byl žalobce jinak neúspěšný a není povinností žalované mu soudní poplatek v této části nahrazovat.

31. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované uhradit částku 1 987 Kč, neboť v řízení vznikly náklady v souvislosti se znaleckým posudkem ve výši 11 987 Kč, přičemž žalobce složil na náklady znaleckého posudku zálohu 10 000 Kč a soud tak uhradil částku 1 987 Kč, kterou je povinna žalovaná státu uhradit s ohledem na výsledky řízení, neboť žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši s ohledem na § 142 odst. 3 o. s. ř.

32. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.