10 C 77/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 916,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 572,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 572,68 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 344 Kč spolu s úrokem ve výši 11,25 % ročně z částky 16 572,68 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 572,68 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši [částka].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 572,68 Kč spolu úrokem ve výši 11,25 % ročně z částky 16 572,68 Kč od [datum] do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky 16 572,68 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a částky 2 344. Žalobkyně tvrdila, že strany dne [datum] uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému dne [datum] vyplacena na účet částka 42 000 Kč. Úvěr měl být žalovaným, spolu s rokem za jeho poskytnutí splacen v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 554 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2016. Schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází [příjmení] a NRKI a hodnocení klienta. Žalovaný uhradil pouze následující částky: dne [datum] 3.600 Kč, dne [datum] 3.588 Kč, dne [datum] 3.488 Kč, dne [datum] 10.000 Kč, dne [datum] 4.000 Kč, dne [datum] 2.000 Kč, dne [datum] 3.000 Kč, dne [datum] 1.881 Kč, dne [datum] 1.000 Kč, dne [datum] 1.000 Kč. Žalobkyně úvěr úročila jako kdyby měl úrok sazbu 11,25 % p. a., což je sazba dle časových řad [příjmení] vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného. Žalobkyně vycházela z § 1802 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako "občanský zákoník), dle kterého platí:„ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy." Žalobkyně výše uvedené platby započetla nejprve na úhradu běžného úroku a následně na úhradu jistiny, a to dle § 1932 občanského zákoníku, který stanoví, že "má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli." Výsledný dluh na jistině proto činí částku 16 572,68 Kč. K tomu žalobkyně dále požaduje obvyklý úrok ve výši 11,25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru delším než 30 dnů došlo dne [datum], v souladu se smlouvou k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně proto vedle obvyklých úroků požaduje taktéž úroky z prodlení z dlužné částky ve výši [částka], a to jako důsledek porušení zákonné povinnosti uhradit dluh řádně a včas. Tento úrok z prodlení požaduje ode dne následujícího po zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, tedy ode dne [datum]. Dále dle žalobkyně ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že při prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti vzniká povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky (tj [číslo]), a dále v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dní po termínu splatnosti vzniká povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky (tj. [číslo]). Za prodlení s úhradou splátky [číslo] [číslo] byla uplatněna jak smluvní pokuta ve výši [částka], tak i smluvní pokuta ve výši [částka]. Za prodlení s úhradou splátky [číslo] [číslo] [číslo] byla uplatněna pouze smluvní pokuta ve výši [částka] Celkem tak smluvní pokuty činí [částka], po zaokrouhlení, dle vystavených penalizačních faktur [částka]. Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn a pohledávka byla uplatněna v rozhodčím řízení. Rozhodce, JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], vydal dne [datum] rozhodčí nález č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a smluvní pokutou. Na základě tohoto rozhodčího nálezu byla vedena exekuce, která byla usnesením Okresního soudu v Šumperku č. j. [číslo jednací], ze dne 22. 8. 2019, zastavena. Usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací], ze dne 22. 1. 2020, bylo usnesení Okresního soudu v Šumperku, č. j. [číslo jednací], ze dne 22. 8. 2019, potvrzeno. Předmětné exekuční řízení bylo zastaveno zejména z důvodu tvrzeného nedostatku pravomoci rozhodce k vydání exekučního titulu. Žalobce tak nemá řádný exekuční titul pro vymožení svého dluhu, který však dle hmotného práva nadále existuje. S ohledem na výše uvedené žalobkyně proto ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení o zastavení exekuce podává návrh na vymožení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru soudní cestou.

2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil. K jednání soudu se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem poučeni ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 5 o. s. ř. <b>Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:</b> 3. Z hodnocení klienta, že dne [datum] byla provedena úvěrovým poradcem analýza bonity žalovaného, v rámci níž žalobkyně pracovala s údaji, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka], celkové měsíční náklady [částka] a jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši [částka] a dalšími nespecifikovanými výdaji [částka] měsíčně, volné zdroje ke splácení [částka], žalovaný bydlí u rodičů. Žalobkyně neměla k dispozici žádné doklady osvědčující pravdivost a správnost těchto údajů. Ve spodní části hodnocení klienta je uvedeno, že na základě analýzy schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl tento schválen.

4. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), že zde byl proveden skóring žalovaného v registru NRKI, skóre nebylo uvedeno, uveden kód příznaku 14, který znamená, že klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti 5. Z výpisu z registru [příjmení], že žalovaný nebyl k datu [datum] v tomto registru evidován s dlužnou částkou po splatnosti.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného před poskytnutí finančních prostředků.

7. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], že žalovaný měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do [datum].

8. Z výplatní pásky, že za měsíc [číslo] činil čistý příjem žalovaného částku [částka], a za měsíc 1/ 2016 částku [částka]. Srážky nejsou uvedeny žádné.

9. Z výpisu z účtu žalovaného za období [datum] – [datum], že počáteční zůstatek byl [částka], konečný zůstatek [částka], na účet dne 12. 1. došla mzda [částka]. Z pohybů na účtu v únoru [rok] je zřejmé, že na účet dne [datum] došla mzda [částka].

10. Z příkazu k povolení inkasa, že žalovaný ode dne [datum] zadal příkaz k povolení inkasa v maximálním limitu [částka] ve prospěch účtu žalobkyně.

11. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 42 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 170 592 Kč, doba trvání úvěru je 24 měsíců, celková výše splátky [částka] měsíčně a počet splátek 24 s tím, že budou hrazeny nejpozději každého 17. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činí 159,64 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN činí 159,64 %. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 13% z výše dlužné splátky za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a 8% z výše dlužné splátky za prodlení delší než 15 dní. V případě prodlení s úhradou částky odpovídající nové jistině úvěru více než 10 dní pak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 25%. Podle smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 60 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Listina je žalovaným podepsána dne [datum], a to na každé straně, s tím, že stejného dne ji převzal zprostředkovatel úvěru a ze strany žalobkyně byla akceptována dne [datum]. Žalovaný je v listině označen mj. trvalým bydlištěm [ulice a číslo], [obec], která je též adresou pro doručování. Návrh/smlouv byl učiněn na formuláři připraveném žalobkyní (formulář se evidentně předtištěn, jsou do něj počítačově doplněny toliko údaje identifikující zprostředkovatele úvěru, klienta, základní údaje o poskytovaném úvěru a o maximální výši požadovaných úroků po zesplatnění, zbytek textu nemohl být jakkoliv měněn). Žalovaný uvedla jako platební místo číslo účtu [bankovní účet].

12. Z předsmluvního formuláře podepsaného dne [datum] žalovaným, že žalovaný byl seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, tento byl uveden jako revolvingový spotřebitelský bezúčelový úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru [částka], výše revolvingu [částka], výpůjční úroková sazba 159,64 % p.a., kdy se jedná o pevnou výpůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, základní doba trvání spotřebitelského úvěru 48 měsíců, úvěr je splatný v měsíčních splátkách ve výši [částka], která zahrnuje jistinu a úroky, základní celková částka, kterou je třeba zaplatit činí [částka].

13. Z výpisu z banky žalobkyně, že tato dne [datum] odeslala na účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku [částka].

14. Z karty klienta k číslu smlouvy [číslo] ([číslo]), že v této jsou evidovány úhrady dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka]. Z výpisu plateb, že jsou ke smlouvě [číslo] evidovány platby [částka], [částka], [částka], [částka], poté následují platby od JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka].

15. Z výpočtu ASPI nebyla učiněna ve věci žádná skutková zjištění, neboť se jedná o interní výpočet žalobkyně v systému ASPI.

16. Z faktur na smluvní pokuty, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu [částka], datum splatnosti [datum] a dne [datum] smluvní pokutu [částka], splatnost [datum].

17. Ze zprávy z bank k tomu, jaké obvykle požadovaly úrok ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, uzavřených v období února 2016 v [obec] s parametry jistina úvěru [částka], splatnost ve 48 měsíčních splátkách, [právnická osoba] sdělila, že od [datum] již nezveřejňuje úrokové sazby z úvěru, [právnická osoba], že na obchodním místě [obec] nebyly úvěry odpovídající požadovaným parametrům poskytnuty, u úvěru nejpodobnějších parametrů poskytovala průměrnou úrokovou sazbu 11 % p. a., [právnická osoba] údaj nesdělila, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] uvedla úrokovou sazbu od 4,9 % do 13,9 % dle rizikovosti klienta, [právnická osoba] uvedla úrokovou sazbu 9,99 %, [právnická osoba] 18,4 %, [právnická osoba] takový produkt neposkytovala, [právnická osoba] 15,9 %.

18. Z rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], č. j. [číslo jednací], že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou částky [částka] do dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Dle odůvodnění nálezu žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným rozhodčí smlouvu, ve které se žalovaný dohodl, že o případných majetkových sporech vzniklých ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] rozhodne uvedený rozhodce v rozhodčím řízení. Návrh na zahájení rozhodčího řízení s výzvou k vyjádření byl žalovanému doručen dne [datum].

19. Z usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že byla zastavena exekuce vedená JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka] na základě pověření Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že byl žalovaný u jednání soudu vyslechnut, když vypověděl, že bral pro rodinu, když tehdy žil s bývalou přítelkyní, která má postiženého bratra (v té době nezletilého) a bylo potřeba opravit automobil. V té době neměl žádné dražší movité věci, jen věci osobní potřeby. Na účtech neměl nic, na hotovosti měl asi [částka] z brigád, pracoval v [příjmení], měl mzdu okolo [číslo] – [částka] čistého měsíčně, na nájem přispíval [částka] měsíčně, na jídlo přispíval do společné domácnosti [částka] měsíčně, jinou půjčku neměl. S žádostí o půjčku oslovil asi 50 společností, ale půjčila mu jen oprávněná. Při podpisu úvěrové smlouvy od něj oprávněná požadovala pouze potvrzení příjmů a ptala se, kde bydlí, nic dalšího od něj nechtěla, bylo mu divné, že to tak„ rychle klaplo“. Ke dni rozhodnutí soudu byla v exekučním řízení vymožena částka [částka]. Soud v řízení dospěl k závěru, že výše úroků a sankcí přiznaná oprávněné rozhodčím nálezem je nikoliv pouze mimořádně vysoká, ale až excesivní (povinný si dne [datum] půjčil od oprávněné částku [částka] a ta po něm z toho titulu vymáhá dluh, který je ke dni rozhodnutí soudu ([datum] – tedy po 3 a půl roce od uzavření smlouvy) ve výši [částka] (jistina, úroky a smluvní pokuta). Z uvedeného je patrno, že výše příslušenství není dána pouze tím, že by délka prodlení byla značná. Povinný tak ani nemá reálnou možnost dluh splatit, neboť i kdyby jej splácel dle možností ze své mzdy, úhrady se započítávají nejprve na příslušenství, které nadále neustále narůstá, zatímco jistina zůstává neuhrazena. Ze shora uvedeného ve spojení s absencí posouzení úvěruschopnosti povinného oprávněnou při sjednávání úvěrové smlouvy měl soud za to, že již tímto byla naplněna kritéria obsažená v citované judikatuře Ústavního a Nejvyššího soudu pro to, aby soud exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v plném rozsahu zastavil, neboť do práv povinného bylo zasaženo velmi intenzivním a citelným způsobem a rozhodčí nález nemá být vykonán, neboť je svým obsahem v kolizi se základními principy demokratického právního řádu, a je proto nezpůsobilým exekučním titulem. Soud konstatoval, že jak při uzavírání smlouvy, tak v navazujícím rozhodčím řízení, došlo k závažným porušením práv povinného, včetně práva na spravedlivý proces, když nárok uplatněný oprávněnou byl v rozhodčím nálezu převzat, aniž by byla jeho oprávněnost alespoň základním způsobem přezkoumána a v rozhodčím nálezu alespoň stručně odůvodněna, když z rozhodčího nálezu není vůbec zřejmé, jaké konkrétní nároky jsou oprávněné přiznávány, rozhodčí nález se omezil pouze na odkaz na žalobu, v níž rozlišení a odůvodnění nároků taktéž absentuje. Na základě výše soud uzavřel, že předmětným exekučním titulem (rozhodčím nálezem) bylo oprávněné přiznáno plnění, které je zcela zjevně v rozporu se zákonem i dobrými mravy, včetně úroků několikanásobně převyšujících obvyklé úrokové sazby poskytované bankami, aniž by byla oprávněnou při uzavírání smlouvy zkoumána schopnost povinného své závazky řádně uhradit. V daném případě došlo k naplnění předpokladů zjevné nespravedlnosti stanovených mimo jiné ve shora citovaném nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 199/11, a soudu návrhu povinného na zastavení exekuce vyhověl.

20. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], že usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo potvrzeno.

21. Ze systému [příjmení] [příjmení], že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých domácnostem s fixací nad 1 rok do 5 let činila v únoru roku 2016 11,25%.

22. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], že žalobkyně sepsala uvedenou výzvu, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím.

23. Z poštovního podacího archu ze dne [datum], že žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku pro žalovaného, a to pod číslem RR [číslo]

24. Ze sledování zásilky [příjmení] online ze dne [datum], že zásilka čísla RR [číslo] není v evidenci. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 25. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovaným dne [datum] požádal žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce [částka]. Návrh na poskytnutí úvěru žalovaného byl žalobkyní akceptován dne [datum], dne [datum] byla částka [částka] vyplacena na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po [částka], spolu s úrokem ve výši 159,64 % ročně neměnným po celou dobu splácení úvěru. Celkem se tak zavázal vrátit žalobkyni částku [částka]. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru [příjmení], kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru byl žalovaný vyhodnocen jako příliš nový klient nebo klient s rozpracovanou žádostí. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala z pracovní smlouvy příjem žalovaného plynoucí z jeho pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do [datum], kdy žalovanému byl vyplácen čistý měsíční příjem cca [částka], dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z nijak nespecifikované částky [částka] a výdajů na bydlení ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, náklady ani forma bydlení nebyl žalobkyní ověřovány. Podle výpisů z účtu žalovaného pro období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu [částka] a konečný stav na účtu [částka]. Porovnáním částky příjmu žalované a částek výdajů žalované následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované k částce volných zdrojů ve výši [částka] měsíčně. Smlouva byla formulářová, předchystána žalobkyní. V únoru roku 2016 v [obec] jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši [částka] splatné ve 24 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 4,9 % ročně do 18,4 % ročně. Na základě rozhodčí smlouvy ze den [datum] byl dne [datum] vydán rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] rozhodčí nález č.j. [číslo jednací], kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou částky [částka] do dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Návrh na zahájení rozhodčího řízení byl žalovanému doručen dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla zastavena exekuce vedená JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Přerov, pod sp. zn. [spisová značka] na základě předmětného rozhodčího nálezu, a to s odůvodněním, že rozhodčím nálezem bylo přiznáno plnění, které je zcela zjevně v rozporu se zákonem i dobrými mravy, včetně úroků několikanásobně převyšujících obvyklé úrokové sazby poskytované bankami, aniž by byla oprávněnou při uzavírání smlouvy zkoumána schopnost povinného své závazky řádně uhradit. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil částku [částka]. Na původní jistinu bylo takto žalobkyní započítáno celkem [částka]. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dne [datum], kdy mu byl rozhodcem doručen návrh na zahájení rozhodčího řízení s výzvou k vyjádření.

26. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

30. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V první řadě je třeba konstatovat, že soud, stejně jako soudy exekuční, posoudil smlouvu o úvěru, jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., neboť ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry.

35. V projednávaném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 159,64 % ročně. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že horní hranice úrokových sazeb dosahovala u v místě a čase obdobných úvěrů maximální výše 18,4 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než sedminásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru. Žalovaný tak měl při řádném splácení úvěru zaplatit více než čtyřnásobek poskytnuté částky. Za této situace je dle soudu rozpor ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tedy i absolutně neplatné. S ohledem na skutečnost, že úroky jsou jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 576 o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích, ale smlouvu jako celek.

36. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne [datum] převedla na jeho účet částku 42 000 Kč. Zároveň žalobkyně tvrdila, že na jistinu dluhu zbývá uhradit částku 16 572,68 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal požadovanou neuhrazenou původní jistinu dluhu ve výši [částka], která odpovídá vyplacenému úvěru ([částka]) po odečtení části uhrazených splátek určených na jistinu ([částka]), když žalovaný v řízení nevznesl námitku vzájemného plnění ve smyslu ustanovení § 2993 o. z., tedy netvrdil, ani neprokazoval, že by na jistinu dluhu uhradil více, naopak byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalobkyni rovněž náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byla doručena výzva ze dne [datum], soud proto za tento den považoval den, kdy byla žalovanému doručena výzva rozhodce spolu návrhem na zahájení rozhodčího řízení. V souladu s ustanovením § 607 o. z. se pak žalovaný dostal do prodlení dne [datum]. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 40 % dle úspěchu ve věci při vyčíslení úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s ustanovením § 154 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši [částka] (před snížením v částce [částka]) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] Částku [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.

38. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.

39. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí [částka], na poplatku bylo dosud zaplaceno [částka], doplatit proto zbývá [částka].