10 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované zastoupený obecným zmocněncem příjmení celé jméno žalovaného bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalované o: zdržení se zásahu do vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby se žalovaní 1. a 2. zdrželi vnikání zeminy ze svého pozemku parcelní číslo na pozemek žalobkyně anonymizována dvě slova a parcelní číslo, vše v k. ú. obec, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že jsou žalovaní povinni se zdržet vnikání zeminy ze svého pozemku parcelní číslo na pozemek p. č. st. anonymizováno a parcelní číslo, vše v k. ú. obec. Svůj návrh odůvodnila tak, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. anonymizováno a parcelní číslo v k. ú. obec, a užívá část pozemků, které sousedí s pozemkem parcelní číslo v k. ú. obec, jež vlastní žalovaní, přičemž pozemky odděluje plot, který vystavěla v roce rok žalobkyně, který ale není opěrnou zídkou, přesto k němu žalovaní navršili vrstvu zeminy o výšce až 32 cm, což způsobilo, že dochází k vychylování podhrabových desek a hrozí prolomení desek u spojů na sloupcích, což dále způsobuje, že se přihrnutá zemina tlačí na pozemek žalobkyně. Žalovaní začali s úpravami pozemku po roce rok, kdy jej nabyli do vlastnictví a kolem roku rok přebudovali terén – chodník uprostřed zahrady, pod okny domu navýšili terén a svažovali tak, že zeminu opřeli o plot, kdy u okna dochází k největšímu tlaku na plot. Žalovaní vybudovali dvě jezírka a vytěženou zeminu rovněž použili na dorovnání svažitého terénu. K vyosení plotu dochází právě v důsledku navršení zeminy a na tento problém byli žalovaní upozorňováni, než zeminu k plotu navršili. Žalobkyně vyzývala žalované, aby se zdrželi dalšího vršení hlíny, na což reagovali negativně.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že navrhují její zamítnutí. Souhlasili se skutečností, že je žalobkyně kontaktovala před podáním žaloby, ale již nesouhlasí s tvrzením, že by navyšovali terén přisypáváním zeminy, neboť výška terénu se již desítky let nezměnila. Žalovaní upozorňovali na skutečnost, že celá ulice, na níž se pozemky nachází, je v mírném svahu se sklonem zhruba 2,4“, je tedy zřejmé, že pokud je pozemek žalobkyně zarovnán do roviny, musela být v místě plotu odříznuta část svažitého terénu. Plot je koncipován jako rozhrada mezi pozemky, ale bohužel nebyl vystavěn na dostatečné technické úrovni, což vedlo k tomu, že po desítkách let, kdy sloužil svému účelu, se pod vlivem působení gravitace na zeminu pomalu vyvrací. Žalovaní poukázali na skutečnost, že ostatní pozemky v řadě nad nimi i pod nimi jsou řešeny stejným způsobem, právě kvůli svažitému terénu celé ulice, což s druhým sousedem žalovaní vyřešili betonovou zídkou a tato funguje bez problémů. Toto řešení pak navrhovali i žalobkyni spolu s výstavbou nového plotu. Pokud dle žalovaných došlo k nějakému navršení zeminy, muselo se tak stát již při výstavbě plotu tehdejšími vlastníky, neboť žalovaná 2. pozemek nabyla v roce rok a žalovaný 1. nabyl polovinu pozemku v roce rok, přičemž pokud stávající stav žalobkyni nevyhovoval, mohla se již dříve ozvat. Protože chtěli žalovaní předejít případným škodám, navrhovali, že se budou podílet rovným dílem na výstavbě nového plotu, který by vyhovoval podmínkám pozemků, což ale žalobkyně odmítla. Následně navrhli žalovaní stavbu nového plotu na jejich pozemku, což bylo rovněž odmítnuto. Dle názoru žalovaných tak žalobkyně neopodstatněně žaluje na imise, o které se v daném případě nejedná, odmítá jakoukoliv dohodu a tvorbu společného plotu a odmítá i žalovanými navržené řešení celé situace.

3. Z dopisu zástupce žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne datum, podacího archu a zprávy České pošty bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalované, aby se zdrželi vršení hlíny k plotu a již navršenou hlínu odstranili. Výzva byla odeslána datum a doručena datum.

4. Z dopisu žalovaných adresovaného zástupci žalobkyně (č.l. 7) bylo zjištěno, že žalovaní sdělovali žalobkyni, že výška pozemku je po léta neměnná a v době, kdy nemovitost kupovali, byl stav shodný a odmítli argumenty žalobkyně. Žalovaní konstatují, že žalobkyně návrhy na nový společný plot odmítla a aby dostáli požadavkům žalobkyně, tak jako jediné východisko vidí výstavbu nového plotu na svém pozemku dle zákonem dovolených parametrů, který hlínu udrží.

5. Z dopisu zástupce žalobkyně adresovaného žalovaným ze dne datum, podacího archu a zprávy České pošty bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovaným, že na svém požadavku trvá, upozornění na výstavbu plotu do výše 2 m považuje za výhružku a zjevnou schválnost a vyzvala je ke sjednání nápravy do 7 dnů, jinak podá žalobu k soudu. Výzva byla odeslána dne datum a doručena datum.

6. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaní sdělili žalobkyni, že výstavba nového plotu žalovanými není výhružkou, ale způsobem řešení nastalé situace, nerozumí tak výzvě ke sjednání nápravy, neboť výstavba nového plotu k nápravě povede.

7. Z výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaní jsou zapsáni jako vlastníci pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví, k. ú. obec, územní celek, a to žalovaná 2. od roku rok a žalovaný 1. od roku rok.

8. Z mapy katastru nemovitostí č.l. 14 bylo zjištěno, že pozemky žalobkyně a žalovaných spolu sousedí a kudy probíhá jejich hranice.

9. Z fotografií předložených žalovanými na č.l. 27 (stejně tak č.l. 38) bylo zjištěno, že se jedná o dobové fotografie plotu, kam dosahuje zemina u plotu žalobkyně a jaký byl stav pozemku v roce rok a rok. Na poslední fotografii je zřejmý stav pozemku a plotu u domu žalovaných a je možné vidět okno u země, dlažbu před ním a výši pozemku.

10. Z výpočtu sklonových poměrů na č.l. 28 (stejně tak na č.l. 40) a fotografické dokumentace na č.l. 28 verte až č. l. 31 (stejně tak č.l. 41-46) bylo zjištěno, že silnice před domem žalobkyně a žalovaných je v mírném svahu, přičemž u domu žalovaných je výše než u domu žalobkyně, kdy vnější hrany domů dělí dle serveru webová adresa výškový rozdíl 1m. Rovněž bylo zjištěno, že mezi zahradou žalovaných a pozemkem sousedů nad nimi je výškový schod, který je řešen betonovým rozhradníkem, kdy schod činí 20 cm.

11. Z fotografické dokumentace na č.l. 31 verte až č. l. 33 (stejně tak č.l. 47-50), bylo zjištěno, že rozdělení pozemků mezi žalovanými a sousedy nad nimi, kde je rovněž výškový rozdíl je řešeno betonovou zídkou a sklon pozemků protějších domů, je řešen opěrnou zdí. Na fotografiích je rovněž plot žalobkyně a výše zeminy u plotu, kdy výše zeminy k horní hraně podhrabové desky byla 24 cm a 26 cm, přičemž z fotografií není viditelné poškození plotu a vnikání zeminy na pozemek žalobkyně.

12. Z vytyčovacího nákresu ze dne datum bylo zjištěno, že nadmořská výška pozemku u domu žalovaných na hranici se sousedy nad nimi je anonymizováno m n. m., kdy se pozemek svažuje od domu žalovaných směrem dozadu, kde jsou dále zaznamenány hodnoty anonymizováno m n. m. a anonymizováno m n. m. Výška pozemku u plotu žalobkyně je u domu žalovaných anonymizováno m n. m., anonymizováno m n. m. a na druhé straně zahrady anonymizováno m n. m. Výška ulice před domem žalovaných u hranice se sousedy nad nimi činí anonymizováno m n. m., u brány na pozemek žalobkyně pak anonymizováno m n. m. a anonymizováno m n. m. a spodní hrana domu žalobkyně má výšku anonymizováno m n. m.

13. Z fotografické dokumentace předložené žalobkyní bylo zjištěno, že na fotografii datovanou rok s dítětem na houpačce je vidět dřívější plot, kdy fotografie obsahuje označení, že terén bez převýšení navazuje, což ale není zřetelné. Další fotografie s dítětem před plotem datována rok je opět možné vidět dřívější plot na hranici pozemků žalobkyně a žalovaných, kde je vidět sklon pozemků, které jsou víceméně v rovině. Z fotografie označená popiskem„ stav plotu před r. rok“, lze zjistit podobu plotu, ale pozemky jsou zasněžené. Následující fotografie se 2 dětmi pak ukazuje dřívější plot a pozemky víceméně v rovině. Z další fotografie se stojící ženou je možné vidět hranici pozemků, kdy se zdá, že pozemek za plotem je o něco výše. Z fotografie se ženou v podřepu nelze o pozemcích učinit žádný závěr. Z fotografie domu ze dne datum je zřejmé, že dům stojí v rovině a silnice před ním se svažuje zprava doleva dolů. Fotografie z roku rok je možné zjistit, výšku podhrabových desek, které nejsou nijak zakryty. Další fotografie z roku rok zobrazuje zahrady účastníků a je z nich možné pouze zjistit průběh plotu, kde se nachází jezírko žalovaných a vzrostlé rostliny. Z fotografií s houpačkou datovaných rok číslo je možné vidět již stávající plot žalobkyně a lze z nich zjistit výšku, kam dosahovala zemina na pozemku žalobkyně, nikoliv kam dosahovala zemina na pozemku žalovaných.

14. Z výkresové dokumentace domu předložené žalobkyni soud zjistil, že okénka sklepu jsou nad ulicí, která se mírně svažuje zprava doleva.

15. Z fotografické dokumentace předložené žalobkyní, datované anonymizováno 2021 a anonymizováno 2020 soud zjistil, jaký byl v této době stav plotu. Bylo zjištěno, že plot se v některých místech lehce deformuje, kdy deformace je nejvíce patrná u domu žalovaných, kde se podhrabová deska vychyluje. Celý plot je pak v jeho průběhu mírně vyosen a jsou zkřiveny ocelové plotýnky, které spojují podhrabové desky. Jsou zde patrné také vzrostlé rostliny u plotu žalobkyně a výše hlíny u podhrabových desek. Také bylo zjištěno, v jaké výši se nacházela hlína u plotu na pozemku žalovaných, kde je na plotu čísly dopsáno, do jaké výšky dosahuje.

16. Místním šetřením - z protokolu a pořízené fotodokumentace soud zjistil, jaký je stav pozemků žalobkyně a žalovaných. Celková výška podhrabových desek činí 57 cm nad nimi je umístěna kovová konstrukce plotu. Výška části desky nad hlínou u domu žalovaných činí 28 cm, u 3. sloupku 33 cm, u 4. sloupku od konce 35 cm a na konci plotu 30 cm. Pozemek žalovaných se svažuje od pozemku nad nimi směrem k pozemku žalobkyně, u plotu je již ale zarovnán (fotografie číslo z pozemku žalovaných), kdy toto je nejvíce patrné u domu žalovaných, kde je zřejmé navýšení pozemku u oken do sklepa (fotografie číslo). Svažitost lze pozorovat i na domu, který tvoří hranici na druhém konci zahrady, neboť hlína dosahuje směrem k pozemku žalobkyně stále níže, jak je patrné z fotografie číslo z pozemku žalovaných a číslo z pozemku žalobkyně. Svažitost pozemku je na hranici se sousedy nad žalovanými řešena betonovým mezníkem, jak je patrné z fotografií číslo z pozemku žalovaných, přičemž pozemek žalovaných se nachází níže. V určitých místech lze pozorovat vyosení podhrabových desek a plotu, jak ukazuje fotografie číslo z pozemku žalovaných. Plot žalobkyně je nejvíce vyosen u domu žalovaných, jak je patrné z fotografie číslo z pozemku žalobkyně, kde je horní část podhrabové desky výrazně mimo konstrukci plotu a mezi plot a dům je vložena dlaždice, kde je možné pozorovat drobné vnikání hlíny na pozemek žalobkyně. Pozemek žalobkyně je rovný, přičemž je pod hranicí před domem vedoucí cesty a vydlážděna cesta k bráně na pozemek mezi domem žalobkyně a žalovaných stoupá směrem k silnici, jak je patrné z fotografie číslo. Z fotografií číslo je patrná výše zeminy přihrnuté k plotu ze strany žalobkyně, kdy plot je ukončen stavbou na hlínu a kompost, jak je patrné z fotografie číslo kde výše hlíny dosahuje až k horní hraně podhrabové desky. příjmení plot je pak postaven i na hranici s dalšími pozemky ostatních sousedů, kde pozemek žalobkyně dosahuje pouze k samotné spodní hranici podhrabové desky, jak je patrné na fotografii číslo plot je v pořádku. Pozemek pod pozemkem žalobkyně se nachází níže než pozemek žalobkyně a dokonce níže, než se nachází podhrabové desky, jak je patrné z neoznačené fotografie v dokumentaci založené za fotografií číslo. Žalobkyně má u plotu na hranici s pozemkem žalovaných pás hlíny, ve kterém jsou zasazeny rostliny, včetně vzrostlých stromů a popínavých rostlin. V přední části plotu, u domu žalovaných, je podél plotu postaven skleník. Výška části desky nad hlínou u domu žalovaných na pozemku žalobkyně činí 42 cm, u sloupku cca uprostřed plotu pak 34 cm a 36 cm v zadní části plotu.

17. Na základě provedených důkazů a shodných skutkových tvrzení dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je spoluvlastnicí pozemku parcelní číslo a parcelní číslo v k. ú. obec, kde na části, která přiléhá k pozemku, jehož spoluvlastníci jsou žalovaní parcelní číslo v k. ú. obec, postavila v roce rok plot, který zde stojí dodnes. Plot se skládá z podhrabových desek výšky 57 cm nad kterými je kovová konstrukce. Žalovaná 2. vlastní pozemek parcelní číslo od roku rok a žalovaný 1. od roku rok. Pozemky účastníků se nachází na ulici, která se svažuje směrem od pozemku žalovaných k pozemku žalobkyně a i pozemky přiléhající k ulici jsou ve svahu. Pozemek žalovaných je tak výše než žalobkyně a pozemek nad žalovanými je výše než pozemek žalovaných. Tento výškový rozdíl na hranicích s pozemky sousedů v prostoru u domu žalovaných činí i více jak 50 cm (výška pozemku u domu žalovaných na hranici se sousedy nad nimi je anonymizováno m n. m. a výška pozemku u plotu žalobkyně je u domu žalovaných anonymizováno m n. m.) a zde je výškový rozdíl největší. Výškový rozdíl mezi pozemkem žalovaných a sousedy nad nimi je řešen betonovou zídkou.

18. Pozemek, jehož je žalobkyně spoluvlastnicí, je srovnán do roviny, a to přestože se nachází ve svahu, část pozemku se nachází i pod úrovní ulice vedoucí před domem žalobkyně.

19. Žalovaní od roku rok svůj pozemek zčásti mírně navýšili, ale v prostoru u plotu žalobkyně nebyl pozemek výrazně navýšen, což je patrné i ze skutečnosti, že podhrabové desky, jejichž výše je 57 cm, jsou na straně žalovaných zahrnuty hlínou maximálně do výše 29 cm, a to v místě u domu žalovaných (z podhrabové desky nad hlínou zbývá 28 cm). Na pozemku žalobkyně jsou pak podhrabové desky zahrnuty hlínou méně, ale rozdíl není nijak výrazný. Podhrabová deska plotu žalobkyně umístěná u domu žalovaných je částečně vyvrácena, celý plot je v tomto místě mírně vyosen a na dalších místech plotu se podhrabové desky rovněž mírně křiví, což způsobuje, že se křiví ocelové plotýnky, které desky spojují.

20. Na pozemek žalobkyně z pozemku žalovaných hlína vniká v minimálním množství, a to pouze u domu žalovaných. Žalobkyně má na svém pozemku u podhrabových desek umístěnou hlínu, ve které má zasazeny rostliny. Jedná se o vzrostlé stromky, nízké rostliny, ale i popínavé rostliny. V přední části podél plotu, u domu žalovaných, má žalobkyně umístěn skleník.

21. Žalobkyně před podáním žaloby po žalovaných požadovala odstranění hlíny u jejího plotu, což žalovaní odmítli s tím, že zde pozemek nenavyšovali a poškození plotu je způsobeno jeho stářím a nedostatečným technickým řešením. Žalovaní navrhli žalobkyni, že se budou podílet na výstavbě nového plotu, což žalobkyně odmítla a žalovaní navrhli, že postaví na svém pozemku plot nový, který bude technicky vyhovovat, což žalobkyně rovněž odmítla.

22. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

23. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. Žalobkyně se negatorní žalobou domáhala, aby se žalovaní jako sousedi dle § 1013 odst. 1 o. z. zdrželi vnikání zeminy z jejich pozemku na její, neboť k jejímu plotu přihrnuli zeminu až do výše 32 cm, což mělo za následek vyhnutí a poškození plotu a vnikání zeminy na její pozemek. Žalovaní měli začít s úpravami v roce rok a kolem roku rok přebudovali terén.

25. Podmínkou vyhovění negatorní žaloby je skutečnost, že existují imise, tedy vlivy, které působí na vlastnické právo souseda a ohrožují výkon jeho vlastnického práva. Je třeba rozlišovat imise přímé a nepřímé, přičemž v dané věci se s ohledem na tvrzení žalobkyně mohlo jednat pouze o imise nepřímé, tedy o takové úkony souseda, jichž bezprostřední účinky se jeví na vlastním pozemku a jež jedině z jiných příčin mimo vůli vlastníka a bez jeho přispění působí i na pozemek sousedův. Navýšení pozemku, přihrnutí hlíny k plotu, které má způsobovat tlakem hlíny na plot, vnikání hlíny na pozemek žalobkyně, je tak imisemi nepřímými, neboť žalovaní aktivně neumisťují hlínu na pozemek žalobkyně, ale pouze měli přihrnout hlínu k plotu, což mělo vlivem působení gravitace na hlínu, způsobit poškození plotu a následné vnikání hlíny na pozemek žalobkyně, čemuž chce žalobkyně zamezit. Žalovaní aktivně již ničeho nečiní, terén měli přebudovat v roce rok a jedná se tak o působení gravitace na hlínu na pozemku. Chování souseda, v případě nepřímých imisí, pak musí být v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku souseda. Obě podmínky musí být splněny kumulativně, aby mohl soud žalobě vyhovět. Soud ale v daném případě shledal, že nebyla splněna ani jedna z daných podmínek, jak bylo zjištěno z místního šetření a doložené fotodokumentace.

26. V prvé řadě je nutné uvést, že pozemky účastníku se nacházejí ve svahu, který se svažuje směrem od pozemku žalovaných a jejich sousedů směrem k pozemku žalobkyně. Pozemek žalobkyně leží níže než pozemek žalovaných. Pozemek žalobkyně je pak zcela vyrovnaný, o čemž svědčí i skutečnost, že prostor pozemku v místě plotu leží pod úrovní ulice vedoucí před domem. Žalovaní pozemek srovnaný naopak nemají a jeho část u sousedů je výše než část u žalobkyně. Pozemek se tak svažuje, ať na něm žalovaní prováděli srovnávací práce, či nikoliv a nelze se jim ani divit, že chtěli pozemek případně přiměřeně srovnat, aby ho mohli lépe využívat.

27. Během místního šetření pak bylo skutečně zjištěno, jak tvrdila žalobkyně, že pozemek žalovaných byl mírně navýšen a že hlína u plotu na pozemku žalovaných dosahuje výše než hlína u plotu na pozemku žalobkyně. S ohledem na změřenou výšku hlíny u plotu na obou pozemcích, se ale nejedná o závratný rozdíl ve výšce, i když soud vezme v potaz tvrzení žalobkyně, že v některých místech hlínu k plotu sama přihrnula, aby výšku dorovnala, což soud nerozporuje, ale je zřejmé, že tomu tak všude není, neboť například v místě za skleníkem je hlína srovnána s pozemkem, přesto je výše, než je spodní hrana podhrabových desek, naopak v místě, kde má žalobkyně kompost, hlína na její straně pozemku zakrývá celé podhrabové desky. Nejmarkantnější rozdíl pak byl u domů účastníků, ale i tak zde byl rozdíl ve výšce hlíny pouze cca 14 cm.

28. V takovém případě nemá soud za to, že se jedná, s ohledem na sklon pozemku a rozdíl výšek jednotlivých částí pozemku žalovaných, o míru nepřiměřenou místním poměrům. Soud nepopírá, tvrzení žalobkyně, že žalovaní pozemek částečně navýšili (jak je zřejmé například z fotografií sklepních oken na zahradě žalovaných), ale výška pozemku u plotu žalobkyně se zásadně nezměnila, jak vyplývá i z dobových fotografií a z naměřené výšky hlíny u plotu. Žalovaní dle názoru soudu nevybočili z požadavku přiměřenosti místním poměrům, pokud mírně pozemek navýšili. Pokud by si žalovaní srovnali pozemek do kompletní roviny, jak tomu je například u žalobkyně, byla by hlína u plotu žalobkyně podstatně výše. O nepřiměřenosti nelze hovořit ani s ohledem na ostatní hranice pozemku žalobkyně, kde je plot v pořádku, neboť jsou zde zcela jiné výškové poměry, a to i v souvislosti se skutečností, že pozemek žalobkyně je zarovnán do roviny právě s těmito okolními pozemky, přičemž když obdobně učinili žalovaní, a to ani zdaleka v takové míře jako žalobkyně, tak jsou napadání žalobkyní, která má pozemek srovnaný, že jí ničí plot.

29. Na místě pak žádné vnikání hlíny na pozemek žalobkyně skrze plot zjištěno nebylo, problematické bylo pouze jedno místo, a to přímo u domu žalovaných a žalobkyně, kde byla podhrabová deska více vyhnutá a na místo mezi plotem a domem žalovaných byla vložena dlaždice, která měla vyplnit prázdné místo, přičemž zde mohlo drobné množství hlíny na pozemek žalobkyně vniknout. Dle názoru soudu se s ohledem na stáří plotu a výše uvedené nejedná o nepřiměřený stav.

30. Podstatná je i skutečnost, že žalobkyně má na druhé straně plotu rovněž hlínu s rostlinami, tedy vnikání drobného množství hlíny na její pozemek z pozemku žalovaných, nemůže omezit obvyklé užívání pozemku žalobkyní. Žalovaní již k plotu ani žádnou hlínu nadále nevrší. Jak ostatně tvrdila sama žalobkyně, naposledy se tak mělo stát v roce rok.

31. Z vyjádření žalobkyně v průběhu řízení je zřejmé, že bylo jejím názorem, že se věc vyřeší odstraněním hlíny u plotu na straně žalovaných, což ale nemusel být výsledek sporu i v případě, že by soud rozhodl v její prospěch. V rámci rozhodnutí o negatorní žalobě soud nepřikazuje žalovaným, co mají učinit, ale pouze co činit nesmějí. Volba prostředků, jak dosáhnout požadovaného stavu, je pak pouze na nich. V rámci možného smírného vyřešení věci žalobkyně odmítla konstruktivní návrh žalovaných, že by postavili zcela nový plot na jejich pozemku na jejich náklady a který bude technicky vyhovovat potřebám pozemků. Učinila tak s odůvodněním, že by nový plot stínil, dále že ho žalovaní chtěli postavit až v rozmezí dvou let, musela by se dívat na rozpadající se zástěnu, kterou chtěli na plot žalovaní umístit, a plot tam již stojí a nevidí důvod stavět nový. Dle názoru soudu by návrh žalovaných situaci vyřešil a námitky žalobkyně byly pouze okrajové. Je zřejmé, že plot je starší a technicky nevyhovuje. Co se týče stínění, tak sama žalobkyně má u plotu stromy, vzrostlé rostliny, případně popínavé rostliny, které způsobují stín a navíc se v zadní části plotu nachází kompost a v přední části skleník. Její zahrada se nachází na východní straně od pozemku žalovaných a slunce tak svítí směrem na plot převážně z její strany, nový plot by tak výrazně vyšší stínění nezpůsobil. Žalovaní delší časový úsek výstavby odůvodnili aktuální cenou stavebních materiálů, což byl relevantní argument. Námitky žalobkyně tak byly zcela marginální. Nic by pak nebránilo žalovaným postavit nový plot i v případě kdyby soud žalobě vyhověl. Navíc je možně, že kdyby žalovaní vyhověli přáním žalobkyně a odstranili by hlínu u plotu z jejich strany, zda by nebyla narušena statika plotu. Soud má tak za to, že i kdyby návrhu žalobkyně vyhověl, nemusely by být problémy účastníku zcela vyřešeny. Závěrem soud dodává, že plot je starý bezmála 40 let a je povinností žalobkyně, jež je jeho vlastníkem, ho udržovat v řádném technickém stavu.

32. S ohledem na výše uvedené soud neprováděl další navržené důkazy, neboť pro právní posouzení byla podstatná aktuální situace na pozemcích účastníků a pro své rozhodnutí soud nepotřeboval znát celou historii změn výškových poměrů, k čemuž byly navrženy výslechy účastníků a svědka příjmení žalobkyní, kdy navíc tyto navržené výslechy nemohly ničeho změnit na objektivní situaci, která na pozemcích účastníku panuje.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli ve sporu úspěšní a nebyli zastoupeni advokátem, jejich plnou náhradu ve výši 1 200 Kč ve prospěch každého ze žalovaných, neboť v řízení vystupovali v postavení samostatných účastníků. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to za vyjádření se k žalobě, účast u dvou jednání a účast u místního šetření.

34. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.