11 C 101/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19 903,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 903,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 737,70 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení úroku ve výši 10,81 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 275 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 5. 1. 2023, ve znění doplnění ze dne 22. 5. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 903,80 Kč s Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 737,70 Kč, úrokem ve výši 22,56 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu dne 27. 3. 2014 o vydání kreditní karty [číslo] přičemž na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal řádně a včas úvěrový rámec splácet spolu s úrokem ve výši 22,56 % ročně a hradit poplatky a další náklady spojené s úvěrem. Žalovaný svou povinnost ale nesplnil a předchůdkyně žalobkyně přistoupila dopisem ze dne 31. 1. 2022 k zesplatnění celé dlužné částky. Ta sestává z jistiny ve výši 18 560,07 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 737,70 Kč (vypočteného za období od 27. 9. 2021 do 27. 1. 2022) a poplatků ve výši 1 343,73 Kč (poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč ze dne 30. 8. 2021, 29. 10. 2021 a 30. 11. 2021 a poplatek za správu karty ve výši 50 Kč ze dne 10. 9. 2021, 10. 10. 2021, 10. 11. 2021, 10. 12. 2021, 10. 1. 2022), kdy poplatky byly poníženy o částku 406,27 Kč ze splátky ze dne 30. 8. 2021. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 2. 2022 [právnická osoba] a. s., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Předchůdkyně žalobkyně při schválení úvěrů v rámci prověření úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, předchůdkyně žalobkyně prověřovala žalovaného v dostupných databázích a porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti, [anonymizováno] ze dne 27. 6. 2022, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně hodnotila žalovaného na základě svých kritérií, vycházela z jeho deklarovaného příjmu 40 000 Kč, nenalezla negativní záznamy v lustrovaných evidencích a úvěr schválila.

4. Z návrh na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] ze dne 27. 3. 2014 bylo zjištěno, že návrhem žádal žalovaný o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Úroková sazba činila 22,56 % ročně, kdy veškeré poplatky byly stanoveny v ceníku, který byl přílohou smlouvy a žalovaný potvrdil, že jej převzal. Žalovaný měl úvěr hradit v měsíčních splátkách. Smlouva se rovněž řídila všeobecnými podmínkami a OPKK, které převzal a seznámil se s nimi. V návrhu žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 40 000 Kč.

5. Z protokolu o převzetí kreditní karty a kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalovaný podpisem dne 4. 4. 2016 potvrdil, že převzal kreditní kartu, kdy předchůdkyně žalobkyně ověřila jeho totožnost za pomoci občanského průkazu.

6. Ze souhrnného vpisu z účtu kreditní karty, měsíčních výpisů z kreditní karty, soud zjistil, jakým způsobem, kdy a v jaké výši žalovaný čerpal úvěrový rámec, jak jej splácel, jaké poplatky a úroky mu byly naúčtovány. Konečná dlužná částka ke dni 27. 1. 2022 činila částku 21 641,50 Kč. Žalovaný poslední splátku uhradil dne 30. 8. 2021, následně již pouze z úvěrového rámce čerpal a byly mu naúčtovány úroky za každý jednotlivý měsíc od září 2021 do ledna 2022 a poplatky (poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč ze dne 30. 8. 2021, 29. 10. 2021 a 30. 11. 2021 a poplatek za správu karty ve výši 50 Kč ze dne 10. 9. 2021, 10. 10. 2021, 10. 11. 2021, 10. 12. 2021, 10. 1. 2022).

7. Z upomínek ze dne 29. 10. 2021, 30. 8. 2021 a 30. 11. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.

8. Z všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek kreditních karet k a ceníku bylo zjištěno, že dle bodu 14.3 všeobecných obchodních podmínek byla banka oprávněna od smlouvy odstoupit při porušení podmínek. Dle bodu IX. obchodních podmínek kreditních karet se žalovaný jako držitel Karty zavázal jednou měsíčně splácet dlužnou částku vzniklou čerpáním úvěru Kartou, tj. vyčerpanou částku spolu s úroky a poplatky vždy alespoň ve výši tzv. povinné minimální splátky. Pro případ jakéhokoliv porušení dohodnutých povinností dle bodu XVI. byla banka oprávněna prohlásit pohledávky za splatné. Dle ceníku činil poplatek za správu karty 50 Kč a poplatek za upomínku 500 Kč.

9. Z okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 2. 2. 2022 a přehledu podacích čísel ze dne 20. 6. 2022, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení, kterým prohlásila závazky žalovaného ke dni 31. 1. 2022 za splatné.

10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], a [právnická osoba] a.s., podepsaly dne 28. 8. 2018 smlouvu, jejímž předmětem bylo postupování pohledávek dalšími jednotlivými smlouvami ze společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba] a.s., a to za úplatu. Ze smlouvy ze dne 25. 5. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila na [právnická osoba] a.s. soubor pohledávek, mezi kterými se nachází jméno žalovaného s číslem smlouvy [číslo] a částkou 21 641,50 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že [právnická osoba] a.s., a žalobkyně podepsaly dne 28. 8. 2018 smlouvu jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek za úplatu, mezi kterými se nachází jméno žalovaného s číslem smlouvy [číslo] a částkou 21 641,50 Kč.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2022 a seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba], a. s., oznámila žalovanému postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o kreditní kartě [anonymizováno] [číslo] od právního předchůdce [právnická osoba], na žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2022 a přehledu podacích čísel ze dne 20. 6. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně, oznámila žalovanému postoupení pohledávky vyplývající ze Smlouvy o kreditní kartě [číslo] na [právnická osoba], a. s .

14. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2022 a seznamu odeslaných předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě částky 28 037,61 Kč z titulu smlouvy [číslo].

15. Z dalších provedených soud neučinil žádná skutková zjištění, když skutkový stav byl spolehlivě zjištěn ze shora uvedených důkazů. <b>Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 16. Předchůdkyně žalobkyně akceptovala žádost žalovaného ze dne 27. 3. 2014 o poskytnutí kreditní karty, čímž byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta kreditní karta s úvěrovým rámcem 20 000 Kč při sjednání úrokové sazby 22,56 % ročně. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal hradit formou měsíčních splátek. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, když poslední splátku uhradil dne 30. 8. 2021, následně již pouze z úvěrového rámce čerpal a byly mu naúčtovány úroky za každý jednotlivý měsíc od září 2021 do ledna 2022 a poplatky (poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč ze dne 30. 8. 2021, 29. 10. 2021 a 30. 11. 2021 a poplatek za správu karty ve výši 50 Kč ze dne 10. 9. 2021, 10. 10. 2021, 10. 11. 2021, 10. 12. 2021, 10. 1. 2022). Předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 31. 1. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy o úvěru postoupila přechodnému věřiteli, [právnická osoba] a. s., který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného k úhradě, avšak bezvýsledně.

17. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

19. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

20. Podle čl. II. bodu 1. zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZoSÚ“) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. <b>Soud dospěl k těmto právním závěrům</b> 24. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému, po prověření její úvěruschopnosti, kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni čerpanou jistinu úvěru včetně smluvního úroku ve výši 22,56 % ročně formou měsíčních splátek a hradit poplatky, avšak tento svůj závazek neplnil a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2022. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 18 560,07 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 737,70 Kč a poplatky ve výši 1 343,73 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 11,75 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, tedy od data jak požadovala, když k prodlení žalovaného došlo již před tímto datem, s ohledem na datum zesplatnění.

25. V souladu se shora citovaným § 122 odst. 4 ZoSÚ má však žalobkyně právo na smluvní úrok ve smlouvou sjednané výši 22,56 % ročně z částky 18 560,07 Kč pouze po dobu prvních devadesáti dnů prodlení žalovaného, tj. pokud se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od 14. 5. 2022, přičemž k zesplatnění došlo ke dni 31. 1. 2022, tak se této výše úroku domáhala již po uplynutí 90 dnů od prodlení žalovaného, přičemž žalobkyni vzniklo od 2. 5. 2022 (devadesátý den prodlení od zesplatnění) do zaplacení právo pouze na smluvní úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, proto soud zavázal žalovaného k placení úroku pouze ve výši 11,75 % ročně z částky 18 560,07 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení, když právě od tohoto data žalobkyně smluvní úrok nárokovala a nad rámec této výše soud požadavek žalobkyně na zaplacení tohoto úroku zamítl výrokem II. tohoto rozsudku, neboť je v rozporu se zákonným ustanovením § 122 odst. 4 ZoSÚ.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 275 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 903,80 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 450 Kč ve výši 724,50 Kč. Za požadovaný úkon spočívající v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu náleží žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení pouze v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Návrh nebyl podepsán advokátem, pouze zaměstnancem a byl odeslán přímo z datové schránky žalobkyně, za tento úkon tak odměna advokáta nepřísluší.

27. Lhůtu k plnění soud určil výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.