11 C 102/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva k hříběti (s návrhem na vydání předběžného opatření)

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je vlastníkem hříběte , Anonymizováno, , který je potomkem klisny jménem , Anonymizováno, , narozené , datum, , číslo průkazu , Anonymizováno, , životní číslo klisny , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 573 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobou podanou u okresního soudu v Šumperku dne 29. 4. 2024 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem hříběte , Anonymizováno, , který je potomkem klisny jménem , Anonymizováno, , narozené , datum, , číslo průkazu , Anonymizováno, , životní číslo klisny , Anonymizováno, . Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 29. 9. 2019 uzavřena darovací smlouvu, kterou byla žalované darována klisna , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , ale žalobkyně od darovací smlouvy odstoupila, neboť žalovaná závažným způsobem porušila podmínky darovací smlouvy, v mezidobí se ale klisně , Anonymizováno, narodilo hříbě , Anonymizováno, , jež je plodem klisny , Anonymizováno, , a je tak ve vlastnictví žalobkyně po odstoupení od smlouvy, protože žalovaná porušila podmínky darovací smlouvy týkající se mimo jiné uchovnění klisny , jméno FO, , a nemohla tak být v dobré víře.

2. Smlouva upravovala podmínky péče a zacházení s klisnou , Anonymizováno, , ale žalovaná se o klisnu řádně nestarala, neposkytovala jí řádnou péči a bez předchozího výslovného souhlasu žalobkyně se klisně narodilo hříbě , Anonymizováno, , přestože použití klisny bez souhlasu žalobkyně k reprodukci bylo darovací smlouvou zakázáno. Žalovaná svým jednáním nejen porušila ustanovení darovací smlouvy, ale rovněž nerespektovala právní předpisy týkající se ochrany zvířat proti týrání. Dne 10. března 2024 rozhodl Městský úřad , adresa, podle § 28 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, o odejmutí klisny a hříběte, včetně dalších koní z chovu žalované, a jejich umístění do předběžné náhradní péče z důvodu podezření na spáchání trestného činu týrání zvířat. Tento postup byl odůvodněn zcela nevyhovujícími podmínkami, v nichž byla zvířata chována, a potvrzuje zanedbání péče žalovanou. Podle veterinární zprávy ze dne 10. března 2024 bylo zjištěno, že klisna , Anonymizováno, trpí zdravotními komplikacemi, které byly způsobeny zanedbanou péčí ze strany žalované a pod sebou měla sající hřívě (hřebečka) z loňského roku. , Anonymizováno, se klisně narodilo v přímém rozporu s účelem darovací smlouvy, který měl zajistit řádnou péči o klisnu a její zdraví a v rozporu se zdravotním stavem klisny a zákonnou povinností chovatele pečovat o klisnu s ohledem na její potřeby. Reprodukce klisny byla provedena bez odborného posouzení jejího zdravotního stavu (bez veterinární zprávy potvrzující způsobilost klisny k reprodukci, aniž by to ohrozilo její zdravotní stav) a reprodukce a následná péče o klisnu byly v rozporu s veterinárními standardy a byly prováděny bez ohledu na zdraví zvířete. Ke dni podání žaloby došlo rozhodnutí Městského úřadu , adresa, k faktickému vydání klisny , Anonymizováno, žalobkyni, neboť úřad měl za prokázané, že odstoupením od smlouvy došlo k zániku účinků darovací smlouvy ex tunc.

3. Odstoupením od darovací smlouvy odpadl právní důvod, ze kterého bylo plněno, a strany si tak mají vrátit poskytnutá plnění. Žalovaná nebyla v dobré víře v právo použit klisnu k reprodukci a nabýt tak odpovídajícím způsobem vlastnické právo k hříběti, a je povinna vydat vše, co obohacením nabyla včetně plodů a užitků, tedy i včetně hříběte. Hříbě , Anonymizováno, ale zůstalo v předběžné náhradní péči i přes žádost žalobkyně. Žalobkyni byla pak předložena kupní smlouvy, kterou mělo být hříbě prodáno žalovanou paní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která usilovala o jeho vydání a žalobkyně se obávala, že bude vydáno této osobě.

4. Proto je dle názoru žalobkyně dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k hříběti , Anonymizováno, , tedy aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro rozhodnutí Městského úřadu , adresa, pro vydání hříběte žalobkyni z předběžné náhradní péče a hříbě nebylo vydáno osobě odlišné od vlastníka (žalobkyně), když , jméno FO, uplatňovala k hříběti své domnělé vlastnické právo. Vydáním hříběte by nejen došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně, ale mohlo by dojít i k ohrožení života a zdraví hříběte, neboť dle ustavující schůze spolku , právnická osoba, ., jsou žalovaná i kupující , jméno FO, obě členkami tohoto spolku, a žalobkyni je známo, že , jméno FO, byla osobou, která fakticky organizovala a zajišťovala chov koní žalovanou, koordinovala ekonomické využití koní, inkasovala odměnu z tohoto využití zvířat a byla zcela obeznámena s katastrofálními podmínkami chovu koní žalovanou, které byly koně odebrány právě z důvodu nevyhovujícího chovu. Žalobkyně má pak za to, že vzhledem k blízkému stavu žalované a , jméno FO, je zde dáno důvodné podezření, že kupní smlouva týkající se hříběte , Anonymizováno, byla antedatována a byla uzavřena až po faktickém odebrání koní, a to za účelem vyhnout se nutnosti vrácení hříběte zpět vlastníkovi či jeho případnému umístění do péče jiné osoby, případně vyhnutí se zajištění hříběte v trestním řízení. Žalovaná i paní , jméno FO, si musely být vědomy okolností, za kterých u zavření kupní smlouvy došlo a nepochybně nemohla být paní , jméno FO, v dobré víře. Vlastnické právo žalobkyně ke klisně , Anonymizováno, bylo dle názoru žalobkyně s ohledem na skutkové okolnosti případu nesporné, neboť ta již byla žalobkyni vydána, avšak hříbě úřad vydat odmítal.

5. Žalobkyně v rámci žaloby podala rovněž návrh na vydání předběžného opatření, aby bylo Městskému úřadu , adresa, zakázáno vydat hříbě z předběžné náhradní péče a aby bylo žalované zakázáno nakládat s hříbětem. Návrh na vydání předběžného opatření byl usnesením ze dne 30. 4. 2024, č. j. 11 C 102/2024-37, zamítnut.

6. V reakci na rozhodnutí soudu o předběžném opatření žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne 6. 5. 2024 tak, že blíže specifikovala hříbě , Anonymizováno, .

7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se žalobou nesouhlasí, neboť ke dni zahájení řízení nebyla vlastníkem hříběte s ohledem na kupní smlouvu uváděnou v žalobě i žalobkyní. Hříbě bylo předáno třetí osobě správním orgánem, žalobkyně se necítí být vlastníkem hříběte a hříbě ani nemá ve svém držení.Soud ve věci učinil následující skutková zjištění, Anonymizováno8. Ze smlouvy ze dne 29. 9. 2019 (č. l. 7 spisu) soud zjistil, že ta je podepsána žalobkyní jako dárcem a žalovanou jako obdarovaným. Předmětem smlouvy je darování zvířete , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalobkyni. Součástí smlouvy jsou ujednání, jakým způsobem má být o zvířata postaráno a zákaz reprodukce zvířat vyjma klisny , Anonymizováno, , která mohla být použita k reprodukci po předchozí domluvě a podle aktuálního zdravotního stavu, věku zvířete a po předložení veterinární zprávy.

9. Z lékařské zprávy ze dne 10. 3. 2024 (č.l. 11 spisu) soud zjistil, že veterinární lékařka vyšetřila klisny , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které byly obě ve špatném výživovém stavu a slabé tělesné kondici, měly různé zdravotní problémy, popsány jsou i nevyhovující podmínky ustájení. U klisny , Anonymizováno, se nacházelo sající hříbě (hřebeček) z předchozího roku.

10. Z kupní smlouvy (č. l. 36 spisu) soud zjistil, že ta je datována dnem 4. 3. 2024 a jejími účastníky jsou žalovaná jako prodávající a , jméno FO, jako kupující. Předmětem smlouvy je prodej hříběte , Anonymizováno, narozeného 2023, a to za kupní cenu 1 000 Kč.

11. Z usnesení ze dne 24. 4. 2024, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (č.l. 47 spisu) soud zjistil, že Městský úřad , adresa, rozhodl, že žalobkyně je účastníkem řízení ve věci péče o týraná zvířata, když koně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly ve vlastnictví žalované, ale žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy, s čímž žalovaná vyslovila souhlas.

12. Z výpisu č. l. 49 spisu soud zjistil, že hříbě , Anonymizováno, je evidováno v registru koní, a to jako , Anonymizováno, s datem narozeni 5. 6. 2023 a hříbě se narodilo žalované. Ke dni pořízení výpisu byla jako majitel evidována , jméno FO, . Evidence obsahuje i popis hříběte.

13. Z předávacího protokolu ze dne 10. 3. 2024 (č.l. 54 spisu) a rozhodnutí Městského úřadu , adresa, ze dne 11. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, bylo zjištěno, že Městský úřad , adresa, nařídil dne 10. 3. 2024 předběžnou náhradní péči pro celkem 18 koní žalované. Tyto mimo jiné předal na , Anonymizováno, , včetně klisny , Anonymizováno, s hříbětem , Anonymizováno, .

14. Z protokolu o předání koně vlastníku ze dne 6. 5. 2024 (č. l. 77 spisu) soud zjistil, že hříbě , Anonymizováno, bylo Městským úřadem v , adresa, uvedeného dne předáno , jméno FO, označené jako vlastník koně z péče , Anonymizováno, . , jméno FO, se zavázala, že žalovaná se nestane chovatelkou hříběte, ošetřovatelkou, ani vlastníkem, hříbě nebude umístěno na pozemcích žalované a nebude jí umožněn přístup ke hříběti.Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

15. Žalobkyně darovala žalované klisnu , Anonymizováno, na základě smlouvy ze dne 29. 9. 2019. Té se dne 5. 6. 2023 narodilo hříbě , Anonymizováno, S ohledem na nevyhovující podmínky chovu, bylo žalované dne 10. 3. 2024 odebráno stádo o 18 koních, kteří byli umístěni do předběžné náhradní péče, mimo jiné se jednalo o klisnu , Anonymizováno, s hříbětem , Anonymizováno, . Hříbě , Anonymizováno, bylo z předběžné náhradní péče vydáno dne 6. 5. 2024 , jméno FO, .

16. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

17. Po přezkoumání žalobních tvrzení a na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ke hříběti , Anonymizováno, , jak dovozovala v podané žalobě, který je základní podmínkou vyhovění žalobě na určení vlastnictví dle § 80 o. s. ř.

18. V rámci určovací žaloby je rozhodnutí soudu svou povahou preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může poskytnout účelnou ochranu práva žalobce či ochranu jeho právního postavení, proto jsou žaloby na určení podmíněny naléhavým právním zájmem (viz stanovisko Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 21/05), naopak, pokud již k porušení práva došlo a nápravu lze zajistit uložením konkrétní povinnosti, postrádá určovací rozhodnutí smysl a je nezbytné podat žalobu na splnění této povinnosti. Naléhavý právní zájem vzniká tehdy, pokud určení právního vztahu nebo práva zabrání právní nejistotě nebo sporům do budoucna. Naléhavý právní zájem se také uplatňuje tehdy, pokud je žalobce v ohrožení ztráty svých práv nebo právní pozice. A především je potřeba také zkoumat, zda neexistuje jiný efektivní prostředek ochrany práv žalobce: Naléhavý právní zájem je dán, pokud žalobce nemá k dispozici jiný způsob, jak efektivně ochránit svá práva. To znamená, že určovací žaloba je nutná a není nadbytečná (např. pokud již existuje jiný právní nástroj k řešení sporu, určovací žaloba není nezbytná). Běžně pak bývá akceptován naléhavý právní zájem v rámci žalob na určení vlastnictví k věcem v rámci žalob na určení vlastnictví k nemovitým věcem, bez kterého není možné napravit nesoulad skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

19. Soud pak nejen, že není povinen poučovat žalobce o tom, zda může být se svými tvrzeními o naléhavém právním zájmu úspěšný, ale naopak soudu je zapovězeno taková poučení dát. Rovněž soud není oprávněn poskytovat žalobci poučení, jakou žalobou by se měl ochrany svých práv domáhat (k tomu dále viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2786/2019)

20. V dané věci je předmětem určení vlastnictví žalobkyně k hříběti. Žalobkyně dovozovala naléhavý právní zájem z obavy, aby hříbě nebylo vydáno z náhradní předběžné péče osobě odlišné od vlastníka, tedy , jméno FO, . Pomine-li soud akademickou debatu, zda v projednávané věci byl dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ke dni podání žaloby, tak hříbě v době rozhodování soudu (přičemž pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení) již bylo vydáno z předběžné náhradní péče, a tak argumentace žalobkyně nemůže obstát a naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k hříběti dán není, a to zvláště za situace, kdy se žalobkyně může ochrany svého vlastnického práva domáhat efektivnějším prostředkem, jako je žaloba na splnění povinnosti. I v případě, kdyby soud v projednávané věci určil, že je žalobkyně vlastníkem hříběte, nemuselo by to znamenat efektivní ochranu práv žalobkyně, neboť i po určení, že žalobkyně je vlastníkem hříběte, by žalobkyně případně musela žalovat i na vydání hříběte, pokud by osoba, v jejímž držení by hříbě bylo, jej dobrovolně nevydala. Rozsudek o určení vlastnictví k hříběti tak nemůže poskytnout účinnou ochranu právům žalobkyně, ani trvale nevyřeší její situaci.

21. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že hříbě není „věcí“ (pozn. jedná se o živého tvora, ale pro účely občanského zákoníku se ustanovení o věcech použijí obdobně), která by se zapisovala do registru, který by se řídil principem materiální publicity, jako je tomu v případě nemovitých věcí. Existuje sice registr zabývající se evidencí koní, do kterého jsou zapisováni koně a jejich vlastníci, ale nejedná se o registr vedený zásadou materiální publicity, jako je tomu například u katastru nemovitostí, jeho obsah nemusí odpovídat skutečnému stavu věcí. Zápisy v registru koní mají především technicko-evidenční a chovatelský význam, avšak neposkytují třetím osobám obdobnou ochranu, jakou známe z katastru nemovitostí (tj. že by se mohl někdo v dobré víře spoléhat na údaj o vlastníkovi zapsaný právě v registru koní). Ani z tohoto důvodu tak žalobkyně nepotřebuje disponovat rozsudkem na určení vlastnictví k hříběti (když nic takového v žalobě ani netvrdila).

22. S ohledem na výše uvedené proto soud neprováděl žádné důkazy nad rámec důkazů shora uvedených. Soudu postačovalo pouze zjištění, že klisna , Anonymizováno, existuje, byla darována žalované, té byla odebrána spolu s hříbětem , Anonymizováno, , které je potomkem uvedené klisny, tak aby měl soud najisto postaveno, že hříbě skutečně existuje a je potomkem klisny , Anonymizováno, Provádění dalších důkazů bylo, s ohledem na procesní ekonomii a právní názor soudu ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu, zcela nadbytečné.

23. Soud proto s ohledem na výše uvedené důvody žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 573 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne 12. 12. 2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 12. 2024 , adresa, a zpět náhrada 1 353,06 Kč za 118 ujetých km v částce 953,06 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 953,06 Kč ve výši 620,14 Kč.

25. Žalobkyně požadovala přiznat odměnu advokáta vypočtenou z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t., tedy podle ustanovení aplikovatelného za situace, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. V dané věci ale je možné zjistit hodnotu hříběte, neboť k důkazu byla provedena kupní smlouvy týkající se prodeje hříběte , Anonymizováno, za částku 1 000 Kč podepsaná žalovanou (když tuto skutečnost ani sama žalovaná nerozporovala). Lze tak v této fázi řízení dospět k závěru, že sama žalovaná hříběti takovou hodnotu přisuzovala a z této hodnoty lze vycházet v rámci stanovení tarifní hodnoty a sazby odměny za jeden úkon právní služby, a to přestože soud se nyní nezabýval (s ohledem na právní závěr o absenci naléhavého právního zájmu), kdy a za jakým účelem byla smlouva podepsána, jak namítala žalobkyně.

26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.