11 C 149/2023
č. j. 11 C 149/2023-77
V PLATNOSTIOkresní soud v Šumperku zamítl žalobu o určení vlastnického práva, protože chování žalovaného nedosáhlo hrubého porušení dobrých mravů podle § 630 občanského zákoníku. Soud zjistil, že žalovaný nevyhrožoval, neútočil fyzicky a nezneužíval svého práva k vstupu do domu. I přes neshody a nepořádek z rekonstrukce nebylo jednání žalovaného kvalifikováno jako hrubé porušení mravů. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 450 Kč.
Plný text
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva k nemovitostem
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ k pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. Anonymizováno a pozemku p. č. hodnota - zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm v adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0.
1. Žalobou podanou u soudu dne 15. 6. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ k pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. Anonymizováno a pozemku p. č. hodnota - zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm v adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa. Žalobu odůvodnila tím, že uvedené nemovité věci darovala do podílového spoluvlastnictví své dcery a jejího manžela – žalovaného na základě smlouvy ze dne 22. 5. 2002, kdy dcera žalobkyně a žalovaný se v mezidobí rozvedli. Dne 30. 10. 2013 byla uzavřena smlouva, na základě které bylo zřízeno právo odpovídající věcnému břemenu bydlení a užívání pro žalobkyni a jejího manžela, který zemřel v roce 2020. Žalobkyně ale dar pro žalovaného odvolala dne 11. 1. 2023, tím zaniklo vlastnické právo žalovaného ke spoluvlastnickému podílu žalovaného, což žalovaný neakceptoval, a proto se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem uvedeného podílu na nemovitých věcech.
2. Žalobkyně dar odvolala, neboť se žalovaný dopustil hrubého porušení dobrých mravů. Žalobkyně měla nejprve se žalovaným dobré vztahy, ale po smrti jejího manžela v druhé polovině roku 2020 a posléze i její matky se začaly vztahy zhoršovat. Žalobkyně poskytovala žalobci peníze, když je po ní požadoval, hradila veškeré opravy na nemovitostech, pokud byly potřeba, nebo na ně většinově přispívala, takto hradila například opravu střechy, což nebylo její povinností. Také udržovala nemovitosti a prováděla sama drobné opravy či větší opravy sama hradila, tyto měl ale do výše svého podílu hradit žalovaný, který jí řekl, že si opravy musí hradit sama a ona mu věřila. Vztah se žalovaným se začal horšit v době, kdy mu žalobkyně odmítla poskytnout další finanční prostředky a žalovaný začal žalobkyni slovně napadat. Postupem času se začal chovat zcela bezohledně, daleko za hranou jeho práv a za hranou slušného chování. Docházelo k opakovaným excesům a atakům, které zásadně narušují klidný život žalobkyně. Žalovaný manipulativním způsobem vylákal ze žalobkyně peníze na opravy domu, ale i jiné věci, jednal hrubě a bezohledně a formou nátlaku a příkazného tónu útočil na žalobkyni. Žalovaný narušoval domovní svobodu a jeho jednání vyvolávalo v žalobkyni důvodnou obavu o její bezpečnost.
3. Konkrétně žalobkyně vyčítala žalovanému, že v prosinci roku 2020 se začal chovat uzurpátorským jednáním, kdy z jeho strany byl učiněn návrh na přemístění žalobkyně do přízemí domu, aby mohl první patro pronajímat cizí osobě, s čímž žalobkyně nesouhlasila, přičemž přízemí mělo být zrekonstruováno a tuto rekonstrukci si měla hradit žalobkyně sama. Ve snaze vyjít vstříc souhlasila žalobkyně s tím, aby bylo jedno patro pronajato synovi žalovaného a rekonstrukce by se financovala společně, kdy došlo k hádce a žalovaný odjel.
4. V lednu roku 2021 žalovaný přijel bez ohlášení a bez souhlasu žalobkyně a během dvou dní rozboural dvě místnosti v přízemí, protiprávně tak vstoupil do domu žalobkyně a prováděl rekonstrukci bez jejího souhlasu. Následně od ní požadoval peníze, když mu ze strachu a ve zmatku dala částku 20 000 Kč. O situaci byla informována druhá spoluvlastnice – dcera žalobkyně, která s rekonstrukcí nesouhlasila, přijela do domu, kdy došlo k hádce a žalovaný odjel. Na místě nechal nepořádek z bouracích prací, a to sutiny ze zdí a hromadu písku před vchodem a nepořádek po celém domě, který neuklidil a museli jej uklidit žalobkyně s dcerou.
5. Žalovaný začal opět provádět rekonstrukci v létě 2021, kdy bez dovolení vstoupil do domu a oklepával stěny v rozbouraných místnostech, kdy i přes střety se žalobkyní a výslovný nesouhlas druhé spolumajitelky s pracemi pokračoval, přičemž pracemi znepříjemňoval život žalobkyni a neřešil úklid. K vyvrcholení došlo před Vánoci 17. – 18. prosince 2021, kdy žalovaný opět přijel a chtěl provádět práce a žalobkyně jej s ohledem na provedený předvánoční úklid prosila, aby v pracích nepokračoval, kdy došlo k hádce, po níž se žalobkyně zhroutila a žalovaný odjel.
6. V roce 2022 musela žalobkyně o pomoc požádat dceru, jelikož neměla sílu se dohadovat se žalovaným, necítila se s ním v bezpečí a s ohledem na svůj věk nedokázala žalovanému vzdorovat.
7. Dne 11. 6. 2022 žalovaný přijel zjišťovat technický stav domu, a to v době, kdy byla žalobkyně v lázních. Návštěvě žalovaného tak byla přítomna druhá spolumajitelka, dcera žalobkyně. Žalovaný si fotil místnosti domu a vstoupil do prvního patra domu, kde žila žalobkyně, domáhal se vstupu do zamčených místností, což mu druhá spolumajitelka odmítla. Žalovaný ji začal urážet a vyhrožovat, že dveře vykopne a po upozornění, že bude zavolána policie odjel. Posléze žalovaný začal oznamovat návštěvy pomocí SMS zpráv, ale jeho hrubé chování vůči žalobkyni neustalo.
8. Dle žalobkyně se tak žalovaný nechová jako řádný správce a spoluvlastník nemovitostí, provádí svévolně rekonstrukci bez souhlasu dalších oprávněných osob, nepřispívá na údržbu (domovní daň, pojištění, revizi kotle) ani na rekonstrukci při odklízení sutin a jedná v rozporu se zájmem žalobkyně na poklidný život v domě. Navíc se chová hrubě vůči žalobkyni, vystupuje arogantně, kdy například odvezl z půdy domu starožitnosti žalobkyně, ke kterým měla citový vztah. Věci údajně žalovaný vyhodil, ale dle názoru žalobkyně mohly mít větší hodnotu a mohly být prodány.
9. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. O nemovitosti se vždy staral, a to jak před rozvodem, tak po rozvodu manželství s dcerou žalobkyně. Vztahy se žalobkyní vždy považoval za dobré a účastníci se byli vždy schopni na všem dohodnout. Střecha domu byla opravována ještě za života manžela žalobkyně, kdy věcné břemeno nebylo zřízen, citovaný přívěsný vozík využíval při rekonstrukci chalupy, která je ve společném jmění manželů s dcerou žalobkyně. Není pravdou, že by se vztahy začaly horšit v době, kdy měl žalovaný požadovat po žalobkyni finanční prostředky. V době covidu byl žalovaný 5 měsíců v Anonymizováno a nemohl přijet do České republiky, v této době začal syn žalovaného a dcery žalobkyně užívat garáž u domu a část zahrady, aniž by mu cokoliv sdělil. Žalobkyně chtěla, aby se opravilo přízemí domu, kam by se nastěhovala a do 1. patra by se nastěhoval syn jméno FO, s čímž žalovaný souhlasil. V lednu 2021 začal žalovaný s rekonstrukcí, na kterou mu žalobkyně poskytla částku 20 000 Kč na písek, který skutečně dovezl, to vše bez jakéhokoliv nátlaku na žalobkyni, kdy bylo domluveno, že žalovaný vše zajistí. Když žalovaný ale začal dělat rekonstrukci, bývala žena přišila s tím, že s ní nesouhlasí a vyžadovala, aby žalovaný převedl svůj podíl na syna jméno FO. Rekonstrukci musel žalovaný pozastavit, neboť mu bylo vyhrožováno policií. V létě 2021 žádné rekonstrukce neprováděl, pouze odklidil materiál z ledna. V prosinci 2021 skutečně do domu přijel, ale od rekonstrukce upustil, neboť bylo všude uklizeno, k žádné hádce nedošlo. V domě pak byl v červnu 2022 po předchozím ohlášení, v domě byla ale pouze bývalá manželka, která mu neukázala pokoje, jak žádal v SMS, k hádce ale nedošlo. Věci z půdy byly vyklizeny společně, jednalo se o staré rozbité věci. Od června 2022 byl v domě žalovaný ještě několikrát, vždy po poslané SMS zprávě, a to za účelem kontroly, zda je potřeba něco opravit atd. Žalovaný se k žalobkyni choval vždy slušně, domovní svobodu neporušil, rovněž hrubě neporušil dobré mravy, proto navrhl žalobu zamítnout. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
10. Z darovací smlouvy ze dne 22. 5. 2002 bylo zjištěno, že účastníky smlouvy je žalobkyně a její manžel, jako dárci a žalovaný a jeho manželka jméno FO, dcera dárců, jako obdarovaní. Předmětem smlouvy je darování pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. Anonymizováno a pozemku p. č. hodnota - zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm v adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa, a to do spoluvlastnického podílu žalovanému a jméno FO, kdy každý z nich obdržel ideální podíl jedné poloviny nemovitých věcí.
11. Ze smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni bydlení a užívání ze dne 30. 10. 2013 bylo zjištěno, že stranami smlouvy jsou žalovaný a jméno FO jako povinní z věcného břemene a žalobkyně a její manžel jako oprávnění z věcného břemene. Předmětem smlouvy je zřízení práva doživotního bezplatného bydlení a užívání shora uvedených nemovitých věcí pro oprávněné. Oprávnění byli povinni nést náklady na dodávku elektrické energie, plynu, na vodné a stočné a náklady na další služby spojené s užíváním nemovitostí. Rovněž byli oprávnění povinni nemovitosti řádně udržovat a provádět na nich běžnou údržbu a drobné opravy na své náklady.
12. Z dopisu ze dne 11. 1. 2023, e-mailu a podacího lístku (č.l. 10-14) bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce sdělila žalovanému, že odvolává shora uvedený dar, neboť žalovaný podstatným způsobem narušuje užívání pozemků a domu, když „rekonstruuje“ přízemí domu, bez souhlasu žalobkyně vstupuje do jejího obydlí a častuje ji nevybíravými a vulgárními výrazy a vyvolává v ní obavy o její bezpečnost, čímž ji ublížil a hrubě porušil dobré mravy. Z těchto důvodů se žalobkyně rozhodla odvolat dar.
13. Z fotografické dokumentace č.l. 15-17 bylo zjištěno, že na fotografiích jsou zachyceny místnosti se zdmi, které jsou zbaveny omítky a hromada suti před oknem domu.
14. Z cenové nabídky č.l. 56 soud zjistil, že se jedná o nabídku na výměnu plynového kotle ze dne 25. 5. 2020 za částku 54 120 Kč, kdy v ceně nebylo připojení na kouřovod, vložkování a revize a dodávka a montáž oběhového čerpadla. Investorem byl jméno FO, adresa.
15. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že svědek je synem žalovaného a vnukem žalobkyně. Vztahy mezi žalovaným a žalobkyní nejsou nejlepší, babička je dle názoru svědka lehce manipulovatelná a k nějaké manipulaci mezi žalovaným a žalobkyní došlo. Babička svědkovi říkala, že na ní žalovaný křičel, svědek věděl o tom, že žalovaný řekl žalobkyni, že je špína, pak se jí ale šel omlouvat, to bylo asi v roce 2020. Sám svědek nebyl žádnému takovému chování v posledních 4 letech přítomen. Žalobkyně si mu na nic konkrétního nestěžovala, ale svědek věděl, že do domu jezdil žalovaný na kontroly a když se ho žalobkyně zeptala, zda je potřeba, tak odvětil, že se má zeptat své dcery, hérečky. Žalobkyně mu sdělila, že když žalovaný přijde, tak je hrubý, odsekává, neodpovídá, případně odpoví, že má svého advokáta. Svědek sám žádnou rekonstrukci nedělal, pouze uklízel. Proč k rekonstrukci došlo nevěděl, pouze se domníval, že to bylo v rámci nějakých dobrých vztahů, kdy se měla žalobkyně přesunout do spodního patra ze zdravotních důvodů. Svědek byl přítomen v domě až po hádce, kdy se rekonstrukce stopla, přijel po odjezdu otce, v domě byla betonáž, suť. Bylo to kolem Vánoc před Covidem, žalobkyně z toho byla na nervy. Žádnému konfliktu ale přítomen nebyl, pouze mu bylo řečeno, že se pohádali jak žalobkyně se žalovaným, tak jeho matka se žalovaným. Dům poté uklízel, vše zabralo asi týden, bylo potřeba odvézt suť a písek. Předtím než umřel dědeček, tak byly vztahy dobré. Žalobkyně začala mluvit o tom, že je pro ni finančně neúnosné vést dům sama, mluvila o tom, že by se tam svědek nastěhoval, ale svědek jí řekl, že do domu nepůjde, pokud nebude jeho, k čemuž nedošlo. Potom začal žalovaný mluvit o tom, že by tam šel nájemník. To věděl svědek od žalobkyně, předpokládal, že to chtěl žalovaný, aby finančně ulehčil žalobkyni. Svědek pouze navrhnul, ať mu žalovaný podíl odprodá, ale to se setkalo s výsměchem.
16. Svědkyně tituly před jménem jméno FO, dcera žalobkyně a bývalá manželka žalovaného, vypověděla, že vztahy mezi účastníky řízení jsou na bodě mrazu, zhoršily se po úmrtí manžela žalobkyně. Po zahájení rekonstrukce žalovaným, se kterou nebyla obeznámena, se účastníci hádali nespočetněkrát, žalobkyně se z toho zhroutila. Žalobkyně s rekonstrukcí nesouhlasila. Svědkyně byla účastna hádky v lednu, kdy došlo k rozbourání, ale to byla hádka mezi ní a žalovaným. Hádky mezi žalovaným a žalobkyní svědkem nebyla, když přišla do domu, tak žalobkyně byla již v kuchyni, kdy byla pouze svědkem toho, že žalovaný žalobkyni odbyl, že bude jednat pouze s druhým spoluvlastníkem. Svědkyně nebyla svědkem toho, že by žalovaný na žalobkyni vyvíjel nátlak, urážel ji. Žalobkyně jí sdělila, že ji žalovaný urážel, že je špína, že lže a že prodá barák prvnímu, koho potká. Toto jí žalobkyně říkala pouze jednou a poté pouze ví, že když žalobkyně po žalovaném něco chtěla, tak ji odbyl. Ohledně rekonstrukce nebylo nic domluveno, žalovaný přijel a začal bourat přízemí. Svědkyni bylo pouze známo, že se bavili o tom, že by do domu šel bydlet syn, kdy svědkyně navrhovala, že na něj převede svůj podíl a ať tak učiní i žalovaný. Žalovaný rozbil zdi, vyvážel suť přes okno, rozbil přední zahradu. Když s rekonstrukcí nesouhlasila, tak se žalovaný sbalil, odjel a nechal v domě nepořádek. Poté vždy jednou za čas odjel a oťukával stěny, byl z toho prach, který se nesl i do horního patra, a nedalo se v domě žít. To vše uklízela svědkyně s příbuznými. Toto bylo tak 4x do roka. O Vánocích 2021 došlo i k nějaké výměně názorů skrz předvánoční úklid a žalovaný odjel. V lednu 2022 začala věc svědkyně řešit s právníky a problémy ustaly. Další incidenty byly již jen mezi svědkyní a žalovaným. Žalovaný do domu přijížděl, od roku 2022 vždy pouze oznámil pomocí SMS zprávy, kdy přijede, přičemž v jeden tento termín byla žalobkyně v lázních a přítomna byla pouze svědkyně. Nahoře byly zamčené dveře a žalovaný se domáhal vstupu do zamčených místností, což mu svědkyně odmítla. Žalovaný vyhrožoval, že dveře vyrazí a svědkyně mu pohrozila, že zavolá policii. Žalobkyně si jí stěžovala, že je na ni žalovaný hrubý, odbývá jí, když se jej na něco zeptá, ať se nestará, na žádné konkrétní incidenty si jí žalobkyně nestěžovala, kromě dvou výše uvedených. Svědkyně hradí domovní daň, pojištění a pomáhala hradit opravu střechy, ale to bylo již v roce 2017. Když žila žalobkyně s manželem, tak si zvládli financovat všechny věci sami, nic po vlastnících domu nechtěli. Žalovaný žalobkyni odbyl i když mu říkala, že teče ventil od kotel, věc pak řešila svědkyně. Ohledně domu řešila svědkyně dále skutečnost, že si jí stěžovala žalobkyně, že do domu teče spodní voda a byl potřeba obkopat dům, toto ale svědkyně se žalovaným neřešila, neboť to nemělo dle jejího názoru smysl.
17. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že vztahy mezi účastníky byly dobré do doby, než zemřel její manžel, někdy do září 2020. Žalovaný se jí v té době nabídl, že jí zřídí internetové bankovnictví, přičemž zjistil, že má po manželovi nějaké peníze, asi 200 000 Kč, a navrhl jí, ať za tuto částku zrekonstruují spodní patro domu a nahoru by vzal nájemníka. S tímto žalobkyně nesouhlasila, protože dům nejde rozdělit tak, aby se s nájemníkem nepotkávali. Žalobkyně souhlasila s tím, aby do domu šel vnuk, ale ať jej zrekonstruuje žalovaný za své peníze. Žalovaný ji navrhoval, ať si řekne, jak by rekonstrukce vypadala, měl ale špatné nápady ohledně umístění záchodu a koupelny a žalobkyně s rekonstrukcí nesouhlasila. O tomto se bavila pouze se žalovaným. Žalovaný ji řekl, že mu vráží kudlu do zad a je špína a odjel. Žalovaný poté přijel před Vánoci a začal ve spodním patře stěhovat nábytek s čímž žalobkyně nesouhlasila a žalovaný odjel. Poté přijel v lednu 2021 a začal provádět demolice zdi s čímž také nesouhlasila a následně přijela její dcera, která odmítla dát žalovanému souhlas s rekonstrukcí. Dcera se žalovaným se pohádali, žalovaný řekl, že nic dělat nebude a odjel, aniž by přes žádost žalobkyně cokoliv uklidil, vše pak uklízeli vnuci. Žalovaný při této příležitosti odmítl dát souhlas s přepisem domu na syna. Žalobkyně nevěděla, že žalovaný spodní patro takto rozbourá, pouze jí napsal, že přijede. Žalobkyně dala žalovanému na rekonstrukci 20 000 Kč, protože chtěl po ní peníze a víc žalobkyně neměla. Nijak při tomto nevyhrožoval a neurážel, říkal, že to bude stačit. Žalobkyně jej poslechla, nikdy (celá léta) mu neodporovala, nechtěla mít problémy, nebyla zvyklá mu odporovat. Takto to bylo i před smrtí manžela, fungovali víceméně stejně před smrtí manžela i po jeho smrti. Před dveřmi žalovaný nechal hromadu suti a žalobkyni řekl, že může chodit jiným vchodem. V lednu 2021 ještě žalovaný žalobkyni řekl, že objednal okna a chtěl po žalobkyni peníze na zálohu, což žalobkyně odmítla a žalovaný objednávku musel zrušit. Žalovaný poté opět několikrát přijel začal škrábat stěny, z čehož byl prach, který pouze zametl a dal do kýblu a dále jej neuklidil, uklízet jej musela opět její dcera s vnukem. Žalovaný přespával v kuchyni ve spodním patře, kterou nerozboural. Žalovaný žalobkyni neurážel, po první hádce, kdy jí řekl, že je špína, se spolu již nebavili. Nikdy žalobkyni nijak nevyhrožoval, nechoval se arogantně, moc se spolu nebavili. Žalovaný diktoval žalobkyni, co má nakoupit do domu, ale žádné peníze jí na to nedal. V době rekonstrukce neměla žalobkyně problém s užíváním horního patra, kromě vzniklého prachu, horní patro, kde žije, má vlastní koupelnu a kuchyň. Ve spodním patře se ale muselo vše odklidit, byly tam například fošny přes koberec. Do svého bytu se žalobkyně dostala a ztížení užívání nebylo nijak výrazné. Poté, co žalobkyně nesouhlasila s pronájmem, tak žalovaný další kroky k tomuto nevedl. Pouze ještě navrhl, že by se žalobkyně mohla přestěhovat do penzionu a dům by se prodal. Pak to již ale neřešili, neboť se nebavili. Žalovaný vždy když přijížděl, tak žalobkyni napsal SMS, že přijede, třeba večer v 10:00 hodin, ale nikdy se neptal, jestli bude doma, žalovaný měl klíče od domu. Ze žalovaného strach neměla, pouze byla ve stresu, když měl přijet. Když poslal SMS zprávu, tak ani nespala, čekala, jestli přijede. Když slyšela dole v domě rachot, tak se šla podívat, pouze se pozdravili, žalobkyně žalovanému řekla, že mohl aspoň zavolat a on jí odvětil, že na co. Kromě prvního incidentu se k žalobkyni nechoval hrubě, už se spolu nebavili. Žalobkyně se pouze začala léčit Anonymizováno Anonymizováno, dostala Anonymizováno Anonymizováno, odvezli ji do nemocnice, kde jí řekli, že to má z nervů. K žádné hádce mezi účastníky nedošlo, nebavili se spolu. Žalovaný byl v jejím domě bez její přítomnosti, když byla v lázních, mohl to být říjen. Žalobkyně měla vypnutou elektřinu a bylo zamčeno, žalovaný pouze napsal SMS „prohlídka domu“. Žalovaný tak byl v domě s dcerou žalobkyně, něco si nafotil a odjel. Chtěl odemknout zamčené dveře a došlo ke konfliktu s dcerou žalobkyně, která to odmítla. Žalovaný hrozil, že dveře vykopne, ale dcera mu řekla, že zavolá policii a žalovaný odjel. Pak zjistila, že ji na půdě chybí skříňka stará asi 50 let, po „Němcích“, 3 lampy od uměleckého kováře a vařič starý asi 50 let. Žalovaný žalobkyni sdělil, že věci vyhodil. Ještě za života manžela v roce 2020 se musely v domě měnit kamna, ale byla nainstalována až na podzim, když už manžel zemřel, stálo to asi 115 000 Kč, kdy dcera žalobkyně jí dala na kamna 50 000 Kč, dcera rovněž platí domovní daň a pojištění domu. Žalovaný ji nic nedal, s manželem si vše platili sami, ale vyjma výše uvedeného případu ani jeden ze spoluvlastníků jim na opravy nic nedával. Žalovaného rovněž nezajímalo, když mu žalobkyně říkala, že v kamnech ubývá voda, řekl pouze ať to žalobkyně řekne té hérečce, čímž myslel dceru žalobkyně a žalobkyni následně vyteklo 115 kubíků vody do sklepa.
18. Z fotografie na č.l. 55 soud nevycházel, neboť žalobkyně namítla její pravost, přičemž obsah fotografie nebyl podstatný s ohledem na další provedené důkazy v řízení a hodnocení soudu, soud tak nevyzýval žalovaného k prokázání pravosti předloženého dokumentu. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
19. Žalovaný obdržel darem od žalobkyně a jejího zesnulého manžela na základě smlouvy o darování ze dne 22. 5. 2002 ideální podíl ½ na nemovitých věcech, a to spoluvlastnický podíl k pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. Anonymizováno a pozemku p. č. hodnota - zahrada, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm v adresa, pro katastrální území adresa, obec adresa. Druhý ideální podíl ½ byl darován manželce žalovaného jméno FO – dceři žalobkyně a jejího zesnulého manžela. Na základě smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni bydlení a užívání ze dne 30. 10. 2013 bylo pro žalobkyni a jejího zesnulého manžela zřízeno na uvedených nemovitých věcech právo doživotního bezplatného bydlení a užívání shora uvedených nemovitých věcí. Žalobkyně a její manžel byli povinni nést náklady na dodávku elektrické energie, plynu, na vodné a stočné a náklady na další služby spojené s užíváním nemovitostí. Rovněž byli povinni nemovitosti řádně udržovat a provádět na nich běžnou údržbu a drobné opravy na své náklady. Manželství žalovaného a jméno FO bylo posléze rozvedeno.
20. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným byly dobré až do září 2020, kdy žalovaný žalobkyni navrhl, aby se přestěhovala do spodního patra domu a do horního patra by se nastěhoval nájemník. S tímto žalobkyně nesouhlasila, neboť nechtěla mít v domě cizího člověka a nechtěla na rekonstrukci dát žalovanému peníze. Žalobkyně byla ochotna dům sdílet jedině se synem žalovaného, jejím vnukem a rekonstrukci měl hradit žalovaný, žalobkyně s rekonstrukcí nakonec nesouhlasila a žalovaný ji nařkl, že mu vráží kudlu do zad, že je špína a odjel.
21. Žalovaný poté přijel před Vánoci roku 2020 a začal ve spodním patře stěhovat nábytek s čímž žalobkyně nesouhlasila a žalovaný odjel. Poté přijel v lednu 2021 a začal provádět demolice zdi s čímž také žalobkyně nesouhlasila a následně přijela její dcera, která, jako druhý spoluvlastník, odmítla dát žalovanému souhlas s rekonstrukcí, mezi žalovaným a dcerou žalobkyně došlo k hádce a žalovaný odjel, aniž by uklidil nepořádek z rekonstrukce – suť a písek před domem, což museli uklidit dcera a vnuci žalobkyně. Následně žalovaný přijel do domu ještě několikrát, otloukával zdi, což vytvářelo prach, který vnikal žalobkyni do horního bytu a žalovaný jej neuklízel.
22. Žalobkyně i přes rozbourané spodní patro mohla svůj byt v horním patře užívat bez omezení, kromě případného prachu. Žalovaný své příjezdy do domu hlásil za pomoci SMS zpráv, ale pouze se ohlásil, neptal se, jestli má žalobkyně čas. Žalovaný měl klíče od domu a přespával v kuchyni spodního patra. Žalobkyně byla ve stresu, když žalovaný nahlásil, že přijede. Kromě prvního incidentu v září 2020 ji žalovaný neurážel, nečinil na ni nátlak, nebyl k ní hrubý, nevyhrožoval ji, spíše se spolu nebavili, nekomunikovali, nedocházelo tak mezi nimi k hádkám, žalobkyně z něj neměla obavy, žalovaný nereagoval na její otázky a odsekával ji. Žalobkyně musela být hospitalizována kvůli Anonymizováno Anonymizováno a v nemocnici jí řekli, že to má z nervů. Žalovaný nenutil žalobkyni do pronájmu domu poté, co toto odmítla. Požadoval po žalobkyni peníze na zálohu na nová okna, ta mu je ale odmítla dát a žalovaný objednávku oken zrušil. Dala mu ale v lednu 2021 částku 20 000 Kč na rekonstrukci podle jeho požadavku. Žalobkyně nebyla zvyklá žalovanému odporovat, bylo tomu tak i v dřívějších dobách.
23. Ke konfliktu pak došlo mezi žalovaným a dcerou žalobkyně, když žalovaný přijel do domu v době, kdy byla žalobkyně v lázních. Dcera žalobkyně odmítla žalovanému otevřít zamčené dveře v bytě žalobkyně, přičemž ten vyhrožoval, že je vykopne, kdy po upozornění, že bude zavolána policie žalovaný svého konání zanechal a odjel. Žalovaný z půdy domu odvezl věci žalobkyně, a to starou skříň, starý vařič a lampy od uměleckého kováře, které dle jeho slov vyhodil.
24. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
25. S ohledem na datum uzavření smlouvy dne 10. 12. 2010 soud posuzoval s ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení věc dle předpisů účinných do 31. 12. 2013.
26. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
27. Soud, po zhodnocení, že je dán naléhavý právní zájem žalobkyně k podání určovací žaloby (bez které by nemohl být změněn zápis v katastru nemovitostí), přezkoumal tvrzení žalobkyně s ohledem na provedené dokazování a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.
28. Soud vycházel z úpravy zákona č. 40/1964 Sb., s ohledem na datum uzavření darovací smlouvy, konkrétně pak z ustanovení § 630 obč. zák. Podle tohoto ustanovení se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Soud ale dospěl k závěru, že chování žalovaného nedosahuje hrubého porušení dobrých mravů.
29. Hrubé porušení dobrých mravů není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu (je-li uskutečněno jedním činem) nebo soustavnost a dlouhou dobu (například fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci apod.). Rozhodující není subjektivní pocit dárce (například lítost a pociťovaný nevděk), ale zda dané jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy, jak je ostatně uvedeno i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 228/2000 citovaném žalobkyní v žalobě. V dané věci tyto podmínky naplněny nebyly.
30. Jak vypověděla sama žalobkyně, žalovaný ji soustavně neurážel, nevyhrožoval ji fyzickým napadáním a dával před příjezdem do nemovitosti vědět, že se dostaví. Žalovaný pouze žalobkyni odsekával, neodpovídal na její otázky. V užívání patra domu, kde žila, nikdy nebyla výrazně omezena, až na vzniklý nepořádek a neměla ze žalovaného obavy. Soud vycházel z popisu událostí, jak jej vypověděla sama žalobkyně, její výpověď byla pro soud zcela důvěryhodná, její výpovědi odpovídala i výpověď jméno FO. Soud naopak kriticky hodnotí výpověď dcery žalobkyně jméno FO, která je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, má na celé věci výrazný zájem, její výpověď se odlišovala od skutečností, které uvedla žalobkyně (například rozpory ohledně četnosti hádek) a před svou výpovědí byla o celém řízení podrobně informována, měla k dispozici i vyjádření žalovaného v projednávané věci. Ale i kdyby soud výpověď nehodnotil v tomto světle, tak výslech svědkyně nepřinesl žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že se žalovaný dopustil hrubého porušení dobrých mravů. Tyto skutečnosti nepotvrdil ani svědek jméno FO.
31. Je zřejmé, že určité neshody mezi žalobkyní a žalovaným panovaly, ty ale nedosahují intenzity hrubého porušení dobrých mravů. Sama žalobkyně uvedla, že po jejím nesouhlasu žalovaný upustil od svých požadavků například na pronajmutí části nemovitosti. Žalobkyně se pak dokázala žalovanému „vzepřít“, když mu například odmítla dát peníze na nová okna a žalovaná tak zrušil objednávku oken a také odmítla do domu nájemníka. K většímu konfliktu mezi nimi došlo pouze jednou, kdy ji žalovaný urazil, že je špína, pak už spolu prakticky nekomunikoval, ke konfliktům docházelo mezi žalovaným a dcerou žalobkyně – jeho bývalou manželkou.
32. Účastníci mezi sebou řešili možnost rekonstrukce spodního patra, není to tak, že by žalovaný tuto činnost započal bez jakékoliv předchozí domluvy. Syn žalovaného pak sám uváděl, že si žalobkyně stěžovala, že není schopna finančně dům sama zvládnout, a možnost pronájmu části domu, aby se ji finančně ulevilo, diskutována byla, a to i s ním, svědek se ale odmítl do domu nastěhovat, pokud nebude napsán na něj. Rovněž připustil, že rekonstrukce spodního patra domu mohla být ze zdravotních důvodů žalobkyně. Žalovanému lze vytknout, že mohl k věci přistupovat citlivěji s ohledem na věk žalobkyně, neměl dělat nepořádek a měl po sobě uklidit, rovněž by se měl chovat k žalobkyni slušněji, neměl by po ní vyžadovat peníze, ale toto jeho chování opět nedosahuje intenzity hrubého porušení dobrých mravů, tak jak vyžaduje zákon, a to vezme-li soud v úvahu i věk žalobkyně a věkový rozdíl mezi účastníky.
33. Co se týče skutečnost, že žalovaný nepřispíval na opravy a údržbu nemovitosti, tak až na dvě výjimky tak nečinila ani druhá spoluvlastnice a dle smlouvy o zřízení věcného břemene nebyl žalovaný ani povinen hradit náklady na běžnou údržbu, když přímo žalobkyni a jejímu zesnulému manželovi vznikla ze smlouvy povinnost nemovitost řádně udržovat a provádět na ní běžnou údržbu a drobné opravy na své náklady. Ostatně sama žalobkyně uváděla, že jak po žalovaném, tak po druhé spoluvlastnici (která má stejné povinnosti jako žalovaný) za života manžela nic nepožadovali, pouze ji druhá spoluvlastnice finančně vypomohla s financováním kotle, ale až nyní žalobkyně vyčítá pouze žalovanému, že jí s domem nepomáhá. Pokud žalovaný nepřispívá na daň z nemovitých věcí, případně na pojištění domu, tak je to záležitost, kterou mezi sebou musí řešit spoluvlastníci nemovitostí.
34. Je zřejmé, že mezi stranami a mezi spoluvlastníky nemovitosti panují problémy, ale toto je spíše záležitost spoluvlastníků, jejichž vztahy jsou napjaté po rozvodu manželství a je zřejmé, že provázejí celý případ od počátku. Tato skutečnost ale nedosahuje takové intenzity, aby mohl být dar odvolán.
35. Co se týče vstupu do pokojů žalobkyně, tato skutečnost se udála pouze jednou, a to bez přítomnosti žalobkyně a za přítomnosti druhého spoluvlastníka, žalovaný do prostor s ohledem na jejich zamčení ani nevstoupil a svého chování po výzvě zanechal, ani zde soud nespatřuje hrubé porušení dobrých mravů.
36. Skutečnost, že žalovaný z půdy odnesl nějaké věci dle názoru soudu rovněž nedosahuje intenzity hrubého porušení dobrých mravů, jak uvedla sama žalobkyně, jednalo se o velmi staré věci. Přesto soud jeho jednání neschvaluje. Žalovaný by neměl vyhazovat věci žalobkyně, i kdyby byly věci sebestarší, a to bez domluvy se žalobkyní.
37. Jak uvedl ostatně sám zástupce žalobkyně, trestní oznámení na žalovaného pro trestný čin porušení domovní svobody bylo odloženo, proto soud ani neprováděl navržený důkaz tímto spisem, navíc samotní účastníci a svědci byly vyslechnuti přímo u jednání soudu v projednávané věci. Stejně tak soud neprováděl důkaz ani znaleckým posudkem na zhodnocení domu „rekonstrukcí“, když žalovaný sám po předchozích rozepřích od rekonstrukce upustil, když neměl souhlas druhé spoluvlastnice, tedy rekonstrukce nebyla dokončena a nelze ji tak ohodnocovat, ani ve vztahu k tvrzeným postranním úmyslům žalovaného. Navíc dle názoru soudu tento posudek o hodnotě domu před a po „rekonstrukci“ nemohl pro věc přinést nic nového, soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný provedenými důkazy. Provádět takový posudek by tak bylo i nehospodárné.
38. S ohledem na výše uvedené, tedy že soud shledal, že by chování žalovaného ať už v jednotlivých případech, tak v jeho souhrnu, dosahovalo hrubého porušení dobrých mravů, byla žaloba zamítnuta.
39. Toto rozhodnutí soudu, ale neopravňuje žalovaného, aby si v domě dělal, co se mu zlíbí, naopak je povinen respektovat soukromí a klidný život žalobkyně a jednat po dohodě s druhým spoluvlastníkem, což je dle názoru soudu nutné v dané věci zdůraznit.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 450 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne 18. 3. 2024 a 14. 6. 2024) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání dne 20. 6. 2024, u kterého došlo jen k vyhlášení rozsudku) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Lhůtu k plnění soud určil výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Právo odvolání nepřísluší tomu, kdo se ho výslovně vzdal. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.