11 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 38 445 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 545 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 760 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 575 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 280 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 630 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 900 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 325 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaného u soudu dne 30. 5. 2023, bylo zaplacení částky celkem 38 445 Kč s příslušenstvím, jako příspěvku za nepojištěná vozidla žalovaného a náhrady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Částky 20 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 760 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení se žalobkyně domáhala jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, přičemž výzva ze dne 19. 5. 2022 k úhradě příspěvku byla žalovanému doručena dne 3. 6. 2022.

3. Částky 3 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 575 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení se žalobkyně domáhala jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 16. 9. 2019 do 9. 11. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, přičemž výzva ze dne 8. 7. 2022 k úhradě příspěvku byla žalovanému doručena dne 23. 7. 2022.

4. Částky 7 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 280 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení, se žalobkyně domáhala jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, přičemž výzva ze dne 8. 7. 2022 k úhradě příspěvku byla žalovanému doručena dne 23. 7. 2022.

5. Částky 6 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 630 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení se žalobkyně domáhala jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 21. 8. 2020 do 30. 11. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, přičemž výzva ze dne 8. 7. 2022 k úhradě příspěvku byla žalovanému doručena dne 23. 7. 2022.

6. Žalobkyně tak požaduje uhradit příspěvek za uveden nepojištěné vozidlo za období od 16. 9. 2019 do 29. 2. 2020 a od 21. 8. 2020 do 30. 9. 2021. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě výše uvedených částek před podáním žaloby, ale bezvýsledně.

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 8. Z kupní smlouvy ze dne 15. 9. 2019 bylo zjištěno, že stranami smlouvy jsou žalovaný a [jméno] [příjmení], předmětem smlouvy je prodej vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód], žalovanému.

9. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 28. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný nebyl nikdy veden v evidenci jako vlastník vozidla [registrační značka] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [jméno]. Od 2. 9. 2019 do 5. 10. 2021 byl jako vlastník veden [jméno] [příjmení] a od 5. 10. 2021 byla jako vlastník vedena [jméno] [příjmení]. Objem válců vozidla byl 1 896 cm3.

10. Ze listiny„ stav mého případu“ č.l. 25-26 bylo zjištěno, že žalobkyně ve svém systému vyznačila dne 10. 5. 2022 sdělení ohledně vlastníka předmětného vozidla.

11. Z emailové konverzace č.l. 35 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni dne 16. 1. 2022 jméno žalovaného, jako vlastníka předmětného vozidla a zároveň dokládal kopii kupní smlouvy.

12. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 5. 2022 a informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], ve výši 19 760 Kč za období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2021 do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobkyni vrácena, neboť nebyla převzata.

13. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 7. 2022 a informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], ve výši 3 575 Kč za období od 16. 9. 2019 do 9. 11. 2019 do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobkyni vrácena, neboť nebyla převzata.

14. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 7. 2022 a informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], ve výši 7 280 Kč za období od 10. 11. 2019 do 29. 2. 2020 do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobkyni vrácena, neboť nebyla převzata.

15. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 7. 2022 a informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], ve výši 6 630 Kč za období od 21. 8. 2020 do 30. 11. 2020 do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobkyni vrácena, neboť nebyla převzata.

16. Z předžalobních upomínek ze dne 6. 1. 2023 a 7. 2. 2023, podacích archů a sledování zásilek, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním vyzývala žalovaného k úhradě výše uvedených částek.

17. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy. <b>Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 18. Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu [registrační značka] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [jméno], s objemem válců motoru 1 896 cm3, v době od 16. 9. 2019 do 5. 10. 2021. V období od 16. 9. 2019 do 29. 2. 2020 a od 21. 8. 2020 do 30. 9. 2021 neuzavřel žalovaný smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalobkyně se o skutečnosti, že je žalovaný vlastníkem vozidla, dozvěděla ze sdělení předchozího vlastníka [jméno] [příjmení], který jí tuto skutečnost sdělil v mailu ze dne 16. 1. 2022 a doložil kupní smlouvu. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván výzvou žalobkyně ze dne 19. 5. 2022 pro období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2021 a třemi výzvami ze dne 8. 7. 2022 pro období od 16. 9. 2019 do 29. 2. 2020 a od 21. 8. 2020 do 30. 11. 2020. Výzvami byla žalovanému stanovena minimální lhůta k zaplacení do 60 dnů od doručení výzev. Žalovaný byl rovněž vyzván k uhrazení nákladů na vymáhání, které činí 4x 300 Kč, jak výzvami k úhradě poplatků, tak předžalobními upomínkami, prostřednictvím kterých ho zástupkyně žalobkyně vyzývala k úhradě dlužných částek. Žalovaný ovšem ničeho neuhradil.

19. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v účinném znění (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

20. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

21. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. <b>Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 22. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost, která mu vyplývala z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a totiž uzavřít pro výše specifikované vozidlo pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla ve výše uvedených obdobích. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v uvedených obdobích vlastníkem vozidla [registrační značka], jak vyplývá ze sdělení předchozího vlastníka [jméno] [příjmení] a z kupní smlouvy, kterou žalobkyni předložil spolu s vyjádřením v emailu ze dne 16. 1. 2022. Z těchto důvodů vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 1, odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše příspěvku je odvozena od počtu dní, kdy nebylo povinné pojištění sjednáno (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Za každý den je vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 2 500 cm3 (tedy vozidla, kterého se toto řízení týká) povinen žalobkyni zaplatit částku 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Pro vůz žalovaného nebylo sjednáno pojištění po období od 16. 9. 2019 do 29. 2. 2020 a od 21. 8. 2020 do 30. 9. 2021, tedy po dobu 201 dní, celková výše příspěvku tak činí 37 245 Kč. Výše nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku pak činí 300 Kč (dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Výzvy k zaplacení příspěvku byly žalovanému zaslány v roční lhůtě dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalobkyně se skutečnost, že je žalovaný vlastník vozidla, dozvěděla až 16. 1. 2022. Soud proto žalobě vyhověl v tomto rozsahu a uložil žalovanému povinnost uhradit dlužný příspěvek a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se splněním svých dluhů, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůt uvedených ve výzvách ze dne 19. 5. 2022 a dne 8. 7. 2022, když žalobkyně považuje výzvy, ve prospěch žalovaného, za doručené až dne 3. 6. 2022 a dne 23. 7. 2022. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Soud výrokem II. tohoto naopak zamítl žalobu co do požadovaných nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 3 x 300 Kč, neboť ve věci se jedná o jedno stejné vozidlo, kdy žalobkyně žaluje více období, za které nebylo vozidlo nepojištěno, přičemž za každé období sice zaslala samostatnou výzvu, neboť mohla být zaslána pouze jedna výzva za celé žalované období. Žalobkyně se o skutečnosti, že žalovaný je vlastníkem vozidla dozvěděla až dne 16. 1. 2022, ale příspěvek požaduje pouze do 30. 9. 2021 a všechny výzvy zaslala až po datu 16. 1. 2022, tedy pokud zaslala výzvy čtyři, ačkoliv ve chvíli, kdy odesílala již první výzvu dne 19. 5. 2022 věděla o celém dlužném období, nejedná se o účelně vynaložené náklady, když výzva k úhradě příspěvku za celé období mohla být obsažena již ve výzvě první. Soud proto přiznal náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku pouze za jednu výzvu ve výši 300 Kč a nad rámec této částky požadované náklady ve výši 900 Kč za další tři výzvy zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 512 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 863 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 245 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, která mohla být zaslána jen jedna a návrh ve věci samé) a z částky 2 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne 10. 10. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., částka 775 Kč představující jednu polovinu z náhrady za cestovné v částce 550 Kč (dle doložené jízdenky) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 495 Kč ve výši 1 153,95 Kč. Jízdné a ztráta promeškaného času za cestu k jednání dne 10. 10. 2023 byly přiznány ve výši jedné poloviny, když se zástupkyně žalobkyně uvedeného dne zúčastnila dvou jednání u soudu. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žalobkyně opakovaně podává obdobné návrhy ve stejných věcech, jako např. další věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Soud nepřiznal náhradu nákladů za účast u jednání dne 7. 11. 2023, jak žalobkyně požadovala, neboť žalobkyně k výzvě soudu u jednání dne 7. 10. 2023 požádala o lhůtu k doplnění, protože nebyla schopna doplnit skutková tvrzení a označit důkazy ohledné skutečnosti, kdy se dozvěděla o tom, že je žalovaný vlastník vozidla. K tomuto byla žalobkyně vyzvána samostatným usnesením, na které náležitě nereagovala, navíc jí tato skutečnost byla sdělena spolu s předvoláním k jednání, přesto žalobkyně požádala o další lhůtu poté, co byla vyzvána u jednání k doplnění těchto skutečností a soud z tohoto důvodu jednání odročil. Další jednání se tak konalo jen vinou žalobkyně, náklady za toto jednání by nevznikly, kdyby žalobkyně nepožadovala lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů, a proto žalobkyni náhrada nákladů řízení za toto jednání nenáleží, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když věc mohla být skončena na prvním jednání, kdyby žalobkyně náležitě reagovala na výzvy soudu a tyto náklady jdou pouze za žalobkyní samotnou.

25. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 1 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 1 538 Kč, výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1 863 Kč a zbývá tedy doplatit 325 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku 26. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.