11 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 48 365 Kč

I. Žaloba, kterou se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 48 365 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 19. 2. 2024 ve znění doplnění žaloby ze dne 19. 2. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 48 365 Kč. Žalobkyně tvrdila, že usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 11.11.2019, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, , byl u dlužníka , jméno FO, , narozeného , datum, , který je otcem žalované, zjištěn úpadek a byl povolen způsob řešení tohoto úpadku oddlužením. Usnesením byla zároveň žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem. , jméno FO, byl povinen hradit výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně na svou dceru, stanovené rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2023, č. j. , spisová značka, od 29. 3. 2022 do 21. 5. 2022 a od 5. 9. 2022 nadále měsíčně, a to k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky. Ve výše určeném období však bylo výživné po dosažení zletilosti vypláceno k rukám žalované, a to ve výši 3 000 Kč měsíčně v měsících 07/2022 až 07/2023 v celkové částce 39 000 Kč a dále bylo žalované uhrazeno dlužné výživné za měsíce 04/2022 až 06/2022 v částce 9 365 Kč, na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 25. 5. 2020, č. j. , spisová značka, . Výživné bylo hrazeno nejprve k rukám ústavního zařízení, v němž byla nezletilá umístěna, následně po nabytí zletilosti bylo vypláceno přímo žalované. Celkové tak byla žalované vyplacena částka ve výši 48 365 Kč neoprávněně, neboť v uvedeném období mělo být výživné hrazeno k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky, neboť žalované byl v tomto období vyplácen zaopatřovací příspěvek dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, kdy právo na výživné tak přešlo na stát. S ohledem na skutečnost, že výživné bylo vypláceno neoprávněné osobě, vznikla v insolvenčním řízení nová pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, když insolvenční správce měl znovu vyplatit výživné Úřadu práce, které již bylo vyplaceno žalované, ale nenáleželo jí a žalovaná se na úkor majetkové podstaty bezdůvodně obohatila o výše uvedenou částku, kdy insolvenční soud dal insolvenčnímu správci pokyn k vymáhání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřila.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Z usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 11.11.2019, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, , soud zjistil, že u dlužníka , jméno FO, , narozeného , datum, , byl zjištěn úpadek a byl povolen způsob řešení tohoto úpadku oddlužením. Usnesením byla zároveň žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem dlužníka.

4. Z předžalobní výzvy z 10. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vypracovala výzvu určenou žalované, kterou vyzývala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení 48 365 Kč.

5. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2023, č. j. , spisová značka, a výpisu infosoud č.l. 69 bylo zjištěno, že soud rozsudkem pro uznání rozhodl, že , jméno FO, je povinen hradit výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně na svou dceru – žalobkyni, od 29. 3. 2022 do 21. 5. 2022 a od 5. 9. 2022 nadále, a to k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 7. 2023.

6. Ze zprávy o plnění oddlužení za měsíce říjen 2022 až září 2023, č.l. 55-58, soud zjistil, že žalobkyně každý měsíc hradila běžné, ale i dlužné výživné, v rámci insolvenčního řízení , jméno FO, .

7. Z e-mailu č.l. 59 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni dne 5. 6. 2022 platební údaje – číslo svého účtu.

8. Z e-mailu č.l. 60 soud zjistil, že , Anonymizováno, , , právnická osoba, a , adresa, sdělil žalobkyni, že žalovaná ukončila dne 28. 3. 2022 pobyt v dětském domově na základě její zletilosti, proto zasílají zpět výživné za měsíce duben až květen 2022 ve výši 7 056 Kč.

9. Ze sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, č.l. 63 soud zjistil, že insolvenční soud dal žalobkyni pokyn k vymáhání pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení po žalované.

10. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 25. 5. 2020, č. j. , spisová značka, , č. l. 64, soud zjistil, že otci žalované , jméno FO, byla uložena povinnost platit výživné na žalovanou ve výši 3 000 Kč od 1. 6. 2020, zároveň mu byla uložena povinnost uhradit dlužné výživné ve výši 32 290 Kč za období od 10. 3. 2019 do 31. 5. 2020 ve splátkách po 1 000 Kč. Žalovaná byla původně svěřena do péče matky a od 10. 3. 2019 se nacházela na základě předběžného opatření v dětském domově. Učiněno tak bylo na základě žaloby podané 3. 11. 2022.

11. Z vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou ze dne 21. 6. 2023, č.l. 68, soud zjistil, že věřitel Česká republika – Úřad práce České republiky vyrozuměl insolvenčního správce, že uplatňuje pohledávku ve výši 52 283 Kč na dlužném výživném za období od 29. 3. 2022 do 21. 5. 2022 a od 5. 9. 2022 do 30. 6. 2023 a od 1. 7. 2023 a běžné výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně, neboť dle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přešlo právo na výživné na stát, když žalované byla přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku.

12. Ze soupisu majetkové podstaty č.l. 70 soud zjistil, že se v něm uplatňovaná pohledávka za žalovanou nenachází.

13. Z historie transakcí č.l. 73 a z výpisu z účtu č.l. 76-81 soud zjistil, že se jedná o výpisy z účtu, které obsahují platby výživného ve prospěch účtu žalované. V dubnu 2022 byla žalované vyplacena částka 9 365 Kč. Za měsíce červenec 2022 až červenec 2023 byla žalované vyplacena částka 39 000 Kč.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně vykonává funkci insolvenčního správce dlužníka , jméno FO, v insolvenčním řízení vedeného u Krajského soudu v , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , ve kterém byl konstatován úpadek žalovaného a bylo rozhodnuto o řešení úpadku formou oddlužení. Žalovaná je dcerou dlužníka , jméno FO, , který byl povinen hradit výživné na dceru ve výši 3 000 Kč od 1. 6. 2020, zároveň mu byla uložena povinnost uhradit dlužné výživné ve výši 32 290 Kč za období od 10. 3. 2019 do 31. 5. 2020 ve splátkách po 1 000 Kč. Žalovaná se do své zletilosti nacházela v dětském domově, k jehož rukám insolvenční správce hradil výživné a po dosažení zletilosti bylo výživné hrazeno přímo k rukám žalované na její účet. Žalovaná ale zároveň s výživným pobírala zaopatřovací příspěvek od Úřadu práce České republiky, na kterého přešlo právo na výživné dle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Tato skutečnost byla promítnuta i do rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , kterým byla dlužníku , jméno FO, uložena povinnost hradit výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně na svou dceru – žalobkyni, od 29. 3. 2022 do 21. 5. 2022 a od 5. 9. 2022 nadále, k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 7. 2023. Na základě této skutečnosti uplatnil Úřad práce vyrozuměním až ze dne 21. 6. 2023 uvedenou pohledávku z výživného u insolvenčního správce. Insolvenční správce tak zjistil, že vyplácel výživné neoprávněné osobě žalované a insolvenční soud mu dal pokyn, aby vymáhal po žalované bezdůvodné obohacení. V dubnu 2022 byla žalobkyní žalované vyplacena částka 9 365 Kč. Za měsíce červenec 2022 až červenec 2023 byla žalované vyplacena částka 39 000 Kč.

15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a žalobu zamítl. Žalobkyně požadovala žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout na straně žalované tím, že jí bylo neoprávněně z majetkové podstaty vypláceno výživné, ačkoliv toto právo přešlo na stát, když žalovaná pobírala zaopatřovací příspěvek dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

17. V prvé řadě soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, a to jako insolvenční správce dlužníka , jméno FO, , kdy z majetkové podstaty dlužníka byly vyplaceny peněžní prostředky žalované, jejichž navrácení do majetkové podstaty se žalobkyně žalobou domáhá (§ 228 a 230 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon).

18. Podmínky ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., předpokládají, že ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, tak musí učinit bez spravedlivého důvodu, aby osoba, která se obohatila, byla povinna bezdůvodné obohacení vydat. Soud v projednávané věci shledal, že v daném případě tomu tak není. S ohledem na zjištěné okolnosti případu, nelze vyplacení výživného dceři (žalované) dlužníka z majetkové podstaty, přes skutečnost, že dle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přešla právo na výživné na stát, považovat za plnění, které by bylo učiněno bez spravedlivého důvodu.

19. Co je myšleno spravedlivým důvodem zákon blíže nespecifikuje. Dle judikatury (například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2527/2021) by se i tak mělo zásadně jednat o důvod právní. O existenci spravedlivého důvodu, jenž není důvodem právním a plyne ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života, lze uvažovat jen zcela výjimečně. V dané věci má soud za to, že se žalovaná na úkor majetkové podstaty dlužníka , jméno FO, sice obohatila, ale ne bez spravedlivého důvodu20. Žalovaná je dcerou dlužníka , jméno FO, . Ten byl povinen ji hradit výživné dle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 25. 5. 2020, č. j. , spisová značka, , kdy nejprve hradil výživné k rukám ústavu – dětského domova, ve kterém se žalovaná nacházela a po dosažení zletilosti jej hradil přímo jí. Až následně bylo rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , stanoveno, že má dlužník hradit výživné k rukám Úřadu práce, neboť žalovaná pobírala zaopatřovací příspěvek, a to od 29. 3. 2022 do 21. 5. 2022 a od 5. 9. 2022 nadále. Žalované tak bylo plněno podle stavu založeného pravomocným rozhodnutím soudu, a proto měla zcela legitimní očekávání, že jí výživné náleží. Změna byla nařízena až zpětně, bez její účasti v soudním řízení, kterého se účastnil pouze její otec a Úřad práce. O změně platebního místa výživného bylo rozhodnuto zpětně, tedy až poté, co bylo výživné žalované vyplaceno a v řízení, jehož účastníkem žalovaná nebyla. Až současnou žalobou se pak žalobkyně domáhá úhrady výživného v podobě bezdůvodného obohacení za několik let zpětně, a to za situace, kdy dlužník je otec žalované, který se o ni nestaral. Žalovaná byla umístěna v dětském domově a vznikl by jí takto, jako mladému člověku po nabytí zletilosti, a to se ztíženým vstupem do dospělého života s ohledem na výše uvedené okolnosti, dluh v poměrně vysoké částce v podobě výživného vyplaceného na základě rozhodnutí soudu.

21. Soud nepopírá, že žalovaná měla insolvenčního správce informovat o pobírání zaopatřovacího příspěvku, ale stejně tak se měl sám dlužník jako její otec zajímat, jakým způsobem jeho dcera hradí náklady na svou obživu. Stejně tak nebránilo nic Úřadu práce tuto situaci řešit dříve. Platební místo ohledně výživného bylo změněno až rozhodnutím ze dne 13. 6. 2023, kdy až poté byl insolvenční správce úřadem informován, a do té doby se mohla žalovaná mylně domnívat, že jí výživné náleží. Navzdory výše uvedenému je to pouze žalovaná, kdo by měl na základě žaloby insolvenčního správce, jako jediná nést následky této politováníhodné situace, do níž se dostala patrně vlastní neznalostí, a to v době bezprostředně navazující na dosažení zletilosti, kdy je její neznalost do určité míry pochopitelná. Navíc za situace, kdy mohla mít za to, že výživné od otce je posíláno po právu s ohledem na rozsudky soudů, jak je výše uvedeno, a navíc za situace, kdy nic nebrání rodiči, aby dceři hradil peníze nad rámec soudem stanoveného výživného, stále mezi nim existovala vyživovací povinnost. Žalovaná je v daném případě osobou, na niž lze s ohledem na uvedené okolnosti klást nejmenší nároky. Jak její otec, tak Úřad práce by měli k věci přistupovat s podstatně větší zodpovědností a lze na ně klást větší nároky, než na žalovanou jako člověk blízký věku mladistvého, s mnohem menšími životními zkušenostmi. Povinnost vrátit výživné za několik let zpětně by navíc byla v rozporu se zásadou proporcionality a dobrými mravy, neboť by žalovanou zatížila dluhem, který není spravedlivé po ní požadovat s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zatímco jejího otce, který se o ní řádně nestaral, zatíží podstatně méně.

22. Insolvenční soud dal sice žalobkyni pokyn, aby po žalované vymáhala pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, ale tímto pokynem není nalézací soud v projednávané věci jakkoliv vázán, a to ani právním hodnocením soudu v uvedeném pokynu.

23. Ze shora uvedených důvodů má soud za to, že se žalovaná neobohatila bez spravedlivého důvodu dle § 2991 odst. 1 o. z., a proto žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly.