11 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o 26 934,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 134,31 Kč  s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 387,93 Kč,  s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 671,46 Kč,  se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 134,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení,  s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 25 134,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 53,64 Kč, poplatku ve výši 800 Kč, úroku ve výši 1,9 % ročně z částky 25 134,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 800 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 547 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno tituly za jménem

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 269 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platební rozkazu podaným soudu dne 4. 9. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 934,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 387,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 671,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 934,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 25 134,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že společnost právnická osoba., IČO IČO (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 29 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví Anonymizováno. Žalovaný byl povinen splácet v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, následně 870 Kč měsíčně, a to spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně a dále poplatek ve výši 50 Kč měsíčně a další poplatky dle sazebníku. Žalovaný ale nesplácel řádně a včas, a proto předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 23. 9. 2022. Pohledávka ze smlouvy byla na základě smlouvy ze dne 25. 1. 2023 s účinností ke dni 1. 2. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka je tvořena jistinou ve výši 25 134,31 Kč (když žalovaný načerpal jistinu ve výši 46 167,40 Kč, která byla ponížena o úhrady ve výši 21 033,09 Kč), úrokem z prodlení ve výši 1 387,93 Kč (složeným z kapitalizovaného úroku z prodlení do zesplatnění ve výši 26,51 Kč a z úroku do 1. 2. 2023), kapitalizovaným úrokem od 24. 9. 2022 do 1. 2. 2023 ve výši 2 725,10 Kč počítaným z dlužné jistiny ve výši 25 134,31 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč, tvořenými smluvní pokutou za porušení povinnosti hradit splátky řádně a včas ve výši 2x 900 Kč za prodlení se splátkami 07/2022 a 08/2022. Poplatky je povinen žalovaný hradit dle čl. 7 bodu 7.3 smlouvy a dle ceníku, kdy náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 dní prodlení a 900 Kč za 40 a 70 dní prodlení. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek, ale bezvýsledně.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Soud učinil následující skutková zjištění:

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2019 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je poskytnutí revolvingového úvěru až do výše 10 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 500 Kč, kdy úroková sazba činila 16,9 % ročně. Porušením smlouvy byla skutečnost, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky po dobu delší jak 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. V takovém případě byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Strany si rovněž sjednaly, že úroky z úvěru budou připisovány přímo k jistině a stanou se její součástí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Úvěr měl být veden na účtu č. č. účtu. Dle čl. 7.3 smlouvy byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat pro případ prodlení smluvní pokutu dle ceníku a účelně vynaložené náklady. Žalovaný se zavázal hradit poplatek 50 Kč za čerpání úvěru. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného. Obsahuje pouze elektronický podpis předchůdkyně žalobkyně, kdy jeden z podpisů (který obsahuje informace o SMS podpisu smlouvy žalovaným) je hodnocen jako neplatný, neboť se vyskytly chyby při vytváření cesty od certifikátu autora k certifikátu vystavitele.

4. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 22. 8. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 2 951 Kč do 23. 9. 2022, jinak se vystavuje riziku zesplatnění úvěru.

5. Z výzvy ze dne 24. 9. 2022 a podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že se úvěr stává splatným ke dni 23. 9. 2022.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 2. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.

8. Z dohody o úplatě ze dne 31. 1. 2023, potvrzení o úplatě, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2023, seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postoupila soubor pohledávek žalobkyni, a to za úplatu, přičemž předchůdkyně žalobkyně potvrdila, že úplatu obdržela. Jméno žalovaného se nachází v seznamu postupovaných pohledávek společně s úvěrem č. hodnota.

9. Z listiny nazvané „podklady pre súdne konanie“ a výpisu z úvěrového účtu č.l. 50 a násl. soud zjistil, že se jedná o obratovou historii úvěru č. hodnota. Historie obsahuje informace o čerpání, splácení, naúčtovaných úrocích a poplatcích a splátkách úvěru od 27. 6. 2019 do 1. 2. 2023, výpisy pak do 31. 8. 2022. Žalovaný se dostával do prodlení se splátkami od července 2020, ale následně i nadále splácel, byť se dostával do prodlení. Poslední splátku uhradil v červenci 2022 a v srpnu 2022 již ničeho neuhradil. Dne 30. 7. 2022 a 29. 8. 2022 byly žalovanému naúčtovány náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč. Na konci srpna 2022 činila jistina 25 134,1 Kč, úrok z prodlení 15,97 Kč, poplatky 1 800 Kč a úrok 1092,6 Kč. Následně byly žalovanému účtovány úroky a úroky z prodlení až do 1. 2. 2023, kdy byla pohledávka odepsána, přičemž jistina činila 25 134,31 Kč, úroky 2 725,1 Kč, úroky z prodlení 1 387,93 Kč a poplatky 1 800 Kč.

10. Z ceníku pro soukromou klientelu soud zjistil, že poplatek spojený s prodlením činí 300 Kč za 10 dní prodlení, kdy tyto náklady mohou být účtovány vždy k 10., 40., a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč.

11. Z výpisu z účtu č.l. 17 soud zjistil, jaké byly poměry žalovaného, výpisy obsahují kompletní historii příjmů a výdajů žalovaného od listopadu 2019 do května 2020. Žalovaný měl pravidelné příjmy ze zaměstnání, případně z dávek nemocenského. Na účet byly připisovány příjmy od zaměstnavatele právnická osoba, označené jako mzda. Výše těchto příjmů činila 37 418 Kč dne 13. 12. 2019, 27 932 Kč dne 16. 1. 2020, 28 113 Kč dne 17. 2. 2020, 22 286 Kč dne 16. 3. 2020 a 9 458 Kč dne 16. 4. 2020. Od dubna 2020 byly vedle uvedených příjmů připisovány rovněž nemocenské dávky od právnická osoba, konkrétně 5 850 Kč dne 21. 4. 2020, 19 565 Kč dne 28. 4. 2020, 11 895 Kč dne 14. 5. 2020 a 2 340 Kč dne 19. 5. 2020. Z textu plateb vyplývá, že šlo o dávky nemocenského pojištění. Na účet byly připisovány pravidelné příjmy od právnická osoba ve výši 7 000 Kč měsíčně, a to dne 6. 12. 2019, 8. 1. 2020, 10. 2. 2020, 10. 3. 2020, 7. 4. 2020 a 6. 5. 2020. Žalovaný hradil úvěry, jak je uvedeno výše a hradil „auto“ 3 400 Kč měsíčně.

12. Z dodatku č.l. 24 soud zjistil, že žalovaný a předchůdkyně žalobkyně se dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 29 000 Kč dne 29. 6. 2020. Nové splátky činily 870 Kč měsíčně. Dodatek není podepsán žalovaným, podpis, který obsahuje informace o SMS podpisu smlouvy žalovaným, je hodnocen jako neplatný, neboť se vyskytly chyby při vytváření cesty od certifikátu autora k certifikátu vystavitele.

13. Z přehledu aktivit č.l. 23 a 31 a detailů operace č.l. 43-49 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně evidovala aktivitu žalovaného v internetovém bankovnictví, kdy žalovaný dne 27. 6. 2019 podepsal v systému smlouvu o úvěru a dne 29. 6. 2020 požádal o navýšení limitu úvěru a podepsal dodatek.

14. Z vyjádření k posouzení úvěruschopnosti č.l. 14 soud zjistil, že se jedná o vyjádření předchůdkyně žalobkyně k prověřování úvěruschopnosti a argumentace ohledně postupu předchůdkyně žalobkyně. Jedná se tak spíše o vyjádření ve věci než o důkaz ověřování poměrů žalovaného. Soud přesto z uvedené listiny zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 28 000 Kč, který ověřila dle výpisů z účtu a výdajů stanovenými matematickými modely ve výši 6 680 Kč. Žalovaný měl úvěry u předchůdkyně žalobkyně a jiných společností se splátkami ve výši 8 973 Kč, kdy revolvingový úvěr byl navýšen poskytnutým úvěrem a nové zatížení činilo 9 013 Kč. Žalovaný měl celkem 4 úvěry, které byly revolvingové, kontokorentní, kreditní, u kterých se splátka může měnit v závislosti na čerpání.

15. Z dalších provedených důkazů soud nečinil skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl pro rozhodnutí podstatný. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

16. Na základě smlouvy ze dne 27. 6. 2019 se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 500 Kč. Úroková sazba činila 16,9 % ročně. Porušením smlouvy byla skutečnost, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky po dobu delší jak 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. V takovém případě byla předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Strany si rovněž sjednaly, že úroky z úvěru budou připisovány přímo k jistině a stanou se její součástí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Úvěr byl veden na účtu č. č. účtu. Úvěrový limit byl následně navýšen až do výše 29 000 Kč, a to dodatkem ze dne 29. 6. 2020. Žalovaný ale nehradil splátky řádně a včas, když se dostával od července 2020 do prodlení, ale nadále úvěr splácel. Hradit přestal až v srpnu 2022 a předchůdkyně žalobkyně po předchozí výzvě žalovanému úvěr dne 23. 9. 2022 zesplatnila a úvěr byl odepsán dne 1. 2. 2023, kdy jistina činila 25 134,31 Kč, úroky 2 725,1 Kč, úroky z prodlení 1 387,93 Kč a poplatky 1 800 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací od žalovaného, které ověřovala výpisy z jeho účtu. Příjem žalovaného si předchůdkyně žalobkyně ověřila z účtu žalovaného, výdaje stanovila na částku 6 680 Kč. Žalovaný hradil další úvěry a nové splátkové zatížení činilo 9 013 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy ze dne 25. 1. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby vyzýval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále je „ZSU“) uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

19. Podle § 122 odst. 4 ZSU, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud dospěl k následujícímu právnímu hodnocení:

20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Po řádném prověření úvěruschopnosti (což soud dovozuje ze skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně měla přehled o příjmech žalovaného, výdaje žalovaného nestanovila neúměrně nízko, výpisy z účtu neukázaly žádné rizikové platby ze strany žalovaného, jednalo se o navýšení úvěrového limitu, kdy žalovaný po delší dobu řádně splácel), předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli nejprve dne 27. 6. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru dle § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala na žádost žalovaného poskytnout mu částku do výše 10 000 Kč, která byla následně navýšena na 29 000 Kč na základě dodatku ze dne 29. 6. 2020. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet ve splátkách s úrokem ve výši 16,90 % ročně po 870 Kč. Žalovaný ale nehradil splátky řádně a včas a úvěr byl zesplatněn ke dni 23. 9. 2022. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, má proto nárok na vrácení zbývající dlužné jistiny ve výši 25 134,31 Kč, úroků 2 671,46 Kč, úroků z prodlení 1 387,93 Kč a zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 odst. 1 o. z. (označováno jako „poplatky“) ve výši 1 000 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení shora uvedených částek a zákonného úroku z prodlení z částky jistiny a smluvní pokuty dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 23. 9. 2022 ve výši 15 % ročně do zaplacení, jak požadovala, když úroky a úroky z prodlení byly kapitalizovány do 1. 2. 2023 a následně jsou požadovány od 2. 2. 2023 do zaplacení. Splatnost celé dlužné částky nastala dle oznámení o zesplatnění ze dne 23. 9. 2022.

21. Soud žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 53,64 Kč, poplatku ve výši 800 Kč, úroku ve výši 1,9 % ročně z částky 25 134,31 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 800 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně v rozporu s § 122 odst. 4 ZSU požadovala úrok ve výši 16,9 % ročně i po uplynutí 90. dne prodlení žalovaného a soud tak zamítl požadavek žalobkyně na úrok převyšující zákonný úrok z prodlení, který činí v daném případě 15 % ročně a vyhověl pouze co do úroku ve výši 15 % ročně, přičemž soud přepočítal i kapitalizovaný úrok z prodlení tak, aby od 90. dne prodlení byl počítán pouze ve výši 15 % ročně, kdy rozdíl činil 53,64 Kč a v této částce byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně rovněž v rozporu s § 122 odst. 3 ZSU požadovala smluvní pokutu za prodlení s jednotlivými splátkami vždy ve výši 900 Kč, přestože do zesplatnění byla oprávněna požadovat smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Soud tak zamítl žalobu co do částky vždy 400 Kč požadované za prodlení z každé ze dvou splátek, celkem 800 Kč a související požadovaný úrok z prodlení z této částky. Dle názoru soudu je požadovaná částka 900 Kč za prodlení s uhrazením splátky smluvní pokutu za prodlení, nikoliv účelně vynaloženými náklady souvisejícími s prodlením žalovaného, neboť částka je paušálně stanovena, smluvní pokuta je výslovně zmiňována ve smlouvě a žalobkyně sama tyto částky ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2026 v bodě II. jako smluvní pokutu označuje.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 547 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 347 Kč a nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé, předžalobní výzva), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (jak bylo samotné žalobkyni známo, když v rámci návrhu požadovala odměnu advokáta dle § 14b advokátního tarifu). Odměnu za zastoupení advokátem soud žalobkyni nepřiznal, neboť se dle názoru soudu nejedná o účelně vynaložené náklady. Soudu je jak z úřední činnosti, tak ze smlouvy o postoupení pohledávek předložené v projednávané věci známo, že žalobkyně je společností, která se zabývá vymáháním postoupených pohledávek, a to ve velkém množství a jedná se prakticky o inkasní agenturu. Jako taková by měla disponovat příslušným aparátem pro správu pohledávek, které pravidelně vymáhá prostřednictvím formulářových žalob, jako je tomu v tomto případě. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že zástupce žalobkyně byl jednatelem, společníkem, jediným akcionářem žalobkyně, když současný vlastník je skrytý za akciemi a v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17, tak soud náhradu za zastoupení advokátem nepřiznal a přiznal pouze náhradu nákladů řízení, jako by žalobkyně nebyla zastoupena.

23. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, přičemž poplatek je splatný až v souvislosti s rozhodnutím ve věci (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 93 Co 56/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod č. 48/2014). Poplatník na soudním poplatku dosud zaplatil 1 078 Kč, přičemž výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1 347 Kč a zbývá tedy doplatit 269 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Pohledávku státu lze uhradit na číslo účtu: Anonymizováno, variabilní symbol Anonymizováno, nebo v hotovosti na pokladně soudu. V případě nezaplacení pohledávky ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.