11 C 256/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 309,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 309,93 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 996,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 378,58 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 291,20 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 931,35 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 10 378,58 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 378,58 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným ve výši 2 996,71 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 378,58 Kč od [datum] do zaplacení a zaplacení částky ve výši 3 931,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 3 931,35 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným ve výši 1 291,20 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 931,35 Kč od [datum] z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalované byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 212 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaný na svůj dluh celkem uhradil částku 6 621 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném dlužné jistiny ve výši 10 378,58 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 17 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 6 621 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 996,71 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z částky 10 378,58 Kč od [datum] do [datum], tedy od data prodlení žalovaného, když měl celkovou dlužnou částku uhradit do [datum], do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 378,58 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalované byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaný na svůj dluh celkem uhradil částku 7 069 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném dlužné jistiny ve výši 3 931,35 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 11 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 7 069 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 291,20 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z částky 3 931,35 Kč od [datum] do [datum], tedy od data prodlení žalovaného, když měl celkovou dlužnou částku uhradit do [datum], do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 931,35 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.

4. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

5. Ze smlouvy označené jako„ smlouva o půjčce“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], podepsali smlouvu [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 14 212 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou poskytnutou částku.

6. Ze smlouvy označené jako„ smlouva o půjčce“ [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný a [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], podepsala smlouvu [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 9 196 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou poskytnutou částku.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako postupitel uzavřely dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze [číslo] smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] [číslo] se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] [číslo] vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy [číslo] [číslo]. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne [datum]

10. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 212 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti poskytnutou částku.

11. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti poskytnutou částku.

12. Pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] [číslo] byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum].

13. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. S ohledem na datum uzavření smlouvy, posuzoval soud věc podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013.

15. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

16. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřely dle § 657 celkem dvě smlouvu o zápůjčce [číslo] [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy [číslo] částku 17 000 Kč a dne [datum] vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy [číslo] částku 11 000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal tyto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem, což neučinil. Žalobkyně ale požaduje pouze vrácení jistiny ponížené o částku uhrazenou žalovaným ve výši 6 621 Kč a 7 069 Kč spolu s úrokem z prodlení. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Žalobkyni, na kterou byly pohledávky ze smluv (a všechna práva s nimi spojená) postoupeny, tedy vzniklo právo na vrácení zbývající poskytnuté částky 10 378,58 Kč v případě smlouvy [číslo] na vrácení částky 3 931,35 Kč v případě smlouvy č. 506107414 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný povinen půjčky vrátit dle smlouvy, což byl den [datum] a [datum].

18. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, z kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení.

19. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení (žalobkyně se k jednání nedostavila a nemohla tak soudem být vyzvána k jejich doplnění), nemohl soud věc podřadit pod jednotlivá ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Soud je pak toho názoru, že pokud je možné právní jednání mezi stranami podřadit pod ustanovení občanského zákoníků upravující smluvní jednání mezi stranami, nemůže bez dalšího na řešenou věc aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jen na základě skutečnosti, že žalobkyně uvedla do návrhu, že požadované částky představují bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Soud se proto zabýval tvrzenými skutečnostmi ohledně smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalované a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřela smlouvu o půjčce. K tomuto právnímu jednání se ostatně vztahovala veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 309,93 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužném období a dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, čehož si je ostatně žalobkyně vědoma, když sama v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, požadovala odměnu ve výši stanovenou § 14b a. t.

21. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.