Okresní soud v Šumperku · Rozsudek

11 C 277/2023

č. j. 11 C 277/2023-144

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSU:2024:11.C.277.2023.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně t.č. bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o výživné rozvedené manželky

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení, že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu počínaje dnem , datum, do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství (, datum, ) částku ve výši 12 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do prvního dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, a že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu od , datum, částku ve výši 4 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 151 208 Kč, a to ve splátkách po 6 300 Kč vždy do 15. dne daného kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení, byť jediné splátky řádně a včas, k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

III. Stát – Česká republika, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 27. 10. 2023 se žalobkyně domáhala stanovení výživného rozvedené manželky počínaje dnem , datum, do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství (, datum, ) částkou ve výši 12 500 Kč měsíčně a rozšířením žaloby ze dne 5. 6. 2024 se domáhala stanovení povinnosti, že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu od , datum, částku ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že není schopna se pro svůj zdravotní stav, který má původ v manželství se žalovaným, sama živit a je nemajetná. Žalovaný neměl na dalším trvání manželství zájem, proto podal návrh na rozvod manželství, s kterým ale žalobkyně nesouhlasila, neboť byla na manželovi existenčně závislá. Pod nátlakem žalovaného ale vyslovila s rozvodem souhlas, když neměla dostatek psychických sil tomuto nátlaku čelit, tímto jí byla způsobena závažná újma a žalobkyně měla za to, že by měla mít stejnou životní úroveň jako žalovaný po dobu tří let od rozvodu manželství. Žalobkyně původ svých obtíží spatřuje v konci manželství se žalovaným, kdy se žalovaný od roku , Anonymizováno, začal chovat velmi nevhodným způsobem, začal ji ponižovat, shazovat, vytýkat každou maličkost, přestal na noc chodit do společné domácnosti, opakovaně vyvolával konflikty. Žalovaný v roce , Anonymizováno, začal na žalobkyni vyvíjet tlak ve vztahu k jejímu zaměstnání, aby se vzdala funkce , Anonymizováno, v organizaci , Anonymizováno, a žalobkyně tomuto vyhověla, přestože to pro ni znamenalo ztrátu finančních prostředků a sociálních kontaktů. Žalobkyně nemohla přijímat návštěvy, žalovaný ji kontroloval, a to i mobilní telefon a služební tablet, ale žalobkyně toto nikde neoznamovala. Později se v roce , Anonymizováno, psychické napadání změnilo ve fyzické, kdy měl žalovaný žalobkyni bít , Anonymizováno, , v důsledku toho žalobkyně vyhledala , podezřelý výraz, pomoc. Od roku , Anonymizováno, se žalobkyně léčila u , tituly před jménem, , jméno FO, , začala užívat , Anonymizováno, . Tlak ze strany žalovaného se stupňoval, žalobkyně nebyla schopna práce a soustředění, pod vlivem léků byla utlumena, odmítala chodit ven, měla problémy se zvládáním běžných činností. Následně se v roce , Anonymizováno, k fackám přidalo , Anonymizováno, , žalobkyně měla obavu o svůj život, za jednání žalovaného se styděla, ale domnívala se, že se žalovaný změní, svá zranění různě maskovala. V této době došlo u žalobkyně k rozvoji , Anonymizováno, , pro kterou má nyní žalobkyně invalidní důchod a žalobkyně byla rovněž několikrát hospitalizována v , Anonymizováno, , kde ji žalovaný ani nenavštěvoval, navštívily ji pouze děti. Žalovaný v této době nepřispíval na vedení společné domácnosti s výjimkou občasného nákupu potravin, žalobkyně neměla stejnou životní úroveň jako on, nebyl jí oporou, stupňovalo se ponižování a vysmívání, a to i za přítomnosti dětí, oslovoval ji jako „, Anonymizováno, “ a ukazoval ji prostředníček. Žalobkyně kromě hospitalizací vyhledala rovněž pomoc , právnická osoba, a , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně je v invalidním důchodu 1. stupně, který pobírá ve výši 10 200 Kč měsíčně, což je její jediný příjem, má půjčku u kamarádky ve výši 80 000 Kč, nemá žádné úspory, není schopna pracovat pro svůj zdravotní stav, který zapříčinil žalovaný svým chováním v manželství a po něm, kdy do manželství žalobkyně vložila veškeré své prostředky. Žalobkyně v době podání žaloby bydlela v bytě, kde hradila nájemné ve výši 11 000 Kč, z tohoto se ale do konce roku , Anonymizováno, měla vystěhovat. Žalobkyně měla zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem ve výši 700 Kč měsíčně a měla výdaje na stravu, internet, mobil, kdy stravu často dostávala od kamarádek, neboť jí nezbývaly finanční prostředky. Životní úroveň žalobkyně byla zcela odlišná od životní úrovně žalovaného, který je zaměstnán u , Anonymizováno, s příjmem 50 000 Kč měsíčně a má příjem u společnosti , právnická osoba, a příjmy z pachtovného z nemovitostí a od , adresa, a má zjevně dostatek prostředků, neboť byl ochoten v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů vyplatit žalobkyni částku , částka, .

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, tvrzení žalobkyně označil za lživá či zavádějící. Příčinnou skončení pracovního poměru bylo nadměrné požívání alkoholu, což způsobovalo nezvládání pracovních povinností. Tvrzení o jakémkoliv týrání je zcela lživé, naopak to byla žalobkyně, kdo ve stavu opilosti často napadala žalovaného, ale také jejich děti, a to jak verbálně, tak fyzicky. Dle názoru žalovaného byla příčinnou hospitalizace žalobkyně v , Anonymizováno, , léčba závislosti na alkoholu, nikoliv , Anonymizováno, . Lží je rovněž tvrzení o přispívání na chod domácnosti, neboť žalobkyně na domácnost ničím nepřispívala, a to ani na výchovu dětí, kdy veškeré náklady na chod domácnosti a výživu dětí nesl žalovaný. Rovněž tvrzení o žárlivosti manžela je nepravdivé, neboť dle názoru manžela nebylo důvodu k jakékoliv žárlivosti, a to z důvodu stavu, ve kterém se žalobkyně nacházela. Naopak to byla žalobkyně, kdo žalovaného vulgárně napadal, že má mimomanželský poměr, neboť žalovaný často pobýval mimo domov, protože využíval práce přesčas a brigád, aby finančně zajistil děti. Není ani pravdou, že by žalobkyně byla nemajetná, když sama v jiných řízeních uváděla, že vybrala ze svého účtu v roce , Anonymizováno, částku 300 000 Kč. Žalobkyně pak nečiní ničeho k hledání zaměstnávání, když s ohledem na její stupeň invalidity, má řadu možností, jak si sama zajistit prostředky. Dle názoru žalovaného tak žalobkyni nevznikl žádný nárok na výživné rozvedeného manžela, žalovaný rozvod nezpůsobil a byla to právě žalobkyně, kdo vyvolal stav, kdy bylo další soužití nemožné, proto žalovaný podal návrh na rozvod manželství, a to i z důvodu ochrany jejich dětí.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Z potvrzení o poskytnuté konzultaci ze dne , datum, , č. l. 4 soud zjistil, že , právnická osoba, potvrdil, že žalobkyně využila osobní návštěvu jejich poradny.

4. Ze zprávy z pobytu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. l. 5 soud zjistil, že žalobkyně využila služby , Anonymizováno, , adresa, poprvé v období , datum, . Žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, sdělila, že přišla z toxického rodinného prostředí a byl ji poskytnut stabilizační pobyt s pravidelnou psychologickou a sociálně terapeutickou intervencí. Podruhé žalobkyně využila služeb , datum, , a to po několika telefonických kontaktech, ve kterých ventilovala frustraci z prostředí, ve kterém žije a po incidentu s příslušníky OOP , adresa, . Žalobkyně od prvního pobytu získala náhled na svoji situaci. Zároveň uváděla změnu ve formě domácího násilí, kdy ustalo přímé fyzické násilí, ale zůstalo nepřímé fyzické násilí a narůstá psychické násilí ve formě nadávek a urážek. Žalobkyně uváděla, že zažívá citovou deprivaci, kdy děti i manžel jsou odtažití a odmítají s ní mít kontakt. Žalobkyně byla při příjezdu do ambulance dekompenzována, její , Anonymizováno, nebyl uspokojivý. , Anonymizováno, Žalobkyně získávala náhled na situaci a začala si připouštět odchod z bydliště.

5. Ze zprávy z pobytu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. l. 6 soud zjistil, že žalobkyně využila služby , Anonymizováno, v období , datum, – , datum, , přičemž služba jí byla poskytnuta z důvodu dlouhodobé psychické i fyzické vyčerpanosti, kdy žalobkyně službu kontaktovala opakovaně prostřednictvím telefonu, ve kterých uváděla obavy z manžela, popisovala dlouhodobý psychický tlak i strach a hovořila o psychickém týrání. Žalobkyni byly poskytnuty služby , Anonymizováno, a při odchodu byla stabilizovanější.

6. Z protokolu z ústního jednání č.l. 17-18 konaného u , Anonymizováno, kraje bylo zjištěno, že u ústního jednání dne , datum, byla vyslechnuta , jméno FO, jako svědek ve věci spáchání přestupku ze kterého byl obviněn žalovaný. Přítomni byli , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalobkyně, žalovaný a jejich právní zástupci. Svědkyně odpovídala na dotazy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž v rámci svého výslechu uvedla, že ji žalovaný nikdy nenabádal proti matce, ani neviděla, že by takto činil vůči jejím sourozencům. Svědkyně uvedla, že během týdne je ve škole a domů jezdí na víkendy, někdy jedenkrát za měsíc, někdy častěji. V prosinci , Anonymizováno, byla doma v lednu a únoru , Anonymizováno, doma nebyla, přijela až koncem února. Svědkyně si nevšimla, že by z domu zmizely nějaké věci či vozidlo. K dotazu ohledně vztahu mezi matkou a bratrem uvedla, že spolu moc nekomunikují, protože matka o to nemá zájem, komunikace se týká jen toho, kde je otec a kam odjel. Někdy je komunikace vulgární, a to k bratrovi a otci. Žalovaný k žalobkyni vulgární nebyl, pouze ona k němu. Svědkyně nevěděla o tom, že by se žalobkyně nemohla dostat do kotelny, doma zima není, nemusí tam nosit bundy, Wi-Fi byla v domě volně dostupná, ale docházelo občas k výpadkům. Žalobkyně užívala ve větší míře alkohol, a to i v době, než šla na vysokou školu v záři , Anonymizováno, , někdy bývala opilá i celý týden, poznala to podle chůze, očí a její mluvy – mumlání, používání vulgarismů. Když pila, tak si nepamatovala, o čem se bavily, další den nevěděla, co si říkaly. V době, kdy svědkyně přijížděla na víkendy od listopadu , Anonymizováno, , tak byly tak dva víkendy, kdy žalobkyně opilá nebyla. Žalobkyně bývala tak opilá, že nevěděla, co je za den, například o víkendu říkala, ať jdou do školy nebo nevěděla, že je večer. Žalobkyně se nezajímala o svědkyni, až po soudu o výživném v únoru , Anonymizováno, se zajímala více, ale v době výslechu se opět nezajímala.

7. Z úředního záznamu č.l. 19 soud zjistil, že , právnická osoba, , OOP , adresa, v rámci šetření dne , datum, telefonicky hovořila s , jméno FO, , která k soužití rodičů sdělila, že konflikty u nich v domě vždy vyvolává žalobkyně. Přehnaně žalovaného kontroluje a chce mít přehled, jestli si nenašel někoho nového, sleduje ho apod. Sama vytváří kauzy, po otci vyjíždí a nadává jemu a mnohdy i jí a sourozencům, kdy za spoustu těchto scén může alkohol. Nikdy nebyla svědkem toho, že by žalovaný něco vyprovokoval. Hovořeno bylo rovněž s , jméno FO, , která policii sdělila, že všechny spory začne žalobkyně, bezdůvodně žalovanému nadává, provokuje ho a ryje do něj. Žalovaný je „maximální kliďas“ a na provokace většinou nereaguje, nikdy nebyla svědkem toho, že by žalovaný žalobkyni něco prováděl nebo ji napadal slovně či fyzicky. Žalobkyně rovněž doma natáčí videa a už byla svědkem toho, že si žalobkyně sama zamknula dveře a poté to natáčela s komentářem, že je zamknul žalovaný a odmítá ji tam pustit, proto by se nedivila, kdyby si žalobkyně nepořádek v pokoji udělala sama a svedla to na žalovaného.

8. Z úředního záznamu o podání vysvětlení č.l. 20-21 soud zjistil, že na Policii ČR OOP , adresa, podávala dne , datum, vysvětlení žalobkyně ve věci zmizelých šperků a odcizené hotovosti, neboť dne , datum, zjistila, že v trezoru, který má ve své ložnici chybí hotovost ve výši 200 000 Kč a zlaté šperky. Žalobkyně se vyjadřovala ke svým finančním poměrům za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a jaké šperky měla v držení, a že stále nikde není postel a vozidlo , Anonymizováno, .

9. Ze sdělení Policie ČR, OOP , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že policie zasahovala v bydlišti účastníků celkem ve čtyřech případech. Nejprve v roce , Anonymizováno, byla šetřen přestupek proti občanského soužití, kterého se měl dopouštět žalovaný tím, že prováděl různé schválnosti žalobkyni, měl nabádat děti proti matce, nesděloval jí informace o stavu a pobytu jejich syna a bral z domu společný majetek. Věc byla postoupena , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, byl šetřen přestupek proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že zamykal žalobkyni místnost, kde měla své věci, věc byla postoupena , Anonymizováno, . Dále byl šetřen přestupek, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vstoupil do ložnice žalobkyně, házel tam věcmi a urážel žalobkyni a vzal ji set-top box a kliku. Věc byla postoupena , Anonymizováno, . Nakonec byla šetřena věc, ve které měl žalovaný žalobkyni odcizit , částka, a zlaté šperky v hodnotě , částka, z trezoru žalobkyně, věc byla odložena, neboť se skutek nestal.

10. Z fotografie č.l. 88 soud zjistil, že na fotografii je vyobrazeno ucho žalobkyně, kde je vidět drobná jizva na ušním lalůčku.

11. Ze snímku elektronické komunikace na č.l. 91 soud zjistil, že se jedná o komunikaci mezi žalobkyní a její dcerou („, Anonymizováno, “). Dcera žalobkyni napsala, ať se zkusí uklidnit a nemyslí na žalovaného, nezaslouží si, aby se jí dělalo z něj blbě, že to chce čas, kdo ví a žalobkyně se musí uzdravit a má se na něj vyprdnout, než se vše uklidní. Žalobkyně na to reaguje tak, že ji trápí, proč se tak změnil, kdyby je miloval, tak se chová jinak a vrátil by se zpět kvůli rodině. Žalobkyně si myslela, že má žalovaný jinou „babu“ a ta na něj tlačí, vyměnil děti jako kus hadru, jestli chodí běhat a večer je pryč, tak je to jasné…, kdy zpráva ve snímku nepokračuje.

12. Ze snímku elektronické komunikace na č.l. 92 soud zjistil, že se jedná o komunikaci mezi žalobkyní a její dcerou („, Anonymizováno, “). Žalobkyně uvádí, že má zase vysoký tlak ze stresu, dcera na to uvádí „Z čeho stres, když jsi v klidu?“ v další zprávě „A od taťky“. Žalobkyně uvádí, že v myšlenkách, co se děje, to z člověka hned nespadne, proto tam je, aby se srovnala. Dcera sdělila, aby žalobkyně taťku vypustila z hlavy, než se to srovná. Žalobkyně uvádí, že na ně myslí a brečela. Zde konverzace končí.

13. Ze snímku elektronické komunikace na č.l. 93-95 soud zjistil, že se jedná o komunikaci mezi žalobkyní a její dcerou („, Anonymizováno, “). Konverzace se odehrála , datum, tím že žalobkyně dceři napsala otázku „On pil, že??“, na toto nebylo reagováno. Následuje sdělení, že má žalobkyně z něj strach, na což rovněž nebylo reagováno. Následuje zpráva, že žalobkyni byl říct, že je „piva“ a že jí vyhlašuje válku, klepe se, brečí, je jí zle. Dcera žalobkyni sdělila, že se má zkusit uklidnit, (někdo, patrně žalovaný) ji chce vynervačit. Žalobkyně napsala, že jí bylo řečeno, že se mu dnešním dnes potvrdilo, „že já , Anonymizováno, “ a „Proč válku? Když se snaží?“ Dcera jí napsala, ať to neřeší, „jak říkáš myslí si o prdeli so mele sračky ať si mele“, žalobkyně se dotazovala jako válku, co to jako bude a dcera jí napsala, ať to prosím přestane strašit, že ji chce jen vystrašit. Nakonec žalobkyně sděluje, že je miluje a dcera jí sděluje, že ji mají moc rádi.

14. Z komunikace č.l. 98-102 bylo zjištěno, že probíhala mezi svědkyní , jméno FO, a dcerou účastníků , jméno FO, , přičemž komunikace byla , datum, přeposílána někomu dalšímu. Svědkyně měla obavy o zdravotní stav žalobkyně, měla pocit, že jí je ubližováno vysokými dávkami léku , Anonymizováno, . Svědkyně neměla za to, že stavy žalobkyně jsou způsobeny alkoholem, ale právě léky, které žalobkyně brala, doporučovala zakoupit alkohol tester, aby tato skutečnost byla prokázána. Dcera žalobkyně svědkyni sdělovala, že stavy žalobkyně jsou zapříčiněny alkoholem, několikrát žalobkyni nachytali a našli i láhve, snažili se žalobkyni pomoci, ale ta to zahodila. Svědkyně , jméno FO, vyčítala dceři účastníků, že matce dostatečně nepomáhají, ta se ale bránila, že nebude psát vše co jak dělají, a že by jí žalobkyně určitě neřekla, že se měli celý týden fajn, přičemž kdyby dcera nechtěla, tak si ten týden spolu neužijí. Dcera sdělovala svědkyni, že nelze žalobkyni vše věřit, ještě k tomu, když je pod vlivem. Dcera hodněkrát slyšela, jak žalobkyně říká hnusné věci nejen o ní, co by nikdo z nich nikdy neudělal, případně říká věci upravené, jak se to hodí. Dcera poukazovala na to, že žalobkyně svědkyni říkala o pečení bábovky a uklizení doma, to ale žalobkyně nedělala, a naopak to dělala dcera, která si úklid domácnosti vzala na starosti. Sama svědkyně sdělovala, že dceru chápe a říkala žalobkyni, že si ji nahraje, jak mluví, když má v sobě prášky, každý telefon je stejný, ale když je nemá, tak je žalobkyně, kterou dříve znala Svědkyně obvinila opět dceru z toho, že matce dostatečně nepomáhají a nadávají matce. Dcera k tomu uvedla, že po prášcích je žalobkyně v pohodě, ale když je ve svých stavech, jak volá, tak je opilá z alkoholu a k tomuto si nemusí kupovat alkohol tester, když vidí, kolikrát ji načapala, jak pije víno a kolikrát ji žalobkyně prosila, když byla střízlivá, ať jde vyhodit lahve, přičemž logicky se žalobkyně nepochlubí, že pila alkohol a svědkyni řekne akorát o , Anonymizováno, . Dcera se ohradila proti obvinění z urážení žalobkyně. Svědkyně v návaznosti zopakovala obavy z užívání léků a že je ráda, že jí bylo řečeno o alkoholu a je potřeba s tímto něco dělat. Dcera svědkyni sdělila, že ráda matce se vším pomůže, žalobkyně pomoc dostává, ale sama musí problémy přiznat, ale sama pro sebe nic nedělá, přičemž když je jí nabídnuta pomoc, tak si tu pomoc musí vzít, a ne ji zahodit a opít se. Dcera dále uvedla, že nemůže matce poskytovat pomoc x let, když druhá strana nic nedělá. Dcera nechtěla, aby si něco takového zažila i svědkyně, neboť se tam dějí hrozné věci. Přesto přijde den, kdy se žalobkyně nenapije a pak je těžké dělat, že se nic neděje, přestože se o to snaží, ale je to k ničemu, když se žalobkyně opět opije. Dcera s ostatními nemohou dělat pořád, že se nic neděje. Žalobkyně, když není opilá, tak si nalajnuje jejich chování a když se jeden bod nesplní, tak svědkyně asi ví, jak to dopadne. Komunikace končí sdělením svědkyně, že si dovede problémy představit, taky by jí to lezlo na nervy, kdyby to viděla denně, ale žalobkyně jí stále opakuje, že neví, proč jí ubližují a že nepije a že dala dceři peníze na alkohol tester. K tomu dcera sdělila, že o alkohol testeru ji žalobkyně říkala, ale že jí žádné peníze na něj nedala a ani nepotřebuje.

15. Z , Anonymizováno, chorobopisu z období hospitalizace žalobkyně ve , Anonymizováno, ve dnech , datum, do , datum, , a to z: Informovaný souhlas, Chorobopis, Příjmová zpráva, Dekurz a epikrízy z jednotlivých dnů, Hlášení , Anonymizováno, , Lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , Ordinační listy 1-8, Posouzení stavu pacienta, Záznamy o poskytnuté ošetřovatelské péči 1-8, , Anonymizováno, , Propustky , Anonymizováno, , Propouštěcí zpráva soud zjistil, že žalobkyně byla v uvedeném období hospitalizována pro , Anonymizováno, . Jako osobou, které mohou být poskytovány informace byla označena , jméno FO, – dcera.

16. Z chorobopisu soud zjistil, že žalobkyně byla přijata s diagnózou „, Anonymizováno, “, kdy jako základním onemocněním žalobkyně trpěla , Anonymizováno, a hlavní nemocí bylo zdůraznění rysů osobnosti.

17. Z Příjmové zprávy bylo zjištěno, že u příjmu je uvedena kumulace stresových faktorů – , Anonymizováno, . Žalobkyně byla , Anonymizováno, žena s , Anonymizováno, , 1 měsíc po rozvodu, žijící s rodinou, disharmonické vztahy, v roce , Anonymizováno, ztratila zaměstnání poté na DPN a od , Anonymizováno, nově zaměstnána. Žalobkyně byla léčena v , Anonymizováno, , jméno FO, pro , Anonymizováno, v minulosti řada , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, hospitalizována ve , Anonymizováno, prvně po ztrátě zaměstnání v roce , Anonymizováno, . V klinickém obraze dominovala , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, pod nakupením stresových faktorů. Uveden je i opakovaný pobyt v , Anonymizováno, pro fyzické násilí manžela. Žalobkyně sdělila, že byla hospitalizována , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, po ztrátě zaměstnání asi v roce , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . Dva roky ji manžel ponižoval a napadal, má strach, bojí se o budoucnost, neví, jak začít znovu, byla odejita z práce , Anonymizováno, Manžel ji bil, tak bydlela utajeně v , Anonymizováno, , dcera jí dala facku. V dětství , Anonymizováno, a žalobkyně se o ni musí starat. Manžel řekl, že ji dá 50 tisíc, ať vypadne z baráku do konce října, rozvedeni jsou asi měsíc, manžel dle jejího názoru asi někoho má. S dětmi si nerozumí. Nově má práci, je , Anonymizováno, . Je slabá chvěje se, v noci nespí, 25 let budovala kariéru a rodinu a nemá nic. V osobní anamnéze je zaveden , Anonymizováno, , okolnosti žalobkyně nevěděla, byla v , Anonymizováno, . Žalobkyně rovněž uvedla, že byla , Anonymizováno, 2,1 úvazku, žádala o asistentku, ale správní rada tomu nebyla nakloněna, byly tam různé politické vlivy, rezignovala z funkce, doporučila jiného , Anonymizováno, a ten ji šel po krku, nastal bossing a ponižování a byla odejita. Dle žalobkyně jsou děti velký problém, manžel je uplácí, vzdalují se ji, Manžel býval pryč a o děti se starala, teď už to tak není, jsou vulgární a sprostí, dcera ji vrazila facku, až ji tekla krev, manžel se změnil po , Anonymizováno, , chytil druhou mízu. Závěr byl , Anonymizováno18. Z dekurzu a epikrízy soud zjistil, že žalobkyně bylo po dobu hospitalizace orientovaná, byla bez deprese, nebyla psychotická, trpěla úzkostným prožíváním.

19. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně byla v péči pro , Anonymizováno, po ztrátě zaměstnání a matrim. dysharm, byla hospitalizována , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, se závěrem porucha adaptace u , Anonymizováno, osobnosti. Žalobkyně měla problémy již v dětství, v době psaní zprávy bylo nynější onemocnění takové, že měla , Anonymizováno, , s manželem, potěšila ji nová práce, ale přetrvávali úzkosti, pocity nevůle a měla další potíže. Závěr byla porucha adaptace. Žalobkyni byla předepsána , Anonymizováno, a lékařka žádala o přijet do , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno20. Z ordinačních listů č. 1 – 8 bylo zjištěno, že se jedná o dokumentaci k pobytu žalobkyně ohledně předepsaných léků, stavu pacientky a zápisy z vizity. Žalobkyně byla léčena jak individuálně, tak v komunitě, byla z léčebných důvodů i propuštěna na více dní. Zápisy z vizity odpovídají dekurzu dle bodu 18.

21. Ze záznamů o poskytnuté ošetřovatelské péči , Anonymizováno, soud zjistil, že záznamy obsahují popis péče o žalobkyni a její vyjádření v jednotlivých dnech. Dne , Anonymizováno, . žalobkyně uvedla, že se zhroutila z práce, šikanoval ji tam kolega, do toho začala být somaticky nemocná a manžel se s ní rozvedl, neví jak dál. V noci žalobkyně po dobu hospitalizace spala. Stav žalobkyně byl dobrý, občas se horšil, na závěr byla ráda, že v , Anonymizováno, byla, ale měla obavy z návratu domů.

22. Z propouštěcí zprávy soud zjistil, že ta odpovídá příjmové zprávě, bylo pozorováno zlepšení stavu. Diagnóza byla , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .

23. Z hlášení hospitalizace, posouzení stavu pacienta, denního záznamu , Anonymizováno, , propustek z léčebných důvodů, a záznamu výkonů soud nečinil žádná zjištění, neboť jejich obsah nebyl podstatný.

24. Z , Anonymizováno, chorobopisu z období hospitalizace žalobkyně ve , adresa, ve dnech , datum, do , datum, , a to z: Informovaný souhlas, Chorobopis, Příjmová zpráva, Dekurz a epikrízy z jednotlivých dnů, Hlášení hospitalizace, Lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , Ordinační listy , Anonymizováno, , Posouzení stavu pacienta, Záznam o poskytnuté ošetřovatelské péči , Anonymizováno, Propustka z léčebných důvodů, Propouštěcí zpráva soud zjistil, že žalobkyně byla v uvedeném období hospitalizována pro , Anonymizováno, . Žalobkyně si nepřála, aby o její hospitalizaci byly poskytovány informace jiné osobě. Důvodem hospitalizace byly úzkosti.

25. Z chorobopisu soud zjistil, že žalobkyně byla přijata s diagnózou „, Anonymizováno, “, kdy jako základním onemocněním žalobkyně trpěla jinou , Anonymizováno, a hlavní nemocí bylo , Anonymizováno26. Z příjmové zprávy soud zjistil, že žalobkyně při příjmu sdělila, že je ráda, že je v nemocnici, má potíže po rozvodu, jsou to pořád soudy, právníci, policie. Stěžovala si na žalovaného, který ji má vyhrožovat přes telefon. Žalobkyně měla pocit, že policie nereaguje dostatečně razantně, vždy vše skončilo přestupkem, nijak se to neuzavřelo. Její stavy se projevují poruchami spánku i potravy, má strach chodit ven, je jí na zvrácení, je bez energie, vyhořelá, cítí se k ničemu. K osobnímu života žalobkyně uvedla, že má , Anonymizováno, dospělé dcery, které jsou dle jejího názoru zmanipulované otcem, syn je v péči manžela kvůli financím a tomu, že se léčí , Anonymizováno, . Žalobkyně opakovala tvrzení o napadání ze strany žalovaného a domněnky o tom, že si někoho našel. Uvedeny jsou obdobné informace, jako v příjmové zprávě v bodě 17. rozsudku. Závěr byl , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Ohledně ukončení práce žalobkyně sdělila, že byla , Anonymizováno, , byla velmi úspěšná, měla 2,1 úvazku, žádala o asistentku, ale správní rada tomu nebyla nakloněna, byly různé politické vlivy, rezignovala z funkce, doporučila jiného ředitele a ten jí šel po krku, nastal bossing, ponižování, byl rozhazovačný, měnil loga a ona nechtěla přistoupit na jeho hru, takže byla odejita. Žalobkyně měla úzkosti týkající se budoucnosti, v myšlení místy zabíhala a vracela v popisech různých úkor od bývalého manžela. Nálada byla situačně pokleslá, odklonitelná, žalobkyně popisovala , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a všeobecné úzkosti týkající se budoucnosti, řadu stresových faktorů a popisovaných traumatických zážitků. Měla , Anonymizováno, rysy osobnosti, , Anonymizováno27. Z dekurzu a epikrízy soud zjistil, že žalobkyně bylo po dobu hospitalizace orientovaná, byla bez deprese, nebyla psychotická. Žalobkyně pracovala na svých problémech, aktivně se zapojovala do ve skupinách.

28. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně byla v její péči pro , Anonymizováno, . Lékařkou jsou konstatovány osobnostní rysy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Závěr byl , Anonymizováno, .

29. Z ordinačních listů č. , hodnota, bylo zjištěno, že se jedná o dokumentaci k pobytu žalobkyně ohledně předepsaných léků, stavu pacientky a zápisy z vizity. Žalobkyně byla léčena jak individuálně, tak v komunitě, byla z léčebných důvodů i propuštěna na více dní. Zápisy z vizity odpovídají dekurzu dle bodu 27.

30. Ze záznamů o poskytnuté ošetřovatelské péči , Anonymizováno, soud zjistil, že záznamy obsahují popis péče o žalobkyni a její vyjádření v jednotlivých dnech. V noci žalobkyně po dobu hospitalizace spala, nálady kolísaly, měla obavy z řešení věcí s právníkem a bývalým manželem.

31. Z propouštěcí zprávy soud zjistil, že ta odpovídá příjmové zprávě. V rámci průběhu panovalo i podezření na nadužívání alkoholu, což žalobkyně negovala. Žalobkyně patřila k tahounům skupiny, byla otevřená, aktivní, spontánně reagovala. Sama zpracovávala téma odchodu od rodiny, cítila se opuštěná a zrazená, úplně změnila životní prostor a styl. Získávala náhled na svoje chování, při sebereflexi měla sklony spíše externalizovat, nicméně plánovala další kroky ke stabilizaci životního pole, zklidňovala se, zpracovávala emoce, základní diagnóza byla změněna na , Anonymizováno, . Diagnóza tak byla , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .

32. Z hlášení hospitalizace, posouzení stavu pacienta, propustek z léčebných důvodů, a záznamu výkonů soud nečinil žádná zjištění, neboť jejich obsah nebyl podstatný.

33. Z přestupkového spisu MÚ , adresa, soud zjistil:

34. Z oznámení o přestupku ze dne , datum, soud zjistil, že Policie ČR, OOP , adresa, oznámila , právnická osoba, , adresa, , že dne , datum, došlo k fyzickému napadení , Anonymizováno, ze strany žalobkyně tím, že jej , Anonymizováno, , přičemž dechová zkouška u žalobkyně byla pozitivní s hodnotou , hodnota, promile alkoholu v dechu.

35. Z úředního záznamu ze dne , datum, bylo zjištěno, že uvedeného dne se hlídka policie dostavila do bydliště účastníků, neboť žalovaný oznámil, že žalobkyně měla napadnout jeho syna. , jméno FO, hlídce sdělil, že matka byla zjevně pod vlivem alkoholu, on ji odmítl odpovídat na otázky ohledně holek a ona jej uchopila a kopla. Žalobkyně hlídce sdělila, že si nepamatuje, kolik toho daný den vypila, ptala se syna na otázky ohledně holek, on ji opakovaně ukázal prostředníček tak jej následně povalila na gauč, kdy mu chytla pravou ruku a asi dvakrát ho kopla do oblasti pravé nohy. Žalobkyně byla umístěna do policejní cely.

36. Ze záznamu o dechové zkoušce bylo zjištěno, že ten obsahuje výstup z tiskárny měřícího přístroje podepsaný žalobkyní, kdy naměřená hodnota činila , Anonymizováno, promile.

37. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyslechnuta na policii ohledně incidentu z předchozího dne. K věci uvedla, že její problémy začaly ztrátou zaměstnání před dvěma lety a taktéž neshodami mezi ní a manželem a dětmi, proto je také v péči , podezřelý výraz, a , Anonymizováno, . Dne , datum, byly v domácnosti neshody, zejména z toho důvodu, že manžel s dětmi odjížděl z domu, ale žalobkyně chtěla trávit čas se synem, přičemž odjeli a žalobkyně měla hodinový hovor s intervenčním centrem, protože si potřebovala s někým promluvit. V 15 hodin až 16 hodin začala pít víno, jednalo se o litrovou láhev, kterou vypila. Po návratu rodiny šla za synem a ptala se ho kde byla a jak se měl, ale byl drzý a začal se napřahovat a urážet ji slovy „, Anonymizováno, “, řekla mu, že toto si dovolovat nebude a on , Anonymizováno, , a tak ho chytila za ruce. K dotazu, jak často pije alkohol žalobkyně uvedla, že moc často ne, jen když na ni přijde úzkost, „takže v poslední době minulý týden naposledy a poté až včera“.

38. Z usnesení ze dne , datum, soud zjistil, že řízení o přestupku, který měla spáchat žalobkyně tím, že měla napadnout syna , jméno FO, dne , datum, bylo zastaveno, neboť správní orgán měl důvodné pochybnosti o tom, jak mělo napadení proběhnout a nebyl zajištěn další přímý svědek, ani nebyly zjištěny další objektivní skutečnosti, které by žalobkyni usvědčovaly.

39. Z vyjádření obviněné ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uváděla, že jednání nedosahovalo intenzity, aby bylo schopno narušit občanské soužití, pokoušela se pouze zamezit jednání syna z čistě výchovných důvodů, a proto jej chytla za ruce, částečně i v obavě, aby se neopakoval incident, kdy , Anonymizováno, , kdy celá situace je výsledkem také dlouhodobých neshod mezi manželi a syn je ovlivňován žalovaným.

40. Z protokolu o ústním jednání soud zjistil, že u jednání dne , datum, byla vyslechnuta žalobkyně, která vypověděla, že dne , datum, měla s manželem problémy, který jí nadával do , Anonymizováno, před dětmi a i syn , jméno FO, jí řekl vulgární slova, což neunesla a napila se alkoholu. Následně komunikovala se synem, který se choval drze, což ji překvapilo, neboť se chová normálně, když u toho není jeho otec, ale pubertou a vlivem otce se chová špatně. Viděla že dotaz, který mu položila mu nebyl milý, začal se rozmachovat, chytla ho za obě ruce, řekla mu, že se takto chovat nebude a po chvíli ho pustila. Na chodbě se pak potkala s manželem, který jí řekl, co to má znamenat a že zavolá policii. Žalobkyně popřela, že by syna napadla. , jméno FO, vypověděl, že otec byl v garáží a on byl sám v obýváku, kdy najednou přišla žalobkyně a řekla mu, že otec je u cizí ženské, že není doma, na to jí řekl, že je v garáží a matka odešla. Za pár minut přišla znova a znova řekla, že má otec cizí ženskou a není doma, kdy ji znova odpověděl, že je otec doma, a že to není pravda, matka pak přišla k němu a chytila ho za obě ruce za předloktí a začala mu je vyvracet a on se vytrhnul a na to přišel otec, ale nic spolu neřešili, až matka odešla, tak se otec zeptal, co se stalo. To že ho matka chytla takto nebylo poprvé. V listopadu , Anonymizováno, vztah s matkou nebyl „úplně ono“, ale důležité věci řešil s oběma rodiči. Z matky cítil alkohol. Matka ho při incidentu i , Anonymizováno, .

41. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno:

42. Z návrhu otce na č.l. 1 spisu soud zjistil, že dne , datum, podal žalovaný návrh na úpravu péče a výživy nezletilého , jméno FO, , nar. , datum, , ve kterém uvedl, že je třeba upravit péči a výživu k nezletilému. Ohledně žalobkyně uvedl, že je od prosince roku 2018 nepracuje a nekomunikuje s ním, proto nemá přesné informace, kdy veškeré výdaje spojené s obživou dětí hradí on.

43. Ze zprávy OSPOD ohledně nezletilého ze dne , datum, na č.l. 17 spisu bylo zjištěno, že bez přítomnosti rodičů pracovníci hovořili s nezletilým , jméno FO, . Ten sdělil, , Anonymizováno44. Z protokolu o jednání na č.l. 31 spisu konaného , datum, soud zjistil, že žalobkyně u jednání uvedla, že se neléčila s alkoholismem, ale dostala se do špatné situace, když přišla o práci a zhroutila se. Žalobkyně uvedla, že se vše snaží řešit dohodou, až začala manželovi lézt na nervy a ten ji začal fyzicky napadat, popřela závislost na alkoholu, uvedla, že ji manžel vyhrožoval. Pokud manžel není doma, tak je s dětmi vše v pořádku, baví se s ní. Jednou se stalo, že si s dětmi hráli, otec přišel v podnapilém stavu, vynadal ji a řekl ji, že ji vyhlašuje válku, vadí mu, když se s dětmi baví, měla za to, že tuto situaci otec připravoval delší dobu a využil toho, že se zhroutila, když přišla o zaměstnání, snižuje její autoritu před dětmi a ty jeho postoje přebírají. Žalobkyně rovněž uvedla, že v prosinci , Anonymizováno, dostala výpověď z , Anonymizováno, a byla v pracovní neschopnosti, měla úraz ruky a čekala ji operace. Pracovní neschopnost měla proto, že se zhroutila z důvodu bossingu. Alkohol si občas dala, někdy se stalo, že několik dnů nejedla, protože ji manžel týral, byla pod prášky. Někdy přišla do kuchyně, kde všichni byli a manžel ji řekl ať zaleze, tak zalezla, jindy se sám nabídl s jídlem, tak se najedla s celou rodinou, bylo to jako na houpačce. Bylo to v období, kdy to „přepískla“, čehož manžel využil, řešila to s psychologem a touto cestou jít nechtěla, byl to jakýsi útěk. V době jednání abstinovala už čtvrtroku, měla vysvětlení, proč syn uvedl, že pije alkohol, neboť se stalo, že to v minulosti přehnala a manžel toho využil, bral děti, aby se na ni podívali, byla omámená i z léků. V době, kdy pila alkohol, tak léky nebrala, proto se její stav zhoršil. Otec ji ponižoval až ji začaly nadávat i děti, střídala se období, kdy s ní děti nechtěly komunikovat a období, kdy si přišly stěžovat na otce. Otec zbije i syna , jméno FO, i žalobkyni. Žalovaný s tímto u jednání nesouhlasil, tvrzení žalobkyně označil za nepravdivé. Uvedl, že manželka má extrémní problémy s alkoholem poslední rok a půl, napadla i dceru. Incidentům bylo mnoho, ale viníkem byl alkohol, potažmo žárlivost manželky. Dcera , jméno FO, ani nechce jezdit domů, neboť tam vidí matku opilou, proto je jejich vztah takový, jaký je. Problémy s alkoholem sděloval i lékařům matky.

45. Z lékařské zprávy na č.l. 36 ze dne , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že matka byla léčena pro , Anonymizováno, nastartovanou problémy v zaměstnání, alkohol vždy popírala.

46. Z lékařské zprávy na č.l. 41 ze dne , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobkyně byla v péči ambulance lékařky pro , Anonymizováno, reakci na tíživou životní situaci, v daném případě šlo o ztrátu zaměstnání. V průběhu předešlého roku měla podezření na zvýšenou konzumaci alkoholu, ale žalobkyně toto popírala. Žalobkyně docházela na kontroly a byla kompenzována po absolvování hospitalizace.

47. Ze sdělení , adresa, na č.l. 43 bylo zjištěno, že žalobkyni byla dána výpověď ze strany organizace k , Anonymizováno, a žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od , Anonymizováno48. Ze sdělení Policie ČR, OOP , adresa, ze dne , datum, na č. l. 46 spisu bylo zjištěno, že policie soudu sdělila, že žalovaný se nedopustil žádného protiprávního jednání. Žalobkyně se dne , datum, dopustila přestupku, při kterém jí byla naměřena hodnota alkoholu , Anonymizováno, promile v dechu, Anonymizováno49. Ze zprávy z poradny pro rodinu , adresa, ze dne , datum, na č.l. 66 a 93 spisu bylo zjištěno, že v poradně proběhly konzultace s rodinou účastníků, kterých se zúčastnili jak účastníci, tak jejich děti. Psycholog , Anonymizováno50. Z vyjádření na č.l. 73 bylo zjištěno, že se jedná o vyjádření žalobkyně prostřednictvím svého zástupce v řízení. Žalobkyně opět popřela tvrzení o alkoholismu s tím, že byla hospitalizována pro , Anonymizováno, a její zdravotní stav s tímto nesouvisí, naopak z lékařských zpráv je jasné, že alkohol nepije. S péčí , Anonymizováno, je spokojená, ví o svém stavu, a vidí zlepšení, nevidí důvod, proč využívat podkladů od otce ohledně léčení alkoholismu. Účastníci pak byly na terapeutické pomoci, kde ale měla žalobkyně podezření, že otec znal pracovnici z dřívější doby a tato byla jednostranně zaměřená. Žalobkyně poukázala na zprávu z , Anonymizováno, a obvinila otce, že lživá tvrzení o alkoholismu používá k trýznění matky. Žalobkyně uvedla, že otec prochází osobnostní změnou a jeho chování je zcela nevyzpytatelné, narušuje zavedené morální hodnoty a podněcuje špatné chování dětí vůči matce. Žalobkyně měla obavy, jak takové chování bude mít vliv na jejich nezletilého syna, který ji uráží a napadá51. Ze sdělení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno. Že žalobkyně byla hospitalizována v období od , Anonymizováno, do , datum, a od , datum, do , datum, vždy s diagnózou , Anonymizováno, . Žalobkyně nemocnici sdělila, že byla léčena v , podezřelý výraz, , adresa, ve věku , Anonymizováno, let, ale termín, ani diagnóza nebyla nemocnici známa.

52. Ze sdělení OSPOD na č.l. 97 ze dne , datum, bylo zjištěno, že OSPOD jednal s oběma účastníky a jejich synem , jméno FO, . , Anonymizováno, , Anonymizováno53. Z protokolu o jednání dne , datum, na č.l. 110 spisu soud zjistil, že u jednání byly vyslechnuti žalobkyně a žalovaný. Žalovaný u jednání v rámci výslechu uvedl, že o domácnost se stará on i v péči o syna, neboť matka požívá nadále alkohol. Žalovaný popisoval událost z , datum, . Popřel, že by docházelo k domácímu násilí z jeho strany, spíše je to naopak, neboť ho i děti napadá manželka pod vlivem alkoholu. Na první pobyt v , Anonymizováno, odvážel žalobkyni žalovaný, myslel si, že jede na protialkoholní léčení. O dalším pobytu nikdo nevěděl. Nevěděli ani o pobytu na , Anonymizováno, . neboť matka s nikým nekomunikovala. Docházelo často k napadání dětí ze strany matky, v poslední době hlavně slovně. Žalobkyně byla opilá i po , Anonymizováno, . s krátkými přestávkami pravidelně. Žalovaný nedokázal určit, nakolik se na chování matky podílejí léky a alkohol, ale poznal, když byla pod vlivem alkoholu. Ohledně bydlení žalovaný uvedl, že buď bude muset manželku vyplatit, nebo by se museli odstěhovat, anebo prodat dům. Matka vypověděla, že není pravda, že by se na domácnosti nepodílela, ale finančně ji více zajišťuje manžel. , jméno FO, hradí spoření ročně 20 400 Kč. Péči o , jméno FO, zajišťují všichni. Nákupy zajišťuje manžel, dříve to dělala žalobkyně. Manžel se jí vysmívá. Ohledně ukončení pracovního poměru , Anonymizováno, uvedla, že došlo k rozporu mezi ní a , Anonymizováno, , prosila správní radu, aby mohla odstoupit z pozice , Anonymizováno, , je pravdou že dostala výpověď, ale k lékaři šla ještě předtím, než ji dostala a byla v pracovní neschopnosti pro , Anonymizováno, , konkrétně bossing od , Anonymizováno, . Čekala ji operace , Anonymizováno, , kterou jí lékař z , Anonymizováno, nedoporučil, kdy má „, Anonymizováno, a musí se upravit , Anonymizováno, . Domácí násilí trvá delší dobu, akutní je to dva roky, hlavně psychické. Vygradovalo to , datum, , když otec před dětmi oznámil, že matka na něj podala žalobu, že je chce okrást, začalo to již , datum, , kdy si otec asi vyzvedl poštu. Žalobkyně opět popisovala událost , datum, . V závěrečném návrhu otec navrhl svěření nezletilého do jeho péče, úpravu styku nenavrhoval s tím, že nehodlá bránit styku nezletilého s matkou, otázku výživného ponechal na soudu. Matka zopakovala tvrzení o domácím násilí a navrhla svěření nezletilého do její péče a stanovení výživného otci s tím, že se nezletilý bude moci s otcem vidět jednou za 14 dní od pátku do neděle a jedno přespání v průběhu pracovního týdne.

54. Z rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , Anonymizováno, soud zjistil, že soud rozhodl tak, že svěřil nezletilého , jméno FO, do péče otce, matce výživné nestanovil a stanovil styk matce s nezletilým tak, že se měli stýkat každý druhý víkend a jeden den v týdnu během pracovního týden. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebyla prokázána tvrzení matky o domácím násilí a manipulaci nezletilého ze strany otce, stejně tak tvrzení matky, že její psychické problémy jsou zapříčiněny otcem, když ve všech lékařských zprávách z počátku pracovní neschopnosti je jako původ obtíží uvedena , Anonymizováno, v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Soud měl podezření i ohledně možné účelovosti tvrzení žalobkyně.

55. Z odvolání na č.l. 119, zpětvzetí na č.l. 152 a usnesení Krajského soudu v , adresa, , Anonymizováno, na č.l. 155, bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve podala odvolání do rozsudku, ale následně jej vzala zpět. Žalobkyně v odvolání opět zopakovala, že není alkoholička, trpí psychickými problémy z důvodu ztráty zaměstnání a násilí ze strany manžela a požadovala další dokazování, upozornila opět na manipulaci dětí ze strany otce.

56. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno:

57. Z návrhu na rozvod č.l. 1 soud zjistil, že žalovaný podal , datum, návrh na rozvod manželství. Návrh odůvodnil tím, že manželství bylo spokojené, ale v posledních několika letech mají problémy, manželka začala nadměrně užívat alkoholické nápoje, což řešila i policie.

58. Z vyjádření na č.l. 9 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně nesouhlasila s rozvodem manželství, uvedla, že manželství bylo po celou dobu bez problémů, ale manžel prochází v poledních měsících osobnostní změnou a nebere v potaz zájmy rodiny.

59. Z vyjádření manželky na č.l. 23 spisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se obsáhle vyjádřila k rozvodu manželství obdobně jako v řízení o výchově nezletilého syna, jak je uvedeno v bodě 50. rozsudku. Žalobkyně uvedla, že se nepodílela na rozvratu manželství, to přisuzuje osobnostní změně manžela, zopakovala tvrzení o psychických a fyzických útocích manžela. Uvedla, že by jí rozvodem mohla vzniknout závažná újma s ohledem na její zdravotní stav, finanční a rodinné problémy. Rovněž uvedla, že trpí , Anonymizováno, , kdy není možné provést v současné době operaci a má i další zdravotní problémy, které ji neumožnují pracovat a nemá další prostředky vyjma soudně stanoveného výživného ve výši 5 000 Kč.

60. Z vyjádření manžela ze dne , datum, na č.l. 40 spisu soud zjistil, že příčinnou rozvrat manželství je nadměrná konzumace alkoholu manželkou, její vulgární chování, a to i za přítomnosti dětí, fyzické napadání manžela a také nezletilého syna a z toho pramenící ztráta jakýchkoliv pozitivních emocí vůči manželce. Žalovaný uvedl, že psychické problémy žalobkyně nezapříčinil, obecné tvrzení o změně osobnosti manžela je ničím nepodložené a jedinou změnou je stav, kdy manžel kromě zabezpečování rodiny z pozice otce, zabezpečuje v rodině úkoly i matky, neboť děti s ní odmítají spolupracovat a z důvodu alkoholu toho často ani není schopna. Žalovaný uvedl, že s dětmi je často nucen se bránit alkoholem motivovaným napadáním ze strany matky, a pokud dojde k nějakému nevhodnému vyjádření, je to reakce na chování matky. Manželka pak souhlasila v rámci soudního smíru v jiném řízení, že pokud ji bude manžel hradit výživné 5 000 Kč měsíčně, tak bude souhlasit s rozvodem, což ale nyní účelově porušila, aby mohla čerpat materiální výhody z jejich svazku.

61. Z protokolu o jednání ze dne , datum, na č. l. 44 soud zjistil, že u jednání soudu byly vyslechnuti žalobkyně i žalovaný. Manželka za účasti jejího zástupce u jednání učinila nesporným, že příčinnou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení a s rozvodem souhlasila. Účastníci uvedli, že nevedou společnou domácnost od , Anonymizováno, .

62. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že soud rozvedl manželství účastníků, když jako příčina rozvratu manželství bylo spatřováno vzájemné citové odcizení, Anonymizováno63. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně má vědomosti o soužití účastníků pouze od žalobkyně, svědkyně byla v nemocnici na , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, , kde se seznámily se žalobkyní. Svědkyně nikdy neviděla účastníky spolu, nikdy nebyla ničemu přítomna. Když žalobkyně přijela na , Anonymizováno, , byla na zhroucení, byla čerstvě po rozvodu, mluvila o tom, že miluje svou rodinu, ale prožívala hrozná muka, týrání bití, říkala, že měla , Anonymizováno, . Žalobkyně měla za to, že si manžel našel milenku, proto se vše změnilo. Svědkyni říkala, že v práci byla spokojená, neříkala nic o tom, že by na ni někdo tlačil, aby skončila. Vyprávěla o tom, jak vše bylo krásné a starala se o rodinu, ale také o tom, jak se doma bála, měla zamčené věci a odpojenou elektřinu, vypnutou teplou vodu. Svědkyně si se žalobkyní každý den telefonuje, navštěvují se několikrát do roka. I když spolu telefonují, tak mívá , Anonymizováno, , musí to spolu rozdýchávat. Před půl rokem, když byla u svědkyně, tak se v noci probudila s pláčem, většinou, když byla u svědkyně tak nespala, měla noční můry, nejedla. V papírech měla, že má , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , četly si papíry navzájem. Žalobkyně na komunitě říkala, že jí manžel spálil věci, nemohla do místností v bytě, ani do obýváku k televizi, říkala, že na ni útočily i děti. Dcery si ji zablokovali, ale děti stále milovala, přestože ji nekontaktovaly. S , jméno FO, chtěla být na prázdniny, ten s ní být nechtěl. Žalobkyně svědkyni sdělila, že manžel pil, nevěděla jak často, chodil opilý třeba po posezení po práci, byl agresivní, bály se ho i dcery. Žalovaný doprovázel žalobkyni, jezdil s ní na služební cesty. Co svědkyně věděla přes telefonáty od žalobkyně, tak žalobkyně vařila i pro děti, což mohlo být i pár měsíců po hospitalizaci, pak již fungovala samostatně, dříve v době rozvodu se starala o domácnost. Svědkyně nevěděla o tom, že by žalobkyni byl někdy naměřen alkohol. Žalobkyně svědkyni sdělila, že jí byly ukradeny šperky a peníze ve výši , částka, . Svědkyně ji musela hmotně vypomáhat, má skromný byt, nemá dostatek peněz na jídlo.

64. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je kamarádkou žalobkyně, zná ji z práce, kde pracovala jako , Anonymizováno, , na akce s jezdil i žalovaný, s tím ale do kontaktu nepřišla. Svědkyně zná žalobkyni přibližně deset let a v průběhu této doby se s ní pravidelně setkávala nebo s ní udržovala telefonický kontakt, který probíhal přibližně jednou týdně až jednou za čtrnáct dní. Sama však nebyla přímým svědkem soužití žalobkyně a žalovaného před jejich rozvodem a o průběhu manželství ví pouze z vyprávění žalobkyně. Žalobkyně jí sdělila, že se k ní žalovaný nechoval dobře a docházelo k domácímu násilí, přičemž šlo o kombinaci psychického a fyzického násilí. Svědkyni žalobkyně ukázala fotografie, na nichž měla modřiny v obličeji, a sdělila jí, že utrpěla zranění v důsledku jednání žalovaného, u žádného incidentu ale nebyla osobně přítomna. Žalobkyně viděla ruku žalobkyně, přičemž jí žalobkyně sdělila, že jde o následek jednání žalovaného. Vztahy mezi žalobkyní a žalovaným byly před rozvodem dobré, neboť se s nimi setkávala na společenských akcích, kde se k sobě chovali přátelsky, drželi se za ruce a působili jako partneři. Žalovaný žalobkyni vozil, neboť neřídila, svědkyně mívala na akcích také manžela. Poslední období jejich soužití však sama nezná a není jí známo, kdy a z jakých důvodů došlo k jejich rozvratu. Svědkyně nevěděla, kdy žalobkyně ukončila své zaměstnání, ani z jakého důvodu k tomu došlo. Podle jejího názoru však žalobkyně v práci dobře fungovala, byla příjemná, ochotná a pomáhala druhým. Svědkyně nebyla zaměstnankyní organizace, ve které žalobkyně pracovala, nýbrž podnikatelkou, která s touto organizací spolupracovala. Žalobkyně je ve finanční tísni, přičemž si stěžuje, že jí příjem nepostačuje ani na základní potřeby, a z tohoto důvodu ji svědkyně již delší dobu podporuje formou půjček, aby měla na jídlo a nezbytné výdaje. Žalobkyni pravidelně měsíčně poskytuje částku 10 000 Kč, přičemž odhaduje, že jí žalobkyně dluží již přibližně 100 000 Kč. S žalobkyní nemá dohodnutou splatnost dluhu, očekává však, že žalobkyně jí částky začne splácet, jakmile si najde zaměstnání. Žalobkyně hledá práci a již se na několik pracovních míst informovala, avšak z důvodu zdravotních problémů dosud zaměstnání nezískala. O výši příjmů žalobkyně neměla svědkyně přesné informace, pouze věděla, že se jedná o částku okolo 10 000 Kč měsíčně. Nebylo jí známo, zda žalobkyně pobírá nějaké sociální dávky. Žalobkyně má zdravotní potíže, konkrétně , Anonymizováno, , a pravděpodobně trpí i , Anonymizováno, , zejména v důsledku stresu, který prožívá v souvislosti s finanční situací a vztahem s dětmi. Sama si však přesný zdravotní stav žalobkyně nevybavovala. Žalobkyně byla hospitalizována v , Anonymizováno, , přičemž šlo o hospitalizaci , Anonymizováno, . Sama se o této hospitalizaci dozvěděla tím, že ji žalobkyně požádala o pomoc s dopravou do , Anonymizováno, , do , Anonymizováno, ji nakonec odvezl syn svědkyně. O konkrétním důvodu hospitalizace však neměla svědkyně bližší informace, pouze věděla, že žalobkyně očekávala, že hospitalizace bude trvat delší dobu. Svědkyně neměla přímé informace o vztahu žalobkyně s jejími dětmi, informace měla od žalobkyně, stejně tak o tom, jak a kdy došlo k přerušení kontaktu mezi žalobkyní a jejími dětmi, neměla žádné podrobné informace a vycházela pouze ze slov žalobkyně, která jí sdělila, že byla výbornou matkou. Svědkyně nevěděla, zda děti odmítají kontakt se žalobkyní z vlastní vůle, nebo zda je k tomu někdo ovlivnil, a uvedla, že se může pouze domnívat, že na jejich vztahu mohl mít nějaký podíl žalovaný. Žalobkyně jí sdělila, že odmítla nabídku žalovaného na vypořádání společného jmění manželů ve výši 200 000 Kč. Nebylo jí známo, zda žalobkyni bylo během manželství vypláceno výživné. O dalších finančních aspektech jejich majetkového vypořádání nemá žádné bližší informace. Svědkyně nikdy neviděla žalobkyni pod vlivem alkoholu a jejich vzájemné rozhovory se týkaly převážně běžných témat, jako je rodina, počasí nebo zdravotní stav. O vývoji vztahů mezi žalobkyní a žalovaným se dozvídala výhradně z vyprávění žalobkyně a sama nemůže potvrdit, zda události probíhaly tak, jak je jí žalobkyně líčila65. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je dobrou přítelkyní žalobkyně, žalovaného nezná, pouze měli možnost posedět se žalobkyní po práci. Svědkyně žalobkyni zná od roku , Anonymizováno, , přičemž se s ní pracovně setkala v rámci dvou projektů. Od roku , Anonymizováno, se s žalobkyní stýká častěji a svědkyně zaznamenala změnu v jejím chování od poloviny roku , Anonymizováno, , kdy se dle jejího názoru žalobkyně stala jiným člověkem, zejména v důsledku , Anonymizováno, , které svědkyně vnímala během jejich telefonických rozhovorů. Žalobkyně v této době ani nevěděla, kde bydlí, a nebyla jí schopna tuto informaci sdělit. Žalobkyně ji informovala o tom, že byla donucena k odchodu ze zaměstnání poté, co na její pracoviště nastoupil nový ředitel, který ji měl za zavřenými dveřmi nutit k odchodu vydíráním. Podle žalobkyně měl být hlavním důvodem jejího odchodu právě nový ředitel, až později žalobkyně začala tvrdit, že se manželovi nelíbilo, že jezdí na pracovní akce. Svědkyně měla za to, že žalobkyně v té době potřebovala oporu, a proto ji nechávala vypovídat se. Žalobkyně svědkyni sdělovala zdravotní obtíže, a to zejména problémy se , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně jí sdělila, že navštěvovala lékaře a , Anonymizováno, , přičemž s převozy k lékařům jí pomáhal žalovaný. V průběhu roku , Anonymizováno, se jí žalobkyně svěřila, že nechápe, proč se k ní manžel otočil zády a proč se proti ní později obrátily i děti. Dle vyjádření žalobkyně docházelo k hádkám, urážkám i k napadání, kdy měly být děti na její straně. Žalobkyně vyhledala pomoc v , Anonymizováno, , kde byla dvakrát. Po návratu měla být žalovaným znovu napadena, načež volala policii, ale ta incident neřešila, protože na ní nebyly patrné známky fyzického útoku a došlo pouze k rozbití některých věcí. Svědkyně o událostech pouze věděla z vyprávění žalobkyně. Svědkyně na žalobkyni pozorovala , Anonymizováno, , například v době, kdy jí pomáhala stěhovat její matku. Žalobkyně nechtěla manželství ukončit, problémy žalobkyně svědkyně připisovala i traumatům z dětství. Se žalobkyní je svědkyně v kontaktu přibližně jednou za dva až tři měsíce, přičemž ji nedávno vzala na přednášku, aby jí umožnila změnit prostředí. Žalobkyně finančně strádá a odbývá se na jídle. Svědkyně jí pomáhala se stěhováním, a to nejprve do panelového bytu a následně do jiného bydlení. Společně se snažily zajistit městský byt, avšak podmínky pro jeho získání byly pro žalobkyni nevyhovující. Svědkyně zajišťovala i fyzickou pomoc při stěhování, přičemž uvedla, že zajistila dobrovolníky, kteří žalobkyni pomohli se stěhováním zdarma. Žalobkyně byla silná a cílevědomá, přičemž rodina pro ni byla vším. Vnímala, že se v rodinném vztahu postupně odehrál zlom, který přisuzuje kombinaci pracovního tlaku a možného traumatu z minulosti. Svědkyně se rovněž domnívala, že žalovaný chtěl mít žalobkyni více pod kontrolou, což mohlo přispět k jejímu psychickému zhroucení. Žalobkyně jí sdělila, že ji manžel během pracovních cest kontroloval například tím, že po ní požadoval, aby zapnula televizi na konkrétním programu, aby bylo zřejmé, kde se nachází. Svědkyně nevěděla, jaké byly vztahy žalobkyně s dětmi, protože se s nimi nesetkávala. Žalobkyně o dětech mluvila vždy hezky a byla překvapená změnou jejich chování vůči ní, což ji velmi zasáhlo. Svědkyně se domnívala, že děti mohly být ovlivněny otcem, který měl matku před nimi očerňovat, označovat ji za neschopnou a nemožnou. Žalobkyně se svědkyni svěřila, že i dcery k ní používaly vulgární výrazy, které svědkyně odmítla zopakovat. Žalobkyně během zaměstnání vykonávala svou práci profesionálně a nebylo jí co vytknout. Žalobkyně jí sdělila, že byla donucena podat výpověď, aby to nemusel řešit její nadřízený. V roce , Anonymizováno, byla žalobkyně na šest měsíců zaměstnána v projektu , Anonymizováno, prostřednictvím rekvalifikace přes úřad práce, přičemž tato doba byla prodloužena o jeden měsíc z důvodu její hospitalizace ve , Anonymizováno, . Žalobkyně si v této době přála zůstat v zaměstnání, avšak nebylo to možné kvůli personálním změnám a omezeným finančním možnostem. Žalobkyně během tohoto zaměstnání vykonávala práci řádně, s výjimkou období hospitalizace. Žalobkyně by v současném zdravotním stavu nezvládla zaměstnání v jejich organizaci. Svědkyně nikdy neviděla žalobkyni pod vlivem alkoholu. V rámci jednoho projektu se úředníci , Anonymizováno, dotazovali, zda žalobkyně není alkoholička, neboť se to o ní mělo v té době proslýchat, což bylo v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Předtím takové dotazy nezaznamenala. Žalobkyně dostala nějaké finanční prostředky, avšak podle jejího názoru tato částka stačila maximálně na pokrytí nájmu na jeden rok. Žalobkyně při stěhování nemohla do nového bytu přinést žádný nábytek, což byla podmínka pronajímatele, a proto si s sebou odnesla jen osobní věci, mobil a počítač. Při samotném stěhování se žalovaný přímo neúčastnil vynášení věcí, pouze byl jeden den přítomen na zahradě s dětmi. Během stěhování měly přístup do celého domu, přičemž sklep byl uzamčen, ale žalovaný ho na vyžádání otevřel. Žalobkyně svědkyni ukazovala lahve od alkoholu, které měly patřit žalovanému a které podle jejích slov byly poschovávané po domě. Lahve se nacházely v domě za regály. Nebylo běžné, že na akce chodili manželé, svědkyně ale na akce s manželem chodila, jednalo se o společenské akce, např. , adresa, , kam chodili i manželé a manželky. Svědkyně to dříve nevěděla, ale žalobkyně nemá řidičský průkaz, takže ji žalovaný vozil, nebylo překvapivé, že spolu na akce chodili. Překvapivé to bylo na konci roku , Anonymizováno, , svědkyni to přišlo podivné před dvěma lety na , Anonymizováno, ve , adresa, který žalobkyně založila, kde se žalovaný objevil, pozvala ho minulá pořadatelka. Na , Anonymizováno, kolem sebe účastníci pouze prošli.

66. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je kamarádka žalobkyně, žalovaného viděla asi jednou, jednou jí telefonoval. Svědkyni rozvod účastníků překvapil, neboť měla za to, že žalobkyně a žalovaný jsou pro sebe a pro rodinu. Dle názoru svědkyně příčinnou bylo ukončení pracovního poměru žalobkyně, což mělo zásadní vliv na její psychický stav. Žalobkyně v práci dosahovala úspěchů a byla spokojená, avšak po nuceném odchodu se psychicky zhroutila. Svědkyně neznala přesné důvody, proč musela žalobkyně odejít, pouze ví, že to souviselo s jejím vztahem s nadřízeným. V době ukončení zaměstnání jí žalobkyně volala o Vánocích a bylo patrné, že je pod vlivem léků. Nestěžovala si však na samotnou práci, nýbrž na situaci v domácnosti, kde jí mělo být ubližováno. Svědkyně si uchovala dopis adresovaný dceři žalobkyně, v němž ji žádala, aby matce pomohla, přičemž tento dopis pochází z roku , Anonymizováno, . Rovněž disponuje e-mailovou komunikací s dcerou žalobkyně , jméno FO, , kterou následně přeposlala žalobkyni (uvedena bod bodem 14. rozsudku). Svědkyně poprvé zaznamenala problémy v rodině o Vánocích , Anonymizováno, , kdy jí žalobkyně volala, a později v roce , Anonymizováno, komunikovala s dcerou žalobkyně. Sama nebyla svědkem žádného přímého konfliktu, avšak uvedla, že během telefonického hovoru slyšela, jak dcera žalobkyně , jméno FO, používá vůči matce vulgární výrazy. Svědkyně se domnívala, že k této situaci došlo proto, že , jméno FO, jí v průběhu hovoru volala a stěžovala si. Žalobkyně si v této době stěžovala na životní situaci, na to, že byla vystěhována do jednoho pokoje a že se k ní její rodina chová nevhodně. V počáteční fázi si telefonovaly často, později však méně, neboť ji tyto hovory psychicky vyčerpávaly. Žalobkyně byla v té době pod vlivem medikace a často se v rozhovorech opakovala. Doporučila jí proto, aby navštívila lékařku a upravila si dávkování léků. Svědkyně se pouze domnívala, že žalovaný žalobkyni ubližoval, což dovozovala i z toho, že žalobkyně nosila , Anonymizováno, , mělo dojít k přetahování mezi účastníky řízení, přičemž jí žalobkyně říkala, že se styděla oznámit incidenty na policii, protože žalovaného stále milovala. Se žalobkyní se vídají přibližně dvakrát až třikrát ročně a často si telefonují, ačkoliv v poslední době si nevolaly tři týdny, protože žalobkyně bývá často nemocná. Žalobkyně je na tom , Anonymizováno, lépe než před pěti lety, kdy , Anonymizováno, . Svědkyně byla , Anonymizováno, žalobkyně při druhém stěhování, kdy nevěděla, jak se situací naložit. Žalobkyně stále není v dobrém stavu, avšak , Anonymizováno, se zlepšila. Žalobkyni dvakrát pomáhala se stěhováním – poprvé z rodinného domu, podruhé z panelového bytu. V rámci druhého stěhování měla žalobkyně , Anonymizováno, . Pomáhala s přesunem osobních věcí, například hrníčků a oblečení. Žalobkyně pobírá důchod a doplácí si na nájem. Svědkyně jí dvakrát poslala peníze na nájem, aby mohla platbu provést včas, přičemž jí žalobkyně peníze vždy obratem vrátila. Svědkyně zarazilo chování dětí žalobkyně. , jméno FO, ji ani nepozdravila, když se setkaly, a viděla video, kde byl syn žalobkyně , jméno FO, k matce velmi vulgární. Video bylo pořízeno ve sklepě, kde sbíral či sekal dřevo. Žalobkyně jí sdělila, že záznam pořídila pro účely sociálního úřadu či policie. Svědkyně věděla od žalobkyně o přítomnosti policie v rodinném domě, přičemž důvodem mělo být, že žalovaný měl v ložnici rozházet věci. Policie však situaci dále neřešila. Svědkyně nikdy neviděla žalobkyni pod vlivem alkoholu a že neví o tom, že by pravidelně pila. Svědkyni žalobkyně sdělila, že alkohol zkusila dvakrát. Domnívá se však, že její stav nesouvisel s alkoholem, nýbrž s vysokým množstvím předepsaných léků, kterých užívala až , Anonymizováno, . V době hospitalizace navštívila žalobkyni v , Anonymizováno, a zaznamenala rozdíly v jejím stavu v závislosti na změnách v medikaci. Žalobkyně výrazně zhubla a změnila se i fyzicky. Svědkyně se domnívala že klíčovým momentem bylo nasazení léků a nedostatek podpory ze strany rodiny. Žalobkyně stěžovala na to, že s ní rodina netráví Vánoce, a vyjadřovala nepochopení nad tím, proč se k ní syn chová nepřátelsky. Žalobkyně měla na , Anonymizováno, . Žalobkyně svědkyni sdělila, že žalovaný měl žalobkyni napadat, zejména když byl pod vlivem alkoholu, přičemž ji měl tahat za vlasy a nutit ji klečet. Svědkyně viděla fotografie zachycující šrámy na obličeji žalobkyně. Žalobkyně ji sdělila, že k fyzickému násilí docházelo i v případech, kdy žalovaný nebyl pod vlivem alkoholu. Dle názoru svědkyně bylo psychické násilí závažnější než fyzické, což se podle ní projevovalo na psychickém stavu žalobkyně. Svědkyně měla možnost porovnat stav žalobkyně, když užívala různé dávky léků, a domnívá se, že její zmatenost a opakování se v hovorech souvisely s nadměrným užíváním medikace, nikoliv s konzumací alkoholu. Žalobkyně brala , Anonymizováno, léků a sama svědkyně prosila její dcery, aby jí pomohly, avšak bez úspěchu. Svědkyně několikrát poslala žalobkyni balíček jídla, věděla, že nejedla a zvracela. V domě jí žalobkyně ukázala lahve, o kterých řekla, že jsou žalovaného. To že matku děti urážely si svědkyně vysvětlovala tak, že jim žalobkyně lezla na nervy, když byla pod sedativy. Žalovaný svědkyni v roce , Anonymizováno, kontaktoval kvůli nákupu náramku pro žalobkyni, což vnímala jako projev dobrého vztahu v té době.

67. Z výslechu svědka , Anonymizováno, soud zjistil, že svědek byl zaměstnán ve , Anonymizováno, , odkud zná žalobkyni a několikrát se potkal i se žalovaným. Svědek byl zaměstnán ve , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, a v době jeho nástupu byla paní žalobkyně zaměstnána jako , Anonymizováno, . Následně se stala , Anonymizováno, . Svědek však ve , Anonymizováno, pracoval pouze 10 měsíců, do listopadu , Anonymizováno, , a proto neví, jakým způsobem paní žalobkyně v zaměstnání skončila. Podle jeho zprostředkovaných informací paní , jméno FO, sama požádala pana , Anonymizováno, , aby se stal , Anonymizováno, místo ní, aby se mohla věnovat své agendě, která ji bavila, neboť práce , Anonymizováno, byla administrativně náročná. Později se mezi nimi údajně objevily konflikty, které však svědek vnímá pouze zprostředkovaně – buď od paní žalobkyně, nebo od známých, kteří ve , Anonymizováno, působí. Konflikty mohly souviset s plánovaným přesunem sídla organizace do , adresa, , což měl být záměr pana , Anonymizováno, . Svědek vyjádřil přesvědčení, že pan , jméno FO, chtěl paní , jméno FO, ze , Anonymizováno, vyštípat, ale neměl přímé důkazy ani podrobnější znalosti o této situaci. Svědek nevěděl o tom, že by žalobkyně byla k odchodu z funkce nucena, ani neví o žádném nátlaku. Žalobkyně byla profesionální, pracovitá a snažila se , Anonymizováno, rozvíjet. Byla velmi oddaná své práci a věnovala jí mnoho času, i 20 hodin denně, což podle něj mohlo mít negativní vliv na rodinný život. Nikdy si nevšiml, že by v práci konzumovala alkohol – pouze spolu příležitostně mimo pracovní dobu zašli , právnická osoba, . Při jejich občasných setkáních se jevil její manželský vztah jako spokojený. , jméno FO, se ve , Anonymizováno, občas objevil, když paní , jméno FO, pomáhal s dovozem či jinými záležitostmi, ale nezdržoval se tam dlouho. Žalobkyně mu nikdy nesdělila, že by ji manžel nutil skončit v práci, nebo že by ve vztahu hrála roli žárlivost.

68. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně zná žalobkyni z práce, žalovaného zná jako doprovod žalobkyně. Se žalobkyní se seznámila v roce , Anonymizováno, v rámci projektu , Anonymizováno, , se žalobkyní byla v kontaktu po celou dobu, až do jejího skončení ve , Anonymizováno, . Dodnes neví, co se událo, pouze vyslechla žalobkyni po telefonu, která ji sdělila, že tam byl nějak střet zájmů s vedením. Měli dost dlouhé telefonáty, svědkyně se snažila žalobkyni od práce odklonit, hovořily o rodině, na kterou si žalobkyně nestěžovala, bylo to tak tři roky zpět. Svědkyně si nepamatovala, že by jí žalobkyně sdělovala, že na ni manžel tlačil, aby skončila, ale nedivila by se tomu, a to s ohledem na její pracovní zapřažení, aby byla více s rodinou. Opilo žalobkyni nikdy neviděla. Žalovaného viděla pouze jako doprovod žalobkyně, žalobkyně se chovala stejně ať už byl žalovaný přítomen, nebo ne.

69. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyni zná z práce, byly kolegyně, žalovaného zná rovněž z práce, když občas přišel pomáhat žalobkyni. Svědkyně ve , Anonymizováno, dělala , Anonymizováno, ještě předtím, než tam nastoupila žalobkyně. Žalobkyně se stala , Anonymizováno, po , Anonymizováno, , která nastoupila na , Anonymizováno, , poté co správní rada vybrala , Anonymizováno, , tak žalobkyně odešla na neschopenku. Svědkyni nebylo známo, že by si žalobkyně stěžovala na rodinu nebo že by manžel na žalobkyni tlačil, aby v práci skončila. O problému s alkoholem na pracovišti nevěděla. Žalovaný žalobkyni pomáhal například s přenášením věcí, když se řešila , Anonymizováno, . Měli sice pevnou pracovní dobu, ale pracovalo se podle toho, kolik bylo práce a jak to bylo potřeba. Žalobkyně si na , Anonymizováno, stěžovala, konkrétně již ale svědkyně nevěděla. Svědkyně pozorovala změnu chování u žalobkyně, neboť její telefonáty se přesunuly z pracovních hodin do večerních hodin, bylo vidět, že na tom nebyla psychicky dobře, pokoušela se něco vysvětlovat ohledně pracovních věcí.

70. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o dceru účastníků. Vztah s otcem je bezproblémový, žije u něj, ale s matkou se nestýká. V roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, již manželství žalobkyně a žalovaného nebylo v pořádku. Svědkyně původně měla za to, že vztah rodičů byl funkční, ale zpětně si se svou sestrou uvědomila, že problémy byly patrné již dříve a že docházelo k určité manipulaci ze strany matky. Po ztrátě zaměstnání (svědkyně uvedla v roce , Anonymizováno, ) začala matka pravidelně pít alkohol, což mělo vážné dopady na rodinné soužití. Svědkyně si pamatovala matčinu konzumaci alkoholu už z doby, kdy pracovala, kdy ji sestra někdy musela vozit domů opilou. Situace se však výrazně zhoršila po ztrátě zaměstnání, kdy matka začala pít denně, byla často podnapilá a docházelo k napadání a urážkám v rámci rodiny. O práci přišla po problémech se šéfem, byl tam nějaký problém , Anonymizováno, , kterou matka nechtěla podepsat. Předtím si na práci matka nestěžovala, bývala dlouho v práci, chodila až večer, nestěžovala si na moc práce. Matka dostala výpověď, sestra pro ni jela a ještě ten den jela s matkou k lékaři, který ji napsal pracovní neschopnost. Svědkyně si nepamatovala, že by někdo matce říkal, aby v práci skončila. Matka byla po výpovědi psychicky špatná, ale pokusy rodiny o pomoc nepřinesly výsledky. Matka většinu času trávila v ložnici nebo na terase kouřením a byla často pod vlivem alkoholu. Její orientace v čase byla narušena, což se projevovalo například tím, že děti ráno posílala spát, protože měla dojem, že je noc. Matka je slovně i fyzicky napadala, nadávala jim i otci a docházelo ke konfliktům. Matka rozdávala facky, tahala je za vlasy nebo jinak fyzicky útočila. S dětmi nekomunikovala a její izolace se postupně prohlubovala. Došlo i k urážení matky ze strany dětí, když byla vypjatá situace, nebo se praly, nebo se snažily zachránit před napadením. Svědkyně dala facku matce minimálně jednou, bylo to v rámci obrany. Otec matku nikdy neuhodil, naopak ji pouze zadržel, když docházelo ke konfliktům. Otec nebyl vůči matce agresivní, nevyhrožoval jí ani ji neurážel. Na konflikty matky s otcem svědkyně vzpomínala jako na situace, kdy matka za otcem přišla a následně došlo k hádce a fyzickému střetu. Otec na matčiny výpady nereagoval agresivně, ale spíše se konfliktům snažil vyhýbat. Otec většinou spal v suterénu, ale matka za ním chodila, bouchala na dveře a vyvolávala konflikty. O domácnost se staral převážně otec, a to i předtím, protože matka bývala dlouho v práci. Doma byly pravidelně nacházeny lahve od alkoholu, které byly schované v matčině pokoji, pod peřinou, ve skříni nebo mezi prádlem. Otec měl běžnou konzumaci alkoholu, nepil větší množství a nebyl pod jeho vlivem agresivní. Svědkyně popsala několik incidentů, při nichž matka utrpěla zranění. Matka měla tržnou ránu v obličeji, kterou jí se sestrou ošetřovaly, jednalo se o následek matčina pádu v nočních hodinách, kdy se pohybovala pod vlivem alkoholu. Modřin si nevšimla. Když byly v noci slyšet rány, šly se se sourozenci podívat, co se děje, a pomáhaly matce do ložnice. Svědkyně byla s matkou naposledy v , Anonymizováno, v , adresa, a nevěděla o její hospitalizaci ve , podezřelý výraz, V , Anonymizováno, ji matka řekla, že má problémy z práce, že ji to vzalo. S ohledem na závislost matky na alkoholu rodina uvažovala o léčbě, ale svědkyně nevěděla o tom, že by matka podstoupila jakékoliv léčení. To že alkohol matka pila svědkyně poznala, a to z jejího dechu, výparů a zorniček. Matka brala , Anonymizováno, , kombinovala je s alkoholem. Svědkyně věděla, že u nich byla záchranná služba, když otec se sestrou našel matku, jak leží na posteli a nehýbe se, přítomna tomu nebyla. V kanceláři matky viděla lahve stáčeného vína, po práci chodila v noci pozdě, sestra pro ni musela jezdit, matka si pak brávala i home office, volala to svoji nadřízené. Svědkyně se s matkou nestýká a nemá informace o jejím současném zdravotním stavu ani životních poměrech. Po matčině odstěhování s ní byla v kontaktu jen krátce, ale poté si ji zablokovala kvůli častému obtěžování telefonáty v opilosti. Svědkyně nevěděla, kde matka nyní žije, pouze věděla, že se přestěhovala do jiného bytu. Svědkyni to ani nezajímalo. K výslovné otázce, proč o své matce mluví jako o „matce“ a ne „mámě“, uvedla, že si s ní nepřeje udržovat kontakt a tento odstup je vědomou volbou. V kontaktu s matkou od odstěhování byl pouze bratr, který svědkyni říkal, že ho matka zpovídala, zda u nich bydlí přítelkyně otce. Matka se snažila manipulovat děti proti otci tvrzením, že má milenku. Sama svědkyně jí chvílemi věřila, ale zpětně se domnívala, že šlo o manipulaci. Otec žádnou jinou ženu nikdy neměl. Otec jim sdělil, že se musel matce zpovídat, kdo mu volal a kdo mu píše, ale sama nebyla svědkem toho, že by podobné požadavky měl otec vůči matce. Svědkyně neviděla, že by otec v pokoji rozbíjel nějaké věci, ani že by vypínal elektřinu nebo zamykal dveře. Naopak děti se zamykaly před matkou. Snažily se matce pomoci, brečely, prosily ji. Ale k ničemu to nevedlo. Z pohledu svědkyně to byla matka, kdo zavinil rozvod manželství. Otec před nimi matku nikdy neshazoval. Z otce strach svědkyně neměla, jednou od něj dostala facku, protože si založila facebook, ale dle jejího názoru si ji zasloužila. Otec jimi nemanipuloval. Soudní řízení ohledně majetkového vypořádání rodiny jí bylo známo z vyprávění otce, který dětem sděloval, že v případě nepříznivého rozhodnutí může dojít k prodeji rodinného domu, což by ji samozřejmě mrzelo. O soudech jim otec řekne pár vět, co se dělo obecně. V posledních letech soužití matka přestala slavit Vánoce s rodinou a postupně se izolovala. V jednom roce dokonce došlo k incidentu, kdy na Štědrý den fyzicky napadla děti, které následně strávily zbytek dne v práci u otce. Svědkyni byla čtena konverzace s matkou na č.l. 101 a násl. spisu. Svědkyně si konverzaci nepamatovala, uvedla, že se ji matka snažila manipulovat, možná ji na chvíli přetáhla na svoji stranu. Svědkyně komunikovala s , jméno FO, , řešila s ní, že matka pije alkohol a její stav není jen z prášků. Nepamatovala si, že by matku urážela, když telefonovala.

71. Z výpovědí svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je dcerou účastníků. Svědkyně měla se žalobkyní negativní vztah, nestýskala se s ní od té doby, co se odstěhovala. Zprávy od ní měla pouze od bratra. Se žalovaným má pozitivní vztah. Soužití rodičů začalo vykazovat problémy kolem let , Anonymizováno, –, Anonymizováno, . Hlavním faktorem byla matčina ztráta zaměstnání a zvyšující se konzumace alkoholu, klidně i každý den. Matka začala pít už během pracovního poměru, což svědkyně zaznamenala při vyzvedávání matky z práce, kdy ji nacházela opilou v kanceláři s lahvemi alkoholu na stole, v práci byla sama. Po propuštění z práce se situace zhoršila, matka nepřijala podporu rodiny a začala pít denně. Matka v práci nejprve nevykazovala nespokojenost, ale v posledních měsících se objevily neshody s vedením. Otec matce nedoporučoval odejít z práce, pomáhal ji, dělal ji řidiče, když jezdili na akce. Pomáhala ji i svědkyně. Matka bývala v práci i do 10 hodin večer, ale často to bylo proto, že odešla do práce třeba až odpoledne. Matka volala svědkyni, aby pro ni přijela do práce s tím, že ji , Anonymizováno, předal výpověď, kterou odmítla převzít a následně jeli k lékaři pro pracovní neschopnost, která byla napsána zpětně a tuto pak vezla svědkyně , Anonymizováno, . Po ztrátě zaměstnání se matčin stav rapidně zhoršil, brala nějaká , Anonymizováno, , ale do toho pila alkohol. Rodina se snažila matce pomoci, dle jejího názoru byli matce oporou, avšak její konzumace alkoholu se stupňovala, neslyšela prosby svědkyně a sestry. Snažili se ji pomoci, přestože vyvolávala konflikty, velmi jim na tom záleželo, protože o ni měli strach i otec se o to zajímal, sděloval lékařům, že matka pije alkohol na léky. Svědkyně byla na vysoké škole, domů jezdila každý víkend, ale sama omezila pobyt doma, protože kvůli matčiným výstupům neměla prostor ke studiu. Matka narušovala noční klid, křičela, vyvolávala konflikty a napadala otce, nezajímalo, ji, že se musí svědkyně učit, vyřvávala. Co se pak doma dělo, když tam nebyla, věděla od sestry. Matčino opilství bylo patrné podle jejího chování – motala se, narážela do stěn a byl z ní cítit alkohol. Dle názoru svědkyně se nejednalo o vliv léků, neboť to by z matky necítila alkohol, nacházeli i prázdné lahve od alkoholu v ložnici matky. Matka třeba dva dny nepila a pak pila každý den. Takto to pokračovalo až do doby odstěhování se. Svědkyně si pamatovala, že první problémy s alkoholem matky byly již v době, kdy ji bylo , Anonymizováno, let, že se opila. Pamatovala si již v dětství, že si rodiče nějakou sklenku dali. Svědkyně byla u několika incidentů, při nichž matka utrpěla zranění v důsledku svého stavu. Byla svědkem, kdy si matka rozsekla obočí, protože jak byla opilá, tak nemohla ani klečet, v koupelně se převrhla a narazila do rohu skříňky. Dalším incidentem bylo poranění hlavy, po němž byla hospitalizována , Anonymizováno, . Matka nosila , Anonymizováno, , avšak svědkyně nevěděla, jakým způsobem si poranění přivodila, pouze se domnívali, že někde spadla. Konflikty mezi rodiči vyvolávala matka, která opakovaně obviňovala otce z nevěry a slovně jej napadala. Otec si například koupil boty a matka z toho vyvodila, že má jinou ženu, stejně tak když začal běhat, z nevěry jej obviňovala neustále. Otec se pouze bránil, například odcházel do jiné místnosti nebo do sklepa, aby se konfliktům vyhnul, ale matka za ním přicházela, křičela a bouchala dveřmi. Svědkyně byla svědkem těchto incidentů a snažila se i otce chránit. Otec si dal občas třeba panáka rumu, možná jednou za rok přišel domů opilý po nějaké akci, to byl veselý. Svědkyně z něj neměla nikdy strach, nikdy ji fyzicky nenapadl, nebyl agresivní, pouze například dal výchovné plácnutí přes zadek nebo něco takového, ale nikoho „nezmlátil“. Otec konflikty nevyvolával, vyvolávala je matka. Svědkyně nebyla svědkem toho, že by otec matku nějak kontroloval, naopak byla svědkem toho, že matka po něm požadovala, aby jí ukázal kontakty, otevřel jí seznam kontaktů a matka u každé ženy požadovala uvést, kdo to je. S otcem bavili o tom, že případně bude muset prodat dům, aby mohl vyplatit matku, svědkyně měla o dům obavu, ale vliv na její výpověď to nemělo i z toho důvodu, že bydlí v , Anonymizováno, . Otec s dětmi nemanipuloval, naopak i bratrovy po rozvodu říkal, ať za mámou chodí, že je to jeho máma ať budují vztah. Matka se snažila manipulovat děti proti otci, tvrdila jim, že je nevěrný, pije, svědkyně z ní cítila nátlak. Oproti tomu otec je k matce neobracel negativně, naopak bratra povzbuzoval, aby s ní udržoval kontakt. Svědkyně také uvedla, že po rozvodu ji matka obviňovala, že je příčinou rozpadu manželství, a psala jí zprávy s ironickými poznámkami o nové „maceše“. V domácnosti se o běžný chod staral především otec. Matka sice občas uvařila o víkendech, ale podle svědkyně pozdě odpoledne, protože dopoledne spala. Běžné domácí práce vykonával otec a svědkyně mu pomáhala, již od 13, 14 let, když matka pracovala , Anonymizováno, . Otec také financoval domácnost a studia svědkyně. K otázce finanční podpory od matky uvedla, že ji matka něco posílala, možná jednou obdržela větší částku, ale nepamatuje si přesně. Svědkyně neměla povědomí o poměrech žalobkyně, informace měla buď od otce nebo bratra, věděla, že má invalidní důchod. Svědkyně si nevzpomínala, kdy naposledy strávili Vánoce společně, ale matka často odcházela do ložnice, neúčastnila se svátečních večeří a někdy reagovala negativně na dárky. Později už Vánoce netrávili společně. Svědkyně si pamatovala přítomnost policie u nich doma, ale nevěděla, kdo je volal. Při jedné příležitosti byla matka ve stavu, kdy měla , Anonymizováno, , a rodina jí zavolala záchranku. Zásah zdravotníků proběhl v obývacím pokoji, svědkyně již nevěděla, zda matku záchranka odvezla. Svědkyně vyloučila, že by docházelo k úmyslnému zamykání dveří, vypínání elektřiny nebo jiným schválnostem. Nevěděla o tom, že by její sourozenci matku hrubě uráželi nebo že by její bratr matku napadal.

72. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je syn účastníků. Vůči žalobkyni jsou jeho pocity méně pozitivní než vůči žalovanému. Svědek měl za to, že jeho matka přišla o práci v roce , Anonymizováno, , pravděpodobně kolem , Anonymizováno, , ale přesné období si nepamatoval. Její pracovní pozice souvisela s , Anonymizováno, , ale konkrétní náplň práce neznal. Do doby, než matka přišla o práci, žádné výrazné problémy v rodině nepozoroval, vztahy mezi rodiči byly v pořádku a nevzpomíná si na větší konflikty. Po určité době však matka začala pít a často byla zavřená sama v ložnici, což vedlo k postupnému zhoršování vztahů. Matka pila hodně, střízlivá byla výjimečně, a k tomu docházelo hlavně poté, co přišla o zaměstnání. Důvod jejího propuštění neznal. Většinu času trávila zavřená v ložnici, zatímco zbytek rodiny byl spolu. Mezi rodiči docházelo ke konfliktům, které svědek slyšel ze svého pokoje, ale nebyl jim přímo přítomen, takže nezná důvody hádek. V této době byl jeho vztah s matkou ještě relativně dobrý, ale postupně se začal zhoršovat. Matka začala používat nadávky vůči otci, docházelo i ke konfliktům mezi ní a svědkem. Při těchto konfliktech byla matka vždy opilá, začínalo to výměnou názorů, která pak přerostla v hádku. Připustil, že mu možná někdy něco uteklo, ale pravidelně vůči matce sprostý nebyl. Rodiče do rozvodu svůj čas spolu netrávili, byli oddělení. V té době probíhala karanténa, svědek byl doma, matka byla zavřená v ložnici a otec chodil do práce. Po rozvodu se toho moc nezměnilo. Nepamatoval si, že by byl někdy přítomen fyzickému napadení otce či matky, ale matka fackovala sestry. Došlo k hádce a z ničeho nic se rozhodla jim dát facku. Naopak si nevzpomínal, že by otec dal někomu facku, i když v dětství mohl občas uplatnit výchovnou facku, ale v této době už ne. Nevzpomíná si, že by otec matku urážel, možná v rámci hádky něco padlo, ale nic konkrétního nevěděl. Matka však otce urážela i před dětmi, například tvrdila, že si užívá s jinými ženami a nestará se o rodinu. Otec ale za jinou ženou nechodil, staral se o ně. Otec matku nekontroloval, nežárlil na ni, nesledoval ji telefon, nevšiml si toho. Otec nepil alkohol. V minulosti nepil v žádném větším množství a domů opilý nechodil. V současnosti svědek není s matkou vůbec v kontaktu a necítí potřebu jej udržovat. Když už se viděli, bylo to stejné jako dříve – nadávky vůči otci, urážky, nezájem o svědka samotného. Situaci zavinila matka a před pěti lety to vnímal podobně. V posledních pěti letech se o domácnost staral otec. Předtím, než matka přišla o práci, se o domácnost starali společně s otcem napůl. Matka byla více v práci, o víkendech spíše ne, pokud nebyly pracovní akce. V týdnu chodila domů pozdě večer. Svědek si nepamatoval, že by mu matka pomáhala s úkoly. Z otce nikdy neměl svědek strach a neměl pocit, že by jím nějak manipuloval. Pokud mu otec koupil boty těsně před výslechem, nevnímal to jako manipulaci – vždy mu kupoval boty, když je potřeboval. Posledních pět let vše kolem rodiny řeší otec a stará se o děti, kupuje jim vše potřebné, zatímco matka se tímto nijak nezabývá. Matka se zmínila, že má nějaké , Anonymizováno, , ale konkrétně se o tom nebavili. Možná o tom slyšel před rokem, dříve o ničem nevěděl, ale ví, že docházela k lékaři. Nebyl svědkem toho, že by si matka stěžovala na práci. Svědek věděl o tom, že nějaké soudní řízení probíhá, ale nebavili se s otcem o konkrétních věcech, neřešili spolu podrobnosti. Občas si s matkou zavolá, ale nevídají se pravidelně. Naposledy ji viděl před dvěma až třemi měsíci, když byla nemocná a požádala ho, aby jí nakoupil. Když byl mladší, rodiče se podle něj starali o domácnost napůl. Když byla matka v práci, staral se otec. Matka mu kupovala oblečení, otec někdy vařil. Ví, že matka byla někdy hospitalizována, ale neznal důvod a s otcem se o tom nebavili. Svědek věděl, že matka nemá příjmy z práce ani jak hospodaří, věděl, ale kde bydlí.

73. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že problémy žalobkyně s alkoholem začaly už v roce , Anonymizováno, , ale vyhrotily se po ztrátě zaměstnání v roce , Anonymizováno, . Už v roce , Anonymizováno, ale byly problémy spočívající v napadání jeho osoby z důvodu žárlivosti, docházelo i k fyzickým útokům. Dělo se to nárazově třeba jednou za týden, 14 dní. Žalovaný žalobkyni nenapadal, bránil se pouze jejím útokům. Žalobkyně si mu běžně stěžovala na práci a co začal praktikovat , Anonymizováno, . Na žalobkyni netlačil, aby v zaměstnání skončila, pouze spolu řešili variantu, že by změnila zaměstnání. Tlak na žalobkyni na změnu zaměstnání popřel, neboť v takovém případě by ani nešel se žalobkyní řešit problém bossingu na úřad. Žalobkyně výpověď nečekala, ze zaměstnání šla hned k lékaři, kde se nechala zneschopnit, což věděl žalovaný od dcery. Žalobkyně si žalovanému nestěžovala na psychické problémy, nevěděl o tom, že by brala léky, dle jeho názoru to bylo těžké pozorovat, když často chodila z práce podnapilá, což se v roce , Anonymizováno, stávalo až i třikrát týdně, stav žalobkyně se různil, někdy byla podnapilá více, někdy méně. Po výpovědi se vše zhoršilo, neboť nemusela docházet do práce a byla podnapilá každý den, žalobkyně nemohla výpověď „rozdejchat“. Do konce února , Anonymizováno, se ji snažil podporovat, že si najde práci, ale k tomu nedošlo. Vztah mezi účastníky pak probíhal spíše ve stylu „bydlení pod jednou střechou“, nežili jako rodina, i děti viděly, jaká je situace a takto probíhalo soužití až do odstěhování se žalobkyně. Žalovaný byl v této době toho názoru, že věc nemělo smysl řešit, pouze se pokoušel ochránit děti, se synem začal navštěvovat , Anonymizováno, , protože měl strach o jeho vývoj, poté co musel ve svém věku vidět a slyšet od své matky. V noci se nemohla rodina vyspat, žalobkyně pod vlivem alkoholu dělala nepořádek, chodila dětem do pokojíčku. Žalovaný mnoho nocí spal v autě v garáži, přes léto na zahradě, aby se mohl vyspat před nástupem do zaměstnání. V domácnosti byly konflikty, docházelo k napadání ze strany žalobkyně kvůli žárlivosti, žalovaného musely i bránit děti, například aby žalobkyně za ním nevstupovala do sprchy a nenapadala ho. Žalobkyně v noci přišla dělat pořádek do pokojíčku dětí, které spaly a začala žalovaného hledat, ten spal třeba v suterénu nebo mimo dům, děti poslouchaly, kde zase je, asi u imaginární přítelkyně, byla vulgární. Žalovaný se snažil být co nejméně doma. Po doručení návrhu na rozvod žalobkyni se situace ohledně požívání alkoholu zhoršila, docházelo k fyzickému napadání. Žalovaný žalobkyni nenapadal, pouze se bránil, zranění žalobkyně přičítal alkoholu, kdy žalobkyně několikrát spadla, rozbila si hlavu, byly tomu přítomny i děti, měla modřiny, rozseknuté obočí. Sanitku žalobkyni nevolal, neboť to dle jeho názoru nebylo potřeba. Děti jednou strávily , Anonymizováno, s ním , Anonymizováno, , neboť žalobkyně doma řádila opilá. O návrhu na rozvod manželství žalobkyni neříkal. Na manželku nežárlil, vedlejší poměr neměl. Žalobkyni říkal ať nepije, ale nepomohlo to. Žalovaný navštívil žalobkyni pouze jednou, když byla hospitalizována. Jednou kontaktoval lékařku žalobkyně, aby ji sdělil, že žalobkyně kombinuje léky s alkoholem, ta mu sdělila, že jí léky musí předepsat. Vztah žalobkyně a dcery , jméno FO, začal ochlazovat už v roce , Anonymizováno, , dcera , jméno FO, se žalobkyní komunikovala v roce , Anonymizováno, i , adresa, byl netečný, byl rád, když byl klid. Na synovi poté pozoroval, že měl obavu, do jakého stavu doma přijde. Dcera , jméno FO, nedojížděla domů tak často, zůstávala na koleji, nemohla doma studovat, byla napadána, nemohla se vyspat. Dcera , jméno FO, se to snažila přežít, jak to šlo, se žalobkyní spolu komunikovaly ale běžně, snažila se maminku zachránit. V současné době není žalobkyně s dcerami v kontaktu, je v kontaktu pouze se synem , jméno FO, , se žalovaným nekomunikují. Žalobkyně se nevěnovala dětem, ani domácnosti před odstěhováním. Vše ohledně domácnosti hradil žalovaný, žalobkyně se starala jen o sebe. Po odstěhování se žalobkyně z domu to byla pro všechny úleva. Informace o žalobkyni po odstěhování neměl. Dcera , jméno FO, měla od útoku žalobkyně podlitiny a škrábance, tomuto útoku přítomen žalovaný nebyl, přijel vzápětí po něm, dceru vezl do nemocnice na vyšetření. Dětem říkal, že pokud bude v rámci vyrovnání s žalobkyní muset vyplatit částku, která přesahuje jeho možnosti, tak výsledkem bude, že bude muset prodat dům. Žalovaný od roku , Anonymizováno, abstinuje, předtím pil běžně, občas se koupila láhev vína, domů opilý nechodil, nechodil do hospody, občas si dal 1, 2 piva doma večer. Příjem žalovaného je , částka, čistého , Anonymizováno, . Hradí náklady na dům a potřeby dětí.

74. Žalobkyně ve své výpovědi popsala postupnou proměnu vztahu s bývalým manželem (žalovaným) mezi lety , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , která podle ní vedla k jeho zhoršení, psychickému i fyzickému násilí, ztrátě zaměstnání a vážným zdravotním problémům. V roce , Anonymizováno, byla žalobkyně ještě zaměstnaná a vedla aktivní profesní život. V té době však začala vnímat změny v chování manžela – stal se podezřívavým, žárlivým, kontroloval její komunikaci, prohledával její tablet a obviňoval ji z nevěry. Současně s tím začal být často nepřítomen v domácnosti, měnil svůj vzhled, začal se věnovat jiným aktivitám a jeho výdaje na osobní potřeby se zvýšily. Žalobkyně se postupně stávala nešťastnou a měla obavy z rozpadu vztahu. Manžel si kupoval drahé oblečení, vysprchoval se, vyvoněl se a šel běhat, když pršelo tak přišel suchý. Žalobkyně získala podezření, že někoho má. Žalovaný na ni žárlil, ona to brala, že ji miluje, byla spokojená jinak. Již v roce , Anonymizováno, měla problémy s , Anonymizováno, . Od léta , Anonymizováno, začal manžel podle žalobkyně intenzivněji tlačit na její odchod z práce. Tento tlak vnímala nejen ze strany manžela, ale i od dcer, které ji k tomu vyzývaly s tím, že to po ní chce otec. Jedna paní jí například nabídla práci , Anonymizováno, a manžel chtěl, ať tuto práci vezme. Žalobkyně to odmítla, neboť neměla řidičský průkaz a neměla kvalifikaci, tak práci nevzala, ale on žalovaný chtěl, ať práci vezme a i dcery. Přitom žalobkyně měla práci , Anonymizováno, předem odsouhlasenou, žalovaný věděl, že bude často pryč a bude to náročné, slíbil jí podporu a také ji podporoval, jezdil s ní třeba na , Anonymizováno, ve , adresa, . Práce bylo hodně, žalobkyně se pak sama chtěla vzdát práce , Anonymizováno, , protože jí nechtěli dát asistentku, proto svolala správní radu a odstoupila. Dcery chtěly, aby skončila, protože to říkal žalovaný, následně se žalobkyně čelila nátlaku a bossingu ze strany , Anonymizováno, v zaměstnání. Žalobkyně se svými problémy svěřila doktorovi, ten ji napsal , Anonymizováno, a řešila s ním neschopenku, kterou dostala a následně ji psal , Anonymizováno, , který si ji zavolal a nechal ji podepsat výpověď. Žalovaný byl i se žalobkyní, když věc řešila na úřadu práce. Jako , Anonymizováno, skončila, protože chtěla skončit, ale bylo to i z tlaku, nechtěla nikde vykládat, že na ni manžel nebo syn tlačí, aby skončila. Žalobkyně si doma na práci stěžovala, ale byla toho názoru, že manžel na ni tlačil, aby nemohla jezdit do světa, aby ji odřízl. Manžel na ni tlačil i po rezignaci na , Anonymizováno, , aby skončila v práci celkově. Odtrhl ji i od přátel, například si nepřál, aby za ní chodila spolužačka. Manžel chodil ze začátku se žalobkyní k lékaři, snažil se ji podporovat, ale už to bylo takové chladnější, když chodili na procházky, cítila, že se něco děje. Zpětně si uvědomila tlak manžela na odchod ze zaměstnání. Byl problém s kontrolou telefonů, schovával svůj telefon před žalobkyní, prohledával jí věci, což ji psala i dcera, že má tatínek popito a kontroluje jí věci. V roce , Anonymizováno, se situace v rodině dále zhoršovala. Manžel byl často pryč, komunikace se zhoršovala, začal ji ponižovat, urážet a ignorovat. Žalobkyně trpěla , Anonymizováno, , začala výrazně hubnout a poprvé se u ní objevily , Anonymizováno, , například při procházce s žalovaným, kde ji musel manžel držet několik minut. , Anonymizováno, začaly až po výpovědi. Manžel ji pomáhali po výpovědi, jezdil s ní na , Anonymizováno, , ale už to bylo z pohledu žalobkyně jiné pocitově. Vezl ji poprvé i do , Anonymizováno, , podruhé už ne. Žalobkyně se ještě snažila vztah zachránit, opakovaně manžela prosila o vysvětlení jeho změny chování a žádala, aby si dali pauzu. Manžel jí však odpovídal výsměšně nebo ji ignoroval. Postupně se začaly objevovat i fyzické útoky, žalobkyně uvedla, že ji manžel , Anonymizováno, . Stávalo se to po hádkách. Děti měly být svědky některých incidentů, včetně toho, že byl žalovaný podnapilý. Žalovaný pil hodně, i děti třeba volaly, že přišly ze školy a manžel do nich „vyrypoval“. Když neměl práci, tak byl opilý třeba oba volné dny. Dal podnapilý facku dceři, že si založila facebook, byly problémy s úkoly syna, nešel pro , jméno FO, do školky. Žalovaný na ni účelově zavolal policii, když byla opilá, žalobkyně však kvůli studu nikde nevyhledala lékařskou pomoc a útoky nehlásila, žalovaný ji měl způsobit trvalé následky na , Anonymizováno, , které se již nedají operovat, nemůže ho používat. Měla i jiná zranění, , Anonymizováno, , dokumentaci nemá. Děti se na zranění neptaly, nebavily se o tom. Pouze dcera , jméno FO, v počátku a byl z toho důvodu neuctivá k otci. Žalovaný měl žalobkyni , Anonymizováno, . Žalobkyně žalovaného nenapadala, spíše se bránila. Žalovaný měl , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Žalovaný používal její služební tablet k flirtování s jinou ženou. Žalovaný vletěl žalobkyni do ložnice, rozházel ji tam věci, vytrhl set top box. V roce , Anonymizováno, se , Anonymizováno, stav žalobkyně zhoršil natolik, že byla dvakrát hospitalizována na , Anonymizováno, . První hospitalizaci ještě manžel podpořil, při druhé ji do , Anonymizováno, vezli přátelé. Po návratu domů zjistila, že manžel podal žádost o rozvod, což ji zasáhlo a znovu zhoršilo její psychický stav. Tvrdila, že o rozvodním řízení nevěděla a že ještě v té době měli s manželem občasné intimní styky. Po podání rozvodové žádosti se vztah mezi nimi dále zhoršoval – manžel ji podle jejích slov ponižoval, manipuloval dětmi, zamezoval jí přístup k topení a elektřině, a pokračoval ve fyzických útocích. Po rozvodu se situace dále vyhrotila, žalobkyně popisovala, že byla finančně závislá na přátelích, ocitla se v dluzích a žila v chudobě. Žalobkyně měla za to, že jsou děti ovlivněné žalovaným. Zpočátku s ní děti situaci řešily, byly při ní, říkaly mu, ať se k ní takto nechová, žalovaný dostatečně nenakupoval, hlavně nakupoval piva, dal si nějakou pálenku, pustil si diskotéku a ostatní neslyšeli televizi. Dcera se po jistou dobu s otcem ani nebavila. Žalovaný jim ale kupoval drahé věci, což dříve nedělal, například synovi tenisky před výslechem na OSPOD. Děti se chovaly jinak v přítomnosti žalovaného a jinak když v místnosti nebyl. Dceru nikdy pod vlivem alkoholu nenapadala, naopak dcery napadaly ji. Změnilo se to v roce , Anonymizováno, . Pokud jde o péči o děti před roky , Anonymizováno, –, Anonymizováno, , žalobkyně tvrdila, že byla hlavní pečující osobou – starala se o školní povinnosti syna i dcer předtím, byla doma jako matka, učila se s nimi, nakupovala mu oblečení a chodila na třídní schůzky, na které chodili i společně. Později, například k lékaři, chodil už spíše manžel, neboť žalobkyně již nemohla. Tvrdila, že manžel tuto péči nezajišťoval a spíše preferoval materiální dárky jako způsob výchovy. O domácnost se po celou dobu starali všichni, pouze ke konci toho již nebyla schopná. Žalobkyně po celou dobu nakupovala do domácnosti i věci pro děti. Od rozvodu děti finančně zajišťoval převážně žalovaný, který na to má peníze na rozdíl od žalobkyně. Pokud jde o finanční situaci, žalobkyně v roce , Anonymizováno, měla stabilní příjem mezi 30–40 tisíci Kč měsíčně, ale v roce , Anonymizováno, se její příjmy výrazně snížily. Tvrdila, že přestala nakupovat pro sebe a šetřila, zatímco manžel si pořizoval drahé oblečení a sportovní vybavení, žalobkyně vynakládala na domácnost více peněz než žalovaný. Po odchodu z práce pobírala nemocenskou a následně byla vedena na úřadu práce. Po rozvodu dostala od manžela 200 000 Kč na vystěhování, ale peníze použila na kauce a právní výdaje. Nyní žije z invalidního důchodu, který má od roku , Anonymizováno, , asi prosince, a příspěvku na bydlení, její měsíční příjem činí přibližně 18 000 Kč, z čehož většina padne na bydlení a léky, žalobkyně hradí za telefon a internet 1 109 Kč. Žalobkyně nebyla na úřadu práce, protože došlo dle jejího tvrzení k nedorozumění ohledně data schůzky na úřadu práce a byla proto vyřazena z evidence. Dle názoru žalobkyně nemají stejnou životní úroveň se žalovaným, rozdíl je markantní. Žalobkyně nyní bydlela v malém, nevybaveném bytě, pomáhali ji přátelé, kterým dluží peníze, nestačí jí peníze ani na jídlo. Má stále psychické problémy, bojuje s , Anonymizováno, , musí se znovu učit normální věci, nezvládala třeba cestu hromadnou dopravou, nákupy, bere léky, má noční můry. Žalobkyně se snažila najít práci, ale bezvýsledně. Žalobkyně souhlasila nakonec s rozvodem, protože na ni manžel tlačil, žalobkyně nechtěla u soudu děti, cítila nátlak i ze soudkyně, špatně ji radil i její zástupce.

75. Soud neprováděl další navržené důkazy k poměrům účastníků, neboť s ohledem na provedené dokazování bylo nadbytečné jejich poměry zkoumat, když žaloba byla zamítnuta.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

76. Manželství účastníku bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalobkyně nejprve s rozvodem nesouhlasila, následně s rozvodem u jednání vyslovila souhlas, když se manželé shodili na tom, že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné citové odcizení a tuto skutečnost konstatoval i soud v rozsudku.

77. Soužití účastníků bylo do roku , Anonymizováno, bez výrazných problémů. Žalobkyně pracovala jako , Anonymizováno, , adresa, , pracovala často dlouho do večera. V roce , Anonymizováno, ale žalobkyně rezignovala na , Anonymizováno, , neboť měla příliš práce a správní rada ji nechtěla dát asistenta, chtěla se také více věnovat tomu, co jí na práci bavilo, a nikoliv administrativě spojené s , Anonymizováno, . Na její místo nastoupil , Anonymizováno, . S jeho nástupem začala mít žalobkyně v práci problémy, neshodli se na vedení , Anonymizováno, , , Anonymizováno, jí práci znepříjemňoval, nepřiměřeně na ni tlačil. Žalobkyně již v této době požívala alkohol ve větší míře, kolegové z pracovního prostředí toto ale nezaznamenali. Dcera pro žalobkyni jezdila večer do práce, kde byly lahve alkoholu. Žalobkyně začala mít problémy se svým psychickým zdravím, začala brát , Anonymizováno, . Vše vyvrcholilo na konci roku , Anonymizováno, , kdy dostala výpověď z práce a ihned nastoupila do pracovní neschopnosti. Výpověď z práce, která ji bavila a naplňovala a ve které byla úspěšná, ji silně zasáhla, z čehož , Anonymizováno, . Žalovaný jezdil se žalobkyní na akce spojené s její prací, žalobkyně neměla řidičský průkaz, pomáhal ji i v práci.

78. Žalobkyně začala ve velké míře požívat alkohol, byla pravidelně opilá tak, že nevěděla ani jaký je den a zda je ráno, nebo večer. Alkohol kombinovala s předepsanými léky. Žalobkyně vytvořila v domě nesnesitelné prostředí, starší dcera se raději ani nevracela ze studií na vysoké škole zpět domů, protože v domě neměla klid ani na studia. Žalovaný často raději spal ve sklepě nebo na zahradě. Žalobkyně dělal rámus v noci, vyvolávala konflikty jak se žalovaným, tak, se svými dětmi, které i fyzicky napadala. Byla žárlivá, myslela si, že si žalovaný našel novou ženu, což vedlo ke konfliktům. Žalobkyně chtěla po žalovaném, aby jí odemknul telefon a informoval ji o jeho ženských kontaktech. Zpočátku po výpovědi z práce se rodina snažila žalobkyni pomoci, žalovaný s ní byl na řadu práce řešit bossing ze strany , Anonymizováno, , chodil s ní na procházky, držel ji, když , Anonymizováno, , stejně tak děti se snažily být žalobkyni oporou, ta ale pila i přes jejich naléhání dále. Ještě při první hospitalizaci , Anonymizováno, žalobkyni rodina navštívila, později už ji ani nenavštěvovali. Žalobkyně se snažila manipulovat děti proti otci, urážela ho i před dětmi a napadala ho. V opilosti si přivodila mnoho zranění. Žalobkyně si sama zamykala dveře a toto točila na videa, obviňovala z toho žalovaného. Žalovaný žalobkyni nenapadal, bránil se jejím atakům, před dětmi ji neshazoval, naopak snažil se, aby syn s matkou měli vztah i nadále. Postupem času rodina nad žalobkyní „zlomila hůl“, neboť se z její strany nic nezměnilo a život s ní byl nesnesitelný. I děti žalobkyně ji někdy vulgárně urazili. V domě, kde účastníci žili, zasahovala několikrát policie, nikdo nebyl z žádného činu nikdy odsouzen, obvinění žalovaného ze schválností projednával jeho zaměstnavatel , Anonymizováno, , obvinění z krádeže policie odložila. Žalobkyně byla naopak obviněna z napadení syna , jméno FO, , ale rovněž odsouzena nebyla. Žalobkyni byl naměřen dne , datum, alkohol o hodnotě , hodnota, promile v dechu. Alkohol byl žalobkyni naměřen i dne , datum, o hodnotě , hodnota, promile v dechu. Žalovaný podal návrh na rozvod manželství , datum, , ale žalobkyně se odstěhovala z domu až podstatně později. Před rozvodem účastníků byl syn , jméno FO, svěřen do péče žalovaného, když soud dospěl k závěru, že verze žalobkyně o domácím násilí ze strany žalovaného, o tom, že za psychickými problémy je žalovaný a o manipulaci dětí je nevěrohodná. Dcery a žalobkyně se nestýkají z rozhodnutí dcer, nekomunikují spolu. , jméno FO, je se žalobkyní v občasném kontaktu, Anonymizováno79. Žalobkyně byla dvakrát hospitalizována , Anonymizováno, , a to v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . V prvním období byla žalobkyně hospitalizována s , Anonymizováno, , jako základním onemocněním žalobkyně trpěla , Anonymizováno, a hlavní nemocí bylo , Anonymizováno, . V druhém období pak byla hospitalizována s diagnózou „, Anonymizováno, “, jako základním onemocněním žalobkyně trpěla , Anonymizováno, a hlavní nemocí bylo , Anonymizováno, , kdy závěrečná diagnóza byla , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Žalobkyně také pravidelně kontaktovala , Anonymizováno, se svými problémy, kde využila i pomoc , Anonymizováno, . Poprvé ve dne , datum, až , datum, a podruhé den , datum, až , datum, . Žalobkyně požívání alkoholu negovala, kamarádkám, , Anonymizováno, a lékařům tvrdila, že má psychické problémy z manžela a jeho domácího násilí, tvrdila jim, že je jí manžel nevěrný a děti obrátil proti ní a jsou na ni zlé.

80. Životní úroveň žalobkyně je podstatně nižší než žalovaného.

81. Podle § 760 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

82. Podle § 762 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. Podle odst. 2 dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

83. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval zákonná ustanovení a žalobu zamítl.

84. V projednávané věci žalobkyně nejprve požadovala zaplacení tzv. sankčního výživného rozvedeného manžela dle § 762 odst. 1 o. z. a následně rozšířením žaloby požadovala i výživné rozvedeného manžela dle § 760 odst. 1 o. z. Výživné rozvedeného manžela, jak je uvedeno shora v zákonných ustanoveních, je možné požadovat jen za současného splněni tří podmínek, tedy že se jeden z manželů není schopen sám živit, na druhém manželovi lze spravedlivě požadovat hrazení výživného a především neschopnost manžela se samostatně živit má původ v manželství samotném. Pokud pak některý z manželů s rozvodem nesouhlasil nebo mu byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, může požadovat po dobu tří let o rozvodu vyšší výživné v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň.

85. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou, bylo sice zjištěno, že žalobkyně má podstatně jinou životní úroveň než žalovaný, ale neschopnost žalobkyně se živit nemá původ v manželství, ale v žalobkyni samotné, po žalovaném, s ohledem na závěry soudu uvedené níže, nelze spravedlivě požadovat hrazení výživného, naopak chování žalobkyně vykazovalo znaky domácího násilí, které vylučuje možnost vyhovět požadavku na výživné dle § 762 o. z.

86. S ohledem na vážná obvinění vznesená žalobkyní ohledně páchání domácího násilí ze strany žalovaného, které zapříčinily špatnou životní situaci žalobkyně a její neschopnost se živit, se soud důkladně zabýval jejími tvrzeními, které nebral na lehkou váhu a k těmto provedl rozsáhlé dokazování. Je obecně známo, že oběti domácího násilí mohou o svých problémech dlouhodobě mlčet, dávat je za vinu sobě nebo se za ně stydět. Soud po provedeném dokazování ale žalobkyni neuvěřil, naopak dospěl k závěru, že to bylo chování žalobkyně, které vedlo k rozvodu manželství a její neschopnost se sama živit neplyne z manželství jako takového, ale výlučně z ní samotné. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný změnil, začal ji psychicky a fyzicky týrat a vyvinul na ni tlak, aby skončila ve svém zaměstnání, prokázán byl ale opak.

87. V prvé řadě bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně nejprve ze své vůle skončila jako , Anonymizováno, v organizaci , adresa, a následně, po neshodách s , Anonymizováno, , jí byla dána výpověď z tohoto zaměstnání, kdy ještě ten den nastoupila do pracovní neschopnosti, tedy její konec v zaměstnání neměl nic společného s tvrzeným tlakem ze strany žalovaného. To bylo zjištěno jak z výpovědí svědků, ale do jisté míry i odpovídá výpovědi žalobkyně jak v tomto řízení, tak ve výpovědích, které učinila v předchozích letech, případně toto sdělovala lékařům. Žalobkyně pak v rámci vyjádření ke svědeckým výpovědím uváděla, že se nechtěla svěřovat kolegům z práce, že na ni tlačí manžel, aby skončila, přitom ale zároveň i říkala, že si až zpětně uvědomila, že tam tlak ze strany manžela byl.

88. Stejně tak bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni psychicky ani fyzicky netýral, byla to naopak žalobkyně, kdo po vlivem alkoholu v domácnosti vyvolávala konflikty, zapříčiněné i její žárlivostí, a žalovaného napadala jak fyzicky, tak slovně, kdy její agrese se obracela i vůči společným dětem. Žalobkyně udělala z domácnosti v rodinném domě nesnesitelné místo a rozvod manželství byl logickým vyústěním jejího chování, přičemž bylo to soustavné chování žalobkyně pod vlivem alkoholu (urážky, napadání a další chování popsané dětmi účastníků a žalovaným) zaměřené jak vůči žalovanému, tak vůči dětem, které vykazuje znaky domácího násilí (opakování a dlouhodobost, odehrávalo se neveřejně v rodinné domácnosti, eskalovalo, a závadné chování existovalo pouze ze strany žalobkyně – jasné vymezení rolí)

89. Soud tento závěr postavil na výpovědích dětí účastníků a žalovaného, naopak neuvěřil výpovědi žalobkyně, která byla s těmito v přímém rozporu. I v samotné výpovědi žalobkyně pak jsou části, které podporují uvedené závěry soudu. Co se týče výpovědí svědků navržených žalobkyní, tak tito nikdy nebyli žádným konfliktům přítomni, všechny informace měli zprostředkovaně od žalobkyně, stejně jako lékaři a , Anonymizováno, , kteří do svých zpráv, jež byly čteny k důkazu, pouze přepisovali vyjádření žalobkyně. Jedinými, kdo byli situaci v rodinném domě v letech , Anonymizováno, -, Anonymizováno, vystaveni, byli účastníci a jejich děti, všichni ostatní měli informace pouze zprostředkovaně od žalobkyně. Soud nepopírá, že svědci informacím, které mají od žalobkyně, věří, tyto se ale nezakládají na pravdě. Žalobkyně sice konzistentně po dlouhou dobu hovořila o násilí ze strany žalovaného, ale jedná se dle názoru soudu buď o její záměrně smyšlenou verzi událostí, nebo své verzi událostí žalobkyně skutečně věří, obojí je dle názoru soudu stejně možné.

90. Mnoho domněnek žalobkyně lze jednoduše vysvětlit, kdy žalobkyně patrně zaměňuje v rámci sletu událostí příčinu a následek. Změna chování, o kterém žalobkyně tvrdí, že jej pozorovala u dětí a manžela, je jednoduše vysvětlitelná právě chováním žalobkyně, kdy i přes původní snahu, manžel a děti nebyli ochotni nesnesitelné výstupy žalobkyně v domově snášet, a proto se změnilo i jejich chování vůči žalobkyni, což jim nelze vyčítat, s ohledem na chování žalobkyně. Pokud žalobkyně například vypověděla, že někdy ji manžel pozval k obědu, jindy ji od stolu zase vyhnal, stejně tak když žalobkyně uváděla, že chování členů domácnosti bylo jako na houpačce, jednalo se dle názoru soudu právě o dvě odlišné situace, tedy že byla žalobkyně v jednu chvíli opilá a v druhou ne. Pokud žalobkyně uváděla, že manžel nechodil na noc domů, tak z výpovědi žalovaného i dětí bylo zjištěno, že spával v suterénu, v autě nebo na zahradě, aby se vyhnul konfliktům se žalobkyní, přičemž žalobkyně pak žalovaného po domě hledala a dětem sdělovala, že je u milenky, což nebylo pravdou. I sama dcera žalobkyně detailně popisovala soužití se žalobkyni v e-mailech kamarádce žalobkyně, kde uváděla, že byl třeba týden se žalobkyní v pořádku a pak se zase opila. Stejně tak zranění žalobkyně lze přičíst pádům v opilosti, a nikoliv násilí ze strany žalovaného. Bylo prokázáno i to, že žalovaný žalobkyni přehnaně nekontroloval, ale byla to naopak žalobkyně, kdo výrazně žárlil, vyčítala žalovanému, že někoho má a kontrolovala mu kontakty, toto pravidelně sdělovala i před dětmi, a to i po rozvodu manželství. Žalovaný ani nepáchal žalobkyni naschvály, jak se snažila žalobkyně vykreslit. Děti účastníků popřely i to, že by žalovaný nadměrně konzumoval alkohol, nebo by z něj měly strach, jak tvrdila žalobkyně. Pokud pak žalobkyně vyčítala žalovanému, že s ní všude jezdil, tak opomenula uvést, že neměla řidičské oprávnění a nemohla sama řídit vozidlo. Svědkyně pak vypověděla, že se žalobkyně chovala stejně za přítomnosti žalovaného i bez jeho přítomnosti. To že se žalovaný později objevil na , Anonymizováno, , kam jezdil dříve se žalobkyní, a to na pozvání , Anonymizováno, , soud rovněž nespatřuje jako nějaký nátlak na žalobkyni. I svědci žalobkyně uvedli, že žalovaný žalobkyni v zaměstnání pomáhal, nejednalo se tak o nějakou kontrolu ze strany žalovaného, naopak žalovaný žalobkyni pomáhal nad rámec své vlastní práce.

91. Pokud žalobkyně uváděla, že o problémech dlouho mlčela a neřešila je, styděla se za ně, tak je nutné uvést, že žalobkyně dlouhou dobu o problémech mluvila, sdělovala je lékařům, na , Anonymizováno, , u soudu i svým kamarádkám. Přestože uváděla, že problémy nechtěla řešit, neboť žalovaného stále milovala, tak tyto sdělovala mnoho osobám a na mnoha místech, nebránilo ji to ani podávat na žalovaného trestní oznámení v jiných věcech. Stejně tak žalobkyně uváděla u soudu, že má problém , datum, , že v práci skončila z důvodu výpovědi, nikoliv tlaku manžela, a rovněž uváděla, že na pracovní neschopnost šla ještě před výpovědí, přestože i z výpovědi dcery , jméno FO, bylo zjištěno něco jiného, nebo bod 59. rozsudku, kde rovněž žalobkyně ničeho nehovořila o tom, že zranění jí měl způsobit žalovaný), to začala uvádět až později. Její výpověď v tomto řízení, navíc ve světle ostatních provedených důkazů je tak pro soud nevěrohodná, ze všech shora uvedených důvodů. Týrání neprokazuje ani fotografie ranky na ušním lalůčku žalobkyně, neboť není zřejmé, kdy byla pořízena a zda si žalobkyně nemohla zranění přivodit v opilosti, jak ostatně vypovídaly děti, že se několikrát stalo. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně vyslovila souhlas s rozvodem (přestože s ním nejprve nesouhlasila). Žalobkyně sice uváděla, že to bylo pod nátlakem, ale takto učinila u jednání soudu, kde byla navíc zastoupena advokátem, který byl přítomen.

92. Soud pak nedospěl k závěru, že by byly děti účastníků manipulovány žalovaným, jak bylo namítáno žalobkyní. Jejich výpovědi vzájemně odpovídaly a odpovídaly i výpovědi žalovaného. Pro soud byly autentické, bez zásadních vnitřních rozporů. Děti navíc byly vyslechnuty ve více řízeních a před různými orgány (, Anonymizováno, , OSPOD, psycholog) a jejich výpovědi se postupem času nelišily, zůstávaly stále stejné, tedy že jejich matka byla ta, kdo dělal doma problémy v souvislosti s požíváním alkoholem, a naopak útočila na otce i z důvodu žárlivosti, nikoliv žalovaný na ni. Výpověď , jméno FO, pak odpovídala i e-mailové konverzaci (kterou předložila , jméno FO, , svědkyně navržená žalobkyní) z roku , Anonymizováno, , kde rozsáhle komunikovala a popisovala problémy se žalobkyní v domácnosti zapříčiněné alkoholem a jejich soužití. Dcera tak problémy v soužití se žalobkyni popisovala již v roce , Anonymizováno, , nikoliv až později, jak uváděla žalobkyně. Stěží si lze představit, že by žalovaný „přetáhl na svou stranu“ (jak uváděla žalobkyně) dospělé dcery, které měly předtím matku rády a neměly s ní problém, pokud by byly přítomny chování otce, jak jej popisovala žalobkyně, tedy takto závažnému psychickému a fyzickému násilí. , jméno FO, byl v kritické době sice mladší, ale i tak se nejednalo o malé dítě, rovněž u něj se soud nedomnívá, že by byl tak snadno ovlivnitelný, jak uvádí žalobkyně, a to zvláště za situace, kdyby byl přítomen násilí na matce. Ani psycholog nepozoroval, že by syn byl manipulován žalovaným (viz bod. 49. rozsudku). Pokud pak žalobkyně předložila konverzaci s dcerou , jméno FO, , ve které se dcera vyjadřovala pozitivně k ní a do jisté míry negativně vůči otci, tak se jedná pouze o část konverzace, svědkyně naopak na některé zprávy z konverzace ani nereagovala a mohla být vedena snahou pomoci matce v jejím těžkém psychickém stavu, kdy sama svědkyně uvedla, že se cítila být manipulována matkou a je možné, že ji na chvíli „přetáhla na svou stranu“. Pokud pak bylo dětem vyčítáno, že se chovaly zle k žalobkyni, a to i vulgárně, případně ji daly facku, tak vulgarity potvrdily samy děti, přičemž je zřejmé, že jejich chování pramenilo z chování žalobkyně, jak samy uváděly, stejně tak případné uhození, kdy uvedly, že se musely často bránit fyzickým atakům matky. Ani toto zjištění neznevěrohodňuje výpovědi dětí. Stejně tak pokud svědkyně , jméno FO, viděla video, jak na žalobkyni slovně útočí její syn, tak takové video žalobkyně nepředložila, navíc není možné vycházet z videí nahrávaných v domácím obydlí bez souhlasu druhé strany, u kterých ani není zřejmý jejich kontext a co videu předcházelo. Je pak otázkou, proč by žalobkyně šla do sklepa za synem, který tam sekal nebo sbíral dřevo a nahrávala si jej. Co se týče možného ovlivnění žalobkyně léky, tak všichni z domácnosti vypověděli, že alkohol na žalobkyni poznali, byl z ní i cítit a její chování bylo rozdílné, pokud byla pouze pod léky, nebo pila i alkohol. Soud nemá hodnocení svědků, ohledně opilosti žalobkyně, za nedůvěryhodné, neboť alkohol z dechu lze velmi jednoduše cítit, oproti lékům samotným, a není důvod svědkům nevěřit, že rozeznali z chování, zda byla žalobkyně pod vlivem pouze léků, nebo i alkoholu. Stejně tak soud nepovažuje za manipulaci dětmi, že jim žalovaný sdělil, že případně bude muset prodat dům, aby mohl žalobkyni vyplatit, jedná se pouze o zhodnocení situace, jaká by mohla nastat, kdy tuto skutečnost sděloval i psychologovi v poradně (viz bod 49. rozsudku) a u soudu (viz bod 53. rozsudku), nebo že s nimi obecně řeší, že probíhají soudy se žalobkyní.

93. Bylo rovněž zjištěno, že z počátku měla žalobkyně od celé rodiny podporu, žalovaný s ní byl na úřadu práce řešit výpověď ze zaměstnání, poté s ní i nadále chodil na procházky, vezl ji na , Anonymizováno, , pomáhal ji při , Anonymizováno, , jak uvedla sama žalobkyně, snahu o pomoc vypověděli všichni svědci z domácnosti, rovněž vyplývá i z konverzace matky a dcery , jméno FO, a její konverzace se svědkyní , jméno FO, . Nebylo to tak, že se žalobkyně zhroutila a nikdo je nepodal pomocnou ruku, naopak měla podporu rodiny i přesto, jak se pod vlivem alkoholu chovala. Členové domácnosti se snažili alkohol žalobkyni rozmluvit, doporučovali ji i léčbu alkoholismu, to ale žalobkyně odmítala (jak ostatně uváděla žalobkyně v jednání před soudem v rámci péče o nezl. , jméno FO, , viz bod. 50 rozsudku). Žalobkyně dle názoru soudu nemá náhled na svou situaci, jednotlivé skutečnosti si upravuje tak, aby vyhovovaly jejímu pohledu, případně některé skutečnosti záměrně zamlčuje a snaží se sebe stavět do lepšího světla. Žalobkyně i přes to, že požívání alkoholu všem popírala (s několika výjimkami, například přiznání se , jméno FO, ) a uváděla, že nemůže konzumovat alkohol s ohledem na předepsané léky, tak ve dvou případech ji byl naměřen alkohol ze strany policie, tedy že konzumovala nadměrně alkohol bylo objektivně zachyceno. Výše uvedenému, tedy upravování informací, jak se žalobkyní hodí, odpovídá i skutečnost, že když , datum, – , datum, využila pomoc , Anonymizováno, , tak jí sdělila, že to bylo po incidentu s příslušníky policie, ale již neuvedla, že měla předchozí den naměřeno policií přes , Anonymizováno, promile alkoholu a měla v tomto stavu konflikt se synem. To nechtěla uvést ani OSPOD, kterému popírala i popíjení alkoholu, což ale následně po dotazech OSPOD přiznala. Žalovaný se pak pokoušel udržet vztah mezi žalobkyní a jejich synem, v rámci soudního řízení, chtěl zachovat styk syna s matkou, což uváděl jak u psychologa, tak v řízení u soudu, ale i zbytek rodiny vypověděl, že se žalovaný snažil o podporu vztahu syna a matky. Pokud pak žalobkyně lékařům uváděla, že nemůže spát, což potvrzovala i svědkyně , jméno FO, , tak během hospitalizace žalobkyně v noci vždy při kontrole spala, a je otázkou, na kolik svá tvrzení žalobkyně, která sděluje okolí, upravuje, aby se mohla stavět do role oběti, kdy je možné, že ji tato role vyhovuje s ohledem na reakce okolí a její osobnostní nastavení, jak je rozvedeno níže. Pokud žalobkyně obviňovala žalovaného, že zatahuje děti do jejich řízení, je zřejmé, že s ohledem na vážná obvinění vznesená žalobkyní a skutečnost, že děti byly jediné další osoby, které byly v domácnosti přítomny, ani žalovanému nezbývalo nic jiného než navrhnout jejich svědecký výslech.

94. Je pravdou, že tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně měla problémy v zaměstnání s alkoholem, což zapříčinilo výpověď z práce, nebylo svědky potvrzeno, ale tato skutečnost nemá vliv na to, že žalobkyně nepřišla o práci kvůli nátlaku žalovaného, ani jak se chovala v domácnosti, kdy s ohledem na nadměrnou konzumaci alkoholu se žalovaný mohl důvodně domnívat, že toto byla příčina ztráty zaměstnání (případně i hospitalizace žalobkyně, s ohledem na problémovou komunikaci mezi účastníky), kdy i dcera účastníků potvrdila, že když jezdila pro matku do práce, tak ta byla opilá a měla v kanceláři lahve od alkoholu. Je možné, že si spolupracovníci ničeho nevšimli, neboť žalobkyně alkohol pila až po pracovních hodinách.

95. Soud nerozporuje to, že žalobkyně byla ve svém zaměstnání úspěšná, ani že trpí psychickými problémy, jak ostatně bylo zjištěno z lékařských zpráv a z dokumentace o hospitalizaci, ale s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že prvotním původem psychických obtíží žalobkyně nebyl žalovaný, ale problémy v zaměstnání a ztráta zaměstnání (které žalobkyni bavilo a naplňovalo), z čehož se žalobkyně , Anonymizováno, a pravděpodobně hledala útěchu v alkoholu nad rámec předepsaných léků, což vedlo k tomu, že zapříčinila svým chováním rozvrat rodiny, což mohlo vést i v kombinaci s alkoholem k následnému zhoršení psychického stavu žalobkyně, ale původem tohoto nebyl žalovaný, jak žalobkyně tvrdila, ani jejich manželství, vinu nese výlučně žalobkyně. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně trpěla „, Anonymizováno, “, jako základním onemocněním žalobkyně trpěla , Anonymizováno, a hlavní nemocí bylo , Anonymizováno, , jak bylo konstatováno při druhé hospitalizaci v , podezřelý výraz, v roce , Anonymizováno, . Posttraumatická stresová porucha u žalobkyně shledána nebyla (přičemž žalobkyně v žalobě uváděla, že tato u ní vznikla již v roce , Anonymizováno, ). Na konci hospitalizace byla diagnóza změněna tak, že žalobkyně trpěla , Anonymizováno, Diagnóza byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy vliv osobnostních rysů je lékaři konstatován i u první hospitalizace a v lékařské zprávě , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, . Zdůraznění rysů osobnosti , Anonymizováno, , pravděpodobně omezuje náhled žalobkyně na realitu, která hledá chyby ve svém okolí, nikoliv v sobě samé a sama si chyby nepřipouští, kdy i v rámci hospitalizace bylo lékaři uvedeno, že měla žalobkyně sklony externalizovat (svalovat vinu na druhé) při sebereflexi (viz bod 31. rozsudku). Takto ostatně hledala žalobkyně chyby v terapeutce, za kterou byli se žalovaným, u které uváděla, že se pravděpodobně znala se žalovaným, protože mu nadržovala (viz bod 50. rozsudku), nebo u zasahujících policistů u nich doma (viz bod 52. rozsudku) a tato skutečnost je patrná z celkové její výpovědi, kdy žádnou vlastní chybu nepřipustila za vše mohli děti a manžel, přestože tomu bylo přesně naopak.

96. Ze všech shora uvedených důvodů má soud výpovědi jak dětí účastníků, tak žalovaného za věrohodné, a naopak neuvěřil žalobkyni.

97. Veškeré další vznesené otázky ohledně skutečností uváděných v řízení oběma stranami, tedy například zda měla žalobkyně k dispozici částku 200 000 Kč, zda si vymýšlela svoje poměry, kdo se jak staral o domácnost před problémovým obdobím, kdo hradí potřeby dětí a jak prospívají či kdo se jak vídá se zvířaty a jiné okolnosti, nebyly pro soud podstatné, podstatnými okolnostmi byly skutečnosti shora uvedené. Stejně tak soud nezvažoval, zda je schopna si žalobkyně najít práci, když nebyly splněny podmínky pro přiznání výživného rozvedeného manžela a soud se dále poměry účastníků nezabýval.

98. Soud tak s ohledem na vše výše uvedené žalobu zamítl.

99. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 151 208 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 125 000 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 25. 1. 2023 a z částky 6 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 2. 2023 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 365 000 Kč sestávající- z částky 39 120 Kč (4 x 9 780 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 6. 2024, které trvalo více jak 6 hodin,- z částky 9 780 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 21. 8. 2024,- z částky 39 120 Kč (4 x 9 780 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 8. 2024, které trvalo více jak 6 hodin, a- z částky 19 560 Kč (2 x 9 780 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 12. 2024, které trvalo více jak 4 hodiny,včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 285,11 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 6. 2024 náhrada 428,37 Kč za 30 ujetých km v částce 228,37 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 8. 2024 náhrada 428,37 Kč za 30 ujetých km v částce 228,37 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 12. 2024 náhrada 428,37 Kč za 30 ujetých km v částce 228,37 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 124 965,11 Kč ve výši 26 242,67 Kč.

100. Soud přiznal za jednání konané dne 6. 6. 2024 odměnu celkem jako za 4 úkony, neboť jednání trvalo od 9:13 do 11:36 hodin a od 12:22 do 15:47 hodin. Za jednání dne 27. 8. 2024 soud přiznal odměnu celkem jako za 4 úkony, neboť jednání trvalo od 9:00 do 15:42 hodin. Za jednání dne 17. 12. 2024 soud přiznal odměnu celkem jako za 2 úkony, neboť jednání trvalo od 9:00 do 11:52 hodin. Ke shora uvedeném soud uvádí, že odměna náleží dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za každé dvě započaté hodiny jednání, proto soud přiznal odměnu tak, jak je uvedeno, a to s ohledem na časy konání jednání a případná přerušení jednání. Soud rovněž přiznal odměnu za další poradu žalovaného se svým zástupcem, neboť o tomto poskytl záznam, jednalo se o jednu poradu, a to po prvním jednání, kdy žalobkyně rozšířila žalobu, jedná se tak o účelně vynaložené náklady. Soud pak pro účely výpočtu odměny považoval za tarifní hodnotu do prvního jednání částku 125 000 Kč, s ohledem na předmět řízení, kdy žalobkyně požadovala výživné 12 500 Kč po dobu 10 měsíců. Od prvního jednání pak byla tarifní hodnota 365 000 Kč, tvořená jak výživným ve výši 125 000 Kč, tak pětinásobkem ročního výživného, vypočteného z požadovaného výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně, neboť u prvního jednání byla připuštěna změna žaloby. Uvedené rozdělení opomenul žalovaný zohlednit v rámci výpočtu nákladů řízení předloženého soudu.

101. S ohledem na přiznané osvobození žalobkyně od soudních poplatků se soud zabýval případnou aplikací § 150 o. s. ř., ale s ohledem na skutečnost, že to byla žalobkyně, kdo podal žalobu, žalovaný se musel bránit jejímu nedůvodnému návrhu i za pomoci advokáta s jehož zastoupením jsou spojeny nemalé výdaje, kdy i žalobkyně byla v řízení zastoupena, soud neshledal důvody zvláštního zřetele, aby žalobkyně nebyla povinna takto účelně vynaložené náklady žalovaného hradit, jen z důvodu jejích majetkových poměrů, které odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků. Soud k této skutečnosti ale přihlédl v rámci stanovení povinnosti uhradit náklady řízení ve splátkách podle § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy uložil povinnost žalobkyni uhradit náklady žalovanému ve splátkách po 6 300 Kč, tak aby uhrazeny do dvou let od právní moci rozsudku. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalovaného.

102. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť stát by s ohledem na výsledek řízení měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které budou vynaloženy na ustanoveného zástupce žalobkyni, ale žalobkyně byla zcela osvobozena od placení soudních poplatků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.