11 C 332/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 23 529 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 529 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 529 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 235 Kč.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], zaplacení částky 23 529 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 529 Kč od [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] (dále také jen jako„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ke které byly postupně uzavírány dodatky, a to dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], kdy žalovaný postupně načerpal částku 19 600 Kč, kterou se zavázal vrátit do [datum], což ale neučinil. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 19 600 Kč a smluvního úroku ve výši 3 929 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

2. Žalovaný se přes výzvu soudu k věci nevyjádřil. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejími účastníky jsou předchůdkyně žalobkyně a žalovaný. Smlouva není nikým podepsána. Předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 1 000 Kč, který byl žalovaný povinen vrátit do [datum] s úrokem ve výši 290 Kč.

4. Ze smluv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že původní poskytnutá částka žalovanému ve výši 1 000 Kč byla těmito dodatky navýšena až na částku 19 600 Kč splatnou dne [datum] spolu s úrokem ve výši 3 929 Kč. Žádná ze smluv není podepsána.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] potvrzuje, že z platební brány [anonymizováno] odeslala z účtu žalobkyně 0,01 Kč na účet [bankovní účet], jehož jméno bylo [celé jméno žalovaného].

6. Ze smluv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že uvedenými dodatky byla prodloužena splatnost pohledávky do dne [datum] Smlouvy nejsou podepsány. Poplatek za prodloužení činil v každém jednotlivém případě prodloužení částku 4 508 Kč. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný k datu této smlouvy na poplatku za prodloužení uhradil již 39 859 Kč.

7. Z výpisu z účtů bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet], označený jménem žalovaného dne [datum] platbu ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [anonymizováno]“; dne [datum] platbu ve výši 4 200 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 4 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 3 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [anonymizováno]“; dne [datum] platbu ve výši 1 100 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [anonymizováno]“; dne [datum] platbu ve výši 800 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 700 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 1 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platbu ve výši 300 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že stranami smlouvy je předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně a jejím předmětem je stanovit podmínky pro postupování pohledávek, které bude činěno na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně ke smlouvě předložila seznam postoupených pohledávek, ve kterém se nachází jméno žalovaného, se smlouvou [číslo] částkou 23 529 Kč a označením první faktury [číslo].

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], oznamuje žalovanému, že na základě smlouvy ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni ze smlouvy [číslo] ve výši 20 504 Kč složené z jistiny, poplatku, penále a úroku.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznamuje žalovanému, že na základě smlouvy ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni ze smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], ve výši 20 504 Kč složené ze všech nákladů a sankcí, kdy tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 19 600 Kč.

11. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal žalovanému zásilku s oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou.

12. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl s ohledem na právní hodnocení podstatný. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 13. Z účtu společnosti [právnická osoba] byla na účet žalovaného vyplacena velkem částka částka 19 600 Kč a to dne [datum] platba ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 4 200 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 4 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 3 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 1 100 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 800 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 700 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 1 500 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 1 000 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“; dne [datum] platba ve výši 300 Kč s [variabilní symbol] a popisem„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 62“.

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Dle rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci ve věci C [číslo] – OPR- [právnická osoba] GK, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. <b>Soud dospěl k těmto právním závěrům:</b> 19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci. V řízení bylo navíc prokázáno pouze to, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 19 600 Kč, ale již nebylo prokázáno, jaké smlouvy žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel, nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost a nebylo ani prokázáno, že by případná pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

20. V řízení sice bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela rámcovou smlouvu o postupování pohledávek dle § 1887 o. z. se společností [právnická osoba], ale tato smlouva byla uzavřena dne [datum], tedy předtím, než měl žalovaný uhradit pohledávku, což mělo být dle tvrzení žalobkyně dne [datum]. Navíc se jednalo o rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, na kterou měly navazovat jednotlivé dílčí smlouvy, kterou ale žalobkyně nepředložila. To že nemohla být touto smlouvou pohledávka na žalobkyni postoupena ukazuje i skutečnost, že žalobkyně sama předložila smlouvy datované po datu postoupení, kterými měla být prodlužována předchůdkyní žalobkyně splatnost pohledávky a tyto smlouvy měly být uzavírány s předchůdkyně žalobkyně, nikoliv přímo se žalobkyní (poslední smlouva je datována [datum]). Žalobkyně také nejprve tvrdila, že pohledávka byla postoupena na základě smlouvy ze dne [datum], kterou předložila a posléze tvrdila, že pohledávka byla postoupena na základě smlouvy ze dne [datum], přičemž k oběma smlouvám předložila totožný seznam postoupených pohledávek, který není nikým podepsán, není nijak specifikován a může tak být navázán na jakoukoliv smlouvu.

21. Žalobkyně také předložila oznámení o postoupení pohledávky, které obsahuje zcela jiné číslo smlouvy, než jaká byla uzavřena, kdy toto oznámení (a předžalobní upomínka) sice obsahuje označení smlouvy [číslo] kdy toto číslo je uvedeno i v seznamu postoupených pohledávek u pohledávky za žalovaným (jako číslo první faktury), ale nejedná se o číslo smluv předložených žalobkyní a není zřejmé, zda žalovanému toto číslo bylo vůbec známo, přičemž částka uvedená v seznamu postupovaných pohledávek a v oznámení o postoupení pohledávky se liší.

22. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání a vlastní vinou se zbavila možnosti být poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) o povinnosti tvrdit a prokazovat veškeré rozhodné skutečnosti ohledně postoupení pohledávky. Žalobkyně se sice omluvila z nařízeného jednání s požadavkem na případné poskytnutí lhůty pro případ, že soud bude mít za to, že nelze žalobě zcela vyhovět, ale jednání bylo řádně nařízeno, žalobkyně byla řádně předvolána a byla to pouze její volba se jednání nezúčastnit. Soud není povinen jednání odročovat za účelem učinění výzvy na nepřítomnou žalobkyni, přestože se předem omluvila. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.

23. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že žaloba by byla zamítnuta, i kdyby žalobkyně prokázala postoupení pohledávky, a to z toho důvodu, že žalobkyně neprokázala, ani dostatečně netvrdila, že předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a ani neprokázala, že žalovaný tvrzené smlouvy s danými parametry podepsal, přičemž i ohledně těchto skutečností nemohla být poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když bylo pouze prokázáno, že mu byla vyplacena částka 19 600 Kč. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, bez uvedení jakýchkoliv konkrétních tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně řádně úvěruschopnost prověřila, důkazy ke svým tvrzením (přes výzvu soudu) nepředložila. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZoSU a smlouvu o spotřebitelském úvěru by tak bylo nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSU. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZoSU, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatila částku 19 600 Kč, ale z předložených smluv samotnou žalobkyní vyplývá, že žalovaný uhradil na poplatku za prodloužení splatnosti částku 39 859 Kč, tedy již uhradil celou obdrženou částku a žaloba by z tohoto důvodu byla zamítnuta, i kdyby žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by žalovaný předložené smlouvy podepsal. Obsah smluv koresponduje s tvrzením žalobkyně a vyplacenými částkami, ale není jisté, že žalovaný dal s konkrétním zněním smluv, které byly předloženy souhlas.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl zcela úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly.

25. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 942 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1 177 Kč a zbývá tedy doplatit 235 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku