11 C 67/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené dne , datum, před Obecním úřadem , právnická osoba, mezi , Jméno manželky, , dříve , jméno FO, , rozenou , Anonymizováno, , narozenou , Datum narození manželky, , a , Jméno manžela, , narozeným , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Manžel je povinen zaplatit manželce náhradu nákladů řízení ve výši 31 948 Kč k rukám zástupce manželky , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem podaným u soudu dne 18. 3. 2025 se manželka domáhala rozvodu manželství, neboť manželství považovala za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, a to z důvodu fyzického a psychického násilí, kterého se na ní manžel dopouštěl. Manželé spolu žili od roku 2002, od roku 2006 pak na adrese současného bydliště. V roce 2010 se manželé rozešli a manželka se odstěhovala do , adresa, , ale vztah následně obnovili a z důvodu těhotenství uzavřeli i manželství. Manžel se k manželce od počátku choval hrubě, podváděl ji, docházelo k psychickému i fyzickému násilí. Za situaci se manželka styděla, avšak věřila, že manžel pochopí, že příčinou manželského nesouladu je jeho chování, kdy věc manželka řešila i za pomoci psychologa, ke které zůstal manžel pasivní. Manželka začala spolupracovat i s intervenčním centrem , adresa, , pracoviště , adresa, . Situace se v domácnosti stupňovala, a proto se obrátila na policii, která manžela , datum, vykázala z domácnosti a následně bylo vyhověno návrhu na předběžné opatření, kterým byl zakázán vstup do obydlí manželovi do , datum, . Manželka se z domácnosti i s dětmi dne , datum, odstěhovala do bytu v , jméno FO, a od té doby spolu manželé nevedou společnou domácnost.

2. Manžel souhlasil s rozvodem manželství, nesouhlasil ale s příčinami rozvratu manželství. Manžel tvrdil, že to bylo naopak manželka, kdo se dopouštěl fyzického a psychického násilí na manželovi, kdy jej budila uprostřed noci a dožadovala se řešení situace s jeho matkou, která neměla zamykat dům nebo měla puštěnou nahlas televizi, případně si manželka stěžovala, že se jí manžel dostatečně nevěnuje. Manželka křičela, bouchala dveřmi, nebrala ohled na spící děti. Manžel se za situaci styděl a bohužel nevyhledal pomoc. Manžel popřel, že by manželku bil, manželka se jej snaží očerňovat. Docházelo k oboustranným hádkám, které někdy gradovaly z důvodu neustálého psychického nátlaku ze strany manželky. Manžel nesouhlasil, že by byl pasivní, co se terapie týče, byli s manželkou v poradně, ale po třech sezeních byla terapie ukončena a s manželkou se shodli, že jim terapie nic nepřináší. Většina rozepří a hádek byla ohledně financí, kdy manželka nechtěla přispívat na chod domácnosti, kdy poslední dva roky nepřispívala ničeho. Manžel neměl zájem na obnovení manželského soužití, ale měl za to, že oba s manželkou nesou podíl viny na rozpadu manželství, kdy k rozpadu přispělo i to, že manželka měla poměr s , Anonymizováno, , o kterém opakovaně tvrdila, že vztah ukončila, ale nastalo se tak, což byla poslední kapka, manželé se odcizili, ale manžel v manželství zůstal i tak, a to z přesvědčení, že se stav zlepší, i kvůli dětem, ale ze strany manželky neviděl snahu.Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství , datum, před Obecním úřadem ve , právnická osoba, .

4. Z výpisů z informačního systému základních registrů soud zjistil, že manželé mají společné nezletilé děti.

5. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že soud schválil dohodu ohledně péče, výchovy y výživy o nezletilé děti manželů – , jméno FO, , narozená , datum, a , jméno FO, narozený , datum, , kterou byly děti svěřeny do střídavé péče manželů.

6. Z úředního záznamu na č.l. 24 soud zjistil, že soud telefonicky kontaktoval OSPOD , adresa, ohledně zjištění skutečností, zda není rozvod v rozporu se zájmy nezletilých dětí manželů, přičemž OSPOD takové skutečnosti soudu nesdělil.

7. Ze sdělení klinického psychologa , tituly před jménem, , jméno FO, č.l. 36–37 soud zjistil, že se manžel k psychologovi dostavil , datum, a následně , datum, , neboť řešil problémy v manželství, kdy se stupňovaly problémy, konflikty, včetně násilí a s asistencí policie. Od července byli manželé v rozluce, řešil se rozvod, probíhaly soudy ohledně dětí. Problémy řešili v manželské poradně, sám manžel i u jiných psychologů, situace měla na něj psychické dopady, hledal řešení ve vztahu i sám se sebou, zpětně si věci zabíral, vracel se k problémům. Závěrem byla psychická reakce na dlouhodobé partnerské problémy, psycholog konstatoval, že je manžel bez závažné psychopatologie.

8. Z fotografií konverzace č.l. 53-60 soud zjistil, že na snímcích je zachycen mobilní telefon Samsung a konverzace prostřednictvím Messengeru v období dubna blíže neurčeného roku, přičemž na jedné z fotografií je zachycen muž v roušce, dá se tak předpokládat, že se jednalo o konverzaci z doby covidové epidemie. Z konverzace není zřejmé, kdo je jejími účastníky, kdo zprávy posílal. Zachyceny jsou pouze vybrané útržky konverzace z dat 1. 4., 8. 4, 9. 4. 16. 4. a 26.

4. Osoby si v konverzacích přejí dobrou noc v blízkém tónu, posílají si srdíčka a „pusinky“. Z konverzace nevyplývá, že by se osoby přímo spolu stýkaly, pouze se domlouvají, že se snad uvidí. V rámci zprávy ze dne 16. 4. odesílatel uvedl, že je to její blbost, byla hrozně naivní, a ještě si ji posichroval pro jistotu dvěma dětmi, ale je ráda, že je má, jsou úžasné, akorát musí počkat, až bude rok v práci, aby dostal hypotéku, rovněž je v další zprávě uvedeno, že „budu muset bydlení kolem , adresa, “. Příjemce zprávy pak uváděl, že nemá rád takové povahy a faleš a jemu líto, že odesílatelka musí tomu čelit (zprávy nezachycují čemu) a doufá, že odesílatelku (není uvedeno kdo) nebije. Příjemce se ptal, jak může odesílatelce pomoc, ta uvedla, že jí pomáhá jen tím, že je. Není zřejmé, jaké zprávy předcházely, či následovaly jednotlivým zachyceným zprávám.

9. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti:

10. Z návrhu č.l. 1 soud zjistil, že manželka podala dne , datum, návrh na vykázání manžela ze spolčené domácnosti na adrese , adresa, , neboť se manžel na manželce dopouští dlouhodobého psychického a fyzického násilí, které vyvrcholilo fyzickým napadením dne , datum, před zraky jejich dcery, čemuž předcházela hádka ohledně hrazení příměstského tábora dcery. Manžel během hádky vrazil zaťatou pěst do hrudi manželky a když manželka šla pryč za dcerou, tak manžel vrazil pěst i do zad manželky, které tím vyrazil dech, čemuž byla přítomna i dcera. Následně odpůrce dal manželce další dvě rány vší silou do zad a křičel na ni a urážel ji. Manželka rovněž v návrhu popsala vývoj soužití s manželem, rovněž problémy v soužití s matkou manžela v jednom domě, konflikty s manželem a jeho problémové chování vůči manželce.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí č.l. 4 soud zjistil, že dům na adrese , adresa, , vlastní manžel.

12. Z fotografií č.l. 6-7 soud zjistil, že jsou na nich vyobrazeny části těla s patrnými modřinami.

13. Z fotografie č.l. 8 soud zjistil, že zachycuje kameru umístěnou na skříni v pokoji.

14. Z lékařské zprávy č.l. 9 soud zjistil, že manželka byla dne , datum, vyšetřena v , právnická osoba, na , Anonymizováno, pohotovosti, kdy ošetřujícímu personálu sdělila, že byla napadena manželem, udeřil ji pěstí do levé poloviny hrudníku. Manželka se v tu dobu starala o půlroční dítě, kojila. Měla bolesti levé poloviny hrudníku, nemohla ležet na levém boku a kojit. Lékař konstatoval makroskopický otok, drobný hematom levé poloviny hrudníku.

15. Z fotografií č.l. 10–11 soud zjistil, že je na nich zachycena tvář manželky se špatně viditelnou podlitinou kolem oka.

16. Z usnesení č.l. 20, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, soud zjistil, že soud dne , datum, vyhověl návrhu manželky na vydání předběžného opatření ve věci domácího násilí a vykázal manžela z domácnosti na 30 dnů od skončení policejního vykázání a zakázal manželovi manželku kontaktovat a setkávat se s ní.

17. Z úředního záznamu o vykázání ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že policejní orgán vykázal manžela z domácnosti manželů na dobu 10 dnů. Policejní orgán vycházel ze sdělení oznamovatelky , Jméno manželky, – manželky, která popsala napadení ze strany manžela po hádce ohledně financí, čemuž byla přítomna dcera manželů, se kterou policisté rovněž mluvili. Ta jim sdělila, že dnešního dne nemohla máma dýchat poté, co ji napadnul otec, který mamě říkal, že si to vymýšlí. Dcera účastníků s bratrem viděli několikrát, jak otec matku udeřil pěstí nebo fackou, ale nebyl ji opakovaně, dal vždy jen jednu ránu, když se hádali, což bylo často. Táty se bála, když na mámu křičel, mají strach o matku. Jednou matce tekla krev, když ji otec shodil na zem a ona se narazila na skříň. Na mámě často viděla modřiny od toho, jak ji otec praštil. S babičkou se moc často neviděla, ale slyšela, jak babička křičí na mámu, škaredě jí nadává. Chtěla by bydlet bez otce, aby se nemuseli bát, když je táta doma, že zase mámu praští. Policisté rovněž vytěžili okolní sousedy manželů, kteří uvedli, že manžel má často až psychopatické záchvaty s výbuchy vzteku a viděli, jak manželka chodí s modřinami, ale vždy říkala, že se uhodila nebo spadla, často byla uplakaná, ale nechtěla se svěřit proč. Byli přímo svědky tomu, že manžel manželku ponižoval, byli svědkem i facky. Sousedé nechtěli být jmenování. Policisté mluvili i s manželem, který přiznal že mezi manželi došlo k hádce ohledně peněz, když dle jeho názoru manželka dostatečně nepřispívá na chod domácnosti. Manželka na něj křičela asi z metrové vzdálenosti, což nevydržel a odstrčil ji od sebe. Přiznal, že k hádkám docházelo i v minulosti, přičemž již došlo i k fyzickému napadení z jeho strany, ale jednalo se rovněž o žduchnutí. Policejní orgán shledal v soužití účastníků všechny znaky domácího násilí páchaného ze strany manžela.

18. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je matkou manžel a žila v domě spolu s manželi, kde měla vlastní patro. Mezi svědkyní a manželkou docházelo pravidelně ke konfliktům, které dle názoru svědkyně zapříčiňovala manželka. Svědkyně nikdy nebyla přítomna jakémukoliv napadení ze strany ano jednoho z manželů vůči druhému, ani hádce, pouze slyšela přes zdi, jak se manželé hádají, kdy hlasitější byla manželka. Syn se se svědkyní o problémech v manželství nebavil. Výpověď svědkyně odpovídala dopisu zaslanému soudu (na č.l. 45), který pro ni psala vnučka, která je , Anonymizováno, .

19. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je dcerou manželky z jejího prvního manželství a od 3 do 18 let žila s manželi v jedné domácnosti, odstěhovala se před 8 lety, kdy už v té době byly problémy. V manželství byly hádky a rozpory na denní bázi, docházelo i k násilí. Manžel se dopustil násilí i na svědkyni, chytal ji pod krkem, škrtil ji, nikoliv na denní bází, ale třeba dvakrát do měsíce, čemuž předcházely hádky, co udělala špatně, nebo neudělala. Svědkyně nebyla svědkem toho, že by manžel manželku udeřil, ale věděla o napadání od matky, která ji o tomto říkala po celou dobu, co s manželi nežila. Manželka jí říkala, že se konflikty zhoršují, nevěděla, co má dělat, jak utéct. Dle sdělení matky se jednalo spíše o údery, facky. Svědkyně věděla i o konfliktech manželky se tchýní, z jejího pohledu konflikty vyvolávala tchýně. Co se týče financování, tak matka ji vše hradila, svědkyně byla několikrát svědkem toho, že manžel při společném nákupu odešel od pokladny nebo tvrdil, že nemá peněženku, aby nemusel nákup platit. Na manželce viděla modřinu přes půl žebra až do půlky stehna, když byla těhotná, nejdříve jí tvrdila, že spadla na gauč, následně se až přiznala, že došlo k nějaké hádce a manžel ji měl vzít a na gauč odhodit. Urážek ze strany manžela bylo velké množství, svědkyně je nechtěla reprodukovat. Rovněž měla konflikt s manželem, kterému se nelíbilo, že vstává pozdě do školy a po cestě do školy ji v autě uhodil a měla rozražený ret, což řešil i její otec. Manžel svědkyni jako dítě několikrát zapomenul na různých místech. Matka si svědkyni stěžovala, že manžel měl několik známostí. V rámci hádek, když už si manželka nenechala vše líbit, tak přicházely urážky i z její strany, ale dle názoru svědkyně to nebylo neadekvátní situaci, hlasitější byla manželka v těchto případech. Manželé se od sebe oddělili, když byla svědkyně možná v 6. nebo 7. třídě, vedly k tomu neshody a známosti manžela. Dali se opět dohromady, protože si manželka myslela, že se změnil, ale po nastěhování se zpět do , Anonymizováno, konflikty opět nastaly. Matka jí sdělila, že od manžela pak už neodešla, neboť měla strach a měla malé děti. Svědkyně sdělila manželovi po odstěhování se s matkou do , adresa, ať uteče, ale říkala mu to na svou ochranu, aby nemusela vše řešit, aby vztah ukončili. Výslech svědkyně odpovídal jejímu čestnému prohlášení na č.l. 5 spisu sp. zn. , spisová značka, .

20. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je dlouholetým rodinným přítelem manželů, trávili spolu volný čas, navštěvovali se. Neshody mezi manžely byly dlouhodobého charakteru, tak od roku 2010 to bylo „nahoru a dolů“. Občas došlo i ke konfliktům před ním, docházelo k dominanci ze strany manžela, byl spíše vůdčí typ, manželka byla submisivní, dle svědka se až nezdravě podřizovala, nikdy nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutími manžela. Manželku i stěhovali, občas k nim utekla. Říkal jí, že problémy s manželem musí řešit, ale ona manžela spíše omlouvala, nikdy o něm neřekla nic špatného. Svědek věděl, že tam byly problémy domácího charakteru, finanční problémy, ale také docházelo k fyzickému napadení, tomu ale nikdy přítomen nebyl. Párkrát se stalo že manželka k nim přijela v noci s brekem, co se doma stalo, ale vychladlo to a vrátila se, přestože jí svědek říkal, že to musí řešit. Jednou utekla a nikomu nic neřekla, na popud manžela ji všichni hledali, manželka byla ve vysokém stadiu těhotenství, nakonec byla nalezena na parkovišti u nemocnice, z toho důvodu, kdyby náhodou začala rodit. Svědek si vybavil, že tam šlo o nějakou ránu na břicho. Svědkovi říkala, že spí v jiné místnosti, protože pan , jméno FO, vstal profackoval ji a podobné věci, začala rovněž chodit z tohoto důvodu do sebeobrany. To vše ale svědek věděl pouze od manželky, svědek jí ale věří, dle jeho názoru se jedná o férového člověka. Svědek měl za to, že je možné, že manželka vše dlouhodobě snášela, poté když se vzepřela, tak docházelo ke konfliktům. Ze strany manžela docházelo k nějakým výčitkám vůči dceři manželky, říkal to manžel i sám, když byli „mezi chlapy“, svědek za tím nic dalšího nehledal. Svědek věděl o nevěře manžela, byl to v době, kdy manželku stěhovali, jednalo se o osobu z širší rodiny. Nikdo nepochopil, proč se dali zpět dohromady, manžel za manželkou jezdil do , adresa, a znovu navázali kontakt. Výpověď svědka odpovídala jeho čestnému prohlášení na č.l. 13 sp. zn. , spisová značka, .

21. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně je dlouholetou rodinnou přítelkyní manželů, trávili spolu volný čas, navštěvovali se. S manželkou je svědkyně kamarádkou do dětství, manžela zná pak od doby, co se stýkal s manželkou. Svědkyně nebyla nikdy přítomna napadení ze strany manžela vůči manželce, ale byla přítomna jistému ponižování, že má manžel navrch nad manželkou. Manžel se před lidmi kontroloval, ale ne vždy mu to vyšlo, svědkyně byla přítomna tomu, jak manžel manželce říkal, že je blbá, nebo že „takhle ne“, bylo vidět, že se o něčem dohadují, ale že bude po jeho. Manželka se jí svěřovala ohledně fyzického napadání, že se přihlásila do sebeobrany z důvodu útoků ze strany manžela, když jí například v noci přišel dát pěstí, když ležela s dětmi. Dělo se to i v těhotenství, neboť manžel svědkyni volal, což se jinak nikdy nestalo, a bylo vidět že má strach, neboť nemohl manželku najít, svědkyni volal, neboť věděl, že k nim manželka utíká. Manželka pak byla nalezena na parkovišti u nemocnice, byla asi v 8. měsíci těhotenství. Svědkyně viděla, jak manželka měla modřinu od boku až nahoru podél pravé strany hrudi, manželka svědkyni sdělila, že dostala pěstí. Zpočátku se jednalo spíše o verbální ponižování, ale stupňovalo se to, informace měla svědkyně od manželky, měla za to, že se situace zhoršila po narození dětí. Ta si ale nechtěla stěžovat, spíše vše zahrávala do autu, manžela omlouvala, například, že má těžké období. Situace už musela být vážná, aby se k nim odstěhovala, svědkyni si stěžovala, že se pohádali nebo že byl za ženskou nebo měl něco na dceru, ale manželka toho hodně „zkousla“, takže když si stěžovala, tak to „muselo být fakt něco“. Svědkyně věděla o tom, že se manželé rozešli, bylo to v době, kdy ještě neměli děti, dceři manželky mohlo být 14 let. Manžel pak za manželkou jezdil do , adresa, , přijel i s prstýnkem a dali se zase dohromady, nikdo to nechápal. Manžel neměl příliš rád dceru manželky, pořád na ni něco měl, že je tlustá, že se málo hýbe. Stávalo se, že manželka s dcerou ke svědkyni utíkali, měly tam i kartáčky na zuby, přišly třeba v 10 nebo v 11. Když měla manželka děti s manželem, tak se to už nedělo. Svědkyně věděla, že vznikaly problémy mezi manželkou a tchýní, ale manželka o tchýni mluvila vždy dobře, když už toho bylo ale moc, tak třeba řekla, že „babička je fajn, ale…“. Svědkyně pozorovala, že měla manželka obavy z manžela, přestože to skrývala, tomu, co jí sdělovala věřila. Svědkyně slyšela o nevěrách manžela, jednu milenku i znala, neboť se s ní potkala na rodinné oslavě na , Anonymizováno, . Bylo jí divné i chování manžela, který například v sobotu odjel z chaty pracovat. Výpověď svědkyně odpovídala jeho čestnému prohlášení na č.l. 12 sp. zn. , spisová značka, .

22. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že v manželství docházelo k násilí ze strany manžela, a to k násilí jak psychickému, tak fyzickému. K psychickému násilí docházelo na denní bázi, k fyzickému pak méně pravidelně, někdy dvakrát týdně, někdy dvakrát do měsíce, záleželo na tom, jak se manželka manželovi postavila, něco mu vytkla nebo s ním chtěla něco řešit. Manželka se snažila konfliktům vyhýbat, bála se, z konfliktních situací utíkala. Často se to dělo bezdůvodně, když přišel manžel naštvaný z práce, manželka často ani nevěděla, co je důvod, viděla, že v sobě manžel něco drží a pak vybouchl, začal ji třeba bezdůvodně boxovat v noci do nohou. Hádali se ohledně financí, manželovi třeba vadilo, když se manželka ohradila ohledně plateb za dům, že musela platit půlku nákladů, přestože měla podstatně méně peněz, a navíc v domě žila jeho matka, která na dům nepřispívala a když se ozvala, tak to manželovi vadilo, problémy byly například i když řešila, že manžel nevyzvedává děti ze školky. Zahnal ji do kouta, dlouho na ni křičel. Po útocích měla podlitiny, ale manžel se zaměřoval na místa, kde nebyly vidět, do oblasti hrudi, pod prso. Chtěla si útoky nahrávat, ale manžel si vybíral situace tak, aby u sebe nic neměla. Nahlásila se i na sebeobranu. Manžel útoky i rozrušoval děti, přestože to sváděl na manželku. Manželka manžela opustila již jednou asi v roce 2010, když se vše vyhrotilo – jeho milenky, jeho maminka. Zůstávala i kvůli dceři, ale i ta jí řekla, ať jdou pryč. Nechtěla se s manželem dávat zpět dohromady, ale přesvědčil ji, psal ji dopisy, chtěl si ji vzít, což manželka odmítla, ale manžel se snažil dále, tak mu dala šanci, ale nechtěla se hned stěhovat. Dostatečně se ale nechránili a manželka otěhotněla, neboť v této době nemohla ze zdravotních důvodů mít antikoncepci a manžel se nechránil, jak měl. Poté ji nezbývalo než s ním být. I poté od něj utíkala, ale nerozcházeli se, utíkala ze strachu, protože viděla, že má amok, tak odešla z domu, nebo za dětmi, když byly u prarodičů, ale ráno byla zpět, je možné že si manžel ani nevšiml, že odešla. Když měla s manželem dvě děti, tak bylo složité odejít, dle názoru manželky navíc děti potřebují matku i otce, v tomto byla vychovávána, což vše zhoršovalo a děti měly kamarády, školu, nechtěla vše přetrhat. Nakonec si ale uvědomila, že v ohrožení jsou všichni, neboť si manžel amok nevybíjel jen na ní, ale začalo to působit i na děti a měla o ně strach. Manželka se svěřovala kamarádům i sousedům, kteří něco i slyšeli. Nikdo nevěděl, co konkrétně se doma děje, ale občas něco viděli. Návrh na vykázání podala, protože měl z manžela strach, vyhrožoval ji, že ji zabije a ona mu to i věřila. Velké konflikty byly ale i dříve, kdy manžel například vyhazoval manželku z auta za účasti dětí, které brečely, přičemž konflikt vznikl kvůli tomu, že měl manžel manželku odvézt k jejímu autu. Manžel měl v domě i sledovací kamery.

23. Manžel v rámci účastnického výslechu vypověděl, že tvrzení manželky se nezakládají na pravdě. Manžel nepopíral, že mezi manžely docházelo k hádkám, převážně kvůli financím, ale manželku nikdy netýral, fyzicky ji napadl pouze ve dvou případech, byl vyprovokován, jinak bylo nadávání vzájemné. Naopak to byla manželka, kdo se na něm dopouštěl fyzického násilí. Byl svědkem i toho, jak se manželka hádala se svým bývalým manželem v rámci rozvodu, který ji i držel pod krkem, a on je odtrhával. Manžel potvrdil, že se v roce 2010 s manželkou rozešli, neboť spolu delší dobu intimně nežili a on měl poměr s jinou ženou, chtěl ale rodinu a manželku prosil ať se vrátí zpět, což se stalo a přestěhovali se zpět do , Anonymizováno, . Vše bylo zpočátku v pořádku, ale přišly problémy kvůli penězům, neboť manželku musel často upomínat, aby posílala platby za společnou domácnost, přestože manžel nakupoval více jak manželka, neboť měl více peněz, v poslední době se s ohledem na pracovní vytížení manželky prakticky sám staral o děti a manželka skoro ničeho nepřispívala na domácnost. Dalším problémem byl vztah manželky a matky manžela. Manželka matku napadala, mu bylo vyčítáno, co vše matka manželce provedla. Manželka v domácnosti křičela, dupala, bouchala dveřmi, prosil ji, ať toho nechá a nedělá to před dětmi. Budila ho v noci, zacpávala mu ústa, nos s odůvodněním, že chrápe, škrábala ho. Poté se přestěhoval do jiné ložnice a spali odděleně. Bylo to doprovázeno velkým křikem, asi s cílem, aby to slyšeli sousedi a děti. Poslední incident vzniknul v rámci toho, jak by vykázán. Dohodli se na platbě za tábor dcery, peníze poslal na účet manželky, ale manželka ho začala napadat, že je hajzl, protože peníze na účtu nejsou. Říkal ji, ať je potichu, že děti spí. , jméno FO, byl ale na táboře a , Anonymizováno, asi nespala. Manželka křičela, bouchala, nadávala mu, zablokovala mu cestu, když se šel s dcerou rozloučit, tak ji odstrčil a ona se začala dusit, tak ji dvakrát praštil do zad, řekl ji sprosté slovo, které nechtěl opakovat, manželka na to řekla „aha tak já jsem…“ vyskočila a šla pro telefon do obýváku, dala jej dceři ať zavolá policii a začala se znovu dusit. Incident v autě s manželkou si nevybavil, naopak si manžel vybavil incident s dcerou manželky, která chtěla manželce za jízdy vyskočit z auta, měly spolu neshody, dcera se pak odstěhovala k jejímu otci. Co se týče těhotenství, tak potkal známého doktora, který narazil na problémy s embolií u hormonální antikoncepce, proto toto řekl doma a manželka antikoncepci vysadila a otěhotněla s dcerou. Na svatbě trvala manželka a otec manžela, manželka na ni nepřispěla ani korunou. Co se týče fotografií zranění manželky, tak incident si manžel nevybavil, pouze si vybavil událost, kde se smáli s manželku a její dcerou, že teď to bude vypadat, že ji manžel bije. Manželka na manžela zavolala policii dvakrát, jednou když ji udeřil pod prso a podruhé v rámci vykázání. Manžel chtěl po manželce, aby se šla léčit, on sám si vyšetřením prošel. Manželka chodila po známých a sousedech a stěžovala si, podezřívala ho, že měl mimomanželský vztah, ale žádný neměl, naopak zaregistroval milenecké SMS manželky s , Anonymizováno24. Z čestných prohlášení, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, na č.l. 14-16 soud nevycházel, neboť osoby nebyly v řízení vyslechnuti jako svědci a soud nemůže vycházet pouze z čestného prohlášení, aniž by osoby vyslechl s ohledem na zásadu ústnosti a přímosti soudního jednání. Oproti tomu soud vycházel z výpovědi dcery účastníků zachycené v policejním záznamu o úředním vykázání, a to s ohledem na její věk, neboť soud nechtěl nezletilou osobu ve věku necelých 11 let vystavovat stresu ze soudního řízení a manželským problémům rodičů, navíc za situace, kdy žádná ze stran zachycenou výpověď nenapadnula.

25. Z výpisu z účtu č.l. 49a – 52 soud nečinil žádá zjištění, neboť to že byly mezi manžely problémy ohledně financí bylo zřejmé i z jejich výslechu a výslechu svědků, přičemž soud dospěl k závěru, že příčinami rozvratu manželství je převážně chování na straně manžela z důvodu psychického a fyzického násilí, tedy soud se nezabýval dále otázkami hospodaření manželů.

26. Soud neprováděl další důkazy navržené manželem, a to psychiatrické (psychologické) posudky na osoby manželů, výslech svědka , jméno FO, a rovněž dodatečný výslech účastníků. Účastníci soudem vyslechnuti byli, soud tak neviděl důvod manžele znovu vyslýchat, zvláště za situace, kdy příčinu rozvratu manželství měl prokázanou z dalších provedených důkazů a účastníci navíc měli možnost seznámit se s dosavadními výsledky řízení a podle toho upravovat svou případnou výpověď. Co se týče provedení znaleckých posudků z oblasti psychiatrie, tento důkaz rovněž nebyl třeba pro rozhodnutí ve věci, neboť psychiatrické vyšetření účastníků nemohlo nahradit skutková zjištění učiněná z ostatních důkazů (výslech manželky, výslech svědků, listinné důkazy), v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující nutnost, aby se účastníci podrobili znaleckému zkoumání v oblasti psychiatrie. Výslech , jméno FO, k prokázání nekonkrétních skutečností z předchozího manželství rovněž nemohl přinést ničeho ohledně příčin rozvratu aktuálního manželství manželů, a to i ve vztahu k ostatním provedeným důkazům. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud neprováděl další dokazování, neboť by to bylo nadbytečné a nehospodárné.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

27. Manželé uzavřeli manželství , datum, před Obecním úřadem ve , právnická osoba, . Ve vztahu účastníků byly problém již před uzavřením manželství, manželka od manžela odešla v roce 2010 kvůli jeho chování a nevěře, ale následně ji manžel přesvědčil, aby se k němu vrátila, narodilo se jim dítě , jméno FO, dne , datum, a následně měli manželé svatbu a narodilo se jim druhé dítě , jméno FO, dne , datum, . O poměrech dětí pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů. Od návratu manželky do společné domácnosti ve , Anonymizováno, docházelo k častým hádkám, psychickému i fyzickému napadání ze strany manžela. Docházelo i ke konfliktům s tchýní manželky, která bydlela v domě s manželi. Manželka z domu často utíkala i s její nezletilou dcerou , jméno FO, . Manžel manželku urážel, docházelo k fyzickým útokům, dával ji pěstí, z čehož měla modřiny. Jednou manželka po útoku manžela utekla a nikdo nevěděl, kde byla, hledal ji manžel i rodinní známí. Nalezena byla u nemocnice, neboť byla ve vysokém stadiu těhotenství a měla obavy o dítě. Měla velkou modřinu přes žebra. K násilí docházelo pravidelně, psychické bylo na dennodenní bázi, k fyzickému pak méně často, podle toho, jak se manželka postavila manželovi na odpor nebo s ním chtěla něco řešit. Vše vyvrcholilo konfliktem v červenci 2024, kdy manžel po hádce manželku opět napadl, vyrazil ji dech, čemuž byla přítomna nezletilá dcera. Do domu byla zavolána Policie ČR, kdy policejní orgán manžela vykázal z domácnosti a následně manželka podala návrhu na předběžní opatření ve věci domácího násilí, návrhu Okresní soud v , adresa, vyhověl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a zakázal vstup do domu a bezprostředního okolí manželovi a zakázal mu kontaktovat a stýkat se s manželkou. Manželka se z domu odstěhovala a žije v bytě v , jméno FO, . Situace v domácnosti manželů byla známa i dceři manželky z prvního manželství, které si manželka stěžovala, přičemž manžel se dopouštěl násilí i na dceři a ta byla obeznámena s jeho agresivní povahou. Obeznámeni o ní byli rovněž rodinní známí manželů, kterým si manželka stěžovala a ke kterým utíkala, kteří si rovněž povšimli dominantního chování manžela ve vztahu k manželce a její nezdravé podřízenosti manželovi. Problémů si povšimli i sousedé manželů.

28. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezl. dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle odst. 3 téhož ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

29. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

30. Po provedeném dokazování, na základě zjištěného skutkového stavu, soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je nenapravitelně, hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, na čemž se shodli i manželé, přičemž žádný z manželů nemá zájem na zachování manželství a oba manželé navrhli rozvod manželství. Názor manželů se lišil v příčinách rozvratu manželství a v tom, kdo rozvrat zapříčinil.

31. V řízení bylo prokázáno, že mezi manžely byly konflikty a hádky, tuto skutečnost ani nikdo nepopíral, ale ta není primární příčinou rozvratu manželství. V řízení byla prokázána tvrzení manželky a na základě provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že příčiny rozvratu manželství leží na straně manžela, který se dopouštěl domácího násilí na manželce. Jak tomu často bývá v případech domácího násilí, tak i zde nebyl fyzickým atakům nikdo přítomen, ani valné většině útoků psychické formy, a to ani nikdo ze svědků, kteří byli v řízení vyslechnuti. Soud ale uvěřil výpovědi manželky, že k těmto útokům docházelo, byly pro manželku nesnesitelné, ale měla strach z manželství odejít i s ohledem na děti manželů, což je rovněž častou okolností v rámci domácího násilí, tedy že ženy od svých násilných partnerů z mnoha důvodů neodchází, případně násilí nehlásí a trpí jej po dlouhou dobu, jak tomu bylo i v projednávané věci. V projednávané věci si manželka stěžovala svým známým (svědci , jméno FO, a , jméno FO, ), kteří rovněž pozorovali dominantní sklony manžela a byly přítomny chování manžela, které považovali za nevhodné, s rodinou se pravidelně stýkali. Stejně tak si stěžovala své dceři (svědkyně , jméno FO, ), která navíc měla osobní zkušenost s chováním manžela, neboť ve společné domácnosti po delší dobu žila a jeho chování se obracelo i vůči ní. Všichni svědci pak viděli modřiny manželky, tyto byly zachyceny i na fotografiích, byť špatně čitelných. Stejně tak nezletilá dcera účastníků policistům sdělila, že děti manželů byly přítomny hádkám a několikrát viděla, jak manžel manželku udeřil. Manželka předložila i lékařskou zprávu z roku 2017, kde lékaři uvedla, že byla napadena manželem a je zde objektivně zachycen hematom na hrudi. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, popsali, jak k nim manželka utíkala, když už pro ni bylo jednání manžela nesnesitelné a jak manželku hledali, když utekla z domu po útoku manžela a čekala před nemocnicí z důvodu vysokého stadia těhotenství, s obavami o nenarozené dítě. Rovněž popsali jejich dojmy z manžela, který byl dominantní typ, muselo být po jeho a manželka se mu až nezdravě podřizovala. Stejné skutečnosti popsala i svědkyně , jméno FO, , která rovněž popsala, že i ona byla vystavena útokům ze strany manžela jako dítě, a to i fyzickým útokům. Všichni svědci pak popsali, že nechápali, proč se k manželovi manželka vrátila v roce 2010, poté co od něj odešla z důvodu jeho nevěry a chování. Tuto skutečnost vysvětlila manželka, která se nechala manželem přesvědčit, ať se k němu vrátí, když za ní dojížděl do , adresa, , kam se od něj odstěhovala, což je rovněž častým jevem u obětí domácího násilí. Soud měl výpověď manželky i svědků za důvěryhodné, zásadně se neodlišovaly, nebyly vnitřně rozporné. Manželka vypovídala souvisle, popsala soužití s manželem a problémy, které ho provázely a z jakého důvodu situaci řešila tak, jak ji řešila, soud v rámci její výpovědi a výpovědí svědků nevnímá zásadní rozpory, pokud se v detailech lišily, tak to spíše ukazuje na autenticitu výpovědí a uběhlý čas od popisovaných událostí. O důvěryhodnosti výpovědi manželky svědčí i fakt, že oba svědci , jméno FO, a , jméno FO, popsali, jak manželka manžela před nimi neočerňovala, naopak ho hájila a snažila se vysvětlit a omluvit jeho chování, kdy by k tomuto neměla důvod, kdy jej chtěl před jejich zraky očerňovat. Oba svědci pak manželce její tvrzení věřili, sami jí říkali, že musí situaci řešit. Tuto skutečnost nad rámec výše uvedeného dokresluje i zjištění učiněná policisty v rámci vykázání manžela, kdy jim sousedé sdělili obdobné skutečnosti, ačkoliv si nepřáli být jmenování, kdy soud toto uvádí pouze jako okrajový a podpůrný důkaz k dokreslení situace a proč soud uvěřil shora uvedeným svědkům a manželce, neboť nikdo ze sousedů vyslechnut nebyl.

32. Výpověď manžela se naopak soudu jevila jako účelová, i s ohledem na výslechy svědků a listinné důkazy provedené v řízení, ať již tím, co vypovídal, tak stylem, kterým tak činil, (například manžel se neostýchal vypovědět, že ho manželka urážela slovem „hajzl“, ale když sám uváděl, že manželku urazil, tak nechtěl uvádět jakým slovem, stejně tak když hodnotil některé situace jako „nechutné“) či napadal vztah mezi manželkou a její dcerou z prvního manželství. Rovněž negativně v tomto směru soud hodnotí důkazní návrhy psychiatrickými či psychologickými posudky na osobu manželky, fotografie údajné konverzace s milencem z mobilu manželky, případně snahu v řízení řešit, co se blíže nespecifikovaného mělo dít v předchozím manželství manželky skrze výslech svědka, kolegy z jeho práce, tedy třetí osoba, která v manželství s manželkou nebyla. Pokud se pak manžel v rámci výslechu dcery manželky dotazoval, proč mu svědkyně říkala, ať uteče od manželky, tak svědkyně toto jednoduše vysvětlila, tedy že chtěla, abych jejich vztah skončil i s ohledem na svou osobu.

33. K tvrzením manžela, že došlo k nevěře manželky, což byla jedna z příčin zhoršení vztahů s manželkou, je nutné uvést, že sám manžel přiznal, že byl manželce v minulosti nevěrný. Manželem předložená údajná komunikace manželky, byť byla osobního a intimnějšího rázu, přímo nevěru nepotvrzuje. Nelze odhlédnout od skutečnosti, jakým způsobem byla komunikace získána (zda nezákonně, byť soud i tak tuto komunikaci k důkazu provedl, neboť toto nebylo v danou chvíli jisté) a zda skutečně byla manželky. Navíc se nevěra měla udát v roce 2020 nebo 2021, přičemž k násilí docházelo již před tímto obdobím a vztahy manželů byly rovněž špatné ještě předtím, než se nevěra měla dít. I kdyby manželky nevěrná byla, tak zásadní formu nevěry obsah této komunikace neprokazuje, předložené zprávy jsou navíc bez kontextu a z období jednoho měsíce a z několika málo dní, přičemž není zřejmé, jak byly vybrány právě tyto zprávy, ale pokud by komunikace obsahovala podstatnější informace o nevěře manželky, lze si stěží představit, že by ji manžel soudu nepředložil. Naopak i z komunikace vyplynulo, že manželka v soužití s manželem trpí a situaci se snaží řešit tím, že si najde bydlení, na které ale v danou dobu nedosáhla. S ohledem na chování manžela a shora uvedené by pak nevěra manželky v úvahách soudu o příčinách rozvratu manželství nehrála zásadní roli. Na závěrech soudu nemění ničeho ani zpráva z psychologické poradny , tituly před jménem, , jméno FO, . Psycholog v dané věci vycházel ze sdělení manžela při dvou sezeních, jednalo se dle obsahu zprávy o psychologickou pomoc při rozvodu a soud nepopírá, že na manžela rozvod manželství má vliv, jak uváděl manžel psychologovi. Tato zpráva ale není schopna vyvrátit, že se manžel vůči manželce choval, tak jak bylo výše uvedeno, nebo že se snad manžel nemůže takového chování dopustit.

34. V řízení bylo rovněž prokázáno, že existovaly konflikty mezi manželkou a její tchýní, které ale nejsou příčinou rozvratu manželství, podrobněji se jimi tak soud nezabýval, kdy i v tomto neměl soud důvod manželce nevěřit, neboť i svědci popsali její problémy s tchýni, kdy uvedli, že se manželka o tchýni vždy vyjadřovala dobře, kdy k tomuto by neměla důvod, kdyby chtěla tchýni očerňovat. Problémy mezi tchýní a manželkou potvrdil i manžel. Co se týče výpovědi tchyně manželky , jméno FO, , tak soud z této činil skutková zjištění, neboť její obsah nic zásadního nepřinesl, když tchýně rovněž nebyla přítomna tvrzenému chování ani jednoho z manželů, pouze slyšela hádky přes zdi (kdy manželka byla hlasitější, což ale potvrdila i dcera manželky, že při hádkách, kterých byla svědkem byla hlasitější manželka, ale toto ničeho nemění na skutečnosti, kdo může být obětí) a ani manžel si jí jakkoliv nestěžoval. Dle názoru soudu není ale vhodné a správné, aby před výslechem svědkyně komunikovala s , Anonymizováno, (byť je její vnučkou), která svědkyni sepsala čestné prohlášení, aby nemusela být v řízení vyslechnuta a tatáž , Anonymizováno, kontaktovala telefonicky soud, jak to bude s výslechem svědkyně a představovala se nikoliv jako vnučka svědkyně, ale jako součást , Anonymizováno, .

35. S ohledem na výše uvedené, na to, že o poměrech nezletilých dětí manželů po dobu po rozvodu bylo soudem rozhodnuto a na to, že v řízení nebylo zjištěno, že by některému z manželů nebo dětem měla být rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud manželství podle § 755 odst. 1 o. z. rozvedl.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a to tak, že přiznal manželce právo na náhradu nákladů řízení, neboť s ohledem na závěry soudu o chování manžela a příčinách rozvratu manželství to v projednávané věci okolnosti případu odůvodňují. Soud tak přiznal manželce nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 948 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 3. 2025, z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 7. 2025, z částky 4 600 Kč (2 x 2 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 7. 2025, z částky 6 900 Kč (3 x 2 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 9. 2025 a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 9. 2025 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 750 Kč ve výši 5 197,50 Kč.

37. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.