11 C 75/2022
č. j. 11 C 75/2022-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Šumperku vyhověl žalobě žalobkyně o náhradu nákladů za poskytnutí protialkoholní záchytné služby, která byla poskytnuta třikrát během jednoho období. Soud uznal, že žalovaný výslovně uznal svůj dluh za každý případ poskytnutí služby ve výši 2 500 Kč, což odpovídá § 2053 občanského zákoníku. Rozsudek vystihl, že náklady na záchytnou službu jsou podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách povinností osoby, které byla služba poskytnuta. Soud přiznal žalobkyni nárok na částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně a na náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč.
Plný text
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 400 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, který žalobkyně odůvodnila tak, že ve dnech datum, datum a datum byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt a za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady po 2 500 Kč za každý pobyt, celkem tedy 7 500 Kč s povinností částky uhradit do 8 dnů, tedy do dne datum, datum a datum, přičemž žalovaný tyto částky výslovně uznal, ale neuhradil je. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek, ten ale ničeho neuhradil.
3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.
4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Při přijetí mu byla naměřena hladina alkoholu ve výši 1,56 promile. Za tento úkon žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 500 Kč. Dne datum žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici uskutečněné dne datum, a to do 8 dnů. Dne datum byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Při přijetí mu byla naměřena hladina alkoholu ve výši 1,69 promile. Za tento úkon žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 500 Kč. Dne datum žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici uskutečněné dne datum, a to do 8 dnů. Dne datum byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Při přijetí mu byla naměřena hladina alkoholu ve výši 2,15 promile. Za tento úkon žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 500 Kč. Dne datum žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici uskutečněné dne datum, a to do 8 dnů. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou zaslanou žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne datum a dne datum. Žalovaný dosud ničeho neuhradil 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je ze zákona povinen zaplatit žalobkyni za vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici žalobkyně náklady na poskytnutou záchytnou službu, a to v souladu s § 89e odst. 1 SZS. S výší ceny za tuto službu, která mu byla poskytnuta dne datum, datum a datum, žalovaný souhlasil, a svůj dluh uznal, což vyplývá i z listin podepsaných žalovaným dne datum, datum a datum, které mj. splňují všechny náležitosti předepsané pro toto právní jednání dle § 2053 o. z. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od datum, datum a datum.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a paušální náhrady dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za čtyři úkony, a to za tři výzvy k plnění a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 ve výši 400 Kč. Podmínky ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného a údaje o datu pobytu v záchytné stanici) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2933/15, (odst. 16 a 19 nálezu), ze kterého vyplývá, že i na anonymizována dvě slova, jakožto příspěvkovou organizaci zřízenou stát. instituce a hospodařící tak s majetkem státu, je třeba nahlížet dle dosavadní judikatury Ústavního soudu ČR, dle které stát tam, kde je vybaven příslušnými organizačními složkami, nemá důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt (advokáta) a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako účelně vynaložené. Částku 1 400 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.