11 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnictví k pozemku

I. Určuje se, že žalobci [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobce], mají ve svém společném jmění manželů pozemek p. [číslo] o výměře 29 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí] na [anonymizováno], zapsaném na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům do rukou společných a nerozdílných náhradu nákladů řízení ve výši 19 771 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou podanou [datum] se žalobci domáhali určení, že mají ve společném jmění manželů pozemek uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť po dobu více jak 10 let pozemek užívali v dobré víře jako svůj vlastní a pozemek tak vydrželi. Na základě dohody o osobním užívání uzavřené ze dne [datum] s předchůdcem žalovaného [příjmení] národním výborem v [anonymizováno] nabyli do společného jmění manželů pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno]. [příjmení] pozemku byla určena na základě geometrického plánu pro oddělení parcely na stavbu domku [číslo] který byl součástí smlouvy. Původní hranice pozemku [parcelní číslo] na spojnici s pozemky p. [číslo] (dnešní pozemky p. [číslo]) byla při zpracování geometrického plánu vytyčena v terénu železnou trubkou, kdy obdobná železná trubka byla umístěna na druhé straně pozemku, a to až do realizace stavebních úprav pozemku [parcelní číslo] jeho vlastníky, kdy tyto železné trubky byly umístěny v místě zlomu geometrických bodů vlastnické hranice. Od roku [rok] měli členové [anonymizována dvě slova] sjednánu nájemní smlouvu s Městským národním výborem v [anonymizováno] na základě, které měli v nájmu pozemky p. [číslo] v rámci své činnosti vystavěli na hranici s pozemkem žalobců [parcelní číslo] drátěný plot k ohraničení pozemků p. [číslo] to tak, že plot byl na hranici s pozemkem [parcelní číslo] ukončen sloupkem v místě železné tyče. Městský národní výbor v [anonymizováno] vydal územní souhlas se stavbou plotu. Zahrádkářský svaz užíval pozemky v letech [rok] až [rok], kdy žalobci od svazu plot v roce [rok] odkoupili. Dne [datum] vyzvali žalobci [příjmení] národní výbor v [anonymizováno], aby na hranicích pozemku [parcelní číslo] vybudoval chodník s tím, že na podzim daného roku hodlají vybudovat na hranici parcely [číslo] a [číslo] plot. Městský národní výbor v [anonymizováno] provedl výstavbu chodníku, který byl ukončen obrubníkem na současné hranici pozemku p. [číslo] v době realizace [parcelní číslo]. Žalobci v uvedeném roce vysadili živý plot v prostorách dnešního pozemku p. [číslo] který je na místě dodnes a žalovaný proti užívání pozemku ničeho nenamítal. V roce 2002 na základě geometrického plánu došlo k oddělení pozemku [parcelní číslo] z pozemku žalobců [číslo], který byl prodán paní [jméno] [příjmení]. V roce 2004 nechal bez účastí žalobců žalovaný vytyčit pozemek p. [číslo] to dle geometrického plánu [číslo] 2004, kdy následně se žalobci žalovaný řešil odprodej pozemku p. [číslo] ke kterému ale nedošlo, neboť žalobci trvali na svém vlastnickém právu. Žalobci pozemek užívali pokojně až do roku 2021, kdy žalovaný pojal záměr realizace nového chodníku na pozemku. Z výše uvedených důvodů tak žalobci dovozovali, že předmětný pozemek vydrželi, zápis v katastru nemovitostí ohledně pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno], neodpovídá skutečnosti, a proto se domáhali určení vlastnictví k pozemku, aby byl napraven zápis v katastru nemovitostí, z čehož žalobci dovozovali naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětnému pozemku.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalovanému bylo známo, že žalobci nabyli pozemek p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno], na základě dohody o osobním užívání ze dne [datum]. [příjmení] pozemek p. [číslo] dalších 6 pozemků bylo odděleno od pozemku [parcelní číslo] v roce 2004 geometrickým plánem [číslo] 2004, který byl potvrzen katastrálním úřadem dne [datum]. Žalovaný nechal geometrický plán vyhotovit, neboť při zaměřování pozemků pro novou výstavbu v lokalitě bylo zjištěno, že hranice městského pozemku [parcelní číslo] je posunuta cca 1 m do zahrad u sedmi rodinných domů na ulici [ulice] Tito vlastníci byli pozvání na jednání a byl jim nabídnut odkup pozemků za cenu 120 Kč za m2, většina vlastníků ale nesouhlasila a navrhli počkat na digitalizaci. Digitalizace proběhla v roce 2008, avšak ani ta neprokázala stav tvrzený vlastníky rodinných domů. [obec] pozemku využili pouze manželé [příjmení], kteří chtěli pozemek odkoupit již v roce 2005, ale žalovaný chtěl celý pás pozemků vyřešit se všemi vlastníky zároveň, proto pozemek manželům [příjmení] prodal až v roce 2009, kdy byly nově zaměřené pozemky zároveň zapsány do katastru nemovitostí. Na 37. jednání zastupitelstva města se místostarosta [příjmení] posléze vyjádřil, že ostatní vlastníci nebudou mít zájem o odkup příslušných pozemků. Orgány města znovu projednávaly odkup pozemku na začátku roku 2022 na základě žádosti žalobců, kteří tak učinili, neboť se dozvěděli, že město v ulici hodlá opravovat chodníky, což se neobejde bez zásahu do plotu žalobců, kdy žalobci v žádosti mylně uváděli, že k posunu hranice nedošlo digitalizací, neboť na posun se přišlo již v roce 2004. Žalobcům byla sdělena cena pozemků 870 Kč za m2 a navíc, že by k odprodeji došlo až po opravě chodníku, kdy cílem žádosti žalobců ale bylo zachování živého plotu. Zastupitelstvo města žalobcům sdělilo, že živý plot je majetkem vlastníka pozemku, tedy města a z důvodu rekonstrukce chodníku bude nutné živý plot odstranit, aby mohl být usazen obrubník. Žalobci na sdělení nereagovali, a když chtělo město pokračovat v práci na chodníku, podali žalobu, ze které se žalovaný poprvé dozvěděl, že žalobci namítají vydržení. Dle názoru žalovaného tak nemůže být pravdivé tvrzení žalobců, že až do roku 2021 pokojně pozemek užívali. Žalovaný dále upozorňoval na skutečnost, že dle geometrického plánu, který je součástí dohody o osobním užívání ze dne [datum], je severní strana pozemku [parcelní číslo] dlouhá 34,58 m, přeměřením v katastrální mapě bylo ale zjištěno, že severní strana je dlouhá 34,6 m, což znamená, že mezi hranicí pozemku a chodníkem je pás pozemku, který žalobci nenabyli uvedenou dohodou. V roce 2002, tedy ještě dva roky před oddělením sporného pozemku od pozemku p. [číslo] převedli žalobci část svého pozemku [parcelní číslo] o výměře 6 m2 paní [jméno] [příjmení], kdy oddělením vznikl pozemek p. [číslo] kdy je z katastrální mapy zřejmé, že pozemek [parcelní číslo] začíná až na hranici současných parcel [číslo] nikoli až na hranici s pozemkem [parcelní číslo]. Kdyby žalobci vlastnili pozemek až k chodníku, jak tvrdí, tak by jej jistě prodali celý a neponechávali si pás pozemku o šířce cca 0,82 m, z čehož plyne, že si žalobci při prodeji tohoto pozemku museli být vědomi, že jejich pozemek nesahá až po chodník. Dle názoru žalovaného tak žalobci nemohli být objektivně v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, že jim náleží sporný pozemek, nemohli tak být oprávněnými držiteli, podle nového občanského zákoníku poctivými držiteli, a tudíž nemohlo dojít k vydržení pozemku. Žaloba je dle názoru žalovaného účelová, neboť ještě v prosinci 2022 žádali žalobci o odkup pozemku a teprve když nebylo jejich žádosti vyhověno, tak podali žalobu.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že na základě dohody o osobním užívání ze dne [datum] byl žalobcům svěřen do osobního užívání pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], žalobci pozemek vlastní a užívají dodnes. Pozemek se nachází ve společném jmění manželů žalobců. Až do roku 2004 část pozemku žalovaného p. [číslo] v hranicích pozemku nyní označeného p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], užívali žalobci, a to nejméně od roku 1988, kdy byly vysazeny túje v prostoru pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, a byl postaven chodník, aniž by žalovaný žalobcům užívání této části pozemku jakkoliv vytknul nebo by užívání bránil.

5. Z rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum] soud zjistil, že Okresní národní výbor [obec] rozhodl o přidělení pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], o výměře [výměra], do společenského osobního užívání žalobcům, a to za účelem výstavby rodinného domu.

6. Z dohody o osobním užívání ze dne [datum] bylo zjištěno, že dohodou [anonymizováno] národní výbor v [anonymizováno] zřídil žalobcům právo společného osobního užívání k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], o výměře 797 m2 za částku 3 985 Kč, kdy dohoda byla registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum]. Součástí dohody byl geometrický plán ze dne [datum], kterým byl vyměřen pozemek p. [číslo] který sahal na východní straně k pozemku p. [číslo] který měl hranice s ostatními pozemky a pozemkem žalobců v jedné rovné nepřerušované linii. [obec] pozemku [parcelní číslo] měly na severní straně délku 31,78 m s pozemkem p. [číslo] na jižní straně délku 22 m s pozemkem [parcelní číslo]. Na západní straně byl pozemek ohraničen hranicí s pozemkem [parcelní číslo] o délce pravděpodobně 25,02 m, neboť údaj je špatně čitelný. [obec] byly v přírodě vyznačeny železnými trubkami.

7. Z rozhodnutí Městského národního výboru v [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že odbor výstavby rozhodl o využití území pro dočasnou zahrádkovou osadu„ [anonymizována dvě slova]“ na pozemcích p. [číslo] kdy podmínkou využití území bylo oplocení pozemků po obvodu, kdy stavba oplocení bude povolena na základě příslušené žádosti. Rozhodnutí bylo adresováno i žalobcům, [celé jméno žalobce] se záměrem nesouhlasil.

8. Z rozhodnutí Městského národního výboru v [anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 9-10) ve věci stavebního povolení na oplocení pozemku, bylo zjištěno, že odbor výstavby vydal stavební povolení na stavbu oplocení pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno]. Stavbu prováděl [anonymizována tři slova] a dokončena měla být v srpnu 1984. Plot se měl skládat z ocelových sloupů zabetonovaných do betonových patek, na kterých bude napnuto pletivo, kdy výška sloupků měla být 150 cm. Oplocení mělo být vybudováno s napojením na oplocení urnového háje, kolem p. [číslo] s napojením na plot na p. [číslo]. Zároveň byl řešen plot žalobců, kdy výše živého plotu měla být 2 m, živý plot měl být ve vzdálenosti 40 cm od pletiva a žalobcům měl být umožněn sestřih živého plotu a zahrádkářskému svazu natírání pletiva.

9. Ze žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci žádali o provedení opravy obrubníků, jejich vyzvednutí do předepsané výše vozovky, proti domu [ulice] [číslo] provedení chodníku, neboť obrubníky ve výši vozovky činí problémy s jízdou vozidel po chodníku, což ohrožuje bezpečnost chodců a žalobci navíc plánovali na podzim provést oplocení parcely a později provedené úpravy chodníků by tuto práci ztížily. Na dokumentu je ručně ve spodní části připsáno, že výsadba živ. plotu byla provedena až po zhotovení chodníku [datum], přičemž dle sdělení zástupce žalobců u jednání se jedná o poznámku žalobce.

10. Z potvrzení na č. l. 12 bylo zjištěno, že na základě dohody mezi paní [příjmení], zastupující zahrádkáře a [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] došlo k odprodeji části plotu v délce asi 50 m ohraničující pozemek p. [celé jméno žalobce], dne [datum] si obě strany předaly částku 1 600 Kč.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je geometrický plán [číslo] 2022 ze dne [datum] bylo zjištěno, že stranami smlouvy jsou žalobci, žalovaný, [jméno] [příjmení] a manželé [příjmení]. Předmětem smlouvy je prodej pozemků [jméno] [příjmení]. Z pozemku žalobců [parcelní číslo] byl oddělen pruh pozemku nově označený p. [číslo] to od pozemku [parcelní číslo] v délce 22,41 m podél pozemku p. [číslo] který se nacházel mezi pozemky p. [číslo] [obec] byly vyznačeny za pomoci zdi, sloupků plotu a UH mezníků.

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] 2004 ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný prodal manželům [příjmení] z pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno], nově vytvořený pozemek p. [číslo]. Pomocí geometrického plánu byly vytvořeny pozemky [parcelní číslo] až [číslo] z pozemku p. [číslo] kdy na předloženém plánu jsou vyznačeny pozemky pouze p. [číslo] [číslo]. Mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem žalovaného [parcelní číslo] byl vytvořen pozemek p. [číslo] o výměře 29 m2 Vedle tohoto pozemku byl vytvořen pozemek p. [číslo] který navazoval na pozemek [parcelní číslo] [obec] mezi pozemkem p. [číslo] [parcelní číslo] byla označena bodem č.„ [číslo]“, dle seznamu souřadnic se jednalo o sloupek plotu. [obec] mezi pozemky p. [číslo] byla vyznačena bodem [číslo], což byl "pův. plast. mezník“.

13. Z fotografií na č.l. 18 a jejich barevné verze uložené v systému ISAS soud zjistil, že na fotografiích se nachází sloupek plotu s pletivem, zabudovaný v betonu a hranice chodníku. Mezi chodníkem a sloupkem plotu se u sloupku nachází železná trubka zapuštěná do země. Jak sloupek plotu, tak železná trubka vykazují značné stáří a množství rzi.

14. Z důvodové zprávy pro 16. jednání zastupitelstva [územní celek] [číslo] s datem [datum], soud zjistil, že předmětem je žádost manželů [příjmení] o prodej části pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno]. V rámci komentáře bylo sděleno, že při zaměření pozemků určených pro výstavbu v letech 1997 – 2001 bylo zjištěno, že hranice prodávaných pozemků je od stávající komunikace odsazena o větší vzdálenost, než je nezbytné, a to cca o 1m. Ploty pozemků u rodinných šesti soukromých vlastníků v ulici [anonymizována dvě slova] jsou tak na pozemcích města, proto byl objednán geometrický plán na zaměření skutečné hranice. Majitelé šesti domů, mimo jiné žalobci, byli osloveni ohledně majetkoprávního vypořádání, kdy oslovení účastníci zaměření zpochybňovali. Součástí dokumentu byla fotodokumentace situace na pozemku žalobců, kde je vyznačen plastový mezník určující hraniční bod mezi p. [číslo] pozemkem paní [příjmení], živý plot žalobců, je zřetelné, kde se nachází sloupek plotu žalobců, na který navazuje chodník o šíři 1,5 m. Součástí dokumentu je i mapa s vyznačenými problémovými částmi ulice [anonymizována dvě slova].

15. Z důvodové zprávy pro 22. jednání zastupitelstva [územní celek] [číslo] s datem [datum], bylo zjištěno, že předmětem je žádost manželů [příjmení] o prodej části pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno]. V rámci komentáře bylo sděleno, že žádost byla již řešena v roce 2004 – 2005, vyčkávalo se na digitalizaci katastrálního území, která proběhla v závěru roku 2007, ale ta problém neodstranila.

16. Z důvodové zprávy pro 37. jednání zastupitelstva města Zábřeh [číslo] s datem [datum], bylo zjištěno, že předmětem je žádost manželů [příjmení] o prodej pozemku p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno]. V rámci komentáře byl zopakován dosavadní vývoj situace, jak je uvedeno v bodě [číslo] tohoto rozsudku. Bylo dovozeno na základě předchozích vyjádření a sdělení pana [příjmení], že vlastníci přilehlých pozemků nebudou mít zájem o odkup pozemků žalovaného. Součástí je dokumentu je opět mapa s vyznačenými problémovými pozemky [parcelní číslo] až [číslo].

17. Z ortofotomapy katastru nemovitostí č.l. 43 soud zjistil, že dle vlastního měření žalovaného za pomoci aplikace katastru nemovitostí má hranice pozemku žalobců [parcelní číslo] mezi pozemkem p. [číslo] pozemky [číslo], délku 34,6 m a mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem [parcelní číslo] je dle poznámek žalovaného pruh o šířce 0,82 m.

18. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobci obrátili na žalovaného ve věci odkupu pozemku p. [číslo] nevyřešeného posunu hranice pozemku, která vznikla digitalizací katastrálního zemí, kdy parcela p. [číslo] se nachází na pozemku, který byl žalobcům vyměřen a byl řádně zaplacen. Žalobci nyní věc řešili z důvodu rekonstrukce chodníku. Žalobci odmítli cenu za pozemek ve výši 870 Kč, navíc za situace, kdy by prodej proběhl až po rekonstrukci chodníku, neboť měli zájem na zachování živého plotu.

19. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] a doručenky bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobcům, že zastupitelstvo nesouhlasí s prodejem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] žalobcům.

20. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum], bylo zjištěno, že pozemek žalobců p. [číslo] k. ú, [obec] na [anonymizováno], vznikl geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum]. Následně byl na tomto pozemku zaměřen rodinný dům [adresa] na parcele [číslo] to geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum]. Pozemek [parcelní číslo] vznikl oddělením od pozemku [parcelní číslo] při zápisu geometrického plánu [číslo] 2002, který byl katastrálním úřadem potvrzen dne [datum]. V daném území proběhla digitalizace souboru grafických informací, jejíž platnost byla vyhlášena dne [datum]. Součásti sdělení jsou mapy katastru nemovitostí, ze kterých byl zjištěn postupný vývojem změn parcel v daném území. Z poskytnutých map bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] byl na počátku ohraničen pozemky p. [číslo]. Posléze byl namísto pozemku [parcelní číslo] ohraničen pozemkem p. [číslo] který vedl po obvodu pozemku p. [číslo] navazoval na nově vytvořený pozemek [parcelní číslo] (oddělený od pozemku [parcelní číslo]) a vedl až k pozemku [parcelní číslo]. Následně byly vytvořeny z pozemku [parcelní číslo] pozemky [parcelní číslo] až [číslo], kdy na pozemek žalobců [parcelní číslo] navazuje pozemek p. [číslo]. Pozemky [parcelní číslo] až [číslo] byly vytvořeny celkem u 5 domů a navazují na 7 pozemků podél ulice na pozemku [parcelní číslo].

21. Z ortofotomapy katastru nemovitostí a fotografické dokumentace ze serveru [webová adresa] a [webová adresa] na č. l. 54-58 bylo zjištěno, jaká je situace před domem žalobců a jaký je průběh plotů na ulici [ulice], a to u domu žalobců a u dalších domů na ulici. Ploty u rodinných domů, u kterých byly vytvořeny žalovaným nové pozemky, jsou v jedné rovině, navazují na sebe a vede před nimi vybudovaný chodník, obdobná je situace na druhé straně ulice. Před domem žalobců se nachází živý plot, který bezprostředně navazuje na starší chodník. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 22. Žalobcům byl na základě rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum] a dohody o osobním užívání ze dne [datum], svěřen do osobního užívání pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], žalobci pozemek vlastní a užívají dodnes, vybudovali na něm rodinný dům. [obec] pozemku byly v terénu vyznačeny železnými trubkami.

23. Na sousedních pozemcích p. [číslo] k. ú. [obec] na [anonymizováno], bylo na základě rozhodnutí Městského národního výboru v [anonymizováno] ze dne [datum] rozhodnuto o využití území jako zahrádkářské osady. Zahrádkářský svaz byl povinen vybudovat plot, který mimo jiné vedl podél pozemku žalobců [parcelní číslo]. Městský národní výbor v [anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum] ke stavbě plotu udělil povolení. Plot v délce cca 50 m byl odprodán následně v roce 1996 žalobcům a plot se nachází na pozemku dodnes, kdy poslední sloupek plotu konči v místě železné trubky, před chodníkem vybudovaným žalovaným. Chodník byl vybudován na základě žádosti žalobců ze dne [datum], kterou žalobci požádali žalovaného, aby před jejich domem na ulici byly vyzvednuty obrubníky z důvodu bezpečnosti chodců a byl proveden chodník. Chodník byl vybudován v podobě, v jaké se nachází dodnes, chodník končil před železnou trubkou a sloupkem plotu vybudovaným zahrádkářským svazem. Žalobci ještě v roce 1988 vysadili před chodníkem, v linii od železné trubky a posledního sloupku plotu a podél chodníku, živý plot, který se na místě nachází dodnes. Situace v daném místě se nezměnila až do roku 2002, kdy bylo provedeno zaměření pozemků pro potřeby kupní smlouvy ze dne [datum], a to geometrickým plánem [číslo] 2002 ze dne [datum], kterým byl z pozemku žalobců [parcelní číslo] oddělen pruh pozemku nově označený p. [číslo] který vedl od pozemku [parcelní číslo] v délce 22,41 m podél pozemku p. [číslo] který se nachází mezi pozemky p. [číslo] [obec] byly vyznačeny za pomoci zdi, sloupků plotu a UH mezníků.

24. Žalovaný žalobcům užívání pozemku, na kterém vysázeli živý plot, jakýmkoliv způsobem nevytýkal, a to až do roku 2004, kdy nechal vyhotovit geometrický plán [číslo] [rok] ze dne [datum], neboť zjistil, že žalobci a jejich sousedé na ulici [ulice] užívají části pozemku [parcelní číslo] přináležející k jejich pozemkům bez právního důvodu. Uvedeným plánem byly z pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaného vytvořeny pozemky [parcelní číslo] až [číslo], a to před pozemky dotčených vlastníků, aby mohly být pozemky [parcelní číslo] až [číslo] případně odprodány vlastníkům přilehlých pozemků. Většina vlastníků s odprodejem nově vtvořených pozemků nesouhlasila, neboť měli za to, že pozemky jsou jejich vlastní a navrhli počkat na digitalizaci katastru nemovitostí. Digitalizace ale zaměření pozemků v katastrální mapě nezměnila, přičemž k odkoupení pozemku se rozhodli pouze manželé [příjmení], a to konkrétně pozemku p. [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Současně se smlouvou byly na základě geometrického plánu [číslo] 2004 ze dne [datum] v katastru nemovitostí nově vytvořeny pozemky [parcelní číslo] až [číslo]. Geometrickým plánem byl mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem žalovaného [parcelní číslo] vytvořen pozemek p. [číslo] o výměře 29 m2 ve vlastnictví žalovaného. Vedle tohoto pozemku byl vytvořen pozemek p. [číslo] který navazoval na pozemek [parcelní číslo] [obec] mezi pozemkem p. [číslo] [parcelní číslo] byla označena bodem č.„ [číslo]“, což byl sloupek plotu. [obec] mezi pozemky p. [číslo] byla vyznačena bodem [číslo], což byl "pův. plast. mezník“. Posléze se k odkupu pozemku p. [číslo] v roce 2010 rozhodli manželé [příjmení], kdy ostatní vlastníci přilehlých pozemků již nebyli oslovování. Situace v daném místě nebyla nikým řešena až do roku 2021, kdy žalobci zažádali o odkup pozemků, neboť žalovaný v daném místě plánoval opravu chodníku, kdy oprava by ale zasáhla do živého plotu žalobců. Žalobci nesouhlasili s podmínkami žalovaného a žalovaný jejich žádost o odkup pozemku p. [číslo] zamítl. Ploty u rodinných domů, u kterých byly vytvořeny žalovaným nové pozemky p. [číslo] [číslo], jsou v jedné rovině, navazují na sebe a vede před nimi vybudovaný chodník, obdobná je situace na druhé straně ulice. Před domem žalobců se nachází živý plot, který bezprostředně navazuje na postarší chodník.

25. Podle § 134 odst. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

26. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. <b>27. Soud dospěl k těmto právním závěrům:</b> 28. Soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalobci vydrželi pozemek specifikovaný v žalobě, neboť byly naplněny podmínky ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák., tedy že drželi předmětný pozemek více jak 10 let a tato držba byla v souladu s § 130 odst. 1 obč. zák. oprávněná, a to s ohledem ke všem okolnostem. Soud vycházel z úpravy vydržení občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2014, a to s ohledem na počátek držení předmětného pozemku a datum vydržení, kdy všechny tyto události se staly za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Žalobci počali držet část pozemku v hranicích pozemku nyní označeného p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno], nejpozději v roce 1988, kdy v dané oblasti byl vystavěn chodník, a žalobci v prostoru pozemku vysázeli živý plot, který navazoval na žalovaným vybudovaný chodník a na dříve vystavěný plot, ke kterému se vyjádří soud níže. Na této skutečnosti se strany shodly a učinily ji nespornou. Žalobci pak byly dle názoru soudu od [datum] po dobu 10 let ke všem okolnostem objektivně v dobré víře, že pozemek v hranicích pozemku nyní označeného p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] užívají jako svůj vlastní a [datum] tak pozemek vydrželi.

29. Žalobci na základě dohody o užívání užívali pozemek p. [číslo] k němuž předmětný pozemek přiléhá, již od roku 1978, ale od této doby nemohli být v dobré víře, že jej užívají jako svůj vlastní, neboť pozemek měli pouze svěřen do užívání a nemohli být tedy ke všem okolnostem v dobré víře, že drží jako svou vlastní část pozemku v hranicích pozemku nyní označeného p. [číslo] neboť mohli mít pouze za to, že mají uvedeno část pozemku v užívání. Počátek vydržecí doby je datován až ke dni [datum], a to v souvislosti s účinností novely občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., kdy konkrétně na základě ustanovení § 872 odst. 1 obč. zák., se právo osobního užívání pozemku přetransformovalo na vlastnictví pozemku (k tomu dále viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1317/2002 nebo 22 Cdo 174/2002), žalobcům od tohoto data svědčilo vlastnické právo k pozemku p. [číslo] mohli tak být i v dobré víře, že drží část pozemku [parcelní číslo] v hranicích dnešního pozemku p. [číslo] jako svůj vlastní. Žalobci odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1134/1996 dle názoru soudu na věc nedopadá, neboť skutkové okolnosti v rozsudku řešeného případu byly jiné a je v něm řešena jiná právní otázka než v projednávané věci.

30. Žalobci byli od uvedeného data v dobré víře, a to objektivně, se zřetelem ke všem okolnostem, že pozemek v hranicích pozemku nyní označeného p. [číslo] v k. ú. [obec] na [anonymizováno] užívají a drží jako svůj vlastní, z pohledu soudu byli oprávněnými držiteli. Především tomu tak bylo z důvodu vytyčení hranic pozemků v terénu v daném místě, neboť u jejich pozemku se před chodníkem nachází kovová trubka, která reflektuje původně zaměřenou hranici pozemků. Bylo prokázáno, že trubka se na daném místě nachází delší dobu než od roku 2004, jak tvrdil žalovaný, což je zřejmé nejen ze vzhledu trubky samotné, navíc geometrický plán z roku 1978 výslovně zmiňuje vyznačení hranic v terénu za pomoci železných trubek. Žádný další geometrický plán, týkající se daného místa, železné trubky, jako prostředek zaměření hranic pozemků, již neuvádí. Žalovaný tvrdil, že trubka byla v místě umístěna při zaměření pozemku p. [číslo] v roce 2004, ale ze samotného geometrického plánu, který nechal vyhotovit žalovaný v uvedeném roce, bylo zjištěno, že pozemek byl v daném místě zaměřen za pomoci sloupku plotu, železná trubka v něm není zmiňována, tedy tvrzení žalovaného bylo vyvráceno.

31. Žalobci navíc pozemek užívali v hranicích již uváděného plotu. Plot byl vystavěn na základě povolení z roku 1984 [anonymizována tři slova], vedl po hranici pozemku žalobců p. [číslo] k hranici místní komunikace na pozemku p. [číslo] k již zmiňované železné trubce, kde v roce 1988 byl vybudován chodník, který končil před posledním sloupkem plotu (a železnou trubkou), a žalobci pozemek, v rozsahu tohoto plotu po poslední sloupek před chodníkem, užívali, ostatně vybudovali živý plot na hranici tohoto plotu po vybudování chodníku. Plot následně žalobci odkoupili od [anonymizována dvě slova] a plot na místě stojí dodnes. Plot byl postaven na základě povolení tehdejšího národního výboru, tedy se souhlasem úřadu a dalo se předpokládat, že byl postaven ve správných hranicích pozemků, když proti němu navíc nikdo ničeho nenamítal, tedy ani národní výbor, který rozhodl o stavbě plotu a ani město samotné v následujících letech, navíc byl městem postaven chodník, který byl ukončen před tímto plotem a železnou trubkou u posledního sloupku. To že se jedná o plot původní, pak sami účastníci shodně potvrdili.

32. Žalovaný až do roku 2004 proti držbě žalobců ničeho nepodnikl a ničeho proti držbě pozemku v rozsahu pozemku p. [číslo] nenamítal. Navíc je zřejmé, že problém s hranicí pozemku nebyl jen u pozemku žalobců, ale i u dalších domů v ulici, jejichž hranice s místní komunikací na pozemku [parcelní číslo] byla v jedné rovině, jak vyplývá ostatně z umístění plotů u těchto domů a z mapy katastru nemovitostí týkající se pozemků [číslo], kdy tyto pozemky nechal žalovaný vytvořit právě v roce 2004, když přišel na to, že vlastníci pozemků přináležejících k pozemku [číslo] užívají zčásti pozemek města, kdy vlastnická hranice byla posunuta cca o 1 m do pozemku města.

33. Na to, že byli žalobci v dobré víře lze usuzovat i z rozměrů předmětného pozemku, neboť jeho výměra činí pouhých 29 m2, jedná se o pás pozemku, který není široký ani 1 m a je dlouhý cca 31m, a přesně přináleží k pozemku žalobců [parcelní číslo] v jeho hranicích, tedy ani z výměry pozemku a jeho charakteru nelze usuzovat na to, že by si byli žalobci vědomi rozporu skutečného stavu, se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, neboť je šířka pozemku natolik malá, že se v dané době s použitím tehdejších postupů mohlo snadno stát, že byly informace o hranicích pozemku žalobcům špatně sděleny, nebo byly nesprávně zaměřeny, když se tak navíc stalo ve vícero případech na ulici [ulice]. [příjmení] předmětného pozemku, která činí 29 m2, navíc není ve výrazném nepoměru vůči pozemku žalobců p. [číslo] který měl mít původně výměru 797 m2, kdy je zřejmé, že ani městu nebylo podezřelé, že žalobci (a jejich sousedi) užívají pozemek města, které v daném místě samo vybudovalo chodník v prostoru před ploty obyvatel ulice.

34. Co se týče námitek žalovaného, tak těmto soud nepřisvědčil. Žalovaný v prvé řadě argumentoval, že se situace se začala řešit v roce 2004 a žalobci nemohli být od této doby v dobré víře. Žalobci ale již v této době pozemek vydrželi a byli tak jeho vlastníky, otázka dobré víry žalobců od roku 2004 tak není pro rozhodnutí soudu podstatná.

35. Žalovaný také argumentoval, že v roce 2002 proběhlo zaměření pozemku v rámci odprodeje části pozemku p. [číslo] oddělení pozemku [parcelní číslo] po celé hranici pozemku p. [číslo] k pozemku města p. [číslo] z tohoto mělo být žalobcům patrno, že užívají pozemek města, neboť neodprodali pozemek až k hranicím pozemku p. [číslo] ale pouze k hranicím pozemku p. [číslo]. V roce 2002, kdy zaměření pozemku [parcelní číslo] proběhlo, pozemek p. [číslo] ještě neexistoval, neboť vznikl až na základě geometrické plánu vytvořeného v roce 2004, do katastru nemovitostí byl zapsán až v roce 2009 a geometrický plán přiložený ke kupní smlouvě ze dne [datum] tak neobsahoval, ani nemohl obsahovat, pozemek p. [číslo] neboť ten ještě neexistoval a žalobci tedy nemohli vědět, zda odprodávají pozemek až k hranici pozemku p. [číslo] nebo k hranici později vzniklého pozemku p. [číslo].

36. Jak již soud výše uváděl, tak již k [datum] byly splněny podmínky vydržení a žalobci byly v tomto roce vlastníky pozemku, tedy i kdyby pro se potvrdilo tvrzení žalovaného, že železná trubka mezi pozemky p. [číslo] nyní p. [číslo] u sloupku plotu zde byla zatlučena v roce 2004, tak žalobci s ohledem na výše uvedené dle názoru soudu pozemek v rozsahu pozemku p. [číslo] již vydrželi a tato skutečnost tedy nemá vliv na jejich dobrou víru v předcházejícím období, a to i kdyby věděli o zaměření pozemku p. [číslo] v roce 2002 v rámci prodeje pozemku [parcelní číslo].

37. Pokud žalovaný argumentoval, že z katastru nemovitostí je zřejmé, že délka hranice pozemku žalobců je kratší, než ve skutečnosti užívají, a to o méně jak 1 m, proto nemohli být v dobré víře, a k tomuto poskytl měření z aplikace katastru nemovitostí, tak soud se již k této námitce vyjadřoval v bodě 34. tohoto rozsudku. Jedná se pouze o nepatrný přesah a naopak takto malá chyba v zaměření se dle názoru soudu snadno mohla v dřívější době stát a žalobcům z takto malého rozdílu v délce hranice vůbec nemuselo být známo, že užívají pozemek nad rámec vlastnických hranic a nelze touto skutečností vyloučit dobrou víru žalobců, zvlášť s ohledem na ostatní okolnost, které soud v předchozích odstavcích uvedl.

38. Soud tak má z výše uvedených důvodů za to, že návrh žalobců je po právu a žalobě vyhověl.

39. Nad rámec již uvedeného soud dodává, že zákon č. 89/2012 Sb. zavedl ve svém ustanovení § [číslo] institut mimořádného vydržení. Toto ustanovení stanoví, že uplynula-li dvojnásobná doba stanovená pro vydržení, tedy 20 let v daném případě ohledně nemovitých věcí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. S ohledem na přechodná ustanovení tato doba nemohla skončit dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy dříve jak v roce 2019. Jak dovodila aktuální judikatura (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3387/2021),„ podmínkou mimořádného vydržení (§ [číslo] ObčZ) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 ObčZ), ani – pro dobu držby před [datum] – držba oprávněná (§ 130 odst. 1 ObčZ1964), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele“. V § [číslo] až [číslo] je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení neaplikují. Soud má za to, že v daném případě, pokud by nebylo prokázáno, že žalobci byli v období od roku 1992 do roku 2002 skutečně objektivně v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, tak bylo možné na daný případ aplikovat i právní úpravu institutu mimořádného vydržení a v takovém případě by to byl žalovaný, kdo by musel prokázat žalobcům nepoctivý úmysl, tedy že jednání žalobců při nabytí a výkonu držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu, neboť je to žalovaný, koho v takovém případě tíží břemeno tvrzení a důkazní, přičemž otázka dobré víry žalobců by v takovém případě soudem vůbec řešena nebyla.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 771 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 800 Kč (jak požadovali žalobci) za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast u jednání dne [datum] a [datum] a porada s klienty dne [datum], kdy tato porada byla zástupcem řádně doložena, včetně obsahu porady, a soud shledal tento úkon účelným) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada za dvě cesty k jednání [obec] – [obec] a zpět v celkové výši 839,28 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 414,48 Kč za 30 ujetých km v částce 214,48 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 424,80 Kč za 30 ujetých km v částce 224,80 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 339,28 Kč ve výši 3 431,25 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejich zástupce.