15 C 40/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jurášem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A se sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 465,42 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 5 854 Kč tyto k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , sídlem , Jméno žalobkyně B, , , adresa, – , Jméno advokáta B, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v Šumperku 15. 11. 2024 a doplněným podáním doručeným soudu dne 30. 4. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 29 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 465,42 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 9. 3. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s částkou 31 980 Kč představující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 25 067 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 413 Kč vrátit v 21 měsíčních splátkách o výši každé 2 761 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 9. 12. 2023. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku ve výši 4 000 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 26 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na jistinu ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 301,67 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 10. 12. 2023 do 29. 4. 2024) a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s částkou 15 168 Kč představující kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 817 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč vrátit v 65 týdenních splátkách po 465 Kč. Poslední splátka byla stanovena na den 27. 3. 2023. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku ve výši 8 000 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným na jistinu ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 163,75 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 3. 2023 do 29. 4. 2024), a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost ve smyslu § 84 -§ 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne , datum, a ze dne , datum, . Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ověřila majetkovou situaci žalovaného z výměru , Anonymizováno, , podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a složenek (za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , žije s , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Ze zákaznické karty ze dne 27. 12. 2021 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, majetkovou situaci žalovaného z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a složenek (za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , žije s , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.

2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.

3. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.), neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a soud měl za to, že žalovaný s tímto postupem rovněž souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud vycházel při posouzení věci pouze z písemných dokladů předložených žalobkyní. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil osobu oprávněnou jednat za žalobkyni. Z písemnosti označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v této kartě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , další čistý příjem domácnosti činí částku , částka, . Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částku ve výši , částka, . Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 27. 12. 2021 žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 15 168 Kč zaplatit v hotovosti v 65 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou poskytnutou částku. Z písemnosti označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný dne 27. 12. 2021 čerpal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, na které splatil částku celkem ve výši 8 000 Kč platbami ze dne 28. 12. 2021, 17. 1. 2022. 14. 2. 2022 a 9. 3. 2022. Z písemnosti označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný v této kartě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , další čistý příjem domácnosti činí částku , částka, . Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný označil částku ve výši , částka, . Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 9. 3. 2022 žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 26 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 31 980 Kč zaplatit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou poskytnutou částku. Z písemnosti označené jako tabulka umoření soud zjistil, že žalovaný dne 9. 3. 2022 čerpal peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, na které splatil částku ve výši 4 000 Kč platbou ze dne 13. 5. 2022. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 29. 4. 2024 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky bylo zjištěno, že úplata za postoupené pohledávky byla připsána na účet postupitele dne 29. 4. 2024. Z písemnosti označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , informace o zpracování osobních údajů a podacího lístku, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek. Současně byl žalovaný informován o nakládání s jeho osobními údaji. Písemnosti byly předány k poštovní přepravě dne , datum, . Z písemnosti označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které ho vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, . Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .

5. Soud posoudil písemné doklady předložené žalobkyní jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dle obsahu spisu dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný dne 27. 12. 2021 podepsali smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 168 Kč, a to v 65 týdenních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti poskytnutou částku. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na svůj závazek částku celkem ve výši 8 000 Kč, a to platbami ze dne 28. 12. 2021, 17. 1. 2022. 14. 2. 2022 a 9. 3. 2022. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dále dne 9. 3. 2022 podepsali smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 31 980 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti poskytnutou částku. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na svůj závazek částku ve výši 4 000 Kč, a to platbou ze dne 13. 5. 2022. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, a ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek ze shora uvedených smluv. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně.

6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle rozhodné právní úpravy. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 8. 2024 (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli;dle § 7 odst. 1, písm. g) a § 9 z. s. ú. je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka;dle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy;dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem;dle § 104 z. s. ú. vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu […];dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat;dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná;dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení.

7. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „[…]již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)[…]“8. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalované částky požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřených smluv mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům ze smluv, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením ohledně uskutečněných právních jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. Soud tak nemohl věc podřadit pod jednotlivá ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, neboť pokud je možné právní jednání mezi stranami podřadit pod ustanovení občanského zákoníků upravující smluvní ujednání mezi stranami, nemůže bez dalšího na řešenou věc aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jen na základě skutečnosti, že žalobkyně uvedla do návrhu, že požadované částky představují bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Soud se proto zabýval tvrzenými skutečnostmi ohledně smluv uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o spotřebitelském úvěru v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. K takovému právnímu jednání se ostatně vztahovala veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

9. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl proto soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné spotřebitelské úvěry. Žalobkyně v podaném návrhu jakkoliv netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného ověřena. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 z. s. ú., když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, . Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne , datum, a ze dne , datum, . Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, majetkovou situaci žalovaného z výměru , Anonymizováno, , podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (výměr z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a složenek (za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , žije s , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Ze zákaznické karty ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ověřila majetkovou situaci žalovaného z výměru , Anonymizováno, , podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (z , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a složenek (za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , žije s , Anonymizováno, , nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Svá tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně mimo zákaznických karet nijak nedoložila.

10. Soud tedy dospěl na základě skutkového zjištění o způsobu ověření schopnosti žalovaného splácet úvěry k závěru, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru. Z tvrzení a předložených důkazů žalobkyní jasně vyplývá, že její právní předchůdkyně neměla (ani nepožadovala) dostatečné informace o možnostech žalovaného úvěry splácet, když právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pouze příjem žalovaného, avšak ani k uvedenému žalobkyně nedoložila listiny (výměr, složenky), jimiž měla být výše příjmu žalovaného prokázána. Za tohoto stavu, který vyplývá z tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů, tak dle § 86 odst. 1 z. s. ú. neměla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelské úvěry, natož v rozmezí několika měsíců dva spotřebitelské úvěry, protože úvěruschopnost žalovaného byla prověřena takovým způsobem, že tento způsob nemohl dát ucelený obraz o schopnostech žalovaného splácet úvěry, resp. byly na místě důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele spotřebitelské úvěry splácet. Soud tedy dle § 87 z. s. ú. posoudil smlouvu o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, jako neplatné právní jednání.

11. Protože soud uzavřel, že nároky uplatněné žalobkyní nemohou být dány z důvodu uzavřených smluv o úvěru, bylo na místě, aby posoudil, zda jsou nároky nebo některý z nich dán z jiného právního důvodu. V případech, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, tak jako smlouvy v tomto případě, je spotřebitel dle § 87 z. s. ú. povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tato právní úprava odpovídá úpravě § 2991 a § 2993 o. z. o bezdůvodném obohacení, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytovateli úvěru pouze to, oč se skutečně obohatil. Obohacením je zde tedy pouze takové plnění, o které se reálně zvýšil majetek spotřebitele nebo plněním poskytovatele snížily jeho dluhy. Nároky žalobkyně tak mohou odpovídat pouze právu na vydání bezdůvodného obohacení, kterým může být jen skutečně poskytnuté peněžité plnění, nikoli smluvní úrok, poplatky za sjednání úvěru či platby jiné. Výše plnění, které má žalovaný v takovém případě poskytnout, a jeho splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí, z. s. ú., podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 12. 2021 skutečně částku 15 000 Kč, vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru ji tedy poskytla bez právního důvodu a žalovaný se o tuto částku reálně obohatil. Žalovaný je tedy povinen vydat obohacení získané na úkor (nyní) žalobkyně. Ze zjištěného skutkového stavu dále vyplývá, že žalovaný zaplatil po poskytnutí této částky celkem 8 000 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila; jde přitom o částku právě určenou na vrácení úvěru, tj. při neplatnosti smlouvy zjevně na vrácení poskytnutých prostředků. Celou takto zaplacenou částku je třeba započíst tzv. na jistinu, nikoli na úroky a jiné poplatky, protože ty nebyly platně sjednány. Povinnost žalovaného se tak odvíjí od skutečně obdržených prostředků, které je povinen vrátit, a to po odečtení toho, co již žalobkyni (její právní předchůdkyni) na toto obohacení vrátila, jde tedy o částku 7 000 Kč (15 000 Kč – 8 000 Kč). Ze zjištěného skutkového stavu dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 9. 3. 2022 skutečně částku 26 000 Kč, vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru ji tedy poskytla bez právního důvodu a žalovaný se o tuto částku reálně obohatil. Žalovaný je tudíž povinen vydat obohacení získané na úkor (nyní) žalobkyně. Ze zjištěného skutkového stavu dále vyplývá, že žalovaný zaplatil po poskytnutí této částky celkem 4 000 Kč, jak žalobkyně sama tvrdila; jde přitom o částku právě určenou na vrácení úvěru, tj. při neplatnosti smlouvy zjevně na vrácení poskytnutých prostředků. Celou takto zaplacenou částku je třeba započíst tzv. na jistinu, nikoli na úroky a jiné poplatky, protože ty nebyly platně sjednány. Povinnost žalovaného se tak odvíjí od skutečně obdržených prostředků, které je povinen vrátit, a to po odečtení toho, co již žalobkyni (její právní předchůdkyni) na toto obohacení vrátila, jde tedy o částku 22 000 Kč (26 000 Kč – 4 000 Kč). Soud tudíž uložil žalovanému v bodě I. výroku tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 29 000 Kč (7 000 Kč + 22 000 Kč).

12. Žalovaný je povinen v souladu s § 87 odst. 1, věta třetí, z. s. ú. vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 odst. 1, věta třetí, z. s. ú. je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, , na který soud v plném rozsahu odkazuje. Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. K tomu dále viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, : „Slova ,v době přiměřené jeho možnostemʼ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet. (viz Důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 87).“ Soud tedy v části výroku pod bodem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení do zaplacení v celém rozsahu.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze z části, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné části. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 160 Kč, a dále z náhrady odměny za zastupování právního zástupce podle § 137 odst. 2 o. s. ř., kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 29 000 Kč ve výši 2 260 Kč za každý ze tří úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, návrh ve věci samé včetně jeho doplnění, a k tomu vždy paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, po 300 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč. Celkem tedy částka odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce činí 9 292,80 Kč, což spolu s náhradou soudního poplatku činí celkem částku 10 452,80 Kč, kterýžto nárok na náhradu nákladů řízení by žalobkyni svědčil při plném úspěchu ve věci. Soud však musel při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednit, že žalobkyně nebyla částečně úspěšná, pokud jde o částku 8 011,10 Kč (1 301,67 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení, 4 207,07 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení 15 % od 30. 4. 2024 do 8. 8. 2025, 1 163,75 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení, 1 338,61 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení 15 % od 30. 4. 2024 do 8. 8. 2025). Úspěch ve věci musí soud posuzovat ve vztahu k celému předmětu řízení, jímž je i uplatněné příslušenství. Soud se tedy musel vypořádat i s neúspěchem žalobkyně ohledně této části nároku (srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tedy celkově uplatňovala ke dni rozhodnutí soudu jako předmět řízení částku 37 011,10 Kč (jistina 29 000 Kč + kapitalizované úroky z prodlení 8 011,10 Kč); úspěšná byla žalobkyně v rozsahu 29 000 Kč, což představuje ve vztahu k celku úspěch 78 %; naproti tomu úspěch neměla žalobkyně v částce 8 011,10 Kč, což představuje ve vztahu k celku neúspěch 22 %. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, protože měla žalobkyně v dané věci úspěch jen v rozsahu 78 %, je od něj třeba odečíst úspěch žalovaného, tj. neúspěch žalobkyně, ve výši 22 %, když výsledným poměrem je 56 % úspěch a tomu odpovídající část nákladů řízení oproti plnému úspěchu, tedy z 10 452,80 Kč, částka 5 853,56 Kč, tedy po zaokrouhlení 5 854 Kč.

14. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.