15 C 70/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jurášem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o změnu příjemce a snížení výživného na zletilé dítě

I. Povinnost žalované platit výživné ve prospěch , jméno FO, , narozeného , datum, , stanovená žalované naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 7. 4. 2023, částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2023 vždy do patnáctého dne toho kterého měsíce k rukám otce, se mění tak, že žalovaná je povinna platit výživné ve prospěch , jméno FO, , narozeného , datum, , částkou 800 Kč měsíčně s účinností od 28. 6. 2024 vždy do patnáctého dne toho kterého měsíce k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky.

II. Nedoplatek běžného výživného za dobu od 28. 6. 2024 do 31. 10. 2025 ve výši 12 800 Kč, jakož i výživné, které dospěje v měsíci, ve kterém bude doručen tento rozsudek žalované, je žalovaná povinna zaplatit k rukám České republiky – Úřadu práce České republiky, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy s běžným výživným, přičemž první splátku nedoplatku výživného je povinna žalovaná zaplatit spolu s prvním běžným výživným splatným po doručení rozsudku žalované.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 7. 2025 domáhá se žalobce, aby byla žalované uložena povinnost přispívat na výživné synovi žalované , jméno FO, , narozenému , datum, , částkou 800 Kč měsíčně ode dne 28. 6. 2024, a to na účet žalobce vždy k 15. dni v měsíci. Žalobce návrh odůvodnil tím, že svým rozhodnutím ze dne 11. 9. 2024, č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 1. 10. 2024, byla tehdy nezletilému synovi žalované přiznána dávka státní sociální podpory, a to dávka pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 8 870 Kč náležející mu každý měsíc v době od 28. 6. 2024 do 31. 8. 2024, tato byla poté rozhodnutím žalobce ze dne 2. 10. 2024, č. j. , Anonymizováno, zvýšena na částku 9 220 Kč a je v této výši vyplácena již zletilému synovi žalované dosud. Syn žalované se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na Střední , adresa, . Výživné pro syna žalované naposledy stanovil Okresní soud v , adresa, rozsudkem dne 13. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2023. Rozsudkem Okresního soud ve , adresa, ze dne 22. 7. 2024, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, byl syn žalované svěřen do pěstounské péče , jméno FO, , narozeného , datum, . Žalobce navrhl, aby bylo výživné nově stanoveno platit žalované od 28. 6. 2024 ve výši 800 Kč s ohledem na poměry žalované, která je toho času osobou ve výkonu trestu odnětí svobody a byť je zařazena na práci ve věznici, nejsou její příjmy v takové výši, aby mohla poskytovat výživné vyšší, resp. v původně výši vyměřené opatrnickým soudem. Žalobce navrhl, aby dlužné výživné bylo stanoveno od 28. 6. 2025 do 31. 10. 2025 jako splatné měsíčně po 500 Kč spolu s běžným výživným.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se nehodlá vyhýbat plnění vyživovací povinnost pro svého syna. Pracovní zařazení však trvalo pouze v době od 27. 1. 2025 do 24. 6. 2025, jiné příjmy před a poté neměla. Souhlasí s tím, aby byla vyživovací povinnost naposledy stanovena rozsudkem opatrovnického soudu změněna a uloženo jí platit měsíčně výživné k rukám České republiky ve výši 800 Kč. Žalovaná má však má za to, že by ji nemělo být uloženo platit dlužné výživné za dobu od 28. 6. 2024 do 31. 10. 2025, protože nemá příjmy, ze kterého by bylo možné takový nedoplatek hradit. Žalovaná odkázala na rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 24. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , který předložila k důkazu toho, že v tomto jiném řízení ve věci výživného pro nezletilou deru žalované nebylo žalované opatrovnickým soudem stanoveno zaplatit dlužné výživné, když nebyla žalovaná v rozhodné době zařazena na práci ve výkonu trestu odnětí svobody a jakékoli výživné placené jako nedoplatek by pro ni bylo likvidační. Žalovaná uvedla, že nemá žádné zdravotní omezení pro zařazení do výkonu práce s výjimkou nutnosti zařazení pro vnitřní výkon práce, o což žádala, nemá však v současnosti žádné zařazení přislíbeno.

3. Soud provedl ve věci jednání dne 31. 10. 2025, u kterého provedl dokazování. Soud vzal primárně za nesporné, že poměry žalovaného a potřeby jejího syna odpovídají povinnosti žalované platit výživné k rukám České republiky ve výši 800 Kč měsíčně, když tuto skutečnost učinili žalobce a žalovaná nespornou. Soud k tomu uvádí, že neměl důvod nevzít takovou skutečnost za nespornou a nevycházet z ní, když je to právě žalobce, kdo zajišťuje prostředka veřejných rozpočtů skutečnou výživu syna žalované, přičemž právě výše těchto příspěvků státní sociální podpory odráží skutečné potřeby a poměry oprávněné osoby. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2024, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že nabylo právní moci dne 7. 4. 2023, že jím byla uložena povinnost žalované platit na tehdy nezletilého syna , jméno FO, výživné ve výši 3 000 Kč s účinností od 1. 4. 2023 vždy do patnáctého dne v měsíci. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne 22. 7. 2024, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že nabyl právní moci dne 31. 7. 2024, že jím byl , jméno FO, svěřen do pěstounské péče , jméno FO, , narozeného , datum, . Z rozhodnutí Úřadu práce české republiky – Krajská pobočka ve , adresa, ze dne 11. 9. 2024, č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte , jméno FO, v pěstounské péči , jméno FO, ve výši 8 870 Kč od 28. 6. 2024, rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 10. 2024; rozhodnutí Úřadu práce české republiky – Krajská pobočka ve , adresa, ze dne 2. 10. 2024, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že s účinností od 1. 9. 2024 byl příspěvek zvýšen na částku 9 220 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 10. 2024; z rozhodnutí Úřadu práce české republiky – Krajská pobočka ve , adresa, ze dne 30. 10. 2024, č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že bylo rozhodnuto o změně osoby příjemce příspěvku na , jméno FO, , rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 11. 2024. Z Přehledu vyplacených dávek ze dne 24. 6. 2025 a Přehledu vyplacených dávek ze dne 20. 10. 2025 soud zjistil, že od 13. 9. 2024 do 13. 10. 2025 byl synovi žalované vyplacen každý měsíc příspěvek ve výši odpovídající rozhodnutím Úřadu práce shora označeným. Z Potvrzení o studiu ze dne 2. 10. 2023 a ze dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že syn žalované byl studentem Střední , adresa, ve školním roce 2023/2024, v 2. ročníku, a 2024/2025, ve 3. ročníku. Z Potvrzení o studiu Střední , Anonymizováno, , , adresa, , ze dne 26. 9. 2025, soud zjistil, že syn žalované je ve školním roce 2025/2026 studentem 1. ročníku programu , Anonymizováno, v denní formě studia. Z Potvrzení , právnická osoba, ze dne 10. 6. 2025 a ze dne 15. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná pobírala z práce, do které byla zařazena, odměnu v čisté výši 1 092 Kč v měsíci 1/2025, 5 842 Kč v měsíci 2/2025, 6 071 Kč v měsíci 3/2025, 5 694 Kč v měsíci 4/2025, 5 445 Kč v měsíci 5/2025, 5 038 Kč v měsíci 6/2025, přičemž za měsíce 7-9/2025 nebyla žalované žádná další odměna vyplacena. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 24. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že ve věci nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, , byla žalované uložena povinnost platit výživné pro nezletilou ve výši 1 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2025, a že byl zamítnut návrh na stanovení výživného splatného k rukám úřadu práce za období od 1. 7. 2024 do 21. 12. 2024, a že v odst. 14. odůvodnění tohoto rozsudku je tento výrok odůvodněn tak, že žalovaná není zařazena na práci, jakékoli výživné uložené jí zpětně by bylo likvidační. Z Potvrzení Vězeňské služby České republiky ze dne 12. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaná nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody dne 7. 7. 2024 a předpokládaný konec výkonu trestu odnětí svobody je dne 7. 7. 2030.

4. Soud neprováděl důkaz Informací o průběhu řízení , Anonymizováno, u Okresního soudu ve , adresa, , Návrhem na svěření nezletilého do pěstounské péče ze dne 10. 6. 2024, Čestným prohlášením o počátečním datu osobní péče ze dne 28. 8. 2024, Vyjádřením Magistrátu města , adresa, ze dne 19. 8. 2024, neboť jde o důkazy nadbytečné, když jimi žalobce prokazoval tvrzení, že vyplácí přiznaný příspěvek pěstounské péče synovi žalované od 28. 6. 2024, což bylo prokázáno již rozhodnutími žalobce a rozhodnutím Okresního soudu ve , adresa, o svěření syna žalované do pěstounské péče.

5. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a dospěl na základě provedeného dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce rozhodl o přiznání příspěvku státní sociální podpory – příspěvku na úhradu potřeb dítěte pro syna žalované s účinností od 28. 6. 2024, ten je v současné době vyplácen synovi žalované měsíčně ve výši 9 220 Kč. Syn žalované byl v pěstounské péči, v současnosti je zletilý, ale připravuje se soustavně na budoucí povolání denním studiem na střední škole. Naproti tomu žalovaná je toho času ve výkonu trestu odnětí sobovy, není zařazena na práci, avšak v prvním pololetí tohoto roku pracovala a měla odměnu ve zjištěné výši. Sama žalovaná uvádí, že způsobilá k práci je, nevyhýbá se jí a hodlá pracovat, jakmile bude mít možnost.

6. Podle § 47g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, odst. 1 příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. odst. 3 náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti. odst. 4 je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.podle § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení; podle odst. 2 jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází;podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost;podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit;podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného; podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost;podle § 915 odst. 1 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle označené rozhodné právní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal svým rozhodnutím, že přiznal synovi žalované zaopatřovací příspěvek. Soud vychází z rozhodnutí žalobce jako státního orgánu o otázce předpokladu nároku na příspěvek, když jeho přiznání správním aktem je předpokladem pro nastoupení zákonné cese práva na výživné z oprávněné osoby, které byl příspěvek přiznán, na stát. Žalobce je tedy aktivně věcně legitimován podle zákona o sociálně právní ochraně dětí, aby se domáhal soukromoprávního nároku na výživné pro zletilé dítě vůči výživným povinné osobě, tedy zde matce. Nárok je přitom dán co do základu i výše. Soud jinak posuzuje právo na výživné podle týchž kritérií, jako by se jednalo o nárok vznesený přímo dítětem proti svému přímému předku, tedy rodiči. Syn žalované je osobou bez vlastního příjmu, pro soustavné studium v denní formě na střední škole není schopen se sám živit, kdy jeho zletilost není pro tuto otázku rozhodná. Žalovaná je naproti tomu osobou v produktivním věku, nepřipravuje se soustavným studiem nebo rekvalifikací na budoucí povolání, může být tedy výdělečně činná. Soud posuzuje nárok na výživné podle vztahu oprávněné osoby dítěte a osoby povinné, význam nemá výše přiznaného příspěvku, jde tedy pouze o zohlednění kritérií soukromého práva tak, jako by se domáhala stanovení výše vyživovací povinnosti přímo oprávněná osoba dítěte. Výživné pro dítě má být v takové výši, aby byla zásadně shodná životní úroveň rodiče a dítěte. Soud v daném případě nevycházel z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti k výši výživného, a to pro specifické poměry dítěte, jehož matka je ve výkonu trestu odnětí svobody s omezenou možností výdělečné činnosti. Žalovaná však v minulosti pracovala a o další práci usiluje, uznává svou povinnost platit výživné, avšak nemá pro to prostředky právě pro stav odnětí svobody. Soud akcentuje, že si svou situaci zavinila žalovaná sama, soud však především akcentuje realitu objektivního světa a nehodlá ad absurdum žalovanou trestat prostřednictvím neúměrného výživného, když v tomto soud odkazuje obdobně na odůvodnění Okresního soudu v , adresa, . Faktem je, že se zákonodárce rozhodl převzít péči o nezletilé i zletilé děti rodičů, kteří jsou ve výkonu trestu nebo nemohou jinak pečovat o své děti. Pokud stát zvolil tuto paternalistickou cestu, musí z toho akceptovat i důsledky, že prostě takový rodič nemá prostředky, kterými by zcela refundoval příspěvky vyplácené jako dávky státní sociální podpory. Soud proto neuložil žalované povinnost splátek nedoplatku výživného v celém navrhovaném rozsahu. Na druhou stranu nárok na výživné vznikl a určitou výši splácení je vhodné uložit. Soud dospěl k závěru, že při zohlednění potenciality výdělků žalované, která vychází z historické zkušenosti prvního pololetí tohoto roku, odpovídá výrokem stanovená povinnost v součtu 1 000 Kč měsíčně (800 Kč běžné a 200 Kč dlužné výživné), kterou by měla být žalovaná schopna alespoň symbolicky hradit, tedy mělo by ji to i motivovat v získání pracovního zařazení ve výkonu trestu.

8. Soud tedy změnil rozsudek opatrovnického soudu, kterým byla naposledy upravena povinnost žalované platit výživné pro syna , jméno FO, , a to pro změnu poměrů, kterou vyvolalo přiznání dávky pěstounské péče. Výši běžného výživného určil soud s ohledem na návrhy obou účastníků řízení a nedoplatek za dobu, kdy žalovaná neplatila ani podle původního rozhodnutí opatrovnického soudu, uložil zaplatit ve splátkách po 200 Kč měsíčně.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, když se tohoto nároku žalobce vzdal a ostatně i poměry žalované odůvodňují takový postup.