16 C 103/2019

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 109.389,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27.194 Kč s 9,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 82.195,20 Kč s úrokem z prodlení z částky 19.541,22 Kč ve výši 9,25 % ročně od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37.812 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 2.088 Kč na účet Okresního soudu v Šumperku, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 109.389,20 Kč se shora uvedeným příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 31.250 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci, doložil souhlas s inkasem a potvrzení o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 57.877 Kč a měla být žalovaným uhrazena v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 804 Kč, splatných vždy k 15. dni každého měsíce. Úroková sazba byla stanovena na 23 %, která byla neměnná po celou dobu trvání úvěru. RPSN pak činila 38,71 % ročně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11 2018, a to i přes upomínky, které mu byly opakovaně zasílány dne [datum] a [datum]. Účastníci si současně ujednali doplňkovou inkasní službu Smlouvou o inkasní službě. V rámci této smlouvy si sjednali nároky, které může žalobkyně jako věřitel uplatňovat za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Jedná se o doplňkovou službu„ Podpora“, která je poskytována na žádost spotřebitele a její podmínky jsou upraveny také samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Podpora. Doplňková služba Podpora je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále možno přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se zavázal platit každý měsíc za výkon inkasní služby splátku ve výši 201 Kč měsíčně a za výkon doplňkové služby Podpora splátku 347 Kč měsíčně, když obě splátky byly splatné společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovanému také vznikla povinnost platit sankce za zaslané upomínky, a to 300 Kč v případě zaslání první upomínky dne [datum] a 500 Kč v případě zaslání druhé upomínky dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena řádně pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], ačkoliv byl žalovaný upozorněn v upomínkách, že může dojít k zesplatnění jistiny a zaúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené Smlouvy o inkasní službě a o Podpoře, nezbývalo žalobkyni, než přistoupit dle ust. V. bod 5.5. smlouvy o úvěru, k jeho zesplatnění, a vyzvat žalovaného k zaplacení celkové částky 109.461,13 Kč. K zesplatnění pak došlo dne [datum]. Žalovaný ke dni zesplatnění žalobkyni uhradil pouze 3 splátky po 1.352 Kč v celkové výši 4.056 Kč, z toho uhradil na jistinu 626,52 Kč, na úroky 1.785,02 Kč, na inkasní službu 603 Kč. Na doplňkovou službu Podpora uhradil 1.041 Kč, takže na dlužné jistině pak dluh představuje 30.623,48 Kč. Dále žalovaný dluží zbylou část úroků 24.841,98 Kč, zbylou část inkasní služby ve výši 13.869 Kč (69 splátek po 201 Kč), zbylou část doplňkové služby Podpora, a to z důvodu odkladu splátek 6.141 Kč (69 splátek po 89 Kč), podpora z důvodu nemoci 8.901 Kč (69 splátek po 129 Kč), podpora z důvodu práce 8.901 Kč (69 splátek po 129 Kč), dále dluží na nákladech na upomínkování 800 Kč, představující za první upomínku 300 Kč (ze dne [datum]), za druhou upomínku 500 Kč (a ze dne [datum]), dále dluží na smluvní pokutě za prodlení 63,69 Kč dle ust. V Smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvní úroky za prodlení s inkasní službou 8,24 Kč dle ust. II. Smlouvy o zřízení inkasní služby, za smluvní pokutu 15.311,74 Kč dle ust. V. bod 5.

5. Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Účastníci si také sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, který je požadován žalobkyní z částky 37.812 Kč, zahrnující částku 13.869 Kč jako zbylou část inkasní služby, představující dohodnutou škodu žalobce z inkasní služby a dlužnou částku 23.943 Kč, jako zbylou část doplňkové služby Podpora, představující dohodnutou škodu žalobkyně z doplňkové služby Podpora, to vše od [datum] do zaplacení, jak vyplývá z ust. čl. II. [číslo] Smlouvy o inkasní službě, resp. ust. čl. II. [číslo] ve spojení s čl. II. [číslo] Smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora. Zákonné úroky z prodlení jsou pak požadovány ve výši 9,75 % ročně z částky 46.735,22 Kč, zahrnující zbylou část jistiny 30.623,48 Kč, náklady za upomínky 800 Kč a smluvní pokutu 15.311,74 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že sjednané doplňkové inkasní služby a služby Podpora byly dobrovolné služby, jejichž sjednání bylo výhodné, neboť umožňovaly přerušení a odklad splátek a při jejich řádném placení by mu byla polovina uhrazených částek vrácena.

3. Žalobkyně také argumentovala znaleckým posudkem [číslo] 2018 zpracovaným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že úroková sazba i sazba RPSN, tak, jak ji žalobkyně nabízí a používá, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. [příjmení] doplňkové služby nabízené pro klienty jsou spíše pozitivní, a co do ceny i podmínek použití na trhu, obvyklé, stejně tak jako sankční ujednání. Rovněž posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně má být řádné a obezřetné a v určité míře i nad rámec zákona. Pro žalobkyni pozitivně vyzněla i auditní zpráva produktu – spotřebitelského úvěru, z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., kterou provedl na základě zadání žalobkyně [příjmení] aplikovaného práva, a to jak ve vztahu ke smlouvě o úvěru, tak i ve vztahu k vzorové dokumentaci a obecných informací pro spotřebitele. Rovněž žalobkyní předložená zpráva [anonymizována tři slova] má vyznívat ve vztahu k žalobkyni pozitivně. Dalším argumentem žalobkyně bylo to, že smlouva, a to v plném svém rozsahu, včetně doplňkových služeb a inkasní služby, byla sjednána platně, když jejich sjednání předjímá i ust. § 133 odst. 3 zákona o spotř. úvěru a z předložených listin také vyplývá odůvodněnost sjednání těchto služeb, zejména služby Podpora. Pokud by žalovaný platil řádně a včas, nemusel by uhradit polovinu poplatků za inkasní službu, za službu Podpora a také by nemusel uhradit polovinu sjednaných úroků z úvěru, resp. ta uhrazená polovina úroků a doplňkových služeb a inkasní služby, by mu byla vrácena. Smluvní pokuta je rovněž požadována v zákonné výši, tedy max. v rozsahu 50 % a služba Podpora de facto má charakter pojištění a bylo jen na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva a mohl využít plnění z této sjednané služby, pokud by nastala předvídaná skutečnost, v rámci které by se tato služba uplatnila. Dlužník však byl nečinný a v podstatě není známo žalobkyni, z jakého důvodu přestal platit. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, žalobkyně dále požaduje zákonné úroky z prodlení z částky 46.735,22 Kč od [datum] do zaplacení, a to dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Výše těchto úroků je pak v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.

4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

6. Podle ust. § 8 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

7. Podle ust. § 1798 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

8. Podle ust. § 1800 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

9. Podle ust. § 433 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

10. Podle ust. § 1973 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

11. Podle ust. § 576 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle ust. § 4 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

13. Podle ust. § 547 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 1811 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

16. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

19. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

21. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

22. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

23. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

24. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

25. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

26. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

27. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

30. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je zčásti důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 31.250 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci, doložil souhlas s inkasem a potvrzení o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 57.877 Kč a měla být žalovaným uhrazena v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 804 Kč, splatných vždy k 15. dni každého měsíce. Úroková sazba byla stanovena na 23 %, která byla neměnná po celou dobu trvání úvěru. RPSN pak činila 38,71 % ročně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], a to i přes upomínky, které mu byly zaslány dne [datum] a [datum]. Účastníci si současně ujednali doplňkovou inkasní službu Smlouvou o inkasní službě. V rámci této smlouvy si sjednali nároky, které může žalobkyně jako věřitel uplatňovat za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Jedná se o doplňkovou službu„ Podpora“, která je poskytována na žádost spotřebitele a její podmínky jsou upraveny také samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Podpora. Doplňková služba Podpora je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále možno přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se zavázal platit každý měsíc za výkon inkasní služby splátku ve výši 201 Kč měsíčně a za výkon doplňkové služby Podpora splátku 347 Kč měsíčně, když obě splátky byly splatné společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovanému také vznikla povinnost platit sankce za zaslané upomínky, a to 300 Kč v případě zaslání první upomínky dne [datum] a 500 Kč v případě zaslání druhé upomínky dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena řádně pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], ačkoliv byl žalovaný upozorněn v upomínkách, že může dojít k zesplatnění jistiny a zaúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené Smlouvy o inkasní službě a o Podpoře, nezbývalo žalobkyni, než přistoupit dle ust. V. bod 5.5. smlouvy o úvěru, k jeho zesplatnění, a vyzvat žalovaného k zaplacení celkové částky 109.389,20 Kč. K zesplatnění pak došlo dne [datum]. Žalovaný uhradil v rámci tří uhrazených splátek po 1.352 Kč celkem 4.056 Kč.

31. Soud má za to, že Smlouva o inkasní službě a o doplňkové službě Podpora jsou neplatnými právními úkony, které je možno oddělit od dalších ujednání smlouvy o úvěru dle ust. § 576 o. z., když tyto smlouvy se staly součástí smlouvy o úvěru.

32. Soud tedy žalobkyni přiznal pouze dlužnou jistinu, neboť toto ujednání byla sjednána v souladu se zákonem a je možno je oddělit od ostatního absolutně neplatného obsahu smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí celkem částku 57.877 Kč, z toho je 31.250 Kč dlužná jistina a 26.627 Kč dlužné úroky. Žalovaný uhradil pouze tři splátky po 1.352 Kč, tedy celkem částku 4.056 Kč, kterou soud započetl na dlužnou jistinu. Nadále tak žalovaný dluží na dlužné jistině částku 27.194 Kč.

33. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, žalobkyni vzniklo právo na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a to dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Výše těchto úroků je pak v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Lhůta k plnění pak byla určena v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl soudem shledán důvod.

34. Soud má za to, že ostatní nároky požadované v žalobě, a to na zaplacení úroku z úvěru, smluvní pokuty ve výši 15.311,74 Kč sjednané v ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru, zbylé části inkasní služby ve výši 13.869 Kč (69 splátek po 201 Kč), nákladů na upomínkování 800 Kč (náklady za upomínku [číslo] po 300 Kč a za upomínku [číslo] po 500 Kč), smluvní pokuty za prodlení úvěru 63,69 Kč sjednaných v ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních úroků za prodlení inkasní služby 8,24 Kč sjednaných v ust. II. Smlouvy o inkasní službě, zbylé části podpory, a to z důvodu odkladu splátek 6.141 Kč (69 splátek po 89 Kč), podpora z důvodu nemoci 8.901 Kč (69 splátek po 129 Kč), podpora z důvodu práce 8.901 Kč (69 splátek po 129 Kč), a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37.812 Kč od [datum] do zaplacení, nepodléhají právní ochraně ve smyslu ust. § 580 odst. 1 obč. zák., a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se týkají sjednané smlouvy. Tyto sjednané nároky jsou tedy již nad rámec ochrany práva a mají charakter naopak zjevného zneužití práva dle § 8 obč. zák., které nepožívá právní ochrany. Je také třeba přihlédnout k dosavadní judikatuře v obdobných věcech, např. k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. 101 VSTH 14/2012, dle něhož„ není v zásadě v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má předmětem podnikání poskytování úvěru, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20.000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroku z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.000 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. Toto rozhodnutí koresponduje také s nálezem finančního arbitra č. SA [číslo], když dle názoru finančního arbitra, který se týká nákladů na přípravu smlouvy o úvěru, je pak nepřiměřená výše těchto nákladů a tudíž i rozpor s dobrými mravy v případě, že k poměru k výši poskytnutého úvěru činí 20,5 % Smluvní úrok z prodlení byl původně sjednán ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, což představuje 36,5 % ročně pro případ s prodlením s jakýmkoli peněžitým plněním ze smlouvy, v kontextu s dalšími neplatnými ujednáními smlouvy, je dle názoru soudu rovněž neplatné sjednání a není možno žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení přiznat, neboť v té výši, v jaké byl sjednán, naprosto neodpovídá dobrým mravům a toto ujednání je neplatné jako celek a soud nemůže využít svého moderačního práva dle ust. § 2051 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když moderace je přípustná pouze v případě platného smluvního ujednání na návrh dlužníka. Současně je také třeba přihlédnout k judikatuře Ústavního soudu, a to rozhodnutí I ÚS 342/09 a II ÚS 3/06, když východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném prostředí s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva, snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednotlivě, formou formulářových smluv. Navíc ujednání nesmí být nepřiměřené, protože pokud je nepřiměřené, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy o úvěru v neprospěch spotřebitele (nález Ústavního soudu I ÚS 3512/2011). Obchodní podmínky nesmí sloužit k tomu, aby do nich poskytovatel v nepřehledné a složitě formulované podobě skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, neboť takové jednání poskytovatele by nebylo poctivé – usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 Cdo 3461/2015. V předmětné věci úrok vzrostl sjednáním inkasní služby a služby Podpora na 127 % (14.472 Kč za Inkasní službu, 24.948 Kč za službu Podpora), a celkem činil 150 % (127 % + 23 %), v rozporu s informacemi danými spotřebiteli, že naopak dojde ke zvýhodnění žalovaného, který je chráněn v případě nemoci, ztráty zaměstnání atd., což spadá do kategorie případů, jimiž se zabývala shora uvedená rozhodnutí. S ohledem na tyto závěry je nutno posuzovat právní úkon v části obsahující další ujednání, např. ohledně inkasní služby a služby Podpora včetně dalších majetkových sankcí ve vzájemné souvislosti a jako celek, kdy na straně jedné jsou klamavé předsmluvní informace věřitele za účelem dosažení co nejvyššího zisku a na straně druhé pak rozmanité sankce za porušení povinnosti dlužníka. Takto koncipovaná vzájemná práva a povinnosti jsou ve výrazné nerovnováze v neprospěch dlužníka, jako spotřebitele. Z těchto důvodů soud návrh částečně zamítnul. Argumentace žalobkyně, že sjednané služby mají formu pojištění, je sice zčásti pravdivá, nicméně za pojištění úvěru ve výši 31.250 Kč, s příslušenstvím 57.877 Kč, by žalovaný zaplatil u pojišťovny mnohonásobně menší pojistku, než platby, k nimž se zavázal v rámci sjednaných služeb. Žalobkyně pouze využila nevědomosti žalovaného o výši plateb za pojištění obdobných závazků.

35. Ve vztahu k inkasní službě, která měla být sjednána na žádost dlužníka, byla poskytována inkasní služba a její podmínky byly upraveny samostatnou smlouvou o inkasní službě-inkasní služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru (článek VII smlouvy). Dlužník uzavřel s žalobcem smlouvu o inkasní službě. V ní bylo uvedeno, že inkasní služba je hrazenou nepovinnou službou. Žalovaný uhradí žalobci za výkon inkasní služby částku ve výši 201 Kč měsíčně. [příjmení] za výkon inkasní služby bude dlužníkem hrazena současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (článek II, odst. 2. 3. smlouvy o inkasní službě). Smluvní strany si dohodly, že v případě, že dlužník svévolně zruší inkasní službu, anebo na účtu dlužníka nebude disponibilní částka minimálně ve výši třech celkových splátek spotřebitelského úvěru, a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, nebo dojde k zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku, a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, smluvní strany sjednaly smluvní pokutu pro dlužníka ve výši ušlého zisku žalobce z této služby. Podle § 545 občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 553 odst. 1 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu.

36. Rovněž smluvní pokuta ve výši 15.311,74 Kč sjednaná dle čl. V 5. 5. smlouvy je neplatným právním úkonem, a to v kontextu s úvěrovou smlouvou, obsahující další ujednání, např. ohledně inkasní služby a služby Podpora včetně dalších majetkových sankcí ve vzájemné souvislosti a jako celek, kdy na straně jedné jsou klamavé předsmluvní informace věřitele za účelem dosažení co nejvyššího zisku a na straně druhé pak rozmanité sankce za porušení povinnosti dlužníka. Takto koncipovaná vzájemná práva a povinnosti jsou ve výrazné nerovnováze v neprospěch dlužníka, jako spotřebitele. Z těchto důvodů soud návrh částečně zamítnul, i ohledně smluvní pokuty.

37. Ohledně nákladů řízení pak bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně a žalovanému náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Ohledně soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ust. § 12 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, o soudních poplatcích, když žalobkyně zaplatila SOP pouze ve výši 3.382 Kč. Vzhledem k tomu, že platební rozkaz nebyl ve věci vydán, soud doměřil soudní poplatek do výše 5 % z předmětu řízení, což představuje doplacení SOP o částku 2.088 Kč.