16 C 109/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: stanovení výživného matce zletilého dítěte

I. Žalovaná je povinna platit žalobci na výživu zletilé jméno příjmení, narozené datum, s účinností od datum a nadále částku 1.000 Kč měsíčně, vždy prvého dne každého měsíce předem.

II. Nedoplatek na výživném za období od datum do datum ve výši 7.833 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované vydání shora uvedeného rozsudku, s odůvodněním, že žalovaná je matkou již zletilé jméno příjmení, narozené datum, která není schopna sama se živit, neboť se soustavně a trvale připravuje na budoucí povolání studiem na Střední škole, Základní škole, Mateřské škole v obec při anonymizována dvě slova obec. jméno příjmení dne datum ukončila pobyt v dětském domově a nechtěla setrvat v péči dětského domova po dovršení zletilosti. Přála si být ubytována na domově mládeže, neboť chce pokračovat ve studiu na střední škole. Rozhodnutím ze dne datum Úřadu práce České republiky, Krajské pobočka, Kontaktního pracoviště obec, bylo rozhodnuto o tom, že jméno příjmení byl přiznán zaopatřující příspěvek opakující se ve výši 17.250 Kč měsíčně, a to od datum. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. příjmení jméno příjmení má vyživovací povinnost její matka – žalovaná, která od anonymizováno číslo pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč na anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení, datum narození. Otcem nezletilých dětí je jméno příjmení. Žalovaná má ještě vyživovací povinnost k nezletilému jméno jméno, který byl svěřen do péče svého otce jméno jméno a žalované byla uložena povinnost platit na jeho výživu měsíčně částkou 1.000 Kč s účinností k datum k rukám otce nezletilého. Žalovaná má dále syna jméno jméno, který je již dospělý a zaopatřený. Druh žalované jméno příjmení má vyživovací povinnost pouze k nezletilým dětem jméno a jméno. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50 b odst. 1 tohoto zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když poukázala na to, že kromě jméno má vyživovací povinnost k dalším třem nezletilým dětem a dávky, které jméno pobírá, jí musí stačit k zajištění její výživy, když si navíc přivydělává i v anonymizováno.

3. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že jméno příjmení je dcerou žalované. Naposledy bylo rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, o nařízení ústavní výchovy, výchovných opatřeních a stanovení výživného rodičům tak, že byla nařízena ústavní výchova nezletilé jméno, otec byl zavázán platit výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně a matka byla zavázána platit výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. V době určení výživného matka již měla nezletilá dvojčata jméno a jméno příjmení, a rovněž měla příjem z rodičovského příspěvku. Bydlela ve obec v rodinném domě přítele. V době podání návrhu nezletilá studovala Střední školu sociální péče a služeb v obec. Dále bylo zjištěno, že nezletilý jméno jméno byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, svěřen do péče otce a matce – žalované, byla uložena povinnost platit na něj výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Otec nezletilých dětí příjmení jméno příjmení dosahuje průměrného čistého výdělku 35.699 Kč.

4. Podle ust. § 50b zákona č. 359/1999 Sb., zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.

5. Podle ust. § 50e odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 17 250 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.

6. Podle ust. § 50u odst. 1, 2 zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

7. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je matkou již zletilé jméno příjmení, které byl přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17.250 Kč dle zákona č. 359/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že dcera žalované se soustavně a trvale připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole, nadále trvá vyživovací povinnost žalované. Při určení výživného soud pak přihlédl k poměrům žalované, která kromě zletilé jméno má také vyživovací povinnost k dalším třem nezl. dětem, a to dvojčatům jméno a jméno příjmení, s nimiž je na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč a také vůči nezl. jméno jméno, na kterého bylo určeno výživné ve výši 1.000 Kč. Poměry žalované se oproti posledním rozhodnutím ohledně výživného, a to jak ve vztahu ke zletilé jméno, tak ve vztahu k nezletilému jméno, nezměnily, neboť shora uvedené rozsudky Okresního soudu v Šumperku, jimiž byla řešena výchova a výživa těchto dětí, byly vydány v době, kdy již žalovaná byla na mateřské dovolené s dalšími nezletilými dětmi jméno a jméno příjmení, její příjem byl pouze rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč. Soud proto rozhodl ve shodě se shora uvedeným rozhodnutím, zejména pak ve shodě s rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, o nařízení ústavní výchovy, výchovných opatřeních a stanovení výživného rodičům, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. jméno, otec byl zavázán platit výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně a matka byla zavázána platit výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Nebyl tedy důvod zvyšovat či snižovat takto stanovené výživné, neboť poměry účastníků zůstaly stejné, a to i přesto, že jméno pobírá zaopatřovací příspěvek, místo zajištění ubytování a stravy a hrazení veškerých nákladů v rámci jejího pobytu v dětském domově. Soud proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno.

8. Ohledně nedoplatku na výživném za období od datum do datum ve výši 7.833 Kč pak bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna ho zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalované byl návrh doručen, žalovaná věděla, z jakého důvodu je vedeno předmětné řízení a co je po ní požadováno. Mohla si tedy vytvářet finanční rezervu na uhrazení nedoplatku na výživném.

9. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, představující dva úkony po 300 Kč (sepis žaloby a účast zástupkyně žalobkyně u jednání dne datum) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.