16 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o 33.962,29 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 32.882,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.016,50 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 32.777,29 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 727,50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.882,29 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 16.743,28 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 33.962,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.016,50 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 727,50 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 32.882,29 Kč od [datum] do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ust. § 497 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, uzavřela žalovaná s žalobkyní, společností [právnická osoba], dne [datum], smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] v rámci které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků v rámci zjišťování kreditního skóre žadatelky, když posuzovali její příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávali klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, rodinný stav, zdroj příjmů, počet dětí, způsob bydlení apod. Žalobkyně se zavázala za podmínek stanovených ve smlouvě poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku. Žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit sjednané úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu úvěrový rámec činil částku 40.000 Kč a výše splátky byla stanovena na 4 % měsíčně ze sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost byla dohodnuta vždy k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Celkem žalovaná načerpala částku 2.433.258,57 Kč a uhradila částku 2.511.717,66 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, pak vyplývá z přiloženého splátkového kalendáře. Tím, že žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v hlavě 6 § 3 úvěrových podmínek, tedy možnosti zesplatnit úvěr a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila k [datum] a žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne [datum] ke splacení celého úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila žalobkyni žádnou částku. Nadále tak žalobkyni v době podání návrhu dlužila neuhrazenou jistinu ve výši 32.777,29 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 6.016,50 Kč, vypočtený v sazbě 26,28 % ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum] z dlužné jistiny, tedy z částky 32.777,29 Kč, poplatky ve výši 105 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 780 Kč. Tím, že nezaplatila řádně a včas, dostala se žalovaná do prodlení a žalobkyni dluží dle § 517 o. z. účinného do 31. 12. 2013 také úroky z prodlení, které byly kapitalizovány na částku 727,50 Kč, a to od 15. dne od zesplatnění úvěru až do dne sepsání žalobního návrhu v sazbě 8,25 % od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši 32.777,29 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, souhlasila s vyčíslenou částkou žalobkyní, pokud jde o čerpání i pokud jde o plnění, avšak tvrdila, že předmětná úvěrová smlouva je neplatným právním úkonem, neboť žalobkyně neprozkoumala řádně úvěruschopnost, čímž porušila povinnosti, které jí byly dány v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť před uzavřením smlouvy o úvěru si žalobkyně neobstarala žádné dokumenty, z nichž by mohla s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, např. výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu spotřebitele, resp. daňové přiznání, nenahlédla ani do databází, které umožní posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Toto jednání žalobkyně nelze ani zhojit prohlášením žalované ve smluvních podmínkách, že jí byly poskytnuty úplné, přesné a pravdivé údaje, nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Průměrný spotřebitel nemůže mít představu o tom, co je obsahem povinnosti věřitele řádně posoudit jeho úvěruschopnost. Tímto jednáním žalobkyně nedostála svým povinnostem, když pojem„ odborné péče“ je vymezen např. v ust. § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a toto jednání vykazuje porušení povinnosti vykonávat podnikatelskou činnost s odbornou péčí. Je třeba poukázat na to, že žalovaná za období čerpání finančních prostředků uhradila o 78.459,09 Kč vyšší částku, než jí byla poskytnuta a v současné době tedy žalobkyni ničeho nedluží. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že dle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, musí úvěrová smlouva obsahovat údaj o RPSN – roční procentní sazbě nákladů, a celkovou částku splatnou spotřebitelem. RPSN pak v sobě musí obsahovat veškeré náklady spotřebitele sjednané ve smlouvě, když tento údaj rovněž smlouva neobsahovala.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní, společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a předmětem této smlouvy bylo poskytnutí mimo jiné i úvěrového rámce ve výši 15.000 Kč, prostřednictvím revolvingového úvěru a tento měl být splácen dle hlavy 11 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce platného k poslednímu dni účetního období, s tím, že způsob určování pravidelné měsíční splátky je oprávněna stanovit žalobkyně. Celkový počet splátek, ve kterých bude poskytnutý úvěr splacen, je roven počtu měsíců nutných pro splacení čerpaného úvěru spolu s poplatky a úroky a je závislý na celkové výši dlužné částky. Dále v § 4 hlavy 11 je uveden způsob výpočtu RPSN při úrokové sazbě 26,64 % a při úrokové sazbě 26,28 % v rámci modelové situace při čerpání úvěru ve výši 15.000 Kč a jeho splácení po dobu 12 měsíců ve stejně vysokých měsíčních splátkách, s tím, že klient není pojištěn. V úvěrových podmínkách, a to v hlavě 7 § 4 je uvedeno, že úvěrový rámec je sjednán ve výši 15.000 Kč. V § 5 hlava 9 je dále uvedeno, že v průběhu trvání smlouvy lze tento úvěrový rámec zvýšit až do částky 200.000 Kč. Pokud jde o osobní údaje, týkající se žalované, tak je zde uvedeno, že tato bydlí v družstevním bytě, je OSVČ a dosahuje měsíčního příjmu 20.000 Kč. Nemá žádnou vyživovací povinnost a je bez partnera – rozvedená.

4. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že v době poskytnutí úvěru měla žalovaná další závazky v celkové výši 4.621 Kč měsíčně, z nichž část tvořila splátka, která sloužila k uhrazení úvěru poskytnutého žalobkyní žalované na televizi [anonymizováno] a dle žalobkyně žalované zbývala dostatečná částka na to, aby dostála svým závazkům řádně a včas, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaná dlouhodobě řádně své závazky plnila.

5. Z platební historie vyplývá, jakým způsobem žalovaná čerpala finanční prostředky a jakým způsobem je hradila. Dále je zde uvedeno, jak byly jednotlivé splátky započítávány – na poplatky, úroky, úroky z prodlení, úroky z úvěru, smluvní pokuty apod.

6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení celé zbývající dlužné částky, s tím, že k datu výzvy je v prodlení se zaplacením částky 37.716,98 Kč. Tato výzva byla předána poštovní přepravě dne [datum], což vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k uhrazení částky 39.571,62 Kč nejpozději do sedmi dnů a současně ji upozornil na možnost soudního řízení a zvýšené náklady s tím spojené.

8. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.

10. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

11. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

12. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

13. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

15. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

16. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

17. Podle ust. § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, 18. Podle ust. § 6 zákona č. 321/2001 Sb., nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

19. Podle ust. § 10 odst. 1 – 5 zákona č. 145/2010 Sb., roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k tomuto zákonu. Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem. Výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb s úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy. V případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr použijí dodatečné předpoklady uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

20. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., pro účely tohoto zákona se rozumí: obchodní praktikou způsob chování prodávajícího spočívající v konání, opomenutí, prohlášení, obchodním sdělení včetně reklamy a uvedení na trh související s propagací, prodejem nebo dodáním výrobku nebo služby spotřebiteli, 22. Podle ust. § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., pro investičního zprostředkovatele se § 10 a 10a použijí obdobně, s výjimkou § 10 odst. 4 písm. c) a § 10 odst. 5 a 6, které se nepoužijí.

23. Podle ust. § 37 odst. 1 o. z. účinného do 31. 12. 2013, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

24. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena neplatná smlouva o úvěru [číslo] neboť tato smlouva sice obsahovala výši roční procentní sazby nákladů, tzv. RPSN, pokud jde o její část, která se týkala výše úvěru 8.192 Kč, jež měl sloužit k zakoupení televizoru [anonymizováno], avšak v další části smlouvy, jež v sobě obsahovala také smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, již tento údaj uveden nebyl. Sazba RPSN je zmiňována pouze v rámci modelového příkladu uvedeném v § 4 hlavy 11 Úvěrových podmínek žalobkyně, s tím, že sazba RPSN je uvedena v případě úročení úrokovou sazbou ve výši 26,64 % ročně a poskytnutí poplatku za vedení úvěrového účtu 35 Kč měsíčně a při pravidelné měsíční splátce 4 % z úvěrového rámce jako 36,49 % ročně a dále v případě úrokové sazby 26,28 % ročně poskytnuté za stejných podmínek jako v předcházejícím případě, je pak RPSN vyčíslena na 35,95 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o modelové případy, kde je v každém z nich uvedena jiná sazba úroku za poskytnutí úvěru, pak nelze dovodit, který ze dvou případů se vztahuje k revolvingovému úvěru, jež byl poskytnut žalované, a není tak možno sazbu RPSN zjistit pro smluvní vztah založený smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru. Pokud je uvedena RPSN odvislá od výše úrokové sazby za poskytnutí revolvingového úvěru ve dvou variantách a žalobkyní nebylo tvrzeno, z jakého důvodu se zrovna jednalo o variantu se sazbou 26,28 % ročně, pak soud toto ujednání hodnotí jako neurčité, nesrozumitelné, a tedy neplatné dle § 37 odst. 1 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013. Soud tedy ve shodě se žalovanou dospěl k závěru, že RPSN pro revolvingový úvěr, který byl poskytnut, nebyla platně, tedy určitě a srozumitelně sjednána a jedná se rovněž o důvod neplatnosti zmiňovaný v ust. § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že tato smlouva o úvěru neobsahovala ze základních náležitostí nezbytných pro platnost a účinnost tohoto právního úkonu - tedy z údajů o výši úvěru, výši úrokové sazby, výši RPSN, výši splátky a uvedení její splatnosti, u těchto náležitostí absentoval právě údaj o výši roční úrokové sazby a výši RPSN, soud hodnotí předmětný právní úkon jako absolutně neplatný od samého počátku. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná načerpala prostřednictvím úvěrové karty celkem částku 2.511.717,66 Kč, z níž uhradila částku 2.433.258,57 Kč a nadále žalobkyni ničeho nedluží, neboť rozdíl mezi těmito částkami, tedy částka 78.459,09 Kč, je bezdůvodným obohacením na úkor žalované v souladu s ust. § 451 odst. 1, 2, § 456 a § 457 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dle něhož, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné i plnění z neplatného právního úkonu. Byla-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal a předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno a návrh v plném rozsahu zamítnul.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, tedy v částce 16.743,28 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle advokátního tarifu za 2 úkony právní pomoci po 2.460 Kč (z tarifní hodnoty 33.962,29 Kč), tj. 4.920 Kč, dále za dva úkony právní pomoci ve výši 2.420 Kč (z tarifní hodnoty 32.882,29 Kč), tj. 4.840 Kč, dále 4 x RP ve výši 300 Kč, tj. 1.200 Kč, spolu s 21 % DPH z částky 10.960 Kč, tj. 2.301,60 Kč, celkem za právní zastoupení 13.261,60 Kč. Současně pak byly přiznány náklady řízení za cestovné a náhrada za ztrátu času dle § 13 odst. 4, § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu 1 x 2.877,42 Kč s 21 % DPH 3.481,68 Kč (2 x 155 km – [obec] – [obec] a zpět [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [číslo], tj. 310 km při spotřebě 4,9 l na 100 km, cena benzínu dle vyhlášky MPSV č. 375/2021 Sb., je 33,80 Kč za litr, 513,42 Kč, amortizace vozidla – 4,40 Kč za 1 km x 310 je 1.364 Kč). Náhrada za ztrátu času 2 x 2 hodiny 15 minut, tj. 10 x 100 Kč, celkem 1.000 Kč.