16 C 141/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání věci rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla číslo umístěné v bytové jednotce číslo v nemovitosti na adrese adresa žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7.626,50 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vydání měřícího zařízení uvedeného ve výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené anonymizována tři slova. Žalobkyně je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst. 1 energetického zákona). Žalobkyně vznikla podle § 71 odst. 2 energetického zákona povinnost vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jím provozované soustavě. Žalobkyně proto v odběrném místě anonymizována tři slova, bytové jednotce číslo v nemovitosti na adrese adresa žalovaného, osadila plynoměr sériového čísla číslo (dále jen„ Plynoměr“), a to dne datum. Služby distribuční soustavy přestaly být ve vztahu k odběrnému místu poskytovány dne datum, a to ukončením smlouvy o připojení k distribuční soustavě. Důvodem pro ukončení služby distribuční soustavy byla žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa podaná v souladu s § 119 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a řádem provozovatele distribuční soustavy. Pokud se provozovateli distribuční soustavy (žalobci) nepodaří měřící zařízení (plynoměr) ve lhůtě deseti pracovních dnů demontovat, dojde, v souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem a řádem provozovatele distribuční soustavy, patnáctého pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek přerušení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Provozovatel distribuční soustavy zašle obchodníkovi s plynem ke čtrnáctému pracovnímu dni údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.) a tento čtrnáctý pracovní den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Samotné jednání, odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany obchodníka s plynem, má tak pouze deklaratorní povahu a je následkem vzniku neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Deklaratorní povaha tohoto jednání vyplývá z ustanovení energetického zákona a předpisů na něj navazujících, včetně řádu provozovatele distribuční soustavy, jehož účinnost je vázána na schválení anonymizována tři slova. Žalobkyně se před podáním žaloby snažila provést demontáž plynoměru. Žalovaný však v odběrném místě jeho demontáž neumožnil, přestože byl výzvou žalobkyně ze dne datum prokazatelným způsobem vyzván k jeho zpřístupnění. Žalovaný však ani přes výzvu plynoměr nezpřístupnil. Žalobkyně se plynoměr pokusila marně demontovat dne datum. Žalovaný však odmítl přístup k plynoměru. Žalovaný byl k vydání plynoměru naposledy vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne datum. Žalovaný však přes veškeré výzvy plynoměr nevydal. Žalovaný tak v nemovitosti na adrese odběrného místa, k níž mu svědčí vlastnické právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, žalovanému přitom k plynoměru nesvědčí žádné věcné právo.

2. Podle § 114b odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

3. Podle § 153a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

4. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo žalovanému uloženo dle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která je připojena. Žalovaný byl poučen, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153 odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Listinné důkazy, na něž se ve vyjádření odvolává, je třeba zaslat (založit do spisu) zároveň s vyjádřením. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti žalovanému žalobou uplatňován, uznává a soud v takovém případě ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo žalovanému doručeno dne datum, do vlastních rukou žalovaného, v souladu s § 114b odst. 4 o. s. ř. Písemné vyjádření ve věci samé k žalobě, které měl žalovaný učinit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tedy do datum rozhodnutí, však ze strany žalovaného vůbec učiněno nebylo.

5. Na základě shora uvedených skutečností soud ohledně uplatněného nároku rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 114b o. s. ř. rozsudkem pro uznání, když žalovaný se ve stanovené lhůtě navzdory poučení soudu písemně nevyjádřil ve věci samé k žalobě. Tímto rozsudkem soud žalobě zcela vyhověl. Věc právně posoudil podle § 59 odst. 1 písmeno j) bod 6 a § 74 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady v částce 7.626,50 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ a. t.), sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), dále z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč Částku 7.626,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.