16 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o 12.339 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12.339 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 15.097,68 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 12.339 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8.500 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.839 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8.500 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.839 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná ke dni podání žaloby svůj dluh nezaplatila a nadále žalobkyni dluží nesplacenou jistinu ve výši 8.500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.839 Kč. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky či úroky, vyplnila registrační formulář, kde napsala osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla seznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními. Jako variabilní symbol pro identifikaci vzájemných plateb bylo rodné číslo žalované. Úvěr žalovaná obdržela převodem z bankovního účtu žalobkyně na její bankovní účet dne [datum], který byl totožný s účtem, z něhož byla převedena platba ve výši 1 Kč, identifikovaná uvedením variabilního symbolu. Tím, že žalovaná nezaplatila řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalované požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, když poukázala na to, že smlouva o úvěru byla uzavřena zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní si žalobkyně účtovala částku 3.360 Kč, představující 39,5 % z výše jistiny, což za rok činí výši 474 %. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela očividně zneužívá finanční tísně spotřebitelů, kdy poskytuje úvěry s měsíční splatností, ačkoliv je zřejmé a velice pravděpodobné, že úvěr nebude schopen spotřebitel jednorázově během měsíce uhradit. Navíc bylo prokázáno v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2, zejména pak rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalovaná původnímu věřiteli uhradila nejen jistinu ve výši 8.500 Kč, ale nad rámec jistiny i úroky a poplatky ve výši 31.981,91 Kč a celkem na tuto smlouvu již uhradila částku ve výši 40.481,90 Kč.

3. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl potvrzen. Předmětem řízení pak bylo vydání bezdůvodného obohacení, mimo jiné z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené dne [datum] na částku 8.500 Kč, na základě které žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 40.481,90 Kč. Soudy obou dvou stupňů dospěly k závěru, že v dané úvěrové smlouvě nebyla ověřena úvěruschopnost žalované a pokud by byla řádně přezkoumána, bylo by zřejmé, že žalovaná nebude schopna dostát svým závazkům, což mělo za následek neplatnost předmětné smlouvy o úvěru a vrácení veškerých plateb, které na základě této smlouvy ve vztahu k žalobkyni realizovala, s výjimkou jistiny úvěru ve výši 8.500 Kč. Soud tedy přiznal žalované právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 31.981,91 Kč, když na základě této smlouvy byla celkem uhrazena částka 40.481,91 Kč.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný, když mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena neplatná smlouva o úvěru, na základě které žalovaná plnila, což mělo za následek její úspěšnost v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], v němž se domohla vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu plnění převyšujícího částku 8.500 Kč, kterou na základě neplatné smlouvy o úvěru obdržela.

15. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu, ve výši 11.616 Kč představující náklady právního zastoupení dle ust. § 7 a § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí a přípravu zastoupení (tarifní hodnota 12.339 Kč), vyjádření k žalobě ze dne [datum] (tarifní hodnota 12.339 Kč), sdělení soudu a replika žalované ze dne [datum] (tarifní hodnota 12.339 Kč), doplnění repliky žalované ze dne [datum] (tarifní hodnota ve výši 12.339 Kč), jednání před soudem dne [datum] (tarifní hodnota 12.339 Kč), 5 x 1.620 Kč (tarifní hodnota 12.339 Kč), tj. 8.100 Kč + 5 x režijní paušál ve výši 300 Kč, tj. 1.500 Kč a dále dle § 14a advokátního tarifu ve spojení s § 137 o. s. ř. náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH z částky 9.600 Kč, tj. 2.016 Kč, celkem tedy 11.616 Kč. Dále jsou součástí náhrady nákladů řízení cestovní výdaje zástupce a náhrada za ztrátu času dle § 13 odst. 4, § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu 1 x 2.877,42 Kč + DPH, 3.481,68 Kč (2 x 155 km – [obec] – [obec] a [značka automobilu], [registrační značka], tj. 310 km při spotřebě 4,9 l na 100 km. Cena benzínu dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., je 33,80 Kč, tj. 513,42 Kč. Amortizace vozidla – 4,40 Kč za 1 km x 310, tj. 1.364 Kč. Náhrada za ztrátu času 2 x 2 h 15 min, tj. 10 x 100 Kč, tj. 1.000 Kč Celkem tedy na náhradě nákladů řízení částka ve výši 15.097,68 Kč.