16 C 183/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 za účasti vedlejšího účastníka Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 834.117 Kč - o odškodnění poškození zdraví

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 424.365 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný se osvobozuje od placení soudních poplatků.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 834.117 Kč s odůvodněním, že se jedná o škodu, která žalované vznikla v souvislosti s dopravní nehodou dne , datum, , kdy ráno v , Anonymizováno, ., Anonymizováno, hodin byla sražena osobním vozidlem řízeným žalovaným na přechodu před budovou , Anonymizováno, v , adresa, . Věc byla předmětem vyšetřování policie a skončila podmíněným zastavením trestního stíhání podle ust. § 309 odst. 1, 2 písm. b) trestního řádu usnesením Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Při srážce utrpěla žalobkyně vedle šoku a četných modřin zlomeninu bérce vpravo a zhmoždění stehna vlevo s nutností operace, hospitalizací od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , datum, . Následně pak byla v dlouhém domácím léčení s rehabilitací. Žalobkyně byla po dlouhou dobu omezena v běžném způsobu života z důvodu bolestivosti zranění, omezení hybnosti, nutnosti používat berle bez došlapu s následnou rehabilitací. Vozidlo, které žalovaný řídil, mělo uzavřeno zákonné pojištění u vedlejšího účastníka, který za žalovaného uhradil žalobkyni bolestné dne , datum, v částce 20.000 Kč jako zálohu s doplatkem ve výši 70.365 Kč dne , datum, . Po stabilizaci stavu uplatnila žalovaná dne , datum, další svůj nárok na odškodnění následku zranění v souladu se závěry znaleckého posudku soudního znalce, odvětví nemateriální újmy na zdraví, , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil výši odškodnění na částku ve výši 1.524.151 Kč. Vedlejší účastník si nechal sám ohodnotit nemajetkovou újmu soudní znalkyní pro odvětví nemateriální újmy na zdraví , tituly před jménem, , jméno FO, , která dospěla k ohodnocení ve výši 690.034 Kč a tato částka pak byla žalobkyni vedlejším účastníkem vyplacena. Žalobkyně má za to, že jsou dány důvody pro přiznání vyšší částky, neboť před úrazem žila běžným životem, byla ve starobním důchodu a její zdravotní stav odpovídal věku , Anonymizováno, let. Bydlela v paneláku ve třípokojovém bytě spolu s manželem ve věku , Anonymizováno, let a zletilou dcerou ve věku , Anonymizováno, let. Manžel byl odkázán na její péči, měl problémy s nohami, cukrovku a vysoký tlak, musela se o něho starat, neboť byl odkázán na invalidní vozík. Dcera, která s nimi sdílela a nadále se žalobkyní sdílí společnou domácnost, vyžaduje trvalý dohled, neboť je jí diagnostikována paranoidní schizofrenie. Po úrazu musela žalobkyně nechat péči o manžela z velké části dceři, úklid a nákupy prováděla druhá mladší dcera, která musela na čas přerušit svoji podnikatelskou činnost, musel pomáhat i zeť. Žalobkyně tvrdila, že nemajetková újma spočívá v tom, že žalobkyně má neustálé výčitky pro to, že se nedokázala postarat o svého manžela tak, jak by si zasloužil, když následně necelý rok poté, co utrpěla úraz, zemřel. Manžela měla ráda a chtěla mu poskytnout veškerou péči, což jí bylo znemožněno po předmětné nehodě. Každý má právo na spokojený život, a žalobkyně nyní spokojený život nevede. Pokud to snad má být zahrnuto ve ztížení společenského uplatnění, tak má za to, že tomu tak není a mělo by to být zohledněno v nemajetkové újmě. Žalobkyně byla před nehodou veselá paní, nyní se směje pouze výjimečně. Návrh žalobkyně následně upravila tak, že z žalované částky ve výši 834.117 Kč, požadovala za ztížení společenského uplatnění částku ve výši 300.000 Kč, s tím, že ve zbývající části 534.117 Kč, se pak jedná o jinou nemajetkovou újmu. V průběhu řízení pak účastníci uzavřeli o části nároku smír, když se dohodli na tom, že vedlejší účastník zaplatí žalobkyni částku ve výši 409.752 Kč, představující ztížení společenského uplatnění. V závěrečném návrhu pak žalobkyně požadovala, aby jí byla přiznána nemajetková újma ve výši alespoň 100.000 Kč.

2. Žalovaný a vedlejší účastník shodně poukázali na to, že plnění, které žalobkyně požaduje v rámci jiné nemajetkové újmy, představuje nárok na ztížení společenského uplatnění, neboť má všechny jeho znaky. Ohledně ztížení společenského uplatnění pak vedlejší účastník souhlasil se zaplacením částky ve výši 409.752 Kč. Ve vztahu k jiné nemajetkové újmě pak poukázali na to, že podmínky pro její přiznání dány nejsou, neboť s péčí o manžela žalobkyni pomáhaly obě dcery, které jí pomáhaly i před úrazem, takže její obavy o to, kdo se postará o manžela, popř. o psychicky nemocnou dceru, nebyly opodstatněné.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to z oznámení o platbách pojistného plnění, ze sdělení , právnická osoba, , z usnesení Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , z propouštěcí zprávy , právnická osoba, , z lékařských zpráv , právnická osoba, , z lékařských zpráv praktické lékařky , právnická osoba, , z usnesení Policie České republiky ze dne , datum, , ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou pravdivé. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že přezkoumal znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a dospěl k závěru, že oba posudky vykazují chyby, kdy sám tento znalec navrhl určité vybrané domény hodnotit dle návrhu , tituly za jménem, , jméno FO, a dále jiné domény spíše jako , tituly za jménem, , jméno FO, .

4. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že již před úrazem dva roky musela intenzivně pečovat o manžela, kterému chyběla část paty, což byl zřejmě důsledek silné cukrovky, a z tohoto důvodu byl odkázán na invalidní vozík. Denně se musela uřezaná pata převazovat a dvakrát týdně jezdili sanitou do nemocnice v rámci péče o chronické rány. Při každé cestě musel mít manžel doprovod, protože hůř slyšel a viděl. Bez doprovodu by ani převoz sanitním vozem nezvládl, jezdívali i na odbornou péči do , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , Anonymizováno, na cévní oddělení, a to, když se to horšilo, třeba jedenkrát týdně nebo jedenkrát za 3 týdny podle aktuálního zdravotního stavu a dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře. I doma se pohyboval na vozíku, musela ho převážet na záchod. Kromě péče o manžela se také starala o celou domácnost, o jídlo. Manžel se mohl s vozíkem pohybovat za pomoci rukou, ale ona ho na ten vozík musela usadit, zvednout ho a zase z vozíku posadit třeba na záchod, kde, již měl namontované madlo, za jehož použití přesedl na záchod, podobně to bylo i v koupelně. Manžela musela umýt. Žalobkyně prováděla veškeré domácí práce, nakupování, žehlení, praní apod. Bydleli společně v třípokojovém bytě v panelovém domě, a to s dospělou dcerou, která je rovněž invalidní, neboť trpí psychickými problémy, má schizofrenii a je po mrtvici. Její nemoc se projevuje např. i tím, že se všeho bojí, bojí se zapnout pračku a je velice nesamostatná. Když potřebovala, tak jí pomohla s manželem na vozík. Dcera jí pomáhala i s nakupováním, i v domácnosti, ale záviselo to na jejím aktuálním zdravotním stavu, kdy třeba byl týden, kdy nemohla dělat nic, naopak byl týden, kdy jí pomohla. Po návratu z nemocnice se muselo ještě začít pečovat o žalobkyni, neboť nejprve dostala berle, se kterými jí to moc nešlo, protože má nadváhu a měla po bytě omezený pohyb. Nákupy jim dělala druhá dcera a nechávali si vozit obědy, protože nemohli vařit, žalobkyně nemohla a dcera se toho bála. Tato situace trvala asi měsíc, pak začali postupně vařit. Druhá dcera si musela vzít z práce volno, aby jim pomohla. Nikdo jiný z rodiny jim nepomáhal. Po úraze se žalobkyni celý život obrátil, dřív byla daleko čipernější a teď má velké omezení. Manžel nakonec zemřel v nemocnici, neboť dostal covid a následně zápal plic. O manžela pečovali doma, ale nakonec ho museli dát do nemocnice a tam po třech dnech umřel. Před úrazem, když chtěli jít s manželem ven, tak museli jít společně s dcerou, neboť z bytu do výtahu jel na vozíku, ale z výtahu ho pak musely předrncat na venkovní schodiště a k tomu musely být vždy dvě. Když měla žalobkyně po úraze, tak už to bylo složitější, takže manžel byl doma a jezdil pouze se sanitkou, když ze schodů mu pomohl saniťák. Vždy přijeli dva a naložili si ho. Zeť pomáhal tak, že jim každý den vozil oběd.

5. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, – dcery žalobkyně, bylo zjištěno, že před úrazem se o otce převážně starala matka, neboť byl nechodící, trpěl cukrářským defektem, špatně slyšel, muselo se mu připravovat jídlo, pomáhat s hygienou, po bytě se pohyboval na invalidním vozíku, ven se vůbec nedostal, k lékaři mohl jít jedině s pomocí. Matce pomáhali tak, že jí nakupovali a nosili těžší nákupy a pomáhali i s cestou k lékaři, neboť zdravotní stav otce vyžadoval doprovod. Všechno ostatní však vykonávala matka, neboť sestra, která s rodiči bydlela v domácnosti, je psychicky nemocná, je nesamostatná a je schopna udělat pouze to, co jí řekne matka. Když maminka utrpěla úraz, sestra nebyla schopna ničeho a svědkyně se musela na týden nastěhovat do domácnosti rodičů. Musela zrušit veškeré objednávky, když pracuje jako , Anonymizováno, na živnost. Tři dny se starala o otce, a po třech dnech, kdy se vrátila matka, tak se starala i o ni, neboť byla 6 týdnů nechodící, měla zraněnou nohu, a na tu druhou, která zraněná nebyla, na ní měla bércový vřed, který se jí zhoršil a rovněž ji nemohla používat. Byla celá potlučená, oteklá. Sestra na tom byla psychicky špatně, o tu se svědkyně fyzicky starat nemusela. Po sedmi dnech se vrátila do své domácnosti a každý den do domácnosti rodičů docházela, starala se o všechno, nákupy, úklid, prádlo, manžel denně vozil rodičům obědy, které svědkyně uvařila. Sestra pomáhala tak, že v noci dávala matce i otci mísu, přes den otec byl schopen vykonat potřebu bez pomoci. Dále pomáhala matce zvednout se na vozík, aby mohla sedět u stolu, byl tam jeden vozík, který si rodiče střídali. Museli chodit na kontroly s otcem, resp. zajišťovala to svědkyně, když jezdili sanitkou, a otec měl kardiostimulátor, léčil se s cukrovkou a dále chodili na chirurgii, což bylo tak jednou za 14 dnů. Vzhledem k tomu, že se po nehodě zhoršil psychický stav sestry, musela jednou za 14 dnů chodit k psychologovi, neboť sestra převážně nechodila ven sama, i před úrazem chodila ven s matkou, a po jejím úraze se pohybovala pouze doma. Celou situaci matka nesla špatně, měla pocit viny, že se nemůže starat o otce a sestru, o něž se v podstatě starala sama kompletně, neustále brečela, že selhala. Trpěla úzkostmi, nebyla schopna mluvit ani do telefonu a ani při osobním kontaktu. Měla bolesti a v podstatě 6 týdnů seděla na gauči. Musela být rovněž psychiatricky zaléčená. Otec zemřel asi za rok po nehodě dne , datum, . Matka špatně chodí, nedojde do města, jednu dobu nebyla schopna jít ani přes přechod, používá hůlku, aby nespadla a nezakopla. Nohu má kratší, a nemůže se starat ani o zahradu, což byl její koníček. Matka na tom stále není psychicky dobře, při jakémkoli stresu brečí, při jakékoli zátěžové situaci to nezvládá. Otec nakonec umřel v nemocnici po 4denní hospitalizaci. Matka před nehodou na tom nebyla psychicky takto špatně. Na zahrádku, která je v Temenici, jezdila autobusem, obstarávala ji sama, občas jí pomohli s trávou. Před nehodou určitě byla veselejší. Zdravotní stav otce se prudce zhoršil asi půl roku před nehodou, kdy se mu na patě udělala prasklina, což si vyžádalo operativní zákrok, uřízli mu část tkáně a otec pak přestal chodit. Do té doby byl schopen jít ven, i když k lékařům ho doprovázela matka, když hůře slyšel. I když by tam došel, tak by jim nerozuměl. Po operaci otce se o něho starala sestra i matka, jezdíval jednou týdně na převazy, dále 1 x za 14 dní přišla charita zkontrolovat zdravotní stav. Svědkyně jim v té době pomáhala s běžnými věcmi, brávala autem matku na zahradu, jinak matka i se sestrou byly samostatné. Když matka zavolala a cokoli potřebovala, tak jí pomohla. Sestra trpí od 18 let schizofrenií, a i když je zaléčená, nezvládá třeba pustit pračku, bojí se elektrospotřebičů, není schopna spláchnout záchod, nezvládá jízdu autem. Žalobkyně se v minulosti neléčila psychiatricky, k psychologům chodila pouze se sestrou jako doprovod.

6. Z vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního znalce o oboru chirurgie, urgentní medicíny, gerontologie, geriatrie a nemateriální újmy na zdraví, bylo zjištěno, že dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na nemateriální újmu v penězích ve výši 1.099.786 Kč. Z orientačního výpočtu bylo zjištěno, že oceňoval pod položkou D2 – Všeobecné úkoly a požadavky, pod bodem D 240 i zvládání obtíží a jiných psychických nároků. Dále oceňoval pod bodem D 6 – život v domácnosti, i pod bodem D 660–i pomoc druhým. Pod bodem D 9 – Život komunitní, sociální, občanský, pod bodem 920 – rekreaci a volný čas.

7. Podle ust. § 2951 odst. 2 obč. zák. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

8. Podle ust. § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

9. Podle ust. § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené , podezřelý výraz, útrapy.

10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.

11. V průběhu řízení pak účastníci uzavřeli o části nároku smír, když se dohodli na tom, že vedlejší účastník zaplatí žalobkyni částku ve výši 409.752 Kč, představující ztížení společenského uplatnění, což je rozdíl mezi částkou 1.099.786 Kč zjištěnou posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a částkou ve výši 690.034 Kč, která již byla žalobkyni vedlejším účastníkem vyplacena.

12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není v části, v níž se žalobkyně domáhala náhrady za další nemajetkovou újmu, důvodný. Soud vycházel zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dle něhož může další nemajetková újma při ublížení na zdraví ve smyslu ust. § 2958 obč. zák., spočívat i v tom, že poškozený není dočasně schopen se postarat o osobu blízkou, závislou na jeho péči a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný. Podle odst. 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí pak dočasné duševní útrapy s tím spojené mohou být dány, pakliže poškozený nemá např. povědomí o tom, že o osobu na něm závislou bude mezi tím postaráno v rámci běžné rodinné solidarity jiným rodinným příslušníkem. Vzhledem k tomu, že jak shodně uvedla jak žalobkyně, i její dcera svědkyně , jméno FO, , v rodině byly normální rodinné vztahy, a podle potřeby o sebe vzájemně rodinní příslušníci pečovali, žalobkyně nemohla mít povědomí o tom, že by se o osoby na ní závislých, tedy o manžela a zletilou dceru, která trpí duševní chorobu, sdílí s ní společnou domácnost, nepostaral někdo jiný. Ani jejímu manželovi, ani její zletilé dceři , jméno FO, , nehrozilo, že by např. v důsledku výpadku péče ze strany žalobkyně, museli být umístěni do nějakého zdravotnického či sociálního zařízení. Druhá dcera , jméno FO, se po úraze na týden nastěhovala k nim do domácnosti a žalobkyni v péči o otce a svoji sestru zastoupila a v následujícím období potom svému otci, matce i sestře pomáhala, a to jak s péčí o domácnost, tak i se zajištěním lékařské péče. Žalobkyně za pomoci obou dcer pak o svého manžela pečovala téměř až do smrti, kdy jeho hospitalizaci si nakonec vynutil vážný zdravotní stav v důsledku zápalu plic, a to tři dny před jeho smrtí. Skutečnost, že zhoršení péče o nejbližší osoby v důsledku zhoršení , podezřelý výraz, stavu žalobkyně po dopravní nehodě, žalobkyně vnímala tak, že v této souvislosti musela vyhledat i psychiatrickou pomoc, již bylo zohledněno v rámci nároku na ztížení společenského uplatnění, neboť zhoršení duševního zdraví v důsledku zranění je velice častým jevem a nemusí bezprostředně přímo souviset s tím, že žalobkyně po úraze neměla již fyzické předpoklady k zajištění plnohodnotné péče o své nejbližší, tak jak tomu bylo před úrazem. Soud by měl zcela jiný náhled na situaci v rodině, pokud by v důsledku zdravotní indispozice žalobkyně, musela být např. hospitalizována psychicky nemocná dcera či pohybově omezený manžel do ústavní péče. To se však v projednávané věci nestalo a celá rodina tuto těžkou situaci, která po nehodě nastala, zvládla, s přispěním dalšího člena rodiny, který se v období před nehodou do péče o své nejbližší zapojoval pouze částečně a po nehodě se začal zapojovat ve větším rozsahu. Soud má za to, že obtíže popsané v návrhu, újma a duševní útrapy spojené jak se samotným úrazem, bolestí a omezeními, kterými žalobkyně trpěla, tak i s duševními útrapami, spojenými s tím, že se nemohla postarat o svého , podezřelý výraz, manžela a dceru, již byly zahrnuty v posouzení ztížení společenského uplatnění, k jehož doplnění v rozsahu částky 409.752 Kč, se zavázal vedlejší účastník.

13. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 49 %, když ohledně částky 409.752 Kč byl uzavřen smír, na základě, které se vedlejší účastník zavázal žalobkyni plnit, a neúspěšná byla v rozsahu 51 %, po odpočtu úspěchu a neúspěchu ve věci byl pak vzniklo žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu , právnická osoba, ohledem na předmět řízení a také poměr úspěchu a neúspěchu ve věci pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Žalovaný požádal o osvobození od placení soudních poplatků, když žalovaný pobírá invalidní důchod třetího stupně, je nemajetný a jeho příjem tvoří příjem ze zaměstnání v chráněné dílně ve výši 20.000 Kč čistého měsíčně. Dále pobírá příspěvek na péči ve výši 880 Kč. Soud zvážil jeho osobní a příjmové poměry a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro osvobození od placení soudních poplatků, když v případě žalovaného by došlo k přenosu poplatkové povinnosti ze žalobkyně, která je dle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, od soudních poplatků osvobozena.