16 C 195/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 200.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 200.000 Kč od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 200.000 Kč od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo , hodnota, , která byla podepsána dne , datum, . Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 110.000 Kč, kterou se zavázala splácet společně s úrokem. Zápůjčka jí byla převedena na účet dne , datum, . Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, což vedlo ze strany žalobkyně k zahájení soudního řízení. Ve věci byl vydán platební rozkaz Okresním soudem v Olomouci dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž bylo požadavku žalobkyně vyhověno a dále žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 42.804,72 Kč, představující smluvní pokutu dle bodu 8.7 smlouvy. Žalobkyně tak získala pravomocně získanou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou Nové jistiny zápůjčky dle bodu 8.4 smlouvy ve výši 0,1 % z Nové jistiny zápůjčky, a to za dobu do , datum, . Prodlení žalované s úhradou Nové jistiny trvalo i po datu , datum, a žalobkyni vzniklo opět právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 8.7. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru za následující období. Žalovaná tuto smluvní pokutu neuhradila a žalobkyně ji vyzvala předžalobní výzvou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 287.280 Kč od , datum, do , datum, , když žalobkyně se rozhodla svůj požadavek omezit pouze na částku 200.000 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne , datum, byla předána poštovní přepravě doporučená zásilka odesílatelem – žalobkyní, adresovaná žalované.

4. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky, která je specifikovaná v žalobě, s upozorněním na možnost soudního řízení a zvýšení nákladů v případě, že nebude tato částka uhrazena do patnácti dnů od odeslání tohoto oznámení.

5. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna žalobkyní na možnost zesplatnění úvěru s ohledem na neuhrazené splátky, když v době sepisu výzvy byl dluh vyčíslen na částku 287.280 Kč a současně byla upozorněna žalovaná na to, že z této dlužné částky je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení.

6. Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky žalované ve výši 110.000 Kč s úrokem ve výši 197.800 Kč, takže celková částka splácená vydlužitelem byla ve výši 307.800 Kč. Tato částka měla být uhrazena v pravidelných měsíčních splátkách po 5.130 Kč po dobu 60 měsíců, a to vždy k 20. dni každého měsíce. Pod bodem 8.4 Smlouvy bylo uvedeno, že pokud dojde dle smlouvy k zesplatnění zápůjčky, stanou se veškeré nesplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak i běžný úrok zápůjčky, součástí Nové jistiny zápůjčky, která musí být uhrazena nejpozději v den následující po dni, kdy dojde k zesplatnění zápůjčky. Dlužníci jsou pak povinni platit zákonem stanovený úrok z prodlení z této Nové jistiny. V bodě 8.7 pak bylo sjednáno, že pokud nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníkům povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z Nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení, a to až do úplného zaplacení, a to i v případě, že zapůjčiteli vznikne právo na pokutu dle článku 8.5 smluvních ujednání smlouvy, která měla představovat 25 % z aktuální výše dlužné Nové jistiny zápůjčky.

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od , datum, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku účinného od , datum, soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

13. Podle ust. § 8 občanského zákoníku účinného od , datum, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14. Podle ust. § 433 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

15. Podle ust. § 1973 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

16. Podle ust. § 576 občanského zákoníku účinného od , datum, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle ust. § 4 odst. 1 občanského zákoníku účinného od , datum, má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

18. Podle ust. § 547 občanského zákoníku účinného od , datum, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku účinného od , datum, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Soud má za to, že návrh žalobkyně není důvodný, neboť je požadován na základě absolutně neplatného ujednání mezi stranami. Smlouva o zápůjčce, v části jejích ujednání, a to v ust. bodu 8.4, 8.5, 8.6 a 8.7 smlouvy o přirůstání nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru k jistině a dalších nově vzniklých nároků, např. ze smluvních pokut a úroků z těchto smluvních pokut a ujednání o smluvních pokutách, nepodléhají právní ochraně ve smyslu ust. § 580 odst. 1 obč. zák., a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se týkají sjednané smlouvy, která sice měla být uzavřena mezi podnikateli, avšak předmětem podnikání žalované nebylo poskytování finančních služeb a z tohoto důvodu se soudu jeví jako slabší strana, byť získané finanční prostředky mohly být použity na její podnikatelskou činnost. S ohledem na nečinnost žalované se tato skutečnost nedala zjistit.

21. Tyto sjednané nároky jsou tedy již nad rámec ochrany práva a mají charakter naopak zjevného zneužití práva dle § 8 obč. zák., které nepožívá právní ochrany, toto ujednání soud hodnotí jako ujednání neplatné dle § 547, § 580 a § 8 občanského zákoníku účinného od , datum, .

22. Soud má za to, že závazek, který byl předmětem smlouvy o půjčce, tedy povinnost žalované vrátit zapůjčenou částku ve výši 110.000 Kč po dobu 5 let v pravidelných měsíčních splátkách po 5.130 Kč, tak, že celkem měla být uhrazena částka ve výši 307.800 Kč, je natolik rozsáhlý, i s ohledem na výši sjednaného úroku z půjčky ve výši 35,96 % ročně, který podstatně převyšoval úroky na půjčkách, jež byly poskytovány v té době bankami, pak sám o sobě vylučuje platné ujednání přirůstání úroků k jistině a jejich další úročení, tzv. anatocismus. Soud má tedy za to, že předmětné ujednání o přirůstání úroků k jistině a smluvních pokut je neplatným právním úkonem, a to vzhledem k ujednání a výši smluvních pokut. Z tohoto důvodu má soud za to, že v tomto případě by sjednání anatocismu a smluvních pokut bylo i v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 8 o. z., a ve svém důsledku by rovněž způsobovalo absolutní neplatnost dle § 580 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o ujednání, která je možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy, soud považuje ve zbývající části smlouvu za platný právní úkon. Nelze odhlédnout také od skutečnosti, že žalobkyně opakovaně v různých řízeních se domáhá po žalované kapitalizované smluvní pokuty za jiné časové období, když sama žalobkyně uvádí v návrhu, že Okresní soud v Olomouci platebním rozkazem z 28. 4 2021, č. j. , spisová značka, potvrdil, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu dle bodu 8.7 smlouvy, tedy částku 42.804,2 Kč, která tak žalobkyni byla pravomocně přiznána.

23. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci neúspěšná, soud pak rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.