16 C 200/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně Anonymizováno se sídlem Adresa advokátky, Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno - Jméno žalované A, IČO IČO žalované A se sídlem Adresa žalované A se sídlem Adresa žalované B o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám její zástupkyně Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala, po částečném zpětvzetí, zaplacení částky ve výši částka se shora uvedeným příslušenstvím, s odůvodněním, že se jedná o peněžité zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním ve věci vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Prověřování osoby žalobkyně započalo dne datum trestním oznámením jejího bývalého manžela o tom, že žalobkyně má bývalého manžela tituly před jménem jméno FO, a jejich společnou dceru jméno FO, v domácnosti týrat. Na základě nepravdivých tvrzení pak byla žalobkyně dne datum vykázána ze společné domácnosti. Následně policejní orgán celou situaci prověřoval a dne datum byla žalobkyně dle § 160 odst. 1 trestního řádu zastíhána pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí dle ust. § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte dle ust. § 210 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Na základě policejního šetření pak byla dne datum podána na žalobkyni obžaloba a dne datum byla žalobkyně Okresním soudem v adresa uznána vinnou ze spáchání shora uvedených trestných činů rozsudkem č. j. spisová značka. Na základě odvolání žalobkyně odvolací soud dne datum usnesením č. j. spisová značka, zrušil rozsudek okresního soudu a rozhodl, že věc se postupuje k projednání právnická osoba v adresa, neboť skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek. Ve věci přestupku zatím pravomocně rozhodnuto nebylo, neboť proti rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku a byla jí uložena pokuta ve výši částka, bylo zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne datum a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí zpět právnická osoba adresa. Dne datum žalobkyně podala u žalované žádost k uplatnění nároku na náhradu škody dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., a dne datum žalobkyně obdržela potvrzení o přijetí její žádosti. Žalobkyně požadovala uhrazení nákladů za právní zastoupení ve výši částka včetně DPH a dále peněžité zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním, které zásadním způsobem zasáhlo do osobnostních práv žalobkyně, a to jak ve sféře osobní, tak i ve sféře profesní. Bezprostředně po podání obžaloby totiž bývalý manžel podal u opatrovnického soudu návrh na změnu výchovy ohledně nezletilé jméno FO, která je jediným dítětem žalobkyně, právě s argumentem, že je proti žalobkyni vedeno trestní řízení. Žalobkyně následně byla v nejistotě, zda nepřijde o možnost podílet se na výchově dcery, která na ni byla fixovaná. Nezletilá jméno FO, poté, co žalobkyně byla vykázána ze společného obydlí, byla od své matky odtržena, v té době měla pět let, což vedlo k jejím dlouhotrvajícím úzkostným stavům, pro něž musela žalobkyně i s dcerou docházet na psychoterapii. Následně pak došlo k rozpoutání dlouhotrvajícího sporu o péči o dítě. Ve vztahu ke své profesi byla žalobkyně rovněž poškozena, neboť se nemohla zúčastnit konkursu na uvolněné Anonymizováno zařízení, v němž žalobkyně působí jako Anonymizováno, když předpokladem pro výkon této funkce byla bezúhonnost. Tím, že v době výběrového řízení na místo ředitele, byla žalobkyně trestně stíhanou osobou, byla vyloučena z účasti na tomto výběrovém řízení a přišla tak o možnost svého kariérního postupu, když nadále v Anonymizováno působí pouze na pozici Anonymizováno. Při výpočtu peněžitého zadostiučinění žalobkyně vycházela v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR z toho, že satisfakce se pohybuje v částkách částka – částka za každý měsíc trestního řízení, které započalo již jejím vykázáním z domácnosti, a to až do postoupení věci k projednání právnická osoba. Žalobkyně uplatňuje satisfakci ve výši částka měsíčně, což představuje za 35 měsíců částku ve výši částka.

2. Žalovaná v průběhu řízení žalobkyni zaplatila náklady, které žalobkyně vynaložila za své právní zastoupení a v této části, pak na základě částečného zpětvzetí žalobkyně bylo řízení zastaveno. Ohledně dalšího nároku žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když tvrdila, že nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla být způsobena vykázáním z obydlí, a to ve formě nemajetkové újmy, je promlčen. Žalovaná má za to, že omluva, které se žalobkyni dostalo, je dostačující a přiměřenou satisfakcí, neboť žalobkyně neprokázala, že by došlo k poškození jejího jména v bydlišti, zaměstnání, že by došlo k narušení vztahů v rámci rodiny, či s jejími přáteli a že by to mělo negativní vliv na její pracovní život, popř., že by přišla o zaměstnání anebo že by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Pokud jde o případnou újmu v psychické sféře, tak dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR každá osoba, která je trestně stíhána, trpí v psychické oblasti a nejedná se tedy o nic neobvyklého. Navíc je třeba přihlédnout také k tomu, že na vzniku trestního stíhání se rovněž podílela i žalobkyně.

3. Ze spisu Okresního soudu v adresa Anonymizováno bylo zjištěno, že návrh na úpravu rodičovské odpovědnosti a stanovení výživného pro dobu po rozvodu manželství byl podán u Okresního soudu v adresa dne datum. Tento návrh podal tituly před jménem jméno FO, který se domáhal svěření nezletilé jméno FO pro dobu po rozvodu rodičů do své výhradní péče. Stejného dne pak podal návrh na rozvod manželství. Dne datum podal návrh na vydání předběžného opatření, v němž se domáhal svěření nezletilé jméno FO do své výhradní péče, s odůvodněním, že dne datum byla žalobkyně ze společného obydlí vykázána Policií ČR a je třeba zatímně upravit péči o nezletilou jméno FO z důvodu, že žalobkyně je vyšetřována pro podezření spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku.

4. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byl návrh tituly před jménem jméno FO, v němž se domáhal svěření nezl. jméno FO do výlučné péče, zamítnut.

5. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, byla schválena dohoda obou rodičů o tom, že nezletilá jméno FO se svěřuje na dobu po rozvodu do jejich střídavé péče.

6. Dne datum si podal tituly před jménem jméno FO návrh, v němž se domáhal změny výchovy nezletilé jméno FO tak, že se svěřuje do výlučné péče otce. V návrhu argumentoval tím, že žalobkyně byla obžalována Okresním státním zastupitelstvím z důvodu obvinění ze zločinu týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku, a přečinu ohrožování dítěte podle § 201 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku.

7. Dne datum pak vzal tituly před jménem jméno FO návrh na novou úpravu péče nezletilé jméno FO zpět.

8. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie ČR ze dne datum, č.j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že na základě oznámení tituly před jménem jméno FO ze dne datum, byly vůči žalobkyni zahájeny úkony trestního řízení ve věci trestného činu týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku. Dne datum pak Policie ČR vydala rozhodnutí, v němž vykázala žalobkyni ze společného obydlí.

9. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele tituly před jménem jméno FO a jméno FO, zast. jméno FO, aby soud vydal předběžné opatření, v němž by uložil žalobkyni zdržení se vstupu do společného obydlí a zdržení se setkání a kontaktů s navrhovateli, tak, že tento návrh byl zamítnut.

10. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že u Okresního soudu v adresa byla podána dne datum obžaloba z důvodu obvinění ze zločinu týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku, a přečinu ohrožování dítěte podle § 201 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, pro chování, kterého se měla žalobkyně dopustit od Anonymizováno do datum, a to v obžalobě popsaným jednáním, kdy se měla vulgárně vyjadřovat ohledně tituly před jménem jméno FO, a to z důvodu, že se rozhodl podat žádost o rozvod a z důvodu předcházejících rodinných sporů, které měla s jeho rodiči. Dne datum byl vydán rozsudek Okresním soudem v adresa č. j. spisová značka, jímž byla žalobkyně uznána v plném rozsahu vinnou z jednání, které jí bylo kladeno za vinu. Tento rozsudek však byl usnesením Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, zrušen, s tím, že jednání, které jí bylo kladeno za vinu, pak bylo postoupeno právnická osoba v adresa, neboť popsané jednání není trestným činem, avšak mohlo by být příslušným orgánem posouzeno jako přestupek. V rámci trestního řízení si Policie ČR nechala zpracovat znalecký posudek z oboru psychologie, a to jak na žalobkyni, tak na jejího bývalého manžela a znalec zjistil, mimo jiné, že se u poškozeného tituly před jménem jméno FO nevyskytoval syndrom týrané osoby, projevuje se s přemírou afektivity a emocionality při popisování, analyzování a řešení různých problémů, s tím, že nelze u něho vyloučit nadlimitní afektivní reakce na zátěžové situace. Ve vztahu k žalobkyni pak znalec zjistil, že se u ní jedná o smíšenou poruchu osobnosti s emočně nestabilními – impulzivními rysy, což se projevuje odlišným vzorcem emocí a chování a kognitivního zpracování zakotveného ve struktuře osobnosti, což se u ní rozvinulo následkem krize v partnerském vztahu. Pokud jde o její vztah ke své dceři, je tento vztah relativně standardní bez výrazných excesů, a to v souladu i s hodnocením orgánu péče o děti, když z psychiatrického hlediska není důvod pro omezení styku s její dcerou a pro svěření dcery do výhradní péče otce.

11. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že dítě se jim narodilo až po dlouhodobém vztahu. V době, kdy měla dcera asi Anonymizováno, zhoršily se rodinné vztahy s rodinou bývalého manžela, kdy on podléhal vlivu matky, což se negativně odráželo na jejich partnerství. Docházelo mezi nimi k hádkám, které si manžel natáčel, když měl nahrávací zařízení buď upevněné na sobě anebo položené na různých místech v domácnosti. Bylo to většinou tak, že tyto hádky vyprovokoval a jednalo se o vzájemné konflikty, kdy on vůči žalobkyni také používal vulgarismy, nejednalo se pouze ze strany žalobkyně o nějaké jednostranné napadání, tak, jak to bylo posléze prezentováno. Bývalý manžel si samozřejmě svoje projevy nenahrával, nahrával si pouze projevy žalobkyně a ještě prováděl tzv. selekci nahrávek. Jejich konfliktní soužití vygradovalo tím, že žalobkyně byla ze společného obydlí vykázána, a to, aniž by mezi nimi došlo k jakémukoli konfliktu, bylo to rozhodnutí Policie ČR, v situaci, kdy navíc ani nebyl manžel dva dny doma, a večer, když uspávala dceru, přišla policie, za přítomnosti jeho matky a z domácnosti žalobkyni odvedla, aniž by tomu předcházel jakýkoliv vzájemný konflikt mezi žalobkyní a bývalým manželem. Dcera z toho byla v šoku, nevěděla vůbec, proč a co se děje, a následně trpěla separační úzkostí, a to minimálně po dobu jednoho roku, protože když se žalobkyně po 10 dnech vrátila, tak se dcera ode ní nechtěla hnout, držela se jí i fyzicky, nechtěla ji nikam pustit. Bývalý manžel podal návrh na prodloužení vykázání, což mu ze strany soudu bylo zamítnuto. V domácnosti nakonec spolu bydleli 4 měsíce než se žalobkyně společně s dcerou, poté, co bylo rozhodnuto opatrovnickým soudem o asymetrické střídavé péči v její prospěch, Anonymizováno, odstěhovala. Vykázání bylo začátkem Anonymizováno, odstěhování s dcerou bylo v Anonymizováno. V Anonymizováno pak byla následně obviněná a začalo trestní řízení proti její osobě. Obžaloba pak byla podána v Anonymizováno. Po zahájení trestního řízení bývalý manžel podal návrh na změnu úpravy výchovy a výživy, takže chtěl dceru nejdříve do výlučné péče, následně pak své návrhy změnil na střídavou apod. Důvodem změny úpravy výchovy a výživy dcery byla právě argumentace bývalého manžela, že je proti žalobkyni vedeno trestní stíhání a že byla zastíhána. Naštěstí to nemělo vliv na změnu výchovy a výživy, žalobkyně však žila neustále v nejistotě, že o dceru přijde, že ji získá do výlučné péče, když stanovisko bývalého manžela se změnilo až poté, co bylo krajským soudem pravomocně rozhodnuto o jejím zproštění. Žalobkyně musela dceru minimálně rok ujišťovat o tom, že jí neodejde, že bude v její v blízkosti, když např. nemohla ani vynést koš, a z tohoto důvodu musela vyhledat odbornou pomoc, a navštívit s dcerou dětskou psycholožku. Chodily pravidelně na terapie k tituly před jménem jméno FO, která s dcerou pracovala a současně radila, že má dceru neustále ujišťovat o své blízkosti. Dcera s otcem udržovala kontakt dle rozhodnutí soudu. Dcera bude mít 10 let. Trestní řízení se negativně projevilo jednak v bydlišti žalobkyně, kdy se do adresa přivdala a adresa jako malá obec touto záležitostí žila, neboť viděli, že při vykázání byla u nich policie, a navíc rodina bývalého manžela je z adresa a šířila o žalobkyni lži a pomluvy, jaký je špatný člověk, neschopná matka apod. dokonce se dozvěděla o tom, že bývalý manžel zpřístupnil zvukové nahrávky i dalším osobám, a to své bývalé žačce, která byla na dětském hřišti se svým dítětem. Další problém měla ve svém zaměstnání, neboť již Anonymizováno let pracuje jako Anonymizováno v Anonymizováno, a v době, kdy ještě nebyla její trestní věc vyřešena, tak se uvolnilo místo Anonymizováno, a Anonymizováno ji požádal, aby se přihlásila do výběrového řízení na tuto pozici. Žalobkyně však musela odmítnout, protože bylo proti ní vedeno trestní stíhání a v případě jejího pravomocného odsouzení by musela odejít jak z funkce ředitele, tak i ze svého zaměstnání sociální pracovnice, neboť toto mohou vykonávat pouze bezúhonné osoby, takže byla v nejistotě, i pokud jde o zaměstnání. Podrobili se odbornému zkoumání, a to žalobkyně psychiatrem a její manžel psychologem, kdy psychiatr k ní konstatoval, že je emočně nestabilní osobnost, a to v mimořádných situacích, do nichž ji dovedl manžel, nikoliv však v běžném životě. právnická osoba konstatoval, že její projevy, které byly manželem zaznamenány, byly reakcí na jeho zinscenované účelové chování, o němž uzavřel psycholog, jehož zkoumání se podrobil manžel, že je pasivní agresor, který se choval tak, aby napětí eskaloval. Žalobkyně sama zdravotní potíže neměla, každý večer si pobrečela do polštáře, ale žádnou medikaci neměla.

12. Podle ust. § 14 odst. 1 – 4 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

13. Po takto provedeném dokazováni dospěl soud k závěru, že návrh, tak, jak byl v průběhu řízení vzat částečně zpět, je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uplatnila svůj návrh na náhradu škody řádně a včas a splnila tak podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že trestní řízení, které bylo vůči žalobkyni zahájeno, právě i pro chování popsaném v rozhodnutí Policie ČR o vykázání ze společného obydlí, bylo zastaveno, neboť daný skutek není trestným činem. Věc byla pak postoupena k projednání a rozhodnutí právnická osoba adresa, který dosud pravomocně nerozhodl. Je tedy zřejmé, že ve vztahu k žalobkyni orgány činné v trestním řízení nepostupovaly správně, pokud vyhodnotily její jednání dle trestního práva jako zločin týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku, a přečin ohrožování dítěte podle § 201 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. V důsledku tohoto nesprávného postupu se pak rozpoutalo trestní stíhání, odsouzení trestním soudem prvého stupně, když tomu navíc předcházelo vykázání Policií ČR. Tato řízení, která na sebe navazovala, měla zásadní a negativní vliv na osobní život žalobkyně, neboť žalobkyně jako matka jediného dítěte nízkého věku, kdy nezletilé jméno FO bylo pět let, byla od ní následně odtržena v důsledku nesprávného posouzení jejího jednání Policií ČR, a byla zásadně omezena ve výkonu rodičovských práv, což rovněž mělo neblahý vliv na psychiku nezletilé dcery, která začala trpět úzkostnou poruchou – separační úzkostí, a to v důsledku násilného odtržení dítěte od matky. V této souvislosti pak musela pravidelně docházet na psychoterapii k tituly před jménem jméno FO, což bylo zjištěno ze závěrečné zprávy této psycholožky. Z časové souslednosti jednotlivých úkonů orgánů činných v trestním řízení, a to jak Policie ČR, Okresního státního zastupitelství v adresa a následného rozhodnutí Okresního soudu v adresa a Krajského soudu v adresa, pobočka v Anonymizováno, je zřejmé, že na tyto úkony bezprostředně nasedaly procesní úkony tituly před jménem jméno FO v opatrovnickém řízení ohledně nezletilé jméno FO, neboť bezprostředně po podání návrhu na rozvod manželství a úpravu výchovy a výživy k nezl. jméno FO dne datum, byl dne datum podán návrh na vykázání ze společného obydlí a následně po podání obžaloby na žalobkyni dne datum, byl dne datum podán návrh na změnu úpravy rodičovské odpovědnosti tak, že původní dohodnutá střídavá péče na dobu po rozvodu, měla být dle návrhu tituly před jménem jméno FO změněna na jeho výlučnou péči. Soud má za to, že pokud by orgány činné v trestním řízení posoudily jednání žalobkyně v souladu se zákonem tak, jak odpovídá závěrům usnesení Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci, nemusela být žalobkyně vystavována dlouhodobému, několik let trvajícímu stresu, že přijde o podíl na výchově dcery, a také o práci, když pracuje jako sociální pracovnice, která musí být bezúhonná, což dokládá dle ust. § 110 odst. 1, 2, § 79 odst. 2, 3 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, výpisem z rejstříku trestů. V tomto ustanovení se sice hovoří o tom, že se nesmí dopustit trestné činnosti v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti jako Anonymizováno, nicméně případný záznam v trestním rejstříku pro zločin týrání osoby žijící ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 199 trestního zákoníku, a přečin ohrožování dítěte podle § 201 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, by rozhodně žalobkyni limitoval ve výkonu svého povolání a výrazně by zhoršil její pověst jak v místě pracoviště, v místě bydliště, ale také i v oblasti přátelských vztahů a dalších sociálních kontaktů, protože by na ni bylo pohlíženo zcela jiným způsobem než na osobu, která je bezúhonná. Přiměřené zadostiučinění v rozsahu, které je v žalobě požadováno, dle názoru soudu odpovídá utrpení žalobkyně jako rodiče v souvislosti se soudním řízením ohledně péče nezletilé jméno FO, které nasedalo a bylo výrazně ovlivněno průběhem trestního řízení, neboť bezprostředně poté, kdy byl odsuzující rozsudek v trestním řízení zrušen, její bývalý manžel svůj návrh na změnu výchovy a výživy ve vztahu k nezletilé jméno FO, vzal zpět. Žalobkyně tedy v průběhu trestního stíhání utrpěla újmu v souvislosti s tímto řízením a současně souběžně byla vystavena výraznému stresu v souvislosti s opatrovnickým řízením ohledně nezletilé dcery, které šlo ruku v ruce s řízením trestním, které se projektovalo do průběhu opatrovnického řízení. Ve vztahu k žalobkyni došlo ke kumulaci negativních důsledků obou řízení a to, čemu byla vystavena, by mělo být kompenzováno finančním plněním v žalované výši částka, což je částka, která by měla kompenzovat shora popsaný nesprávný postup státních orgánů.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná, vzniklo jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů právního zastoupení tituly před jménem Jméno advokátky, a to v rozsahu tří úkonů právní pomoci z částky částka – jeden úkon po částka (převzetí a příprava, sepis a podání žaloby, podání ze dne datum) a 3 x režijní paušál po částka, a dvou úkonů právní pomoci z tarifní hodnoty částka po částka (sepis a podání vyjádření ze dne datum a účast u jednání dne datum a 2 x režijní paušál po částka. Spolu s 21 % DPH pak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.