16 C 228/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10.560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 4.000 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6.560 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6.560 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 10.560 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 4.000 Kč a poplatku za zpracování žádosti ve výši 6.560 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 27. 11. 2019 smlouva o půjčce číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč. Tato částka byla převedena na účet žalovaného číslo bankovní účet, když smlouva byla uzavřena elektronicky přes webové stránky webová adresa. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho a nadále tak žalobkyni dluží částku 10.560 Kč. Pokud by soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nevyplývá ze smlouvy o zápůjčce, žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu částky 4.000 Kč, neboť tato částka byla žalovanému převedena na účet. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 4. 2020 s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou ze dne 5. 1. 2018.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když věc rozhodl bez nařízení jednání.

3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

5. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ust. § 87 odst. 1 – 3 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ust. § 2999 odst. 1 – 3 o. z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

10. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

12. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

13. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

16. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 27. 11. 2019 smlouva o půjčce číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000 Kč. Tato částka byla převedena na účet žalovaného číslo bankovní účet, když smlouva byla uzavřena elektronicky přes webové stránky webová adresa. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho a nadále tak žalobkyni dluží částku 10.560 Kč. Pokud by soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně nevyplývá ze smlouvy o zápůjčce, žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu částky 4.000 Kč, neboť tato částka byla žalovanému převedena na účet. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 4. 2020 s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem.

17. Soud má za to, že smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky, je neplatným právním úkonem, neboť nebyla řádně zjišťována úvěruschopnost v souladu s ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb., a žalobkyně má právo pouze na vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu svého plnění, které žalovaný obdržel převodem na účet, tedy v rozsahu částky 4.000 Kč ve smyslu ust. § 2993 o. z. Rovněž k úhradě i této částky byl žalovaný vyzván a do dne podání žaloby nezaplatil ničeho. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat dle ust. § 1970 o. z. účinného od 1. 1. 2014, úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., když o zaplacení byl upomenu předžalobní upomínkou.

18. Nárok žalobkyně také koresponduje s předloženými listinami, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek, upomínkami, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky přílohou smlouvy o postoupení pohledávek.

19. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně a převážně byla neúspěšná, když žalovanému náklady řízení nevznikly, soud tak dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.