16 C 262/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o 39.600 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 39.600 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 20.194,90 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. et Mgr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 39.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o pohledávku jeho právního předchůdce anonymizováno jméno příjmení, která vznikla z důvodu poskytování služeb právního zastoupení za 6 úkonů právní pomoci ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 215 C 29/2018. Služby právní pomoci byly vyúčtovány fakturou splatnou dne datum, doručenou žalované dne datum. Vyúčtované náklady řízení pak byly žalované přiznány v pravomocném rozsudku, který byl vydán ve věci 215 C 29/2018 a žalovaná se tedy na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pokud by namítala promlčení vydání bezdůvodného obohacení, tato námitka by byla v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná peníze od protistrany obdržela, ponechala si je, místo toho, aby z nich uhradila náklady za právní zastoupení, které jí v soudním řízení vznikly. Žalovaná tedy jednala nepoctivě a jejímu jednání tak nemůže být poskytnuta právní ochrana, a to s ohledem na ust. § 6 o. z.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když tvrdila, že nárok žalobce nemůže být nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, ale nárokem na plnění z titulu uzavření příkazní smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou o poskytnutí právních služeb. Pokud žalobce požaduje bezdůvodné obohacení, tak existence jeho nároku není odvislá od okamžiku přiznání nebo zaplacení náhrady nákladů řízení pod sp. zn. 215 C 29/2018, ale tento nárok v souladu s ust. § 7 odst. 6 vyhl. min. spr. 177/1996 Sb., vznikl okamžikem skončení poskytování právní služby. Skutečnost, zda a jakým způsobem případně byly žalované zaplaceny náklady řízení ve výši uvedené v řízení, je z hlediska běhu promlčecí doby zcela bezpředmětná. Žalovaná odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci 33 Cdo 4319/2011 ze dne 30. 10. 2012, kde se mimo jiné uvádí, že ve věci nákladů řízení předčasně skončeného poskytování právní služby advokátem, že promlčecí doba začne běžet den poté, co právo na odměnu objektivně vzniklo. Pokud žalobce hovoří o bezdůvodném obohacení v duchu citované judikatury, tak za takové bezdůvodné obohacení se má prospěch příkazníka z poskytování právních služeb, a nikoli okolnost, zda někdy v budoucnu po skončení poskytování těchto služeb došlo v jiném právním vztahu soudním rozhodnutím přiznání nároku na náhradu nákladů příkazníkovi. Žalovaná trvá na tom, že promlčecí doba počala běžet dne datum a z toho důvodu došlo k promlčení nejpozději ke dni datum. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby také proto, že vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná navrhla promlčení, kdy proti žalované jako laikovi stáli tři advokáti (anonymizováno jméno příjmení, postupník celé jméno žalobce, a jeho zástupce anonymizováno jméno příjmení). Tito tři odborníci si ani po uplynutí promlčecí doby nevzpomněli na existenci pohledávky, žalovanou nekontaktovali, a je zcela irelevantní to, že v průběhu této doby byly žalované náklady řízení přiznány a vyplaceny. Nemůže to mít vliv na to, zda tak bylo v souladu s dobrými mravy či nikoliv. Profesionál, ve věci znalý odborník, pak ve vztahu k žalované, laikovi a důchodkyni, následně postupoval své pohledávky dalšímu advokátovi, který se nechá zastupovat dalším advokátem a v předžalobní výzvě pak zcela nestandardně uvedl lhůtu k plnění třídenní, ačkoli obvyklá je sedmidenní. Následně uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž oznámení pak zcela nestandardně jde osobně vhodit do schránky, což naprosto vybočuje jednání při běžném výkonu advokacie. Právní služby byly vyúčtovány dne datum, žalovaná je odmítla jako nesprávné co do důvodu a ani neprovedla částečnou úhradu, kterou by mohla tento nárok uznat.

3. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 215 C 29/2018 bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno na návrh žalované v zastoupení anonymizováno jméno příjmení, když se v něm domáhala zaplacení částky 130.000 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení pak žalovaná dne datum udělila plnou moc zástupci anonymizována tři slova jméno příjmení, který následně u jednání dne datum změnil návrh tak, že se nově domáhal zaplacení částky 130.000 Kč s příslušenstvím, oproti vydání předmětu díla. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 3. 2020, č. j. 215 C 29/2018-83, který nabyl právní moci dne datum, bylo takto změněnému návrhu vyhověno a žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 53.092 Kč, z nichž 6 úkonů právní pomoci ve výši 6.300 Kč a 6 krát režijní paušál po 300 Kč, byly přiznány za zastoupení předcházejícím právním zástupcem (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne datum a dne datum, dále za doplnění skutkových tvrzení a návrh důkazů ze dne datum), další úkon právní pomoci po 6.300 Kč a jedenkrát krát režijní paušál po 300 Kč bylo přiznáno za účast u jednání dne datum, kterého se zúčastnil již nový právní zástupce. Dále tomuto zástupci bylo přiznáno cestovné, náhrada za ztrátu času a soudní poplatek.

4. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení částky 39.600 Kč, která jí byla vyfakturována fakturou číslo po splatnosti byla postoupena žalobci. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla předána poštovní přepravě dne datum Lhůta pro plnění byla stanovena v délce tří dnů. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního řízení.

5. Z faktury číslo vystavené dne datum, splatné dne datum, bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení vyfakturoval za právní služby žalované částku ve výši 39.600 Kč, a to za 6 úkonů právní pomoci po 6.300 Kč a 6 krát režijní paušál po 300 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení oznamuje žalované, že svoji pohledávku vyplývající z vystavené faktury číslo v částce 39.600 Kč s příslušenstvím, postoupil žalobci. Oznámení obsahuje údaj o tom, že bylo doručeno do domovní schránky žalované dne datum za přítomnosti svědků, jejichž podpisy jsou nečitelné.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne datum bylo zjištěno, že ji uzavřel anonymizováno jméno příjmení jako postupitel a žalobce jako postupník, když jejím předmětem byla pohledávka ve výši 39.600 Kč, vyplývající z vyúčtování právních služeb fakturou číslo splatnou dne datum, a to včetně veškerého příslušenství.

8. Z dopisu zástupce žalované ze dne datum bylo zjištěno, že je reakcí na vyúčtování právních služeb v řízení vedeném ve věci 215 C 29/2018, s tím, že dle názoru žalované zbývá doplatit po započtení jejích nároků vůči svému bývalému právnímu zástupci anonymizováno jméno příjmení částku ve výši 30.770 Kč, s tím, že žalovaná žádá, aby jí bylo umožněno tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč.

9. Podle ust. § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

10. Podle ust. § 2439 o. z. vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

11. Podle ust. § 2438 odst. 1, 2 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

12. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

14. Podle ust. § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

15. Podle ust. § 629 odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

16. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný, neboť je promlčený. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení a žalovanou vznikla smlouva, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytovat právní služby a žalovaná se zavázala za ně zaplatit obvyklou cenu, tedy cenu, která vyplývá z advokátního tarifu – Vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel. Své právní služby anonymizováno jméno příjmení poskytoval žalované ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 215 C 29/2018 a poté, co došlo k ukončení jeho právního zastoupení, své právní služby vyúčtoval fakturou číslo splatnou dne datum. V rozsahu, v jakém byly tyto služby vyúčtovány, pak byly žalované následně přiznány rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 3. 2020, č. j. 215 C 29/2018-83, který nabyl právní moci dne datum a stal se vykonatelný dne datum, s tím, že k vyúčtovaným šesti úkonům právní pomoci po 6.300 Kč a k šesti režijním paušálům po 300 Kč, byl přiznán ještě úkon právní pomoci provedený jejím dalším právním zástupcem anonymizována tři slova jméno příjmení, dále bylo přiznáno cestovné a soudní poplatek, takže celkem se jednalo o částku 53.092 Kč, v níž byly zahrnuty i náklady vyúčtované anonymizováno jméno příjmení. Žalovaná po obdržení faktury vyjádřila s touto nesouhlas v podání ze dne datum, když rozporovala její obsah co do důvodu a výše, navrhla započtení a souhlasila se zaplacením pouze částky výši 30.770 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč. Toto vyjádření k faktuře však nelze brát jako uznání dluhu, neboť obsahuje námitky jak proti obsahu vyúčtování, tak proti jeho výši. Soud má za to, že nárok je promlčen, neboť tříletá promlčecí doba uplynula dne datum, tedy tři roky poté, co žalovaná sdělila svému právnímu zástupci, že si již nepřeje, aby ji zastupoval. Skutečnost, že ve faktuře byla stanovena splatnost dne datum, však nemá vliv na běh promlčecí lhůty, která počala běžet ode dne následujícího poté, co se anonymizováno jméno příjmení dozvěděl o ukončení svého právního zastoupení. Žalovaná navíc ukončila dohodu o poskytování právních služeb s anonymizováno jméno příjmení sdělením ze dne datum, které mu bylo doručeno dne datum, na což pak bylo reagováno právě vystavením faktury dne datum. anonymizováno jméno příjmení pak vznikl nárok na zaplacení odměny za právní služby den poté, co obdržel od žalované její sdělení o ukončení právních služeb a následujícího dne, tedy od datum, pak počala běžet promlčecí doba, když v ustanovení § 619 o. z. se podává, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy mohlo být uplatněno poprvé. Na tuto situaci je možno vztáhnout rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011 ze dne 30. 10. 2012, kde se stanoví, že„ Počátek běhu promlčecí doby, jejímž uplynutím se promlčí právo na zaplacení odměny advokáta z příkazní smlouvy, je nutno posuzovat podle ust. § 101 obč. zák.“.„ Je-li splatnost odměny určena podle § 563 o. z., promlčecí doba začne běžet již den poté, co právo na odměnu (objektivně) vzniklo, protože tímto dnem mohl advokát své právo vykonat, tj. odůvodněně jej uplatnit žalobou u soudu.“ Tato judikatura je plně použitelná i za účinnosti nového občanského zákoníku, a to i ve vztahu k vyúčtování právních služeb fakturou, jejímž charakterem se zabývá rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 631/2002, dle něhož platí, že„ Není-li vystavení, popř. doručení faktury, sjednanou podmínkou pro vznik nároku na zaplacení ceny díla, má faktura, která je jen účetním a daňovým dokladem, pouze povahu výzvy k plnění …“.

17. Soud se také zabýval tím, zda námitka promlčení nebyla vznesena v rozporu s dobrými mravy, a dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou nebyla v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná navrhla promlčení, kdy proti žalované jako laikovi stáli tři advokáti (anonymizováno jméno příjmení, postupník celé jméno žalobce, a jeho zástupce anonymizováno jméno příjmení). Tito tři odborníci si ani po uplynutí promlčecí doby nevzpomněli na existenci pohledávky, žalovanou nekontaktovali, a je zcela irelevantní to, že v průběhu této doby byly žalované náklady řízení přiznány a vyplaceny. Nemůže to mít vliv na to, zda tak bylo v souladu s dobrými mravy či nikoliv. Profesionál ve věci znalý odborník pak ve vztahu k žalované, laikovi a důchodkyni, následně postupoval své pohledávky dalšímu advokátovi, který se nechá zastupovat dalším advokátem a v předžalobní výzvě pak zcela nestandardně uvedl lhůtu k plnění třídenní, ačkoli obvyklá je sedmidenní. Následně uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž oznámení pak zcela nestandardně jde osobně vhodit do schránky, což naprosto vybočuje jednání při běžném výkonu advokacie. Právní služby byly vyúčtovány dne datum, žalovaná je odmítla jako nesprávné co do důvodu a ani neprovedla částečnou úhradu, kterou by mohla tento nárok uznat.

18. S ohledem na shora uvedené právní závěry pak soud neprovedl další navržené důkazy, a to např. výslech jednatele žalované společnosti ve věci 215 C 29/2018 a dále osoby, která byla přítomna při doručování faktury do poštovní schránky žalované, neboť i provedení těchto důkazů by na skutkových a právních názorech soudu, tak jak jsou shora uvedeny, nic nezměnilo.

19. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalované náklady řízení, které jí vznikly za právní zastoupení, a to v rozsahu šesti úkonů právní pomoci po 2.340 Kč (převzetí věci, vyjádření k předžalobní výzvě ze dne datum, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast u jednání u Okresního soudu v Šumperku dne datum a dne datum, dále jednání s protistranou dne datum). Celkem ve výši 14.040 Kč, dále 6 x režijní paušál po 300 Kč, celkem 1.800 Kč, náhrada za promeškaný čas 4 půlhodiny strávené na cestě z místa advokátní kanceláře ze anonymizováno na anonymizováno k jednání u Okresního soudu v Šumperku, dále vyúčtování cestovních nákladů, dvakrát ujeto anonymizováno km, dvakrát spotřeba PHM 5,2 litru na 100 km, paušální sazba základní náhrady za opotřebení za 1 km jízdy 5,2 Kč při ceně za jeden litr paliva 44,10 Kč, náhrada za PHM na 1 km 2, 2932 Kč, celková náhrada včetně opotřebení vozila na 1 km jízdy 7, 4932 Kč, pak náklady za každou jízdu motorového vozidla představují částku 225 Kč, celkem tedy částku 450 Kč. Spolu s 21 % DPH pak soud přiznal žalované na nákladech řízení částku ve výši 20.194,90 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.