16 C 294/2018

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o 27.657,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.160,60 Kč s 8 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platnou pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 21.497,26 Kč s 8 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platnou pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 36.810,38 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 10.360 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 62.593,46 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 179.385,09 Kč, dále s úrokem ve výši 26,64 % ročně z částky 62.593,46 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 41.789,55 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 62.593,46 Kč od [datum] do zaplacení. V průběhu řízení pak vzala návrh částečně zpět a nadále se domáhala zaplacení částky 27.657,86 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 36.810,38 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 27.657,86 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s ust. § 497 obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní věřitele, společností [právnická osoba], dne [datum], smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal za podmínek stanovených ve smlouvě poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku. Žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit sjednané úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu úvěrový rámec činil částku 70.000 Kč a výše splátky byla stanovena na 4 % měsíčně ze sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost byla dohodnuta vždy k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Celkem žalovaná načerpala částku 91.500 Kč a uhradila částku 85.339,40 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, pak vyplývá z přiloženého splátkového kalendáře. Tím, že žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil právní předchůdce žalobkyně svého oprávnění sjednaného v hlavě 8 § 2 úvěrových podmínek, tedy možnosti zesplatnit úvěr a požadoval okamžité zaplacení celé dlužné částky, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Právní předchůdce žalobkyně tedy úvěr zesplatnil k [datum] a žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne [datum] ke splacení celého úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila na svůj dluh pouze částku 8.239,40 Kč. Nadále tak žalobkyni v době podání návrhu dlužila neuhrazenou jistinu ve výši 62.593,46 Kč, úrok kapitalizovaný do dne sepisu žaloby ve výši 179.385,09 Kč, což představuje součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a obchodního úroku z jistiny kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, jako součet nezaplacených úroků ve výši 26,64 % ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od 27. 10 2009 do dne sepsání návrhu, tedy do dne [datum], dále úrok 26,64 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 62.593,46 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 41.789,55 Kč počítaný z jistiny, poplatků a smluvních pokut od 15. dne od zesplatnění úvěru do dne sepsání žalobního návrhu, tedy ode dne [datum] do [datum]. V průběhu řízení pak žalobkyně brala návrh postupně zpět co do příslušenství, tak, že předmětem řízení pak zůstalo zaplacení jistiny ve výši 27.657,86 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 36.810,38 Kč, vypočteného z této jistiny od splatnosti ke dni podání žaloby a 8 % úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 27.657,86 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, souhlasila s vyčíslenou částkou žalobkyní, a to pokud jde o jistinu, neboť žalobkyně nezohlednila již uhrazené částky žalovanou, vznesla námitku promlčení a napadla neplatnost požadovaného kapitalizovaného úroku s ohledem na skutečnost, že žalovaná při sjednání úvěru se nacházela v postavení spotřebitele. Požadovaný úrok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a žalovaná jej považuje za neplatný. Současně poukázala na to, že ohledně žalované bylo vedeno exekuční řízení ve věci [číslo jednací], a to na základě pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], k uspokojení pohledávky právního předchůdce oprávněného ve výši 85.339 Kč s příslušenstvím, a od roku [rok] do poloviny roku [rok] žalovaná v rámci exekuce vymáhanou pohledávku hradila, ačkoliv exekuce byla následně zastavena usnesením Okresního soudu v Šumperku, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], z důvodu neplatnosti exekučního titulu pro nedostatek pravomocí rozhodce, vydat rozhodčí nález a žalované nebyla vymožená částka vrácena, neboť byla vyplacena žalobkyni.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem a předmětem této smlouvy bylo poskytnutí úvěrového rámce ve výši 10.000 Kč, který měl být hrazen v pravidelných měsíčních splátkách v rozsahu 4 % z úvěrového rámce, tedy ve splátkách 400 Kč, kolonka obsahující údaj o roční procentní sazbě nákladů není vyplněna, takže ve smlouvě není uvedena výše RPSN, dále je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána od [anonymizováno] [rok] s čistým měsíčním příjmem 8.500 Kč Součástí smlouvy pak byly úvěrové podmínky, které jsou napsány miniaturním, téměř nečitelným písmem a seznámení s úvěrovými podmínkami je opatřeno podpisem žalované.

4. Z platební historie vyplývá, jakým způsobem žalovaná čerpala finanční prostředky a jakým způsobem je hradila. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 91.500 Kč a jsou evidovány úhrady ve výši 85.339,40 Kč Tyto pak byly započteny na nároky vyčíslené právní předchůdkyní žalobkyně, a to na úrok, který byl vyčíslen ve výši 87.335,39 Kč, v částce 45.220,10 Kč na poplatek z bankomatu, z částky 4.025 Kč bylo započteno rovněž 4.025 Kč, na poplatek z výpisu z účtu 1.822 Kč bylo započteno 1.822 Kč, na úhradu smluvní pokuty bylo vyčísleno 3.328 Kč, na její úhradu bylo započteno 3.328 Kč, na úhradu sankčních úroků bylo vyčísleno 2.037,76 Kč a započteno bylo 2.037,76 Kč, dále byl vyčíslen obchodní úrok ve výši 137.269,80 Kč, na který nebyla započtena žádná částka a úrok z prodlení ve výši 41.789,55 Kč, na který rovněž nebyla uhrazena žádná částka. Dle výpočtu právní předchůdkyně žalobkyně pak žalovaná měla dlužit právní předchůdkyni žalobkyně částku 283.768,10 Kč. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení celé zbývající dlužné částky, s tím, že k datu výzvy je v prodlení se zaplacením částky 75.680 Kč. Tato výzva byla předána poštovní přepravě dne [datum], což vyplývá z poštovního podacího archu.

5. Ze sdělení [exekutorský úřad] město, soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno], bylo zjištěno, že ve věci žalované, exekuce vedené žalobkyní proti žalované, bylo vymoženo 43.185 Kč, z toho na náklady právního zastoupení 7.962 Kč a na náklady exekuce bylo vymoženo 24.218 Kč, když tato částka byla vrácena právnímu zástupci povinné z důvodu zastavení exekuce pro neplatnost rozhodčí doložky usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] Tyto skutečnosti vyplývají také ze seznamu plateb pro oprávněného a exekutora ve spisu č. EX [číslo] a současně i z přehledu úhrad, kde je uvedeno datum, plátce, částka a identifikován doklad.

6. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do [datum] strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.

8. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do [datum] za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

9. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

10. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do [datum] od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

11. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do [datum] závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do [datum], dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

13. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do [datum], je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

14. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

16. Podle ust. § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, 17. Podle ust. § 6 zákona č. 321/2001 Sb., nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

18. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je převážně nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena neplatná smlouva o úvěru [číslo] neboť tato smlouva nejen že neobsahovala výši roční procentní sazby nákladů, tzv. RPSN, ačkoliv se jednalo o nezbytnou součást smlouvy dle ust. § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., ale neobsahovala ani vyčíslení roční úrokové sazby, kterou měla žalovaná povinnost hradit z poskytnutých finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že tato smlouva o úvěru neobsahovala ze základních náležitosti nezbytných pro platnost a účinnost tohoto právního úkonu - tedy z údajů o výši úvěru, výši úrokové sazby, výši RPSN, výši splátky a uvedení její splatnosti u těchto náležitostí absentoval, právě údaj o výši roční úrokové sazby a výši RPSN, soud hodnotí předmětný právní úkon jako absolutně neplatný od samého počátku, a to také i s přihlédnutím k tomu, že součástí tohoto právního úkonu měly být úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], které jsou napsány tak malým písmem, že to je téměř nečitelné a pro člověka průměrného rozumu těžko srozumitelné. V těchto úvěrových podmínkách se nelze orientovat a soud proto i v této části hodnotí předmětnou smlouvu jako neplatný právní úkon, a to z důvodu určitosti a srozumitelnosti v souladu s ust. § 37 odst. 1 o. z., platného do [datum], dle něhož právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná načerpala prostřednictvím úvěrové karty celkem částku 91.500 Kč, z níž uhradila částku 85.339,40 Kč a nadále žalobkyni dluží rozdíl mezi těmito částkami, tedy částku 6.160,60 Kč, když se jedná o bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně v souladu s ust. § 451 odst. 1, 2, § 456 a § 457 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. K bezdůvodnému obohacení je mimo jiné i plnění z neplatného právního úkonu. Byla-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal a předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno a uložil žalované povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení představující rozdíl mezi částkou, kterou vyčerpala v rámci úvěrového rámce ve výši 91.500 Kč a částkou, kterou uhradila – 85.339,40 Kč. Ohledně úroku z prodlení z tohoto bezdůvodného obohacení, o němž bylo rozhodováno dle § 517 o. z., účinného do 31. 12. 2013, pak soud rozhodl tak, že uložil žalované, aby zaplatila úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel, a to od [datum], tedy od podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť dle názoru soudu, teprve tehdy se dostala žalovaná do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat úroky z prodlení. Soud se rovněž zabýval námitkou promlčení a dospěl k závěru, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen, neboť promlčecí doba byla přerušena zahájením exekučního řízení u Okresního soudu v Šumperku podáním návrhu dne [datum] a po dobu trvání tohoto exekučního řízení, tedy do právní moci usnesení o jeho zastavení ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], pak nemohla promlčecí doba běžet.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.360 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62.593,43 Kč sestávající z částky 3.620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (Převzetí a příprava zastoupení, podání odporu ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 27.657,86 Kč sestávající z částky 2.220 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (písemné podání ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.