16 C 315/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody 300.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 300.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 300.000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že se jedná o škodu, která vznikla žalobci v bezprostřední příčinné souvislosti s rozhodováním soudu ve věci vydání předběžných opatření. Soudní řízení o zaplacení pohledávky žalobce ve výši 1.700.000 Kč s příslušenstvím bylo zahájeno dne [datum] u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 Cm 35/2004. Žalobce se domáhal po žalovaném [příjmení] [jméno] [příjmení] zaplacení této částky z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, neboť tuto částku mu poskytl za účelem založení společnosti, ve které měli být oba společníci. Tato částka měla být použita na nákup pozemku. Pozemek byl zakoupen a vložen jako základní kapitál do založené [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], avšak [anonymizována dvě slova] již na žalobce nepřevedl část svého obchodního podílu a peníze mu nevrátil. Po mnoha letech nakonec rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] byla žalobci žalovaná částka přiznána, když [anonymizována dvě slova] podal dovolání dne [datum], které bylo zamítnuto. Poté, co žalobce získal pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, podal dne [datum] návrh na provedení exekuce, [exekutorský úřad], soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2011, č. j. 22 Exe 1763/2011-24, pak byla exekuce na majetek [jméno] [příjmení] nařízena, když usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Poté se dozvěděl žalobce, že [anonymizována dvě slova] uzavřel se svou [role v řízení] [jméno] [příjmení] smlouvu o zúžení SJM dne [datum], na základě, které se stala výlučnou vlastnicí společných nemovitostí. [jméno] [příjmení] pak zdědila zástavní právo smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ke svým nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec]. Exekutorským zápisem ze dne [datum] pak [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [obec] [anonymizováno] uzavřeli dohodu v níž svolili k vykonatelnosti. Tato popsaná jednání dlužníka žalobce a jeho [role v řízení] považoval za ryze účelové ve snaze vyhnout se zaplacení soudem přiznané částky, a proto na ně podal trestní oznámení. Ve věci bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku č. j. 3 T 232/2014-1075 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. 2 To 50/2015-1103 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5Tdo 1300/2015-30, jimiž byli oba odsouzeni pro trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 c) odst. 3a trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 222 odst. 3 trestního zákoníku a byl jim uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců se zkušební dobou v trvání dvou let. Z výše uvedených důvodů pak žalobce musel na ochranu svých práv podat žalobu na určení, že zástavní právo mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nevzniklo a rozsudkem Okresního soudu v Šumperku č. j. 18 C 75/2011-168 bylo jeho žalobě vyhověno a rozhodnuto, že předmětné zástavní právo nevzniklo a pohledávka věřitele [anonymizována dvě slova] nevznikla. Odvolání žalovaných pak byla rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2016, č. j. 56 Co 353/2015-224, žaloba oprávněného – žalobce, zamítnuta a ani jím podané dovolání zamítavé rozhodnutí nezvrátilo. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, č. j. 21 Cdo 236/2017-328, je uvedeno, že v projednávané věci vyšlo v řízení najevo, že usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2011, č. j. 22 Exe 1763/2011-24, byla na návrh oprávněného (žalobce) nařízena exekuce, jejímž výkonem byl pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor, který exekutorskými příkazy ze dne 9. 5. 2011, č. j. 139 Ex 08655/11-012 a č. j. 139 Ex 08655/11-011 rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí a o zřízení zástavního práva na stejných nemovitostech, v nichž se žalobce v tomto řízení domáhal určení, že na nich zástavní právo nevzniklo a že nevznikla ani pohledávka zástavou zajištěná. Dovolací soud pak uzavřel, že prostřednictvím žalobcem uplatněné žaloby nelze vytvořit spolehlivý právní rámec pro odvracení budoucích sporů mezi účastníky, domáhá-li se žalobce již prodejem nemovitostí žalovaných prostřednictvím exekuce, není způsobilým prostředkem jeho obrany požadované určení, ale jen jeho námitky, které jsou v příslušném řízení způsobilé odvrátit důsledky prodeje nemovitostí zatížené popíranou zástavou. Žaloba o určení, že na předmětných nemovitostech nevázne zástavní právo a že nevznikla jím zajištěná pohledávka, za této situace neslouží potřebám praktického života a žalobce nemůže mít na požadovaném určení naléhavý právní zájem. V rámci zmiňovaného exekučního řízení pak proběhla dne [datum] dražba nemovitostí na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], které vydražil [obec] [anonymizováno] za částku 1.973.400 Kč. Dne [datum] soudnímu exekutorovi žalobce elektronicky doručil popření pohledávky [jméno] [příjmení]. Usnesením soudního exekutora ze dne 16. 5. 2017 č. j. 139 Ex 08655/11-213 bylo rozhodnuto, že z dodatečně projednané rozdělované podstatě ve výši 1.662.491,95 Kč, připadající na popřenou pohledávku [jméno] [příjmení], která zcela zanikla, se uspokojí pohledávka žalobce. Proti tomuto usnesením podal [obec] [anonymizováno] dne [datum] odvolání a o tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci až dne 28. 6. 2018 usnesením č. j. 40 Co 384/2017-236 tak, že napadené usnesení soudního exekutora zrušil, a věc vrátil exekutorovi dalšímu řízení. Ve věci bylo nařízeno dne [datum] rozvrhové jednání, na kterém žalobce opět popřel pohledávku [jméno] [příjmení] s odkazem na svoje další podání ze dne [datum] Soudní exekutor vydal usnesení dne 25. 3. 2019, č. j. 139 Ex 08655/11-267, ve kterém byl vyzván žalobce, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podal žalobu proti věřiteli [jméno] [příjmení] s poukazem na ust. § 337e odst. 2 o. s. ř. Žalobce tak opět dne [datum] podal k Okresnímu soudu v Šumperku žalobu proti [jméno] [příjmení] o určení, že jeho pohledávka nevznikla. Dne 9. 9. 2020 rozsudkem Okresního soudu v Šumperku č. j. 18 C 95/2019-147 bylo žalobě žalobce vyhověno. Krajský soud v Ostravě dne 4. 2. 2021 rozsudkem č. j. 11 Co 291/2020-175 pak rozsudek Okresního soudu potvrdil. Na to soudní exekutor dne [datum] nařídil rozvrhové jednání, na kterém usnesením č. j. 139 Ex 08655/11-302 rozhodl opět tak, že z dodatečně projednané rozdělované podstaty ve výši 1.662.491,95 Kč, připadající na popřenou pohledávku [jméno] [příjmení], která zcela zanikla, se uspokojí pohledávka žalobce. Toto usnesení nabylo právní moci a žalobce konečně dostal dne [datum] částku 1.662.491,95 Kč. Při zjišťování finanční situace dlužníka [anonymizována dvě slova] žalobce zjistil, že [anonymizována dvě slova] postoupil smlouvou ze dne [datum] svou pohledávku ve výši 490.000 Kč vůči [jméno] [příjmení] na svého syna [jméno] [příjmení], i přes skutečnost, že Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum] zrušil rozhodnutí trestního soudu a věc vrátil zpět Krajskému soudu v Ostravě a Krajský soud v Ostravě vydal dne [datum] rozsudek, kterým bylo žalobě žalobce vyhověno, a tento rozsudek pak byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] potvrzen. Postoupením této pohledávky ohrozil [anonymizována dvě slova] právo žalobce na uspokojení pohledávky ve výši 1.700.000 Kč, neboť svůj dluh mohl vůči žalobci [příjmení]. [anonymizováno] uhradit zčásti i pohledávkou, kterou měl u [jméno] [příjmení] [příjmení] se dále zbavil majetku tak, že odstoupil z funkce jednatele společnosti [příjmení] [anonymizována čtyři slova] dne [datum] a převedl svůj obchodní podíl ve výši 2,97 % smlouvou o převodu obchodního podílu z [datum] na [jméno] [příjmení] za částku 50.000 Kč. Proti tomuto převodu se rovněž žalobce bránil tak, že podal dne [datum] u Okresního soudu v Šumperku žalobu o neúčinnosti smlouvy o postoupení pohledávky proti [jméno] [příjmení], která byla vedena pod sp. zn. 9 C 14/2012 a žaloba nakonec byla vzata zpět a řízení zastaveno, neboť [jméno] [příjmení] zemřel a nezůstal po něm žádný majetek. Již během nalézacího řízení u Krajského soudu [obec] vedeném pod sp. zn. 28 Cm 35/2004, podal žalobce dne [datum] návrh na předběžné opatření proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], avšak usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2006, č. j. 28 Cm 35/2004-158, byl tento návrh odmítnut, jelikož žalobce nesplnil podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků, tudíž ani pro osvobození pro složení jistiny tehdy ve výši 100.000 Kč, ačkoliv žalobce žádal o osvobození, neboť byl veden u úřadu práce. Další návrh na vydání předběžného opatření žalobce podal dne [datum] a soud ho již osvobodil od složení jistiny ve výši 100.000 Kč, avšak jeho návrh zamítnul, a to z důvodu, že žalobce neosvědčil obavu, že by výkon rozhodnutí mohl být ohrožen, a navíc, že [anonymizována dvě slova] má obchodní podíl ve výši 93,56 % ve [právnická osoba] pískovec spol. s r. o., a že tato společnost disponuje nemovitým majetkem značné hodnoty. Proti tomuto zamítavému usnesení žalobce podal odvolání, avšak odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V rámci řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 9 C 14/2012 žalobce rovněž podal dne [datum] návrh na vydání předběžného opatření a usnesením ze dne 14. 2. 2012, č. j. 6 Nc 301/2012-10, byl jeho návrh zamítnut. Odvolací soud po odvolání žalobce usnesení Okresního soudu potvrdil. Všechny návrhy na vydání předběžného opatření byly zamítnuty a částka 1.700.000 Kč žalobci byla přisouzena po neskutečně dlouhé době a následně nebyla zaplacena, takže mu nezbylo, než zahájit dne [datum] exekuční řízení. V době podání návrhu pak žalobce zjistil, že [anonymizována dvě slova] nevlastní žádný movitý majetek a že na dům v [obec] je zřízeno zástavní právo pro údajnou půjčku od [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ze shora popisovaného jednání [anonymizována dvě slova] je zřejmé, že činil všechny kroky k tomu, aby se zbavil svého majetku, tak, aby žalobce nemohl být uspokojen. Soudy svou liknavostí a prodlevami mezi jednotlivými rozhodnutími pak umožnili [anonymizována dvě slova], aby se majetku skutečně zbavoval, neboť pokud by soud vyhověl návrhu žalobce na předběžná opatření, mohl se uspokojit z majetku [anonymizována dvě slova] již dříve, např. prodejem obchodního podílu a v případě pozdějšího prodeje jeho nemovitostí mohl obdržet i celou dlužnou částku, protože pohledávka žalobce vůči [anonymizována dvě slova] není stále uspokojena. V současné době probíhají pouze srážky z jeho starobního důchodu, když dluh v době podání návrhu činí více jak 300.000 Kč. Žalobce podával návrhy na vydání předběžného opatření již v roce [rok], v roce [rok] podal návrh na exekuci a až v roce [rok] obdržel částečné plnění. Žalovaná částka ve výši 300.000 Kč pak představuje skutečnou škodu, tedy částku, která dosud nebyla žalobci uhrazena, neboť v rámci exekučního řízení byl žalobce uspokojen pouze částečně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu, že z návrhu nevyplývá odpovědnost státu za škodu, když z návrhu nevyplývá odpovědnost státu za škodu, když v řízení nebyl prokázán nesprávný úřední postup a ani existence nezákonného rozhodnutí, které by bylo následně změněno, či zrušeno. Návrh na předběžné opatření byl nejdříve odmítnut pro nesložení jistoty, další návrh byl zamítnut, neboť nebyly osvědčeny důvody pro vydání předběžného opatření a postrádal také specifikaci žaloby, a i po přezkoumání odvolacím soudem nebylo žalobci vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí mohla být podána ústavní stížnost, která však podána nebyla, a žalobce si mohl následně domáhat dalšími návrhy vydání předběžného opatření. Má za to, že nejsou splněny základní předpoklady pro vznik škody, neexistuje příčinná souvislost, nebyl prokázán nesprávný úřední postup a ani nezákonné rozhodnutí. Dle jejího názoru žádný soud nemůže zpětně posuzovat důvody rozhodnutí jiného soudu v dané věci, a to navíc ve vztahu k rozhodnutím, jež byly vydány v roce [rok], [rok] a [rok], a nemohou být tedy dány žádné předpoklady pro odpovědnost státu za škodu. Současně také upozorňujeme na to, že i případný nárok, pokud by byl dán, tak je promlčen.

3. Soud provedl důkazy spisy a rozhodnutí, které byly vydány v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 28 Cm 35/2004, dále ve věci 22 Exe 1763/2011-24, ve věci 3 T 232/2014, ve věci 18 C 75/2011, spisem [exekutorský úřad]. [jméno] [příjmení] ve věci 139 Ex 08655/11, dále ve věci 18 C 95/2019, vedeného u Okresního soudu v Šumperku, dále spisem ve věci 9 C 14/2012, vedeném u Okresního soudu v Šumperku, ve věci 6 Nc 301/2012 vedeném u Okresního soudu v Šumperku, a zjistil, že skutečnosti uvedené v návrhu korespondují s návrhy, podáními a rozhodnutími a ostatními listinnými důkazy, které obsahuje shora uvedený spisový materiál.

4. Z podání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal prostřednictvím svého právního zástupce o poskytnutí zadostiučinění jako náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřené délky soudního a exekučního řízení dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a § 31a tohoto zákona a dále požaduje peněžité zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to s přihlédnutím ke skutečnostem, které jsou uvedeny shodně tak, jako v předmětném návrhu. Hlavním argumentem je pak tvrzení, že pokud by soud vyhověl návrhu žalobce na vydání předběžného opatření, mohl by být uspokojen ve větším rozsahu a dříve, než se skutečně stalo.

5. Z dopisu ze dne [datum] [stát. instituce] adresovanému zástupci žalobce bylo zjištěno, že potvrzuje doručení žádosti o poskytnutí odškodnění, když toto podání obsahuje poučení o tom, že přizná-li příslušný správní úřad právo na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění, je třeba je poškozenému proplatit do šesti měsíců od podání žádosti. Tato lhůta nemusí být dodržena, a to z různých důvodů, a pokud by došlo k prodlevě, neběží po dobu mimosoudního projednávání nároku žalobce, nejdéle pak po dobu šesti měsíců, promlčecí doba, neboť v souladu s ust. § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se zastavuje její běh.

6. Ve věci se vyjádřil také exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který popsal průběh řízení se závěrem, že soudní exekutor v dané věci postupoval s ohledem na složitost řízení, kdy spor (vysoký počet jednotlivých řízení, trestní oznámení apod.), mezi účastníky je vedený již od roku [rok], a to ve lhůtách krátkých a přiměřených, neboť přistoupil k dražbě nemovitosti povinného ihned po skončení řízení, jehož předmětem byla otázka, zda zástavní právo na nemovitostech povinného, vzniklo či nikoliv. Dražba pak byla nařízena až po skončení letního období, kdy ze zkušenosti soudního exekutora je zřejmé, že přes letní měsíce není ze strany dražitelů tak vysoký zájem o účast v dražbách, a to zejména s ohledem na probíhající dovolené. Usnesení o rozvrhu výtěžku dražby ze dne [datum] pak bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci a nově bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], a to s ohledem na popření pohledávky zástavního věřitele tak, že oprávněný byl odkázán na podání žaloby proti zástavnímu věřiteli o určení, že pohledávka věřitele [jméno] [příjmení] vůči povinnému zajištěná zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí k nemovitým věcem, které jsou předmětem tohoto exekučního řízení, nevznikla. I samo [stát. instituce] v rámci své dohledové činnosti, kdy ke stížnosti povinného přezkoumávalo řízení vedené u exekutora, uzavřelo, že soudní exekutor postupoval v řízení adekvátním způsobem, bez průtahů a stížnost povinného ze dne [datum] byla shledána nedůvodnou.

7. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

9. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle ust. § 6 odst. 1, 2a), 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.

11. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle ust. § 8 odst. 1 - 3 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se svého práva a pouze částečného uspokojení domohl až po mnoha letech soudního řízení. Jednalo se o řízení, které bylo vedeno v obchodních věcech, u Krajského soudu v Ostravě, dále u Okresního soudu v Šumperku, dále exekučního řízení, jež bylo vedeno u soudního exekutora. Všechna tato řízení byla napadána opravnými prostředky jednotlivých účastníků, a to pouze do stupně odvolacího řízení, když ve věci 28 Cm 33/2004 vedené u Krajského soudu v Ostravě, bylo podáno i dovolání. V ostatních věcech pak dovolání podáno nebylo. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 8 odst. 3 zákona č. 82/11998 Sb., žalobce nevyužil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým opravným prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nezbylo soudu, než návrh zamítnout, neboť nebyly splněny všechny předpoklady pro existenci odpovědnosti státu za škodu, která žalobci vznikla v rozsahu částky 300.000 Kč, která dosud nebyla uspokojena, když neprokázal existenci případu zvláštního zřetele hodného, který by odůvodňoval skutečnost, že žalobce neuplatnil všechny řádné a mimořádné opravné prostředky v zákonem stanovených lhůtách k tomu, aby zvrátil jím tvrzená nezákonná rozhodnutí. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., pak základním předpokladem pro náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, je skutečnost, že pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Ze všech shora uvedených rozhodnutí nevyplývá, že by některé z těchto rozhodnutí bylo zrušeno, eventuálně, že některé z těchto rozhodnutí bylo pro nezákonnost změněno. Pokud některá z těchto rozhodnutí byla změněna, nebyla změněna pro nezákonnost, ale pro jiný právní názor soudu druhého stupně. Soud tedy má za to, že nebyl splněn základní předpoklad pro přiznání náhrady škody, a to existence nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost buď zrušeno anebo změněno. Z tohoto důvodu tedy nebyly naplněny předpoklady pro odpovědnost státu právě z důvodu neexistence nezákonného rozhodnutí. Z tohoto důvodu se soud pak nezabýval tím, zda námitka promlčení vznesená žalovanou, byla důvodná, neboť nebyly splněny základní předpoklady pro existenci odpovědnosti žalované za škodu, která žalobci měla vzniknout v rozsahu žalované částky. Z tohoto důvodu byl návrh v plném rozsahu zamítnut.

14. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., kdy soud nepřiznal žalované náklady řízení, neboť jsou tu důvody zvláštního zřetele hodné, a to právě s ohledem na tvrzení uvedená v žalobě, kdy žalobce se domohl plnění po téměř dvaceti letech od zahájení soudního řízení, kdy soudní řízení o zaplacení částky 1.700.000 Kč bylo zahájeno dne [datum] a plnění, které bylo pouze částečné, žalobce obdržel až dne [datum], kdy obdržel z jím žalované částky 1.700.000 Kč částku 1.662.491,95 Kč, ačkoliv předmětem exekučního řízení byla pohledávka spolu s příslušenstvím, jež byla vyčíslena na částku 1.700.000 Kč s 2 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ročně s náklady předcházejícího řízení ve výši 404.024,70 Kč, náklady předcházejícího řízení ve výši 37.239,80 Kč a náklady oprávněného ve výši 43.500 Kč. S ohledem na tvrzené skutečnosti, délku řízení a okolnosti případu a také s ohledem na postavení žalobce jako účastníka soudního řízení, který doposud nebyl v plném rozsahu uspokojen, soud dospěl k závěru, že jsou důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby žalované náklady řízení nebyly přiznány.