16 C 321/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 72.148,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19.135 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 53.013,98 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 11.468,31 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24.921 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 724 Kč na účet Okresního soudu v Šumperku, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 72.148,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20.000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci, doložil souhlas s inkasem a potvrzení o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 37.008 Kč a měla být žalovaným uhrazena v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, splatných vždy k 15. dni každého měsíce. Úroková sazba byla stanovena na 23 %, která byla neměnná po celou dobu trvání úvěru. RPSN pak činila 38,64 % ročně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], a to i přes upomínky, které mu byly opakovaně zasílány dne [datum] a [datum]. Účastníci si současně ujednali doplňkovou inkasní službu Smlouvu podpora. V rámci této smlouvy si sjednali nároky, které může žalobkyně jako věřitel uplatňovat za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Jedná se o doplňkovou službu„ Podpora“, která je poskytována na žádost spotřebitele a její podmínky jsou upraveny také samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Podpora. Doplňková služba Podpora je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále možno přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se zavázal platit každý měsíc za výkon doplňkové služby Podpora splátku 351 Kč měsíčně, když splátka byla splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovanému také vznikla povinnost platit sankce za zaslané upomínky, a to 300 Kč v případě zaslání první upomínky dne [datum] a 500 Kč v případě zaslání druhé upomínky dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena řádně pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], ačkoliv byl žalovaný upozorněn v upomínkách, že může dojít k zesplatnění jistiny a zaúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené Smlouvy o Podpoře, nezbývalo žalobkyni, než přistoupit dle ust. V. bod 5. 5. smlouvy o úvěru, k jeho zesplatnění, a vyzvat žalovaného k zaplacení celkové částky 72.200,7 Kč. K zesplatnění pak došlo dne [datum]. Žalovaný ke dni zesplatnění žalobkyni uhradil pouze 1 splátku po 865 Kč, z toho uhradil na jistinu 131,13 Kč, na úroky 383,33 Kč. Na doplňkovou službu Podpora uhradil 351 Kč, takže na dlužné jistině pak dluh představuje částku 19.868,87 Kč. Dále žalovaný dluží zbylou část úroků 16.624,67 Kč, zbylou část doplňkové služby Podpora, a to z důvodu odkladu splátek 4.899 Kč (71 splátek po 69 Kč), podpora z důvodu nemoci 10.011 Kč (71 splátek po 141 Kč), podpora z důvodu práce 10.011 Kč (71 splátek po 141 Kč), dále dluží na nákladech na upomínkování 800 Kč, představující za první upomínku 300 Kč (ze dne [datum]), za druhou upomínku 500 Kč (a ze dne [datum]), dále dluží na smluvní pokutě za prodlení 51.10 Kč dle ust. V. Smlouvy o spotřebitelském úvěru, za smluvní pokutu 9.934,44 Kč dle ust. V. bod 5.

5. Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Účastníci si také sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, který je požadován žalobkyní z částky 24.921 Kč, představující zbylou část doplňkové služby Podpora, jako dohodnutou škodu žalobkyně z doplňkové služby Podpora, to vše od [datum] do zaplacení, jak vyplývá. ust. čl. II. 2. 15. ve spojení s čl. II. [číslo] Smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora. Zákonné úroky z prodlení jsou pak požadovány ve výši 8,5 % ročně z částky 30.603,31 Kč, zahrnující zbylou část jistiny 19.868,87 Kč, náklady za upomínky 800 Kč a smluvní pokutu 9.934,44 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že sjednaná doplňková Podpora byla dobrovolná služba, jejíž sjednání bylo výhodné, neboť umožňovala přerušení a odklad splátek a při jejich řádném placení by mu byla polovina uhrazených částek vrácena.

3. Žalobkyně také argumentovala znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že úroková sazba i sazba RPSN, tak, jak ji žalobkyně nabízí a používá, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. [příjmení] doplňkové služby nabízené pro klienty jsou spíše pozitivní, a co do ceny i podmínek použití na trhu, obvyklé, stejně tak jako sankční ujednání. Rovněž posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně má být řádné a obezřetné a v určité míře i nad rámec zákona. Pro žalobkyni pozitivně vyzněla i auditní zpráva produktu – spotřebitelského úvěru, z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., kterou provedl na základě zadání žalobkyně [příjmení] aplikovaného práva, a to jak ve vztahu ke smlouvě o úvěru, tak i ve vztahu k vzorové dokumentaci a obecných informací pro spotřebitele. Rovněž žalobkyní předložená zpráva [anonymizována tři slova] má vyznívat ve vztahu k žalobkyni pozitivně. Dalším argumentem žalobkyně bylo to, že smlouva, a to v plném svém rozsahu, včetně doplňkových služeb a inkasní služby, byla sjednána platně, když jejich sjednání předjímá i ust. § 133 odst. 3 zákona o spotř. úvěru a z předložených listin také vyplývá odůvodněnost sjednání těchto služeb, zejména služby Podpora. Pokud by žalovaný platil řádně a včas, nemusel by uhradit polovinu poplatků za inkasní službu, za službu Podpora a také by nemusel uhradit polovinu sjednaných úroků z úvěru, resp. ta uhrazená polovina úroků a doplňkových služeb a inkasní služby, by mu byla vrácena. Smluvní pokuta je rovněž požadována v zákonné výši, tedy max. v rozsahu 50 % a služba Podpora de facto má charakter pojištění a bylo jen na dlužníkovi, aby uplatnil svá práva a mohl využít plnění z této sjednané služby, pokud by nastala předvídaná skutečnost, v rámci které by se tato služba uplatnila. Dlužník však byl nečinný a v podstatě není známo žalobkyni, z jakého důvodu přestal platit.

4. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.

5. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

6. Podle ust. § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

7. Podle ust. § 1798 odst. 1, 2 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

8. Podle ust. § 1800 odst. 1, 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

9. Podle ust. § 433 odst. 1, 2 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

10. Podle ust. § 1973 odst. 1, 2 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

11. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle ust. § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

13. Podle ust. § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

16. Podle ust. § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

19. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle ust. § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

21. Podle ust. § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

22. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

23. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

24. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

25. Podle ust. § 1803 o. z. má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

26. Podle ust. § 1804 o. z. úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

27. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

28. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je zčásti důvodný. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20.000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci, doložil souhlas s inkasem a potvrzení o verifikační platbě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 37.008 Kč a měla být žalovaným uhrazena v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, splatných vždy k 15. dni každého měsíce. Úroková sazba byla stanovena na 23 %, která byla neměnná po celou dobu trvání úvěru. RPSN pak činila 38,64 % ročně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], a to i přes upomínky, které mu byly zaslány dne [datum] a [datum]. Účastníci si současně ujednali doplňkovou„ Podpora“, která je poskytována na žádost spotřebitele a její podmínky jsou upraveny také samostatnou Smlouvou o doplňkové službě Podpora. Doplňková služba Podpora je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru a zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále možno přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se zavázal platit každý měsíc za výkon doplňkové služby Podpora splátku 351 Kč měsíčně, když tato splátka byly splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovanému také vznikla povinnost platit sankce za zaslané upomínky, a to 300 Kč v případě zaslání první upomínky dne [datum] a 500 Kč v případě zaslání druhé upomínky dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena řádně pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], ačkoliv byl žalovaný upozorněn v upomínkách, že může dojít k zesplatnění jistiny a zaúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené Smlouvy o Podpoře, nezbývalo žalobkyni, než přistoupit dle ust. V. bod 5. 5. smlouvy o úvěru, k jeho zesplatnění, a vyzvat žalovaného k zaplacení celkové částky 72.200,07 Kč. K zesplatnění pak došlo dne [datum]. Žalovaný uhradil v rámci jedné uhrazené splátky částku 865 Kč.

30. Soud má za to, že Smlouva o doplňkové službě Podpora je neplatným právním úkonem, který je možno oddělit od dalších ujednání smlouvy o úvěru dle ust. § 576 o. z., když tato smlouva se stala součástí smlouvy o úvěru.

31. Soud tedy žalobkyni přiznal pouze dlužnou jistinu, neboť toto ujednání byla sjednána v souladu se zákonem a je možno je oddělit od ostatního absolutně neplatného obsahu smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí celkem částku 37.008 Kč, z toho je 20.000 Kč dlužná jistina a 17.008 Kč dlužné úroky. Žalovaný uhradil pouze jednu splátku ve výši 865 Kč, kterou soud započetl na dlužnou jistinu. Nadále tak žalovaný dluží na dlužné jistině částku 19.135 Kč.

32. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, žalobkyni vzniklo právo na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a to dle § 1970 o. z. Výše těchto úroků je pak v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Lhůta k plnění pak byla určena v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl soudem shledán důvod.

33. Soud má za to, že ostatní nároky požadované v žalobě, a to na zaplacení úroku z úvěru, smluvní pokuty ve výši 9.934,44 Kč sjednané v ust. V. 5. 5. smlouvy o spotřebitelském úvěru, nákladů na upomínkování 800 Kč (náklady za upomínku [číslo] po 300 Kč a za upomínku [číslo] po 500 Kč), smluvní pokuty za prodlení úvěru 51,10 Kč sjednaných v ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru, zbylé části podpory, a to z důvodu odkladu splátek 4.899 Kč (71 splátek po 69 Kč), podpora z důvodu nemoci 10.011 Kč (71 splátek po 141 Kč), podpora z důvodu práce 10.011 Kč (71 splátek po 141 Kč), a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24.091 Kč od [datum] do zaplacení, nepodléhají právní ochraně ve smyslu ust. § 580 odst. 1 obč. zák., a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se týkají sjednané smlouvy. Tyto sjednané nároky jsou tedy již nad rámec ochrany práva a mají charakter naopak zjevného zneužití práva dle § 8 obč. zák., které nepožívá právní ochrany. Je také třeba přihlédnout k dosavadní judikatuře v obdobných věcech, např. k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. 101 VSTH 14/2012, dle něhož„ není v zásadě v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má předmětem podnikání poskytování úvěru, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Jestliže však výše dohodnutého úroku z částky 20.000 Kč činí 20 % za dobu splatnosti, tj. za 13 měsíců, pak vedle úroku z úvěru sjednaná odměna za uzavření smlouvy ve výši dalších 8.000 Kč je nemravná nad částku, která činí celkem 30 % zisku za 13 měsíců, v němž je zahrnut jak úrok z úvěru, tak i odměna za jeho sjednání. Toto rozhodnutí koresponduje také s nálezem finančního arbitra č. SA [číslo], když dle názoru finančního arbitra, který se týká nákladů na přípravu smlouvy o úvěru, je pak nepřiměřená výše těchto nákladů a tudíž i rozpor s dobrými mravy v případě, že k poměru k výši poskytnutého úvěru činí 20,5 % Smluvní úrok z prodlení byl původně sjednán ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, což představuje 36,5 % ročně pro případ s prodlením s jakýmkoli peněžitým plněním ze smlouvy, v kontextu s dalšími neplatnými ujednáními smlouvy, je dle názoru soudu rovněž neplatné sjednání a není možno žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení přiznat, neboť v té výši, v jaké byl sjednán, naprosto neodpovídá dobrým mravům a toto ujednání je neplatné jako celek a soud nemůže využít svého moderačního práva dle ust. § 2051 o. z., když moderace je přípustná pouze v případě platného smluvního ujednání na návrh dlužníka. Současně je také třeba přihlédnout k judikatuře Ústavního soudu, a to rozhodnutí I ÚS 342/09 a II ÚS 3/06, když východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném prostředí s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva, snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednotlivě, formou formulářových smluv. Navíc ujednání nesmí být nepřiměřené, protože pokud je nepřiměřené, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy o úvěru v neprospěch spotřebitele (nález Ústavního soudu I ÚS 3512/2011). Obchodní podmínky nesmí sloužit k tomu, aby do nich poskytovatel v nepřehledné a složitě formulované podobě skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, neboť takové jednání poskytovatele by nebylo poctivé – usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 Cdo 3461/2015. V předmětné věci úrok vzrostl sjednáním a služby Podpora když pouze za tyto služby měl žalovaný zaplatit 150 % jistiny úvěru, v rozporu s informacemi danými spotřebiteli, že naopak dojde ke zvýhodnění žalovaného, který je chráněn v případě nemoci, ztráty zaměstnání atd., což spadá do kategorie případů, jimiž se zabývala shora uvedená rozhodnutí. S ohledem na tyto závěry je nutno posuzovat právní úkon v části obsahující další ujednání, např. služby Podpora včetně dalších majetkových sankcí ve vzájemné souvislosti a jako celek, kdy na straně jedné jsou klamavé předsmluvní informace věřitele za účelem dosažení co nejvyššího zisku a na straně druhé pak rozmanité sankce za porušení povinnosti dlužníka. Takto koncipovaná vzájemná práva a povinnosti jsou ve výrazné nerovnováze v neprospěch dlužníka, jako spotřebitele. Z těchto důvodů soud návrh částečně zamítnul. Argumentace žalobkyně, že sjednané služby mají formu pojištění, je sice zčásti pravdivá, nicméně za pojištění úvěru ve výši 20.000 Kč, s příslušenstvím 37.008 Kč, by žalovaný zaplatil u pojišťovny mnohonásobně menší pojistku, než platby, k nimž se zavázal v rámci sjednaných služeb. Žalobkyně pouze využila nevědomosti žalovaného o výši plateb za pojištění obdobných závazků.

34. Rovněž smluvní pokuta ve výši 9.934,44 Kč sjednaná dle čl. V 5. 3. smlouvy je neplatným právním úkonem, a to v kontextu s úvěrovou smlouvou, obsahující další ujednání, např. ohledně služby Podpora včetně dalších majetkových sankcí ve vzájemné souvislosti a jako celek, kdy na straně jedné jsou klamavé předsmluvní informace věřitele za účelem dosažení co nejvyššího zisku a na straně druhé pak rozmanité sankce za porušení povinnosti dlužníka. Takto koncipovaná vzájemná práva a povinnosti jsou ve výrazné nerovnováze v neprospěch dlužníka, jako spotřebitele. Z těchto důvodů soud návrh částečně zamítnul, i ohledně smluvní pokuty.

35. Ohledně nákladů řízení pak bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně a žalovanému náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. b). Soudní poplatek činí 3.610 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 2886 Kč, doplatit proto zbývá 724 Kč.