16 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14.151,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.151,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 14.151,26 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.252 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum finanční prostředky ve výši 70.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 11,2 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.410 Kč splatných k 20. dni každého měsíce, počínaje dnem datum Poslední splátka měla být provedena ve výši 675,80 Kč ke dni datum. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 560 Kč a cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 49 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Původní věřitel proto dne datum zaslal žalované dopis, v němž ji vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 4.140 Kč, s upozorněním, že pokud tuto částku nezaplatí do datum, stane se celý zůstatek úvěru s příslušenstvím splatným následujícího dne. Žalovaná i přes výzvu žádnou částku neuhradila a úvěr se tak stal splatným dne datum. Následně byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek dne datum mezi původním věřitelem a právnická osoba anonymizováno, a následně mezi touto společností a žalobkyní dne datum, když postoupení pohledávky z obou dvou smluv bylo žalované sděleno oznámením o postoupení. Žalovanou pohledávku pak tvoří nedoplatek jistiny ve výši 14.151,26 Kč, která je požadována dle ust. § 1970 o. z. také s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost a za souhlasu účastníků soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do datum smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do datum strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.

5. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do datum za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

6. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do datum, dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

7. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do datum od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

8. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do datum závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do datum, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

10. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do datum, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

11. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum finanční prostředky ve výši 70.000 Kč Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky banky. Úrok byl sjednán ve výši 11,2 % ročně a žalovaná se ho zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.410 Kč splatných k 20. dni každého měsíce, počínaje dnem datum Poslední splátka měla být provedena ve výši 675,80 Kč ke dni datum. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 560 Kč a cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 49 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Původní věřitel proto dne datum zaslal žalované dopis, v němž ji vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 4.140 Kč, s upozorněním, že pokud tuto částku nezaplatí do datum, stane se celý zůstatek úvěru s příslušenstvím splatným následujícího dne. Žalovaná i přes výzvu žádnou částku neuhradila a úvěr se tak stal splatným dne datum. Následně byly uzavřeny smlouvy o postoupení pohledávek dne datum mezi původním věřitelem a právnická osoba S.a.r.l., a následně mezi touto společností a žalobkyní dne datum, když postoupení pohledávky z obou dvou smluv bylo žalované sděleno oznámením o postoupení. Žalovanou pohledávku pak tvoří nedoplatek jistiny ve výši 14.151,26 Kč, která je požadována dle ust. § 1970 o. z. také s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.

15. Návrh také koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru, příkazem k úhradě, platební historií, předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem, dodatkem ke smlouvě o úvěru, obchodními podmínkami banky, výzvou k úhradě před zesplatněním.

16. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za tři úkony právního zastoupení ve výši 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel, když se jedná o typizované žaloby, v nichž zástupce žalobkyně tuto zastupuje v obdobných věcech opakovaně. Spolu s 21 % DPH pak náklady řízení představují částku 2.252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.