16 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 700 Kč s úrokem z prodlení z částky 2.500 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do datum, z částky 1.000 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do datum, z částky 800 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do datum a z částky 700 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.089 Kč k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je úhrada nákladů za pobyt žalované v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne datum, kde jí bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt ve smyslu ust. § 89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb. Za tyto úkony žalobkyně vyúčtovala žalované náklady ve výši 2.500 Kč a žalovaná svůj dluh v této výši uznala co do důvodu a výše, s povinností uhradit jej do 8 dnů, tedy do datum. Žalovaná svoji povinnost splnila pouze částečně, když uhradila dne datum částku 1.500 Kč, dne datum částku 200 Kč a dne datum částku 100 Kč, celkem tedy 1.800 Kč. Zbývající částku 700 Kč i přes písemnou výzvu žalobkyně neuhradila, a žalobkyně proto musela podat návrh na zahájení soudního řízení a vzniklo jí právo požadovat dle § 1970 obč. zák. úroky z prodlení z žalované částky od datum do zaplacení, dále z jednotlivých dlužných částek po úhradě jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč za ošetření v protialkoholní záchytné stanici dne datum do 8 dnů.

5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Protože žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni uznala (§ 2053 o. z.) a svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnila dobrovolně, bylo rozhodnuto o její povinnosti soudním rozhodnutím.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a paušální náhrady za tři úkony, a to za výzvu k plnění, převzetí věci a návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 ve výši 3 x 200 Kč, 3 x RP po 100 Kč, spolu s 21 % DPH celkem 2.089 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.