16 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 25.771,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25.771,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,00 % ročně z částky 22.167 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.484 Kč k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o finančním leasingu – Leasingovou smlouvu číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu specifikovaný ve smlouvě na dobu 60 měsíců. Žalovaný se současně zavázal právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit za užívání celkem 60 pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný si své povinnosti neplnil řádně a včas, což nakonec vedlo k tomu, že právní předchůdce žalobkyně smlouvu vypověděl, a to ke dni datum z důvodu hrubého porušení podmínek. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení, tedy k datum, celková částka činila 25.771,22 Kč, sestávající z dlužné jistiny 22.147 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 3.602,22 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat kromě úroků z úvěru také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., a jsou požadovány dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

2. Podle ust. 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání, když proti tomuto postupu žádná ze stran ve stanovené lhůtě nesdělila svůj nesouhlas.

3. Podle § 497 obchodního zákoníku platného do datum smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 498 obchodního zákoníku platného do datum strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.

5. Podle § 499 obchodního zákoníku platného do datum za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

6. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do datum, dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

7. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku platného do datum od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

8. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku platného do datum závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 504 obchodního zákoníku platného do datum, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

10. Podle § 506 obchodního zákoníku platného do datum, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

11. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuta, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o finančním leasingu – Leasingovou smlouvu číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu specifikovaný ve smlouvě na dobu 60 měsíců. Žalovaný se současně zavázal právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit za užívání celkem 60 pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný si své povinnosti neplnil řádně a včas, což nakonec vedlo k tomu, že právní předchůdce žalobkyně smlouvu vypověděl, a to ke dni datum z důvodu hrubého porušení podmínek. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení, tedy k datum, celková částka činila 25.771,22 Kč, sestávající z dlužné jistiny 22.147 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 3.602,22 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat kromě úroků z úvěru také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., a jsou požadovány dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

14. Nárok žalobkyně koresponduje se smlouvou o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, výzvou k úhradě a předžalobní upomínkou, seznamem postupovaných pohledávek, přehledem o placení a vyčíslením dluhu. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl shledán důvod a žalované uložil zaplatit žalovanou částku v zákonné třídenní lhůtě.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění novely č. 120/2014 Sb., odměna právního zastoupení byla přiznána za tři úkony právní služby po 300 Kč + 3 režijní paušály po 100 Kč + 21 % DPH + 1.032 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 2.484 Kč. Jedná se o tzv. typizované žaloby, v nichž stejného účastníka zastupuje stejný právní zástupce (a to např. ve věcech sp. zn. 17 C 165/2021, 16 C 325/2021, 7 C 2/2022). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.