17 C 81/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o 21 235,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 020,56 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 17 214,63 Kč, částky 2 010,45 Kč jako kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení z částky 17 825,44 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným původně u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 21 235,19 Kč, částky 2 010,45 Kč jako kapitalizovaného úroku se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 825,44 Kč ve výši 12,75 % od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když uhradil toliko 31 979,44 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes tuto výzvu neuhradil svůj dluh, rozhodla se žalobkyně v souladu se Smlouvou přistoupit k odstoupení od Smlouvy dopisem. V souladu s částí 5 odst. 8 Smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobkyně považuje pohledávku za splatnou ke dni , datum, . Případné nároky plynoucí žalobkyni z dřívějšího doručení odstoupení žalovanému žalobce neuplatňuje. Žalovaný je tak dle Smlouvy povinen zaplatit žalobkyni částku 23 245,64 Kč, sestávající z jistiny ve výši 17 825,44 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 409,75 Kč a smluvního úroku z jistiny ve výši 2 010,45 Kč. Žalobkyně dále požaduje v souladu s § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 17 825,44 Kč ode dne , datum, do zaplacení. Pro vyloučení pochybností žalobkyně uvádí, že využívá svého dispozičního oprávnění a ostatní nároky plynoucí jí ze Smlouvy touto žalobou neuplatňuje a že před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně za to, že žalovaný byl schopen úvěr splatit. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu. K výzvě soudu doplnila žalobkyně tvrzení tak, že úvěr byl sjednán jako revolvingový a žalovanému byl dán k dispozici úvěrový limit ve výši 40 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat opakovaně. První čerpání úvěru do částky 36 000 Kč bylo sjednáno jako účelové a žalovaný se zavázal účelovou část úvěru splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 038 Kč a celková částka splatná žalovaným měla činit 48 912 Kč. První splátka byla splatná , datum, a žalovaný byl povinen včetně plateb na pojistné ve výši 180 Kč hradit pravidelné splátky ve výši 2 218 Kč. Žalovaný své povinnosti porušil, když uhradil toliko 12 splátek v celkové výši 31 979,44 Kč, z toho v částce 18 147,56 Kč byly splátky započteny na jistinu, která tím byla ponížena na částku 17 825,44 Kč, částkou ve výši 10 284,88 Kč byla uhrazená částka započtena na smluvní úrok, ve výši 2 520 Kč na pojistné a ve výši 1 000 Kč na smluvní poplatky. Žalobkyně dne , datum, účelovou část úvěru ve výši 36 000 Kč převedla ve prospěch účtu č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, . Účelová část úvěru byla úročena úrokovou sazbou 34,48 % ročně, žalobkyně však požaduje úhradu úroku v úrokové sazbě 29,99 % ročně a v souladu s § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb. počínaje , datum, požaduje žalobkyně úhradu smluvní úroku z účelové části úvěru ve výši 13,.40 % ročně. Za dobu od , datum, do , datum, požaduje žalobkyně po žalovaném na smluvním úroku 2 010,45 Kč. Protože je žalovaný v prodlení delším než 3 měsíce, vznikla mu v souvislosti s uzavřenou smlouvou a sazebníkem povinnost uhradit žalobkyni náhradu ve výši 2 500 Kč. Žalovaný v rámci smlouvy o úvěru přistoupil k pojištění schopnosti splácet úvěr ve variantě Jistota a zavázal se k měsíční úhradě pojistného ve výši 180 Kč a za období od , datum, do , datum, byl žalovaný povinen uhradit celkem 909,75 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a byl v řízení nečinný.

3. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednala bez přítomnosti žalobkyně a žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti klienta v rámce žádosti o úvěr číslo smlouvy 91546645 bylo zjištěno, že totožnost žalovaného jako klienta byla prokázána občanským průkazem identifikací na prodejně (na blízko), negativní byl výsledek lustrace v registru SOLUS, v registru CRIF, registr NRKI, CRIBIS, centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík jsou bez výsledku, zjištěný čistý hlavní příjem činí 34 000 Kč, zjištěné výdaje činí 5 191,28 Kč měsíčně jako splátky úvěrů, zjištěné náklady na bydlení – 0 Kč, příjmy a výdaje byly zjištěny z příslušných databází a registrů. Rozdíl příjmů a výdajů činí 28 808,72 Kč, úvěrová splátka 2 212,36 Kč měsíčně, klient byl shledán úvěruschopným.

5. Ze smlouvy označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, “ číslo , hodnota, ze dne , datum, , kterou žalovaný podepsal kódem 9513267445, bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně při koupi předmětu nákupu , Anonymizováno, za celkovou kupní cenu prostřednictvím obchodníka , právnická osoba, , za celkovou kupní cenu 40 366 Kč, při přímé platbě 4 366 Kč, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 36 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v roční úrokové sazbě 34,48 % ve 24 měsíčních splátkách po 2 038 Kč, spolu se sjednaným pojistným ve výši 180 Kč, měsíční splátkou 2 218 Kč, s tím, že první splátka byla splatná , datum, a celková částka úvěru, bez pojištění, splatná klientem činila 48 912 Kč. Součástí smlouvy je Sazebník pro revolvingový spotřebitelský úvěr , Anonymizováno, a Všeobecné pojistné podmínky.

6. Z přehledu transakcí vystaveného KB a. s. bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu 35-2147180287 na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána částka 36 000 Kč.

7. Z bilance smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 36 000 Kč, za období od , datum, do , datum, žalovaný ve splátkách uhradil částku 31 979,44 Kč.

8. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne , datum, a z potvrzení o podání bylo zjištěno, že žalobkyně oznamuje žalovanému., že odstupuje od smlouvy č. , hodnota, , neboť užalovaný neplnil své závazky a povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, když nesplácí řádně úvěr a je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek, nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce a dluh ze smlouvy neuhradil ani pře předchozí výzvu, kde mu byla poskytnuto lhůta 30 dnů k úhradě dluhu.

9. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce upomínala žalovaného o úhradu dluhu, který vznikl v rámci smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Upomínka bylo podána k poštovní přepravě , datum10. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný dne , datum, při koupi předmětu nákupu , Anonymizováno, za celkovou kupní cenu prostřednictvím obchodníka , právnická osoba, , za celkovou kupní cenu 40 366 Kč, při přímé platbě 4 366 Kč, podepsali Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, ve výši 36 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem v roční úrokové sazbě 34,48% ve 24 měsíčních splátkách po 2 038 Kč, spolu se sjednaným pojistným ve výši 180 Kč, měsíční splátkou 2 218 Kč, s tím, že první splátka byla splatná , datum, . Dne , datum, byla z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána částka 36 000 Kč. Za období od , datum, do , datum, žalovaný ve splátkách uhradil částku 31 979,44 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. S odkazem na výše citovanou judikaturu je soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr řádně prověřila a dospěla k závěru, že je žalovaný úvěrovatelný. V řízení má soud za prokázáno, důkazy předloženými žalobkyní, že žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr kalkulovala s příjmem žalovaného, který nebyl nijak doložen, nezabývala se řádně jeho výdaji, když krom výdajů ve výši 5 191,28 Kč měsíčně na splátku úvěru nekalkulovala ani žádné výdaje na bydlení, či jiné nutné výdaje. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, ze kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s nákupem zboží částku 36 000 Kč, na kterou žalovaný ve splátkách uhradil Za období od , datum, do , datum, částku 31 979,44 Kč částku. Žalovaný v řízení nenamítal, jakou částku uhradil na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovaným. Stejně tak žalovaný neuváděl žádné skutečnosti ohledně jeho možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení zbývající poskytnuté jistiny ve výši 4 020,56 Kč, tj. rozdíl mezi poskytnutou částkou 36 000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 31 979,44 Kč, a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a zavázal žalovaného, aby žalobkyni částku ve výši 4 020,56 Kč zaplatil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V souladu s ust. § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

19. Ve zbývajícím rozsahu, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalobkyně oproti výše uvedenému nemá právo na zaplacení žádných dalších nároků a ani požadovaného úroku z prodlení z výše uvedené částky, neboť žalovaný je sice povinen vrátit zbývající jistinu, ale dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSU, tak má učinit ve lhůtě přiměřené svým možnostem a dosud tak není v prodlení. Uvedené ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu povinnosti vrátit jistinu z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). Občanský zákoník obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí jistinu z neplatné smlouvy, kdy soud neplatnost projednávané smlouvy z výše uvedeného důvodu konstatoval až tímto rozhodnutím, žalovaný tak dosud nebyl v prodlení a dostane se do prodlení až v momentě, kdy neuhradí dlužnou pohledávku ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že se žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.