17 C 84/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A se sídlem Jméno žalobkyně B . Anonymizováno Jméno žalobkyně C zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 129,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 161,67 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 696,54 Kč s úrokem z prodlení z částky 11 361,67 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 207 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , se sídlem , Jméno advokáta B, , Anonymizováno, , , adresa, .

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 129,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 361,67 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že na základě inzerce žalobkyně projevila žalovaná zájem o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a poskytnutí kreditní karty. Žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí karty a revolvingového úvěru a spolu s dalšími dokumenty ji doručila žalobkyni, která žádost posoudila a poté akceptovala a zaslala žalované , Anonymizováno, Pack, který obsahoval kreditní kartu obchodní podmínky, sazebník poplatků a další dokumenty a informace vztahující se uzavřené smlouvě. Tímto procesem byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem na základě návrhu - žádosti žalované o uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky a sazebník poplatků společnosti , právnická osoba, . Podle ustanovení smlouvy bylo současně dohodnuto, že částku vyčerpanou z úvěru má žalovaná povinnost splácet od okamžiku alespoň částečného čerpání peněžních prostředků z úvěru, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši dle Sazebníku, přitom přijatá platba se použije nejprve na náklady spojené s uplatněním práv žalobkyně, včetně smluvních pokut a poplatků, poté na úroky z prodlení, poté na pojistný poplatek (bylo-li sjednáno pojištění), poté na úroky, a nakonec na splátku jistiny úvěru, s tím, že splátky jsou vyčíslené ve výpisu zasílaném žalované a jsou splatné vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. K prvnímu čerpání úvěrového rámce prostřednictvím úvěrové karty došlo ze strany žalované dne , datum, . Karta je úvěrovou kartou, která umožňuje žalované opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěrového rámce s tím, že splácením zůstatku ze strany žalované se tento úvěrový rámec v odpovídající výši obnovuje. Žalované byly celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 146 267,02 Kč, jak vyplývá z přiloženého přehledu plateb. Vzhledem k opakovanému porušování Smlouvy, když se žalovaná dostávala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, jí byly zaslány upomínky k úhradě dlužných částek včetně příslušenství a včetně smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky a poplatku za odeslání upomínky. Na tyto upomínky žalovaná nereagovala. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek tedy způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 5 Podmínek, sdělila žalobkyně žalované dopisem ze dne , datum, , že v souladu s ustanovením čl. 5. odst. 5 písm. Podmínek došlo k zesplatnění všech závazků žalované vyplývajících ze Smlouvy. K zesplatnění všech závazků žalované došlo dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné splátky, tj. dnem , datum, . Žalovaná byla tímto dopisem zároveň vyzvána, aby uhradila do 20 dnů od vystavení tohoto dopisu dlužnou částku na účet žalobkyně, což žalovaná neučinila. Protože žalovaná do dnešního dne svůj dluh, který má vůči žalobci, neuhradila, uplatňuje žalobkyně svůj oprávněný nárok podaným návrhem. Pro případ prodlení žalované s úhradou plnění (jeho části) vyplývající ze Smlouvy byl dle čl. 5. odst. 1 Podmínek sjednán v neprospěch žalované úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení pouze v zákonné míře podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a požaduje úrok z prodlení z dlužné částky ode dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradila dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobkyně. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 2 710 Kč jako dlužné splátky splatné do zesplatnění pohledávky, částky 8 451,67 Kč jako dlužné jistiny, částky 271 Kč jako smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužných splátek, částky 46,54 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení, částky 450 Kč jako poplatku za odeslání upomínky ve výši po 150 Kč, částky 200 Kč jako poplatku za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalované, tj. celkem 12 129,21 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud vyzval žalobkyni, aby tvrdila, jakým konkrétním způsobem splnila zákonnou povinnost ověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, jaké dokumenty si od žalované vyžádala a jakými konkrétními údaji se v rámci svého hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr zabývala, a k tomuto tvrzením označila a předložila důkazy. Na tuto výzvu soudu žalobkyně nijak nereagovala.

5. Soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná, podepsaly smlouvu, jejímž předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši úvěrového rámce 20 000 Kč a bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet ve výši 0,3 % měsíčně z aktuální výše čerpaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,13 % ročně splácet v měsíčních splátkách závislých na výši čerpaného úvěrového rámce, když výše splátky bude vypočtena dle vzorce obsaženého v úvěrové smlouvě. Z údajů o žalované obsažených ve smlouvě bylo zjištěno, žalovaná podniká od , datum, , její celkový měsíční čistý příjem činí 28 000 Kč, čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč a měsíční příjem domácnosti činí 80 000 Kč splátky ostatních úvěrů činí 14 200 Kč a výdaje na bydlení činí 6 500 Kč.

7. Z výpisu čerpání úvěru a uhrazených splátek bylo zjištěno, že za dobu trvání úvěrového vztahu dluží žalovaná žalobkyni na jistině 8 451,67 Kč.

8. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu dlužných splátek splatných , datum, , , datum, a , datum, , s tím, že pokud celou dlužnou částku neprodleně neuhradí, může žalobkyně prohlásit všechny dosud nesplacené dlužné splátky za okamžitě splatné z důvodu, že se žalobkyně ocitla v prodlení s úhradou alespoň tří měsíčních splátek a žalovaná tak ztrácí výhodu splátek.

9. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku prodlení žalované došlo ke dni 203. 9. 224 k zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek a žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení částky 12 155,55 Kč, která se sestává z dlužných splátek splatných do rozhodného dne ve výši 3 463,88 Kč nesplacené jistiny ve výši 8 451,67 Kč a nákladů a poplatků ve výši 200 Kč, to vše do 20 dnů od data vystavení dopisu.

10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše úvěrového rámce 20 000 Kč, s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,13 % ročně splácet v měsíčních splátkách závislých na výši čerpaného úvěrového rámce, když výše splátky bude vypočtena dle vzorce obsaženého v úvěrové smlouvě. Žalovaná úvěr postupně čerpala a splácela, se splátkami splatnými , datum, , , datum, a , datum, se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalobkyni k úhradě celé dlužné jistiny ve výši 8 451,67 Kč.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

18. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu, která je svým charakterem smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZSÚ. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, že by tak žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně ničeho netvrdila a ani neoznačila a nepředložila žádné důkazy. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla plnění v rámci poskytnutého úvěrového rámce a že ke dni , datum, žalovaná žalobkyni na jistinu neuhradila částku 8 451,67 Kč. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 8 451,67 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s přihlédnutím k výši plnění. Žalovaná tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 207 Kč jako 90 % vzniklých nákladů řízení dle úspěchu ve věci. Celkové náklady řízení ve výši 2 452 Kč se sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Ve smyslu ust. § 149 a § 160 o. s. ř. soud zavázal žalovanou, aby žalobkyni náhradu nákladů řízení uhradila do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

22. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí 1 000 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 800 Kč, doplatit proto zbývá 200 Kč.