17 C 94/2015

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o náhradu škody

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 21 767,96 Kč, do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 40 000 Kč z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalovaná v [anonymizováno] [rok] bez vědomí žalobkyně užila [značka automobilu], [registrační značka], kdy zavinila dopravní nehodu, při které došlo ke škodě na vozidle ve výši 40 000 Kč, přičemž došlo ke škodě na majetku žalobkyně, jakožto provozovatele automobilu, a jejího manžela, jakožto vlastníka předmětného automobilu. Dle tvrzení žalobkyně, žalovaná měla výši škody uznat a zavázat se k náhradě škody. Do dne podání žaloby však žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho.

2. Ve věci byl Okresním soudem v Šumperku vydán dne [datum] platební rozkaz, č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalované uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 40 000 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč. Žalovaná podala v zákonné lhůtě proti platebnímu rozkazu odpor, který podáním doručeným soudu dne [datum] odůvodnila tak, že má za to, že žalobkyně neprokázala svou aktivní legitimaci k vedení sporu, jelikož, jak sama tvrdí, je provozovatelkou daného vozidla, nikoliv jeho vlastníkem, současně žalovaná navrhla, aby soud žalobu žalobkyně z tohoto důvodu zamítl. Pokud by soud posoudil žalobkyni, jako aktivně legitimovanou k vedení sporu, žalovaná označila tvrzení žalobkyně v žalobě jako neurčitá, nejasná a nepřesná. Žalovaná nepopřela, že v [anonymizováno] [rok] řídila automobil, a že při této jízdě došlo k dopravní nehodě, dále tvrdila, že v době, kdy došlo k dopravní nehodě, byla [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení]. Daného dne byla žalovaná žalobkyní výslovně požádána, aby použila automobil z důvodu jízdy [anonymizováno 10 slov]. Dále žalovaná poukázala na to, že k dopravní nehodě daného dne došlo toliko v důsledku technické závady vozidla a nikoliv porušením právních předpisů vztahujících se k provozu dopravních prostředků ze strany žalované. Žalovaná rovněž rozporovala žalobkyní stanovenou výši škody, když žalobkyně tuto škodu ničím nepodložila, [anonymizováno 6 slov] [částka] a [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [částka]. Dle tvrzení žalované, tato nikdy nebyla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě žalované částky, proto žalovaná povinnost k náhradě příslušenství zásadně odmítá, nebylo stanoveno ani žádné datum splatnosti dané částky, nad to žalovaná uvedla, že nedošlo ani k žádné ústní dohodě s žalobkyní. Žalovaná poukázala na to, že její odpovědnost za škodu vzniklou při dopravní nehodě je v daném případě s ohledem na objektivní odpovědnost žalobkyně coby provozovatele dopravního prostředku ve smyslu ust. § 427 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., vyloučena. Rovněž žalobkyně odmítla zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to z důvodu absence předžalobní výzvy.

3. Na výzvu Okresního soudu v Šumperku, aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení a důkazní návrhy k prokázání tvrzení o výši vzniklé škody a o výzvě žalované k náhradě škody, žalobkyně reagovala podání doručeným soudu dne [datum]. Výzvě však nedostála, když rozhodná skutková tvrzení netvrdila a rovněž nepředložila žádné důkazní návrhy.

4. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], došlo v důsledku rozhodnutí o úpadku žalované usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], dnem [datum] k přerušení řízení.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaná navrhla, aby žaloba žalobkyně byla zamítnuta a žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o oddlužení žalované a jejím osvobození od pohledávek, mezi něž patří i žalovaná pohledávka.

6. Soud ve věci jednal dne [datum], a to postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř., když projednal věc v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

7. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci ve výroku I. dne [datum], ve výroku II. - IV. dne [datum], a ve výroku V. dne [datum], soud zjistil, že bylo rozhodnuto o splnění oddlužení žalované, kdy insolvenční soud mimo jiné žalovanou osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození žalované se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, a i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

8. Ze seznamu věřitelů soud zjistil, že žalobkyně nepřihlásila do insolvenčního řízení svou pohledávku za žalovanou.

9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci ve výroku I. dne [datum], ve výroku II. - IV. dne [datum], a ve výroku V. dne [datum], bylo rozhodnuto o splnění oddlužení žalované, kdy insolvenční soud současně mimo jiné žalovanou osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození žalované se vztahuje také na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Žalobkyně svou pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto soudního řízení, do insolvenčního řízení nepřihlásila, ač tak učinit mohla.

10. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen„ i. z.“), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

11. Podle § 414 odst. 2 i. z., osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

12. Podle § 416 odst. 1 i. z., osvobození podle § 414 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nepřihlásila svou pohledávku za žalovanou do insolvenčního řízení, ač tak učinit mohla a měla. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o splnění oddlužení žalované a žalovaná byla osvobozena i od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Žalovaná pohledávka je dle § 416 i. z. a contrario pohledávkou, na níž se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, když nespadá do taxativního výčtu pohledávek zde uvedených. V soudním řízení již tedy nelze žalovanou pohledávku vůči žalované žalobkyni přiznat.„ Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010). Nad to je nutno uvést, že žalobkyně na nastalou situaci nikterak nereagovala a neučinila příslušné procesní kroky, v tomto směru tedy zůstala zcela pasivní. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla, ve výši 21 767,96 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 700 Kč za písemné podání (odůvodnění odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 700 Kč za písemné podání (doplnění tvrzení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., v celkové výši 13 500 Kč včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady řízení dále tvoří cestovné právní zástupkyně žalované za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], ze sídla v [obec] k Okresnímu soudu v Šumperku k jednání dne [datum] a zpět v celkové ujeté vzdálenosti 290 km, při průměrné spotřebě 7,9 l [číslo] km, ceně nafty 36,10 Kč (827,05 Kč) a paušálu za opotřebení 4,7 Kč/km (1 363 Kč) dle § 1 písm. b) a dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022, ve výši 2 109,05 Kč. Dále tvoří náklady řízení žalované náhrada za promeškaný čas právní zástupkyně dle ustanovení § 14 vyhl. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč strávených cestou k jednání dne [datum] a zpět, tedy v celkové výši 800 Kč. Dále žalované rovněž náleží DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu, cestovného a náhrady za promeškaný čas, tj. 3 777,91 Kč, když právní zástupkyně žalované prokázala, že je plátcem DPH. Ve smyslu § 149 a § 160 o. s. ř. soud zavázal žalobkyni, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalované do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.