18 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 18.190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8.190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 148 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 22. 8. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18.190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dne 9. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově nejpozději do 7. 12. 2023 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 5.600 Kč. Úvěr žalovanému poskytla dne 9. 11. 2023 převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr ani poplatek ve sjednané době neuhradil. Podle smlouvy žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do 22. 8. 2024 v celkové výši 2.590 Kč. Žalobkyně tedy požaduje jistinu úvěru 10.000 Kč, úrok a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.600 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do 22. 8.2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení. Dále tvrdila, že před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

4. Z fotografie občanského průkazu a fotografie žalovaného soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici pro ověření totožnosti žalovaného fotografii jeho občanského průkazu a fotografii žalovaného.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že stranami smlouvy byli žalobkyně a žalovaný. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč na účet , č. účtu, . Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský jiný než na bydlení, bezúčelový, úročený, bez zajištění. Úroková sazba činila 36 % ročně, žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 276,16 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.323,84 Kč. Žalovaný se tedy zavázal uhradit celkem částku 15.600 Kč jednorázově, a to do 28 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Roční procentní sazba nákladů tak činila 32 824,34 %. Pro případ prodlení s platbou splátky byla sjednáno právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, a to do zaplacení. Smlouva byla žalovaným podepsaná dne 9. 11. 2023 elektronickým kódem , Anonymizováno, . Součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

6. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě , právnická osoba, ., soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 9. 11. 2023 převedena na účet uvedený ve smlouvě o úvěru, tj. účet č. , č. účtu, , částka 10.000 Kč.

7. Z výpisu REPI (Registr platebních informací) ze dne 8. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný měl k tomuto dni v tomto registru evidovány 2 ověřené smlouvy, přičemž první od 20. 10. 2023, kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, zbývající částka činila 11.950 Kč, plánované datum ukončení bylo 19. 11. 2023, druhá od 23. 10. 2023, kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč, zbývající částka činila 29.012 Kč, plánované datum ukončení bylo 23. 10. 2024. Dále byly v tomto registru evidovány další žádosti, a to 23. 10. 2023 v 15:08:24 hod., 3. 11. 2023 v 8:37:45 hod., 3. 11. 2023 v 8:48:18 hod., 3. 11. 2023 v 11:22:32 hod., 7. 11. 2023 v 8:48:17 hod., 7. 11. 2023 v 14:39:42 hod. Zdroj je uveden Microfinance.

8. Z výpisu z EUCB (European Credit Bureau) soud zjistil, že k datu 8. 11. 2023 měl žalovaný evidovánu poslední čerpanou půjčku dne 1. 6. 2012. Dále byly evidovány 4 zamítnuté žádosti o půjčku, a to 23. 10. 2023 v 15:08 hod.,7. 11. 2023 v 7:46 hod., 8. 11. 2023 v 15:57 hod., 8. 11. 2023 v 16:12 hod.

9. Z výpisu z účtů žalovaného pořízeného prostřednictvím služby Kontomatik soud zjistil, že k datu 8. 11. 2023 byl na účtu č. , Anonymizováno, zůstatek ve výši 0,96 Kč, na účtu č. , Anonymizováno, zůstatek 8.017,60 Kč. Z výpisu z účtu č. , Anonymizováno, za období od 12. 7. 2023 do 8. 11. 2023 bylo dále zjištěno, že pravidelné měsíční výdaje žalovaného činily mj. sázky v desítkách tisíc korun. Pokud jde o období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 101.402 Kč a odepsány částky v celkové výši 95.804,29 Kč (rozdíl +5.597,71 Kč). Příjem mj. tvořily 2 faktury na částku 19.410 Kč a 24.950 Kč (tj. 44.360 Kč). Dále příjem tvořila 1 půjčka z 18. 9. 2023 ve výši 7.000 Kč a výhry ve výši 34.690 Kč. Z celkové částky výdajů částku 42.764 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, . Např. dne 14. 9. 2023 žalovaný 25 platbami vsadil celkovou částku 11.180 Kč, dne 20. 9. 2023 25 platbami částku 8.364 Kč, dne 21. 9. 2023 8 platbami částku 3.229 Kč, dne 22. 9. 2023 15 platbami částku 6.050 Kč. Pokud jde o období od 10. 10. 2023 do 31. 10. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 99.496 Kč a odepsány částky v celkové výši 89.508,86 Kč (rozdíl +9.987,14 Kč). Příjem mj. tvořily 2 faktury na částku 24.400 Kč a 6.195 Kč (tj. 30.595 Kč). Dále příjem tvořily 3 půjčky, a to z 27. 10. 2023 ve výši 16.000 Kč, z 23. 10. 2023 ve výši 5.000 Kč a z 20. 10. 2023 ve výši 10.000 Kč (tj. 31.000 Kč) a výhry ve výši 19.800 Kč. Z celkové částky výdajů částku 36.195 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, . Např. dne 9. 10. 2023 žalovaný 11 platbami vsadil částku 2.880 Kč, dne 30. 10. 2023 23 platbami vsadil částku 21.600 Kč. Pokud jde o období od 1. 11. 2023 do 8. 11. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 96.740 Kč a odepsány částky v celkové výši 85.524 Kč (rozdíl +11.216 Kč). Příjem netvořila žádná faktura. Příjem tvořily mj. 3 půjčky, a to půjčka z 3. 11. 2023 ve výši 24.920 Kč, z 7. 11. 2023 ve výši 10.000 Kč, z 8. 11. 2023 ve výši 10.000 Kč (tj. celkem 44.920 Kč) a výhry ve výši 40.700 Kč. Z celkové částky výdajů částku 39.410 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, .

10. Z výzvy ze dne 10. 6. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu k úhradě dluhu.

11. Z emailové zprávy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 12. 7. 2024 odeslal žalovanému výzvu k úhradě dluhu.

12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, po ověření totožnosti žalovaného z fotografie občanského průkazu a fotky žalovaného, dne 9. 11. 2023 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 10.000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplati úrok z úvěru ve výši 36 % ročně, tj. částku 276,16 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.323,84 Kč. Celkem se zavázal uhradit částku 15.600 Kč jednorázově, a to do 28 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Roční procentní sazba nákladů tak činila 32 824,34 %. Pro případ prodlení s platbou splátky byla sjednáno právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, a to do zaplacení. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr náhledem do registru REPI, ze kterého zjistila, že v tomto měl žalovaný již evidovány 2 smlouvy, první od 20. 10. 2023, kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, zbývající částka činila 11.950 Kč, plánované datum ukončení bylo 19. 11. 2023, druhá od 23. 10. 2023, kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč, zbývající částka činila 29.012 Kč, plánované datum ukončení bylo 23. 10. 2024. Dále byly v tomto registru evidovány další žádosti, a to 23. 10. 2023 v 15:08:24 hod., 3. 11. 2023 v 8:37:45 hod., 3. 11. 2023 v 8:48:18 hod., 3. 11. 2023 v 11:22:32 hod., 7. 11. 2023 v 8:48:17 hod., 7. 11. 2023 v 14:39:42 hod. Dále žalobkyně měla k dispozici výpis z EUCB ze kterého zjistila, že k datu 8. 11. 2023 měl žalovaný evidovánu poslední čerpanou půjčku dne 1. 6. 2012 a že byly evidovány 4 zamítnuté žádosti o půjčku, a to 23. 10. 2023 v 15:08 hod.,7. 11. 2023 v 7:46 hod., 8. 11. 2023 v 15:57 hod., 8. 11. 2023 v 16:12 hod. Dále měla žalobkyně k dispozici údaje o stavu účtů žalovaného, ze kterých zjistila, že k datu 8. 11. 2023 byl na účtu č. , Anonymizováno, zůstatek ve výši 0,96 Kč, na účtu č. , Anonymizováno, zůstatek ve výši 8.017,60 Kč. Z výpisu z účtu č. , Anonymizováno, za období od 12. 7. 2023 do 8. 11. 2023 pak vyplynulo, že pravidelné měsíční výdaje žalovaného činily mj. sázky v desítkách tisíc korun. Pokud jde o období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 101.402 Kč a odepsány částky v celkové výši 95.804,29 Kč (rozdíl +5.597,71 Kč). Příjem mj. tvořily 2 faktury na částku 19.410 Kč a 24.950 Kč (tj. 44.360 Kč). Dále příjem tvořila 1 půjčka z 18. 9. 2023 ve výši 7.000 Kč a výhry ve výši 34.690 Kč. Z celkové částky výdajů částku 42.764 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, . Např. dne 14. 9. 2023 žalovaný 25 platbami vsadil celkovou částku 11.180 Kč, dne 20. 9. 2023 25 platbami částku 8.364 Kč, dne 21. 9. 2023 8 platbami částku 3.229 Kč, dne 22. 9. 2023 15 platbami částku 6.050 Kč. Pokud jde o období od 10. 10. 2023 do 31. 10. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 99.496 Kč a odepsány částky v celkové výši 89.508,86 Kč (rozdíl +9.987,14 Kč). Příjem mj. tvořily 2 faktury na částku 24.400 Kč a 6.195 Kč (tj. 30.595 Kč). Dále příjem tvořily 3 půjčky, a to z 27. 10. 2023 ve výši 16.000 Kč, z 23. 10. 2023 ve výši 5.000 Kč a z 20. 10. 2023 ve výši 10.000 Kč (tj. 31.000 Kč) a výhry ve výši 19.800 Kč. Z celkové částky výdajů částku 36.195 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, . Např. dne 9. 10. 2023 žalovaný 11 platbami vsadil částku 2.880 Kč, dne 30. 10. 2023 23 platbami vsadil částku 21.600 Kč. Pokud jde o období od 1. 11. 2023 do 8. 11. 2023, tak na účet byly připsány částky v celkové výši 96.740 Kč a odepsány částky v celkové výši 85.524 Kč (rozdíl +11.216 Kč). Příjem netvořila žádná faktura. Příjem tvořily mj. 3 půjčky, a to půjčka z 3. 11. 2023 ve výši 24.920 Kč, z 7. 11. 2023 ve výši 10.000 Kč, z 8. 11. 2023 ve výši 10.000 Kč (tj. celkem 44.920 Kč) a výhry ve výši 40.700 Kč. Z celkové částky výdajů částku 39.410 Kč představovaly výdaje na sázky u , Anonymizováno, . Žalobkyně dne 9. 11. 2023 převedla na účet uvedený ve smlouvě o úvěru, tj. účet č. , č. účtu, , částku 10.000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

20. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dohodu, která je svým charakterem smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZSÚ. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud má za to, že žalobkyně zjištěné údaje nesprávně vyhodnotila. Žalobkyně uvedla, že žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 57.713 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 31.000 Kč, a že z analýzy výpisů z účtů žalovaného za období 7-9/2023 vyplynul průměrný kreditní obrat, tedy součet příjmů, ve výši několika desítek tisíc Kč a průměrný debetní obrat ve výši cca 60.000 Kč. Pohyby na účtu žalovaného jsou uvedeny v bodu 12. odůvodnění tohoto rozsudku. Bylo zjištěno, že žalovaný má měsíčně značné výdaje na sázky, kdy v jednom dni je schopen sázet i 25 platbami, přičemž např. 14. 9. 2023 takto vynaložil celkovou částku 11.180 Kč, dne 20. 9.2023 celkovou částku 8.364 Kč, dne 21. 9. 2023 celkovou částku 3.229 Kč, dne 22. 9. 2023 celkovou částku 6.050 Kč, dne 9. 10. 2023 celkově částku 2.880 Kč, dne 30. 10. 2023 23 celkovou částku 21.600 Kč. Dále bylo zjištěno, že nemalou část příjmů, resp. kladných obratů na účtu, činily půjčky, kdy v září to byla 1 půjčka ve výši 7.000 Kč, v říjnu 3 půjčky v celkové výši 31.000 Kč a za 8 dní listopadu již 3 půjčky v celkové výši 44.920 Kč. Jednalo se přitom o půjčky poskytnuté v krátké době před uzavřením nynější smlouvy, a to o půjčky ze dne 18. 9. 2023, 20. 10. 2023, 23. 10. 2023, 27. 10. 2023, 3. 11. 2023, 7. 11. 2023, 8. 11. 2023. Příjmy z faktur pak činily pouze část příjmů, když v září to byl příjem ze 2 faktur ve výši 44.360 Kč, v říjnu ze 2 faktur ve výši 30.595 Kč. V listopadu to k 8. 11. 2023 nebyla žádná faktura. Pokud měl žalovaný příjem z výher, nelze tyto považovat za pravidelný příjem, když tento je značně nejistý. Navíc bylo zjištěno, že příjem z výher nedosahoval ani vsazených částek, když v září bylo vsazeno 42.764 Kč a výhry činily 34.690 Kč, v říjnu bylo vsazeno 36.195 Kč a výhry činily 19.800 Kč, v listopadu bylo vsazeno 39.410 Kč, výhry činily 40.700 Kč. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky a poplatky celkovou částku 15.600 Kč, a to do 28 dnů ode dne 9. 11. 2023. Z výpisů z účtu přitom bylo zjištěno, že po odečtení příjmů a výdajů zůstávala k dispozici v září částka 5.597,71 Kč, v říjnu 9.987,14 Kč, v listopadu (k 8. 11.) 11.216 Kč. Navíc, jak shora uvedeno, a jak bylo žalobkyni z výpisu z účtu známo, žalovanému bylo poskytnuto nejméně 7 dalších úvěrů, které musel, nebo alespoň ty poskytnuté bezprostředně před uzavřením nynější smlouvy, splácet. Pokud i za této situace žalobkyně se žalovaným smlouvu uzavřela, soud má za to, že nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v případě, že žalobkyně neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyplatila částku 10.000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dlužná jistina činí 10.000 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 10.000 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v části, ve které žalobkyně požadovala částku 8.190 Kč, představující částkou 5.600 Kč úrok a poplatek za poskytnutí úvěru a částkou 2.590 Kč smluvní pokutu, a v části, ve které požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení, soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

24. Pro úplnost soud uvádí, že pokud by i nebyla smlouva shledána neplatná pro nesplnění povinnosti s odbornou péčí prověřit schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, je dán další důvod její neplatnosti, a to podle § 588 o. z., pro výši roční procentní sazby nákladů, která činila 32 824,34 %.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9,95 % dle úspěchu ve věci. Náklady ve výši 148 Kč (před snížením v částce 2.252 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 18.190 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy měněny jsou toliko údaje žalovaného, o smlouvě, dlužných částkách (viz např. další věci u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.