18 C 137/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35.154,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.577 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 31. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29.577,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28.060,26 Kč od 17. 8. 2023 do 30. 1. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22.483,26 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5.577 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku od 17. 8. 2022 do 16. 8. 2023 ve výši 11.493,78 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 15. 4. 2024 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 35.604,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28.060,26 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení, a dále úroku za dobu od 17. 8. 2022 do 16. 8. 2023 ve výši 11.493,78 Kč, s tím, že žalovaný uzavřel dne 16. 8. 2022 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč dne 26. 8. 2022 převodem na účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný se zavázal uhradit mimo dlužné jistiny úvěru také sjednaný úrok dle zápůjční úrokové sazby ve výši 111,33 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou sjednané měsíční splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně ve výši 2.999 Kč za rok) a úrok z prodlení v zákonné výši. Pro případ, že nebudou dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě stanovené v upomínce zaslané v případě prodlení s platbou, dojde ke zesplatnění úvěru a žalovaný je v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. Žalobkyně eviduje pouze úhradu ve výši 24.423 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 28. 4. 2023, o čemž žalovaného vyrozuměla upomínkou č. 1 ze dne 3. 5. 2023. S V souvislosti s tímto prodlením požaduje smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Od tohoto prodlení neeviduje žalobkyně žádné další úhrady, o čemž byl žalovaný vyrozuměn upomínkou č. 2 a upomínkou č.

3. Žalobkyně proto ke dni 16. 8. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka je tvořena součtem nesplacené jistiny úvěru ve výši 28.060,26 Kč, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení, od zesplatnění do dne uplatnění žaloby ve výši 6.145,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a nesplaceným poplatkem za upomínky ve výši 900 Kč, tj. celkem 35.604,46 Kč. Dále je tvořena z příslušenství kapitalizovaného úroku ve výši 111,33 % ročně od prodlení do zesplatnění ve výši 11.493,78 Kč a zákonného úroku z prodlení. Předžalobní upomínka byla odeslána dne 15. 1. 2024.

2. Podáním doručeným soudu dne 20. 12. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 450 Kč za upomínky. Nadále požadovala po žalovaném částku 35.154,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28.060,26 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 11.493,78 Kč. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 2. 1. 2025, č. j. 18 C 137/2024-36, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2025, bylo proto řízení co do částky 450 Kč zastaveno.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Na výzvu soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, , že dne 16. 8. 2022 žalobkyně a žalovaný podepsali dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč, který měl být zaslán na účet , č. účtu, . Zápůjční úroková sazba činila 111,33 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 189,54 %. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 89.760 Kč. Úvěr měl být splacen formou 30měsíčních splátek ve výši 2.992 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 16. 9. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, Anonymizováno6. Ze Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , že čl. IV., odst. 5 stanovil, že veškeré peněžité částky hrazené klientem budou žalobkyní započítány nejprve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, na úhradu smluvních pokut, dále na úhradu vyměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, dále na úhradu přirostlého úroku a následně na úhradu jistiny. Dle čl. VI., odst. 3., písm. a) je v případě prodlení klienta s úhradou pravidelné měsíční splátky žalobkyně oprávněna požadovat po klientovi smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně však 2.999 Kč za rok). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Nebudou-li dlužné částky uhrazeny ani v dodatečné lhůtě dle odst. 1 tohoto článku, dojde k zesplatnění – klient je v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení.

7. Ze splátkového kalendáře, že úvěr měl být splacen formou 30 splátek splatných vždy k 16. dni příslušného měsíce, výše splátky činila 2.992 Kč, splátka se skládala z příslušné částky jistiny a příslušné částky úroku. Celková částka, která měla být splacena, činila 89.760 Kč.

8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tento obsahuje zákonné informace o daném spotřebitelském úvěru.

9. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022, že žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného.

10. Z úvěrové zprávy NRKI-BRKI soud zjistil, že žalobkyně ověřovala případné další úvěrové kontrakty žalovaného, žalovaný měl jeden existující splátkový úvěr, a to od 11. 4. 2022, se zbývající částkou 306.837 Kč, který měl splácen po 3.328 Kč měsíčně.

11. Z výplatního lístku, že za měsíc červen 2022 měl žalovaný u zaměstnavatele , právnická osoba, . čistý příjem 31.155 Kč.

12. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady , právnická osoba, ., že z účtu žalobkyně byla dne 26. 8. 2022 odepsána částka 30.000 Kč, která byla odeslána na účet č. , č. účtu, .

13. Z Rozložení plateb úvěru , Anonymizováno, , že žalobkyně eviduje úhrady na předmětný úvěr dne 25. 9. 2022 ve výši 3.941 Kč, dne 20. 10. 222 ve výši 2.992 Kč, dne 9. 12. 2022 ve výši 3.941 Kč, dne 17. 4. 2023 ve výši 13.549,05 Kč, celkem 24.423,05 Kč.

14. Z výzvy ze dne 15. 1. 2024 a poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně dne 15. 1. 2024 odeslal před podáním žaloby výzvu k úhradě částky, která je předmětem této žaloby a vyzval žalovaného k úhradě do 30. 1. 202415. Z dalších předložených listin, tj. z upomínky č. I datované dne 3. 5. 2023, upomínky č. II datované dne 18. 5. 2023, upomínky č. III datované dne 30. 5. 2023 soud nečinil další skutková zjištění, neboť nebylo prokázáno, že by byly žalovanému odeslány.

16. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 8. 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč při sjednání zápůjční úrokové sazby ve výši 111,33 % ročně a roční procentní sazbě nákladů 189,54 %. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly smluvní podmínky, které upravovaly postup pro případ prodlení se splácením úvěru, jakož i smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 30měsíčních splátkách po 2.992 Kč, celkem tak byl žalovaný zavázán zaplatit částku 89.760 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 26. 8. 2022 na jeho účet č. , č. účtu, . Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Na úvěr byla uhrazena dne 25. 9. 2022 částka 3.941 Kč, dne 20. 10. 222 částka 2.992 Kč, dne 9. 12. 2022 částka 3.941 Kč, dne 17. 4. 2023 částka 13.549,05 Kč, celkem částka 24.423,05 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z uvedené smlouvy výzvou odeslanou dne 15. 1. 2024, a to do 30. 1. 2024.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že „nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak Nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

25. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013: „půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 trestního zákoníku o přečinu lichvy.“26. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, po prověření schopnosti žalovaného splatit poskytnutý úvěr, se žalovaným uzavřela dne 16. 8. 2022 smlouvu, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 ZSÚ. Na základě smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny úvěru úrok ve výši 111,33 %, celkem částku 89.760 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru tak činila 189,54 %. Byť k naplnění skutkové podstaty lichvy je třeba zneužít něčí tísně, nezkušenosti apod., má podepsaný soud za to, že je vyloučené, aby soudy v civilním řízení považovaly ujednaní o výše úroků 111,33 % ročně s roční procentní sazbou nákladů 189,54 % za souladné s dobrými mravy za stavu, kdy Nejvyšší soud v trestním řízení považuje úrok 44 % za naplňující jeden ze znaků trestného činu lichvy. Je přitom notorietou, že spotřebitelské úvěry v daném období poskytovaly banky obvykle za úrok do 20 % ročně. Smlouvu uzavřenou se spotřebitelem je tedy nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. neboť žalobkyně plnila na účet žalovaného bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne 26. 8. 2022 vyplatila na jeho účet částku 30.000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 24.423 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 5.577 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě odeslané dne 15. 1. 2024, když zaplatit měl do 30. 1. 2024. Odeslání či doručení jiné výzvy nebylo v řízení prokázáno. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

27. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení z důvodu jeho pasivity v řízení nevznikly.