18 C 143/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 28.138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.880 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.258 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.138 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 597,84 Kč, a částky 256 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2.878 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobu došlou soudu dne 11. 11. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala částky 28.138 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.138 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 597,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8.965 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky 2.644,97 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 27. 10. 2020 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo, na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované úvěr ve výši 30.000 Kč, a to na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit částku 30.000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 14.883,19 Kč, celkem částku 44.883,19 Kč, formou 11 pravidelných měsíčních splátek po 4.080,29 Kč splatných vždy k 27. dni v měsíci, tj. nejpozději ke dni 27. 9. 2021. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnila požadované registrační údaje a vytvořila svůj klientský profil, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Žalovaná však uhradila pouze částku 4.120 Kč, která odpovídala pouze 1 řádné úhradě splátky dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou číslo 2, splatnou dne 27. 12. 2020. Proto se původní věřitel rozhodl učinit dluh splatným ke dni 28. 3. 2021, což žalované oznámil v předžalobní výzvě k okamžité úhradě dluhu ze dne 29. 3. 2021. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 39.935 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 28.138 Kč, nesplaceného úroku ve výši 8.815 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2.832 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 597,84 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. od 30. 3. 2021 do 2. 7. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 28.138 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 8. 7. 2021 z jistiny ve výši 28.138 Kč. Dále požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, když žalobkyně nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 14. 7. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Náklady sestávají z částky 39 Kč za odchozí dopis ze dne 14. 7. 2021 a z částky p 217 Kč za osobní návštěvu. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Tato je požadována od prvního dne prodlení, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 2.832 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2.644,97 Kč, počítanou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 30. 3. 2021 z dlužné jistiny ve výši 28.138 Kč do 1. 7. 2021 Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 18. 10. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 13. 6. 2022, č. j. 18 C 143/2022-20, které nabylo právní moci dne 23. 7. 2022, bylo řízení zastaveno v části kapitalizovaného úroku ve výši 8.965 Kč a smluvní pokuty ve výši 2.644,97 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět podáním ze dne 9. 6. 2022. Nadále se tedy žalobkyně domáhala zaplacení částky 28.138 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.138 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 597,84 Kč a částky 256 Kč.

4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaná dne 27. 10. 2020 uzavřely dohodu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 88,77 % ročně, celkem částku 44.883,19 Kč, zaplatil v 11 měsíčních splátkách po 4.080,29 Kč. První splátka byla splatná dne 27. 11. 2020, každá další splátka 27. dne v příslušném měsíci, poslední splátka 27. 9. 2021. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud bude klient v prodlení se splacením splátky nebo její části, je věřitel oprávněn učinit úvěr splatným a požadovat předčasnou úhradu závazků ze smlouvy. Díle byla ve smlouvě sjednána pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž splatnost smluvní pokuty byla sjednána den následující po dni takového prodlení, dále strany sjednaly úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalovaná může splátky hradit mj. na účet u anonymizováno bankovní účet a u právnická osoba, číslo.

6. Z fotokopie občanského průkazu, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované.

7. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, č. bankovní účet, že dne 12. 10. 2020 byla připsána částka 0,01 Kč, došlá z účtu č. bankovní účet vedeného na žalovanou.

8. Z výpisu účtu vedeného u právnická osoba, číslo že dne 27. 10. 2020 byla z účtu odepsána částka 30.000 Kč na vrub účtu bankovní účet, s variabilní symbol popis platby dodatečná půjčka od anonymizováno číslo.

9. Z upomínky, že dne 27. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalované, ve které ji vyzývala k úhradě dlužné částky 4.191,64 Kč, a to ihned.

10. Z opakované výzvy k úhradě, že dne 26. 2. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalované, ve které jej vyzývala k úhradě dlužné částky 8.435,68 Kč, a to ihned.

11. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 29. 3. 2021, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělovala žalované, že tímto zesplatňuje úvěr z uvedené smlouvy, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 37.488,03 Kč, a to ihned. Z podacího archu České pošty, že žalobkyně výzvu předala k poštovní přepravě dne 29. 3. 2021.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 29. 3. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, které má postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, na žalobkyni, které budou žalobkyni postupovány na základě dílčích smluv.

13. Z přílohy 7 – společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, že dne 12. 7. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně prohlásily, že dne 2. 7. 2021 byla na základě rámcové smlouvy uzavřena jednotlivá dílčí smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny pohledávky uvedené v příloze, mj. i pohledávka za žalovanou.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 14. 7. 2021 vyhotovila oznámení adresované žalované, kterým jí sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ve výši ke dni postoupení 39.935 Kč, žalobkyni.

15. Z dopisu ze dne 14. 7. 2021, že žalobkyně sdělovala žalované, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2021 stala majitelem pohledávky vzniklé a základě smlouvy číslo vyzvala ji k úhradě dlužné částky 40.004,96 Kč do 30. 7. 2021. Dále ji upozornila, že pokud neposkytne součinnost k řešení závazku smírnou cestou, žalobkyně si bude účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis, 50 Kč odchozí dopis (doporučeně), 72 Kč odchozí telefonický hovor, 217 Kč osobní návštěva. Z podacího archu, že žalobkyně předala dne 15. 7. 2021 k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.

16. Z listiny nazvané Předání do advokátní kanceláře, že právní zástupce žalobkyně dne 13. 8. 2021 vyhotovil oznámení adresované žalované, kterým jej vyzval k úhradě závazku v aktuální výši 40.195,76 Kč nejpozději do 2. 9. 2021.

17. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, že v tomto žalobkyně uvedla přehled úkonů, které realizovala, a to obyčejný dopis ze dne 13. 8. 2021 a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka ze dne 15. 9. 2021.

18. Z výzvy před podáním žaloby, že dne 18. 10. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy číslo nejpozději do 28. 10. 2021, a upozornil na podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno. Z podacího archu, že právní zástupce žalobkyně předal výzvu k poštovní přepravě dne 20. 10. 2021.

19. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, poté, co byla ověřena totožnost žalované fotokopií občanského průkazu a verifikační platbou z účtu žalované, dne 27. 10. 2020 uzavřely elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalované spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 88,77 % ročně, celkem částku 44.883,19 Kč, zaplatil v 11 měsíčních splátkách po 4.080,29 Kč. První splátka byla splatná dne 27. 11. 2020, každá další splátka 27. dne v příslušném měsíci, poslední splátka 27. 9. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 27. 10. 2020 částku 30.000 Kč zaslala na účet žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně výzvou ze dne 29. 3. 2021, odeslanou dne 29. 3. 2021, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 37.488,03 Kč, a to ihned. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne 29. 3. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, které měl postupitel jako věřitel za svými klienty jako úvěrovanými, s tím, že pohledávky budou žalobkyni postupovány na základě dílčích smluv. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 2. 7. 2021. Postoupení pohledávky žalobkyně oznámila žalované dopisem ze dne 14. 7. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 15. 7. 2021, a opětovně ji vyzvala k úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 18. 10. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 20. 10. 2021. Žalovaná zaplatila částku 4.120 Kč.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

28. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

30. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, sama uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Smlouvy o úvěru ze dne 27. 10. 2020 je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 27. 10. 2020 poskytla částku 30.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 4.120 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 25.880 Kč. Nárok na jiné poplatky je pro neplatnost smlouvy neoprávněný. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, žalovaný tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 84 % (92 % - 8 % dle úspěchu ve věci), Náklady ve výši 2.878 Kč (před snížením v částce 3.426 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 1.248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, datu porušení smluvní povinnosti, dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (viz např. další věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.