18 C 162/2018

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem titul Milanem J. Lipenským ve věci žalobců: a) titul celé jméno žalobce , datum narození b) celé jméno žalobce , datum narození oba bytem adresa vedlejší účastnice, svědkyně, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni obecným zmocněncem jméno celé jméno žalobce bytem adresa vedlejší účastnice, svědkyně, žalobce a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice, svědkyně, žalobce a žalobkyně za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum bytem adresa vedlejšího účastníka o: nahrazení projevu vůle <b>I. Žaloba o nahrazení projevu vůle žalované se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované [celé jméno vedlejší účastnice] společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované [celé jméno vedlejšího účastníka] společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít kupní smlouvu se žalobci na převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a to za kupní cenu [částka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci uplatnili svůj nárok u žalované, která jim však nevyhověla. Nárok vychází z ust. § 11 zákona o státním pozemkovém úřadu, když žalobci si o uvedený pozemek zažádali z důvodu, že jejich pozemek par. [číslo] je sousedním zemědělským pozemkem vůči zemědělskému pozemku parc. [číslo].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že pozemek par. [číslo] není zemědělským pozemkem, a proto nemůže být žalobcům vydán. Jak vyplývá z katastru nemovitostí a ze skutečného stavu, jedná se přístupovou komunikaci. Navíc u předmětného pozemku eviduje žalovaná žádost [územní celek] o zřízení věcného břemene pro zřízení splaškové kanalizační přípojky. Předmětná nemovitost je cestou, kterou užívají občané a zemědělci a vydání cesty jednomu z nich by mohlo ztížit či zamezit v užívání této cesty občanům a zemědělcům, takže by se nemohli dostat ke svým nemovitostem, resp. k pozemkům, které obhospodařují.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované [celé jméno vedlejší účastnice] se vyjádřila tak, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [anonymizováno], ke kterému vede cesta, která je předmětem tohoto řízení. Na podporu žalované do řízení vstoupila proto, že nechce, aby jí byl znemožněn jediný přístup k jejímu pozemku, chce, aby cesta zůstala otevřená.

4. Vedlejší účastník na straně žalované [celé jméno vedlejšího účastníka] se vyjádřil tak, že je vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno]. K těmto pozemkům vede cesta, která je předmětem tohoto řízení. Na podporu žalované proto vstoupil do řízení z toho důvodu, že by mu byl jinak znemožněn jediný přístup k jeho pozemkům.

5. Okresní soud v Šumperku rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 11. 9. 2019, čj. 18 C 162/2018-68, tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Soud dospěl k závěru, že uvedený pozemek je minimálně v určitém rozsahu cestou, která obsluhuje jiné nemovitosti, nejedná se o zemědělský pozemek, proto nemůže být žalobě vyhověno.

6. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 2. 2020, čj. 75 Co 402/2019-92, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že nezemědělská půda, jako jsou polní cesty, je zemědělským pozemkem, a to i za situace, kdy je v katastru nemovitostí označena jako ostatní komunikace – důležitý je faktický stav užívání pozemku (nezemědělské půdy) a nikoliv stav uvedený v katastru nemovitostí. Odvolací soud uvedl, že okresní soud má provést ohledání na místě samém, aby zjistil skutečný stav pozemku a jeho užívání, dále má provést důkazy týkající se charakteru pozemku ve vlastnictví žalobců.

7. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil, že dotčený pozemek parc. [číslo] tvoří menší plochu, než je 10 % plochy sousedícího zemědělského pozemku ve vlastnictví žalobců, o vydání pozemku požádali žalobci žádostí ze dne [datum], podanou u žalované dne [datum], v katastru nemovitostí je dotčený pozemek veden jako druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace, minimálně v určité části (na ortofoto na čl. 39 je označena tato část písmenem„ C“, jedná se minimálně o 30 metrů délky cesty) tento pozemek stále slouží jako přístupová cesta, a to nejen pro žalobce, ale i pro vlastníky sousedního domu, resp. pozemku, přes pozemek povede přípojka splaškové komunikace k nemovitosti žalobců.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí, katastrální mapy a ortofoto soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] je zapsán na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], s vlastnickým právem České republiky, s příslušností hospodařit s majetkem státu pro [název žalované]. Pozemek má v katastru nemovitostí označený druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace.

9. Z žádosti vlastníka o úplatný převod sousedícího pozemku ze dne [datum], doručené dne [datum], soud zjistil, že žalobci uplatnili u žalované žádost o převod dotčeného pozemku.

10. Z pachtovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] s dodatkem a přílohami, kterou uzavřela žalobkyně jako propachtovatel se [právnická osoba] jako pachtýřem, soud zjistil, že [právnická osoba] provozuje zemědělskou výronu na pozemcích žalované mj. v k. ú. [anonymizováno] p. [číslo].

11. Z ohledání na místě samém soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], který má v katastru nemovitostí označený druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, má v prvních 30 metrech ve směru od silnice v obci způsob využití, který odpovídá zápisu v katastru nemovitostí, tedy se jedná o ostatní komunikaci. Není to asfaltová silnice, ale štěrkem zpevněná komunikace. Prvních 30 metrů této cesty je uvnitř zastavěné obce a slouží mj. jako příjezdová cesta pro automobil k nemovitosti [adresa], kdy k této nemovitosti jiná cesta pro auto nevede, leda přes lávku pro pěší. V tomto úseku cesty nic nenapovídá tomu, že by se mělo jednat o zemědělský pozemek. V blízkosti této části cesty ani žádný zemědělský pozemek není. Cesta je v tomto místě v zastavěné části obce a je obklopena domy s přilehlými stavbami a zahradami, a to domem [adresa], [adresa] a domem [adresa]. Pokud se týká domu [adresa], tak k cestě přiléhá konkrétně skleník u tohoto domu umístěný, zahrada, garáž (či přístřešek) pro osobní automobil, přičemž vjezd do této garáže není možný jinudy, než přes právě předmětnou komunikaci [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Po 30 metrech této cesty od silnice ve vesnici následuje další úsek v délce přibližně 90 metrů této komunikace p. [číslo] tento úsek lze charakterizovat jako úvozovou komunikaci v oblasti, kde postupně končí zastavěná část obce. Je to v podstatě místo, kam částečně zasahují zahrady nemovitostí, okolí cesty však ve větší části tvoří náletové dřeviny. Cesta dle povrchu působí, že je hojně využívaná, dle stop zejména traktory. Na konci tohoto úseku cesta zahýbá z pozemku [parcelní číslo] doprava a pokračuje směrem k loukám za vesnicí. Pozemek [parcelní číslo] pokračuje rovně pouze jako cesta pro pěší v délce dalších asi 60 metrů, případně pro malotraktor, je úzká, takže normální traktor by zde jel jen obtížně. Po těchto 60 metrech, tedy přibližně po 180 metrech od silnice ve vesnici, pokračuje pozemek [parcelní číslo] již nikoliv jako cesta, ale v podstatě jen jako hranice mezi jinými pozemky seznatelná dle elektrického ohradníku pro dobytek, který odděluje sousední louky.

12. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že se jedná o předsedu představenstva [právnická osoba] Tato společnost obhospodařuje všechny zemědělské pozemky, které jsou vidět na ortofotografii na č. l. 139, jezdí po cestě, která je předmětem řízení, zemědělskou technikou, zejména traktory, při obhospodařování těchto pozemků, společnost přímo pozemky nevlastní, ty patří různým vlastníkům, mají je v nájmu. Cestu využívá např. i pan [celé jméno vedlejšího účastníka], který si tu vozí dřevo z mezí, a to malotraktorem. [právnická osoba] využívá cestu zejména v části, která následně potom zahýbá doprava. V části předmětné cesty dole ve vesnici používají předmětnou cestu rovněž [příjmení], kteří zde parkují automobil a kteří zde mají i vchod do skleníku či na zahrádku nebo terasu z předmětné cesty. Pokud se týká o přístup k zemědělským pozemkům, které obhospodařují v tomto místě, tak používají k přístupu cestu, která je předmětem tohoto řízení, je možnost využít i cestu z druhé strany, jedná se však o objížďku v délce asi 3 km. Předmětná cesta na mapce č. l. 39 v části A je trvalým travnatým porostem bez náletových dřevin (ve vrchní části je mezička), dříve tam asi byla mez, ale po dobu asi 30 či 40 roků došlo k vyrovnání terénu, je tam teď plynulý přechod v podstatě z jednoho travného porostu na druhý travnatý porost, pasou se tam dnes zvířata, která jsou v majetku [právnická osoba] Pokud svážejí např. seno do jejich skladu v [anonymizováno], je to bližší tou opačnou cestou, než předmětnou, naopak pokud svážejí do skladu v [anonymizováno], tak využívají právě předmětnou cestu, kudy je to blíž, tedy podle potřeby. Část A využívá jejich společnost k obhospodařování jednak na seno a jednak na pastvu dobytka, část B nevyužívají, tam to zkulturnili [celé jméno žalobce], byť občas tam nějaký jejich traktorista projede, a část C využívají právě k příjezdu k pozemkům.

13. Ze svědecké výpovědi manželů [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí v nemovitosti [adresa], tatínek žalobce [celé jméno žalobce] byl bratranec svědkyně. Pozemek, který je předmětem tohoto řízení, používají svědci každodenně, jedná se o jediný přístup k jejich nemovitosti, když z přední části mají jenom mostek pro pěší. Tuto předmětnou cestu tedy využívají k příjezdu autem, které zde mají zaparkované v takovém přístřešku, vozí tudy i dřevo, vozí tudy uhlí. Využívají však předmětnou cestu i v části za jejich domem, jelikož tam mají les, takže využívají tuto cestu k obhospodařování lesa. Pokud k nim přijede návštěva, tak buď zaparkuje na předmětné cestě, když ví, že v tu chvíli nebude cestu družstvo potřebovat, nebo zaparkuje návštěva u sousedů, nebo nechá auto na křižovatce. Předmětnou cestu využívá asi dalších 10 lidí, jelikož tam mají polnosti, nebo les. Předmětná cesta je prakticky jedinou přístupovou cestou, když jinak by se muselo jet až přes sousední vesnici [anonymizováno], případně by se muselo jet přes [obec], ale tam se to prakticky nedá běžnou technikou vyjet. Tuto cestu využívají k obhospodařování pozemků jednak [právnická osoba], dále [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a to např. ke sběru ovoce, či k odběru dřeva. Pokud se týká sečení trávy či pastvy dobytka, tak s tímto účelem zde hospodaří [právnická osoba]. Pokud se týká [anonymizováno], ti tam používají cestu, když sbírají ovoce, dále za účelem prořezávání stromů, pak tam jezdí [příjmení], resp. jim obvykle jezdí pro dřevo svědek, k tomu používá traktůrek, [příjmení] používají k obhospodařování svých pozemků cestu tak, že jezdí s frézkou. Pan [anonymizováno] tam má chalupu a na tuto chalupu, když veze materiál, tak používá také předmětnou cestu. [příjmení] se [celé jméno žalobce] o užívání cesty zatím neměli. Ohledně předmětné cesty zatím byli lidé schopni se dohodnout, nikdo nikomu v přístupu nebránil.

14. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil (zpochybněna byla žalobci pouze správnost výpisu z katastru nemovitostí, v tomto rozsahu proto soud provedl další důkazy). S ohledem na zamítnutí žaloby nebyl důvod využít znalecký posudek či zadat nový k určení ceny dotčeného pozemku. Metodické pokyny žalované, které navrhli k důkazu žalobci, neměly pro rozhodnutí soudu žádnou relevanci, nejsou formálním pramenem práva a nemohou tak ovlivnit soudní výklad ustanovení zákona. Výslech svědků [příjmení] a [titul] soud neprovedl pro nadbytečnost, když tvrzení, která měli prokázat, již byla prokázána výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [příjmení]. Důkaz výslechem žalobců soud neprovedl, jelikož se k jednání soudu nikdy nedostavili, navíc nebyly splněny podmínky ust. § 131 odst. 1 o. s. ř.

15. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], je ve vlastnictví žalované, tvoří menší plochu, než je 10 % plochy sousedního pozemku ve vlastnictví žalobců, o vydání pozemku požádali žalobci dne [datum], v katastru nemovitostí je dotčený pozemek veden jako druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace. Pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Šumperk, má v prvních 30 metrech ve směru od silnice v obci způsob využití, který odpovídá zápisu v katastru nemovitostí, tedy se jedná o ostatní komunikaci. Není to asfaltová silnice, ale štěrkem zpevněná komunikace. Prvních 30 metrů této cesty je uvnitř zastavěné obce a slouží mj. jako příjezdová cesta pro automobil k nemovitosti [adresa], kdy k této nemovitosti jiná cesta pro auto nevede, leda přes lávku pro pěší. V tomto úseku cesty nic nenapovídá tomu, že by se mělo jednat o zemědělský pozemek. V blízkosti této části cesty ani žádný zemědělský pozemek není. Cesta je v tomto místě v zastavěné části obce a je obklopena domy s přilehlými stavbami a zahradami, a to domem [adresa], [adresa] a domem [adresa]. Pokud se týká domu [adresa], tak k cestě přiléhá konkrétně skleník u tohoto domu umístěný, zahrada, garáž (či přístřešek) pro osobní automobil, přičemž vjezd do této garáže není možný jinudy, než přes právě předmětnou komunikaci [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Po 30 metrech této cesty od silnice ve vesnici následuje další úsek v délce přibližně 90 metrů této komunikace p. [číslo] tento úsek lze charakterizovat jako úvozovou komunikaci v oblasti, kde postupně končí zastavěná část obce. Je to v podstatě místo, kam částečně zasahují zahrady nemovitostí, okolí cesty však ve větší části tvoří náletové dřeviny. Cesta dle povrchu působí, že je hojně využívaná, dle stop zejména traktory. Na konci tohoto úseku cesta zahýbá z pozemku [parcelní číslo] doprava a pokračuje směrem k loukám za vesnicí. Pozemek [parcelní číslo] pokračuje rovně pouze jako cesta pro pěší v délce dalších asi 60 metrů, případně pro malotraktor, je úzká, takže normální traktor by zde jel jen obtížně, kolem jsou louky a náletové dřeviny. Po těchto 60 metrech, tedy přibližně po 180 metrech od silnice ve vesnici, pokračuje pozemek [parcelní číslo] již nikoliv jako cesta, ale v podstatě jen jako hranice mezi jinými pozemky seznatelná dle elektrického ohradníku pro dobytek, který odděluje sousední louky. [právnická osoba] obhospodařuje všechny zemědělské pozemky v tomto místě, jezdí po cestě, která je předmětem řízení, zemědělskou technikou, zejména traktory, při obhospodařování těchto pozemků, společnost přímo pozemky nevlastní, ty patří různým vlastníkům, mají je v nájmu. Pozemek, který je předmětem tohoto řízení, používají každodenně [příjmení], jedná se o jediný přístup k jejich nemovitosti vozidlem, když z přední části mají jenom mostek pro pěší, vozí tudy i dřevo, a uhlí, cestu užívají jejich návštěvy. Předmětnou cestu užívají [příjmení] i dále za vesnicí k přístupu do jejich lesa pro dřevo apod. Předmětnou cestu tedy používají jako veřejnou občanskou přístupovou cestu ke svým nemovitostem manželé [příjmení], dále vlastník chalupy pan [příjmení] k přepravě materiálu na svůj pozemek u této cesty, kde má chalupu a žalobci. Pro účely zemědělského obhospodařování svých pozemků (či pozemků v nájmu) pak cestu [parcelní číslo] využívá [právnická osoba], dále např. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení].

16. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], na základě písemné žádosti převede [název žalované] zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkům sousedícího zemědělského pozemku, pokud o zemědělský pozemek nepožádá osoba podle § 10. Převést však nelze zemědělský pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka, popřípadě jeho spoluvlastníků. Podle odst. 2 pro účely tohoto zákona je sousedícím pozemkem každý jednotlivý pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako parcela označená parcelním číslem a zobrazená v katastrální mapě nebo v mapě bývalého pozemkového katastru anebo v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení, a který má s předmětným pozemkem společnou hranici nebo se ho alespoň v jednom bodě dotýká.

17. Podle přechodných ustanovení (část první, čl. II. odst. 2) zákona č. 185/2016 Sb., kterým byl mj. zrušen § 11 zákona č. 503/2012 Sb., převody pozemků na základě žádostí podle § 7, § 10 odst. 1 a 4 a § 11 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro uplatnění nároku na převod stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Žalobci si podali u žalované žádost podle § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], o převod pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná jejich žádosti nevyhověla. Žádost byla podána v době před zrušením § 11 zákona č. 503/2012 Sb. a v souladu s přechodnými ustanoveními (část první, čl. II. odst. 2) zákona č. 185/2016 Sb. nebránilo zrušení uvedeného ustanovení zákona tomu, aby převod při splnění podmínek mohl být uskutečněn. Podmínka, aby převáděný pozemek netvořil plochu větší 10 % sousedního pozemku, byla splněna. Nicméně nebyla splněna podmínka zákona, že se musí jednat o zemědělský pozemek. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že se nejedná o zemědělský pozemek, ale naopak se jedná o komunikaci. Tento zápis byl zpochybněn, proto soud provedl další dokazování ke zjištění, zda zápis v katastru nemovitostí, který jinak presumuje správnost, neobsahuje chybné údaje. S ohledem na pokyn odvolacího soudu provedl soud též místní šetření. Při místním šetření soud zjistil, že minimálně v úseku 30 metrů pozemku v k. ú. [anonymizováno] [číslo] ve směru od silnice se jedná o obecní komunikaci, která obsluhuje 3 obydlené domy, cesta je v zastavěné oblasti, nenachází se nikde v polích či mezi zemědělskými pozemky, resp. pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Zápis v katastru nemovitostí v tomto úseku cesty je tudíž správný. Vydat tento úsek cesty soukromému vlastníkovi podle § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], nepadá absolutně do úvahy, a to ani na základě úvahy, že po této cestě jezdí i traktory. Ty jezdí po obci i jinde a nelze kvůli tomu považovat silnice v obcích či městech za zemědělské pozemky. Až v dalším úseku cesty lze teprve hledat hranici mezi intravilánem a extravilánem obce, která vždy vede po společném vnějším obvodu zastavěných a přiléhajících ploch. Za přiléhající plochy je v tomto smyslu nutno považovat i zahrady přiléhající k domům. V tomto případě lze uvažovat o hranici mezi intravilánem a extravilánem obce teprve za pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v tomto úseku. Výklad § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], a výklad pojmu zemědělský pozemek v tom smyslu, že by umožňoval vydávat silnice a cesty uprostřed měst a vesnic, resp. uvnitř intravilánu obce, by byl v rozporu se smyslem uvedeného zrušeného ustanovení zákona, kdy smyslem tohoto zákona, který ostatně zákonodárce zrušil úplně, bylo zcelit zemědělský pozemek s menším rozkouskovaným zemědělským zbytkovým pozemkem (do 10 % plochy) ve vlastnictví státu a ne odebírat veřejné cesty a silnice ze státního vlastnictví a předávat je soukromému vlastníkovi, v jehož rukou by ostatní uživatelé cest měli jistě horší možnost v užívání cesty, než u cest státních a obecních, případně by o možnost bezplatného přístupu mohli přijít úplně. Cestu tedy v části v intravilánu obce užívají obyvatelé obce (domy [adresa]). V další části (dalších 90 m) tuto cestu užívají ostatní zemědělci k obhospodařování zemědělský pozemků. Nejvíce tuto cestu využívá [právnická osoba], která ostatně obhospodařuje i pozemek žalobců. Cestu využívají další zemědělci. Vydat tuto přístupovou komunikaci jednomu z těchto zemědělců je rovněž v rozporu s teleologickým výkladem § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum]. Smyslem tohoto ustanovení zákona nebylo, aby jeden zemědělec získal do vlastnictví cestu, která slouží mnoha jiným zemědělcům v přístupu ke svým pozemkům, resp. zabránit zemědělské výrobě jiným zemědělcům na úkor jednoho z nich, který si požádá o vydání pozemku. Tímto způsobem by takto zvýhodněný zemědělec mohl donutit ostatní zemědělce, aby mu své pozemky prodali, protože k nim nebudou mít přístup, navíc by mu je museli prodat pod cenou, jelikož jiný kupec nebude mít zájem o pozemky, ke kterým nevede veřejná komunikace. Tvrzení žalobců, že by cesta v soukromém vlastnictví plnila stejný účel, jako ve vlastnictví státu, je přitom velice ilusorní, může to tak být, ale také nemusí, ostatní zemědělci, např. vedlejší účastníci na straně žalované, tento optimismus rozhodně nesdílejí. Pokud by šlo pouze o vydání pozemku v části označené na mapce žalobců [příjmení], byla by situace jiná, ale žalobci požadují vydání celého pozemku p. [číslo] vydán by byl tedy i pozemek, který souží občanské obslužnosti obytných domů a pozemek sloužící k příjezdu k zemědělským pozemků ostatních zemědělců. Pokud žalobci argumentují, že převážná část pozemku je trvalý travnatý porost či zemědělská půda, jedná se téměř o demagogii. Touto optikou by mohla být celá vesnice zemědělským pozemkem, jelikož v katastru obce je více zemědělské než jiné půdy. Ostatně § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], hovoří o možnosti vydat pouze zemědělský pozemek, nikoliv jiný pozemek a žalobci žádají vydat i jiný pozemek, což zákon nepřipouští. Závěrem soud dodává, že návrh žalobců je typickým příkladem zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, kdy se snaží získat od státu (proti jeho vůli) jeho pozemek, a to cestu, která slouží obyvatelům vesnice k přístupu do nemovitostí a dále různým zemědělcům k přístupu ke své zemědělské výrobě. Dopad případného pozitivního rozhodnutí soudu na vedlejší účastníky, svědky a další dotčené osoby by mohl být nedozírný.

19. Po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu soud tedy provedl ohledání, jehož neprovedení odvolací soud okresnímu soudu vytkl, dále podepsaný soud respektoval právní názor odvolacího soudu v tom smyslu, že i polní cesta může být zemědělským pozemkem, zabýval se i tím zda není dána výluka dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum] (na otázku, zda v tomto případě není dána výluka dle § 6 cit. zákona, soud odpovídá negativně, jelikož taková výluka v řízení najevo nevyšlo, žádný z účastníků to netvrdil ani neprokazoval). Pokud se týká charakteru cesty, jak z dokazování vyplynulo, předmětný pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] je z části veřejnou komunikací, z části úvozovou komunikací, z části pěšinou na louce a z části se jedná o trvalý travnatý porost (za zemědělský pozemek lze označit pouze dva posledně jmenované úseky). Pokud se týká charakteru pozemku ve vlastnictví žalobců [celé jméno žalobce] (jak rovněž zadal odvolací soud, aby se tím okresní soud zabýval), jedná se o zemědělský pozemek, což bylo nesporné. Po doplnění dokazování nařízeného odvolacím soudem a respektujíc právní názor odvolacího soudu okresní soud žalobu zamítl podle § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění do [datum], ze shora uvedených důvodů.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované a vedlejším účastníkům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná má právo na náhradu v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z devíti úkonů (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání, účast na jednání u okresního soudu, příprava na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, vyjádření k výzvě soudu, účast na místním šetření, příprava na jednání a jednání u okresního soudu) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a dále [částka] za cestu vlakem (paušál kryje toliko přepravné místní) k prvnímu jednání okresního soudu ([obec] - [obec] a pět); jiné náklady žalovaná v avizované lhůtě soudu nedoložila. Každému vedlejšímu účastníkovi vznikly náklady za písemné podání (vstup do řízení s vyjádřením) v částce [částka] dle § 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.