18 C 228/2022

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození b) celé jméno žalobkyně , datum narození obě bytem adresa žalobkyně a žalobkyně zastoupeny advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o: zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni a/ stanovená naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2015, čj. [číslo jednací], na částku 3.000 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 11. 2021 zvyšuje na částku 15.000 Kč měsíčně, výživné je splatné vždy do 15. dne v kalendářním měsíci, za který se výživné platí. Dlužné výživné odpovídající tomuto zvýšení za dobu od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2023 činí částku 204.000 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni a/ v měsíčních splátkách po 10.200 Kč, splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, první splátka je splatná s výživným za měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém bude tento rozsudek doručen žalovanému.

II. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni b/ stanovená naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2015, čj. [číslo jednací], na částku 3.000 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 11. 2021 zvyšuje na částku 15.000 Kč měsíčně, výživné je splatné vždy do 15. dne v kalendářním měsíci, za který se výživné platí. Dlužné výživné odpovídající tomuto zvýšení za dobu od 1. 11. 2021 do 31. 3. 2023 činí částku 204.000 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni b/ v měsíčních splátkách po 10.200 Kč, splatných spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, první splátka je splatná s výživným za měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém bude tento rozsudek doručen žalovanému.

III. Žaloba žalobkyně a/ o zvýšení výživného na částku 15.000 Kč za dobu od 7. 9. 2021 do 31. 10. 2021 se zamítá.

IV. Žaloba žalobkyně b/ o zvýšení výživného na částku 15.000 Kč za dobu od 7. 9. 2021 do 31. 10. 2021 se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním a/ a b/ náhradu nákladů řízení v částce 88.544 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyň.

1. Žalobkyně se domáhaly rozhodnutí, kterým by byla žalovanému (jejich otci) zvýšena vyživovací povinnost stanovená naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2015, čj. [číslo jednací], na částku 3.000 Kč měsíčně, a to s účinností od 7. 9. 2021 na částku 15.000 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že potřeby žalobkyň se od posledního rozhodnutí soudu značně zvýšily, stejně tak se zvýšily příjmové možnosti žalovaného. Žalobkyně dále uvedly, že žádají o zvýšení výživného i zpětně, a to z důvodu, že nemohly podat žalobu sami, když byly nezletilé, navíc majetkové poměry otce zjistily až po jejich návštěvě u otce ve [anonymizováno] o jarních prázdninách 2022.

2. Žalovaný uvedl, že v jeho možnostech je hradit výživné pouze do částky 7.000 Kč, jelikož tomu odpovídají jeho příjmy, přičemž je nutno zohlednit, že žije ve [anonymizováno], kde jsou vyšší náklady na živobytí než v České republice. Žalovaný navrhl dále zamítnout žalobu i v části, kde je navrhováno přiznat výživné i za dobu před podáním žaloby.

3. Mezinárodní příslušnost soudu je dána bydlištěm oprávněných v obvodu podepsaného soudu podle čl. 5 odst. 2 písm. a/ Luganské úmluvy.

4. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil, že žalobkyně dosud studují na denním studiu na střední škole, před tím byly na základní škole, v období od 7. 9. 2021 – 31. 10. 2021 měl žalovaný průměrný měsíční čistý výdělek [částka], v období od 1. 11. 2021 – 31. 12. 2021 měl žalovaný průměrný měsíční čistý výdělek [částka], v období od 1. 1. 2022 – 30. 9. 2022 měl žalovaný průměrný měsíční čistý výdělek [částka]. Žalovaný v současnosti bydlí ve [anonymizováno] v nájemním bytě.

5. Ze spisu [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vyživovací povinnost byla stanovena naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2015, čj. [číslo jednací], na částku 3.000 Kč měsíčně na každou (tehdy nezletilou) žalobkyni. Soud vycházel z toho, že žalobkyně byly žákyněmi 4. třídy základní školy, žalovaný měl průměrný měsíční výdělek € [číslo].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že matka žalobkyň vlastní [číslo] podíl na pozemku [parcelní číslo] o rozloze [výměra], v k. ú. [obec] u [obec], [příjmení] [okres].

7. Z faktury č. 2022 a č. 2022 a potvrzení banky soud zjistil, že žalobkyně hradily každá 15.000 Kč v září 2022 autoškolu.

8. Z účtenky z lékárny a z faktur [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně nakoupily potravinové doplňky za 900 Kč, 429 Kč, 757 Kč, 762 Kč a 1.468 Kč v období srpen až listopad 2022.

9. Z potvrzení zaměstnavatele [anonymizována tři slova] [právnická osoba] soud zjistil, že průměrný čistý měsíční výdělek matky žalobkyň činil v roce [částka].

10. Z vyúčtování stravného soud zjistil, že měsíční náklady žalobkyně a/ na stravování ve škole činí přibližně 440 Kč až 600 Kč. Z potvrzení učitele na čísle listu spisu 78 soud zjistil, že školní náklady jsou (900 Kč, 200 Kč, 150 Kč, 950 Kč).

11. Z objednávky na funkční triko soud zjistil náklad na tuto položku ze strany žalobkyně b/ v částce 689 Kč.

12. Ze zástavní smlouvy ze dne 29. 8. 2022 (chybně označené 29. 8. 2021) soud zjistil, že matka žalobkyň zastavila byt v [obec] k zajištění zápůjčky 100.000 Kč.

13. Z tvrzení žalobkyň soud zjistil, že matka žalobkyň již nevlastní bytovou jednotku, prodala ji, k přepisu v katastru došlo někdy v prosinci 2022, přičemž tento byt nepoužívala k bydlení, bydlí v nájmu, z prodejní ceny dala na spořicí účty žalobkyň každé 150.000 Kč.

14. Z účastnického výslechu žalobkyně a/ soud zjistil, že studuje na [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], jedná se o řádné denní studium, předtím byla na ZŠ v [obec]. Není pravda, že by měla nějakou nepravidelnou docházku, dochází řádně, nemá žádné neomluvené hodiny, stejně tak u sestry. Neví, proč s takovou informací otec přišel, asi aby měl argumenty v tomto řízení, nejsou však pravdivé. Je možné, že vycházel z fotek, že byly před měsícem na dovolené, jednalo se o dovolenou na 1 týden v [země], kam je vzala babička (matka otce), neúčast ve škole měly řádně omluvenou po tuto dobu. Z brigád má příjem zhruba 5- 6.000 Kč za celý rok. Příjmy z podnikání matka ani ona nemá. Nemovitosti nevlastní. Mimořádné výdaje kromě těch, co uváděly v žalobě, nemá, nemá zvýšené výdaje za léky, pravděpodobně bude mít brýle. Exekuce proti ní vedeny nejsou. Hodnotnější movitý majetek nevlastní, auto nemá. Bydlí s matkou v nájemním bytě, který patří městu. Kromě sestry a matky ještě v bytě bydlí mladší sestra a bratr. Mladší sestra a bratr jsou polorodí sourozenci ze strany matky. Otec má ještě další dceru, která je dalším polorodým sourozencem. Otec tedy má 3 vyživovací povinnosti. Otec platí výživné 3.000 Kč měsíčně, nad rámec tohoto výživného nic v žalovaném období neuhradil, žádné dárky nedával. V minulém pololetí měla 48 omluvených hodin. Otec měl byt v [obec], který někdy v roce 2015 prodal. Žije ve společné domácnosti s manželkou a jejich dcerou, občas je navštěvují dcery z předchozího manželství. Manželka otce pracuje v místě bydliště v [anonymizováno] ve [anonymizováno], domácnost mají nadprůměrně vybavenou, byla tam o loňských jarních prázdninách. Otec vlastní 2 auta. Babička žije v [země]. Brigádu má v [anonymizováno] jako pokladní. Na vysvědčení měla dvojky a nejhůř 3 trojky. Za nájemní byt matka platí nájemné asi 12.000 Kč, asi včetně služeb. Někdy přespí i u přítele. S otcem se viděla naposledy před rokem o jarních prázdninách, předtím než se odstěhoval do [anonymizováno], tak se s ním viděly i během letních prázdnin, když jely do [země] za babičkou, s otcem nejsou v běžném kontaktu, bavily se jen o výživném, neví, proč nejsou v kontaktu, pokoušely se o to, ale zkrátka není mezi nimi pouto. Nadstandardním vybavením domácnosti myslela např. lepší spotřebiče. Pokud se týká současných aut, neví, jestli jsou na leasing nebo v jeho vlastnictví, dříve měl i auta na leasing.

15. Z účastnického výslechu žalobkyně b/ soud zjistil, že studuje na [anonymizováno] [obec], obor [anonymizována dvě slova], jedná se o řádné denní studium, předtím byla na ZŠ v [obec]. Není pravda, že by měla nějakou nepravidelnou docházku, dochází řádně, nemá žádné neomluvené hodiny, stejně tak u sestry. Neví, proč s takovou informací otec přišel, asi aby měl argumenty v tomto řízení, nejsou však pravdivé. Je možné, že vycházel z fotek, že byly před měsícem na dovolené, jednalo se o dovolenou na 1 týden v [země], kam je vzala babička (matka otce), neúčast ve škole měly řádně omluvenou po tuto dobu. Z brigád má příjem asi 4- 5.000 Kč za rok, což je o letních prázdninách, přes rok brigádu nemá, s ohledem na dojíždění do [obec] by to nestíhala. Příjmy z podnikání matka ani ona nemá. Nemovitosti nevlastní. Mimořádné výdaje kromě těch, co jsme uváděly v žalobě, nemá, nemá zvýšené výdaje za léky. Exekuce proti ní vedeny nejsou. Hodnotnější movitý majetek nevlastní, auto nemá. Bydlí s matkou v nájemním bytě, který patří městu. Občas přespí u přítele. Kromě sestry a matky ještě v bytě bydlí mladší sestra a bratr. Mladší sestra a bratr jsou polorodí sourozenci ze strany matky. Otec má ještě další dceru, která je dalším polorodým sourozencem. Otec tedy má 3 vyživovací povinnosti. Dcera otce, tedy jejich nevlastní sestra, má 6 let. Otec platí výživné 3.000 Kč měsíčně, nad rámec tohoto výživného nic v žalovaném období neuhradil, žádné dárky jim nedával. V minulém pololetí měla asi 80 omluvených hodin, neomluvené hodiny neměla. Otec měl byt v [obec], který někdy v roce 2015 prodal. Žije ve společné domácnosti s manželkou a jejich dcerou, občas je navštěvují dcery z předchozího manželství manželky. Manželka otce pracuje v místě bydliště v [anonymizováno] ve [anonymizováno], pravděpodobně připravuje např. svatby apod., pokud se týká vybavení domácnosti, je to taková lepší domácnost. Byla tam o loňských jarních prázdninách. Otec vlastní 2 auta. Babička žije v [země]. Na vysvědčení měla dvojky, trojky, 1 čtyřku. Za nájemní byt platí matka nájemné asi 12.000 Kč, zřejmě včetně služeb, neví, jestli bratr přispívá na nájemné. S otcem se viděla naposledy před rokem o jarních prázdninách, předtím než se odstěhoval do [anonymizováno], tak se s ním viděly i během letních prázdnin, když jely do [země] za babičkou, to u otce i přespávaly, měly dobrý vztah, později se pokazil, řekl sestře, že jsou na peníze a od té doby už k nim měl horší vztah, měl přijet vloni o prázdninách do [země] za nimi, když byly u babičky, ale bez omluvy nepřijel, v září 2022 byl v Česku za svým otcem, sestra ho kontaktovala přes messenger, ale on sdělil, že se s nimi nechce bavit, s otcem nejsou v běžném kontaktu. První ročník střední školy v roce 2020 opakovala z důvodu nařízené karantény a s tím souvisejícím nestíháním studia. Otec se o jejich život nezajímá, dříve, když u něj byly, tak se ptal, jak se mají, na zdravotní stav apod. Nabídl přispět na autoškolu na úhradu jednoho poplatku, tedy na jednu dceru, ale nakonec nic neposkytl. Neptala se otce, proč na autoškolu nepřispěl. Matka měla dluhy, musela prodat byt. Přítele měla v [obec], ale nebydlela u něj. Pokud se týká sestry [jméno], která není dcerou žalovaného, ale je dcerou jejich matky, tak na ní její otec [jméno] [příjmení] výživné platí. Dcera žalovaného, kterou má se svou současnou manželkou, se jmenuje [jméno] [příjmení].

16. Z tvrzení žalovaného soud zjistil, že má půjčku ve výši [částka], jedná se o půjčku od zaměstnavatele, žalovaný bydlí v nájemním bytě. Od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021 platil nájem částkou € [číslo] v [země], od 1. 6. 2021 do 31. 10. 2021 částkou € [číslo] rovněž v [země] a od 1. 11. 2021 do 30. 6. 2022 platil nájem ve [anonymizováno] [částka] a od 1. 7. 2022 platí [částka] měsíčně.

17. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil. Účastnické výpovědi soud hodnotí jako věrohodné, byly ve vzájemné shodě i v korelaci s listinnými důkazy. Důkazy v němčině soud neprovedl, jelikož nebyly opatřeny úředními překlady, navíc skutečnosti, které se jimi snažil žalovaný prokázat, vzal soud i bez nich za prokázané, a to z nesporných skutkových tvrzení, případně z tvrzení žalovaného.

18. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Vyživovací povinnost byla stanovena naposledy rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2015, čj. [číslo jednací], na částku 3.000 Kč měsíčně na každou (tehdy nezletilou) žalobkyni. Soud tehdy vycházel z toho, že žalobkyně byly žákyněmi 4. třídy základní školy, žalovaný měl průměrný měsíční výdělek € [číslo]. V současnosti jsou žalobkyně již zletilé a studují na střední škole na řádném denním studiu, životní náklady se jim tedy zvýšily, zvýšily se i výdělkové poměry žalovaného.

19. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění – dále jen„ o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

20. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

21. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

22. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

23. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

24. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

25. Pokud se týká placení zvýšeného výživného počínaje podáním žaloby, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výdělkové poměry otce ve výši [částka] čistého měsíčně v roce 2022 přesahují žalovanou částku 15.000 Kč výživného měsíčně na každou žalobkyni, a to s ohledem na doporučených 16 % z příjmů na dítě ve středním nebo vyšším vzdělávání, a to i po zohlednění orientační částky, která by povinnému zpravidla měla zůstat (tzv. kontrolní částka). I při zohlednění životních nákladů, zde tvořených především náklady na placení nájmu ve výši [částka] (před 1. 7. 2022 [částka]), je výživné 15.000 Kč na každou žalobkyni zcela úměrné. Ani půjčka ve výši [částka] nebrání žalovanému platit uvedené výživné, ostatně tím, že si vezme povinný půjčku, nezbavuje se povinnosti hradit oprávněným výživné. Je přitom nutné zdůraznit, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, proto nelze přiznat výživné v nižší výši, jak požadoval žalovaný.

26. Pokud bylo požadováno zvýšení výživného za dobu před podáním žaloby, zde soud vyhověl žalobě pouze částečně. Zpětné přiznání výživného je retroaktivním zásahem do majetkové sféry žalovaného, a to konstitutivním rozhodnutím soudu, proto soud musí vždy náležitě hodnotit, zda takový požadavek je nezbytný a odůvodněný. Obecně občanský zákoník tuto možnost připouští v § 922 odst. 1 o. z. V daném případě soud shledal, že pokud se týká období od 7. 9. 2021 do 31. 10. 2021, tyto požadavky splněny nejsou a žalobu v této části zamítl. Jednak žalobkyním (byť prostřednictvím matky) nic nebránilo podat žalobu na zvýšení výživného dříve a jednak majetková situace žalovaného byla s ohledem na poměr jeho výdělku a životních nákladů odlišná od situace po 1. 11. 2021; zasahovat do této sféry žalovaného před 1. 11. 2021 se proto jeví soudu jako nepřiměřené. Naopak období od 1. 11. 2021 umožňuje zvýšit výživné s ohledem na výdělkové poměry žalovaného, takové změně odpovídají i poměry žalobkyň, navíc tuto změnu poměrů žalovaného zjistili žalobkyně až poměrně nedlouho před podáním žaloby (o jarních prázdninách 2022). Proto soud v této části žalobě vyhověl. Pokud se týká důvodů a výše výživného za toto období, jedná se o stejné důvody, které byly popsány v předchozím odstavci tohoto odůvodnění.

27. Výživné bylo zvýšeno z částky 3.000 Kč měsíčně na 15.000 Kč měsíčně, žalovaný tedy musí doplatit částku 12.000 Kč každé žalobkyni za každý měsíc v období od 1. 11. 2021 – 31. 3. 2023, žádné jiné částky, než částku 3.000 Kč za každý měsíc v tomto období, soud oproti částce 15.000 Kč nezapočetl, když bylo v řízení prokázáno, že nad rámec částky 3.000 Kč měsíčně v tomto období žalovaný žalobkyním nic nepřispěl. Za 17 měsíců po 12.000 Kč tak vznikl žalovanému nedoplatek vůči každé žalobkyni ve výši 204.000 Kč. Jelikož se jedná o vyšší částku, umožnil soud žalovanému uhradit tuto částku ve splátkách podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jenž byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88.544 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen„ a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 720.000 Kč (pětinásobek ročního plnění podle § 8 odst. 2 a. t.) sestávající z částky 8.944 Kč (11.180 Kč za každou žalobkyni, sníženo o 20 % dle § 12 odst. 4 a. t.) za každý ze čtyř úkonů za každou žalobkyni uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí s přípravou zastoupení, vyjádření k výzvě soudu, účast na jednání v rozsahu 2 úkonů) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 3. 2023 náhrada 424,80 Kč za 30 ujetých km v částce 224,80 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 73.176,80 Kč ve výši 5367,13 Kč. Soud nepřiznal požadovanou náhradu za důkazní návrh, když důkazní návrhy mají být součástí vyjádření k žalobě, pokud jsou podány později, samostatná náhrada za ně za takové podání zpravidla nepřísluší. Soud nepřiznal odměnu za jednání s klientem, když to je obsaženo již v úkonu převzetí a příprava zastoupení. Náhradu za ztrátu času soud přiznal pouze v rozsahu 2 půlhodin, nikoli požadovaných 4, jelikož jedna cesta autem ze [obec] k soudu nepřekračuje 30 minut. S ohledem na výši částky soud stanovil lhůtu tří měsíců k zaplacení podle § 160 odst. 1 o. s. ř.